Export komunálního odpadu v České republice

V Česku končí odpad, zejména komunální, často na skládce. Podle hierarchie způsobů nakládání s odpady by skládkování odpadů mělo být až poslední možností, ačkoli v České republice zatím stále převládá. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v současné době připravuje věcný záměr zákona o odpadech a dalších právních předpisů týkajících se této problematiky, a tak lze předpokládat, že se situace v oblasti odpadového hospodářství v České republice konečně změní. A právě v této chvíli je proto vhodné uvažovat i nad dalšími alternativami.

Jednou z nich je využití již existujících spaloven komunálního odpadu u našich sousedů v Německu. Přesné podmínky přeshraniční přepravy odpadů a její kontroly stanoví přímo použitelné nařízení EU, o přepravě odpadů (nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů). Nařízení mimo jiné rozděluje odpady do tzv. "žlutého" a "zeleného" seznamu. Přepravu "žlutých" odpadů, nebo odpadů, které nejsou uvedeny na žádném seznamu, může příslušný orgán z důvodů uvedených v nařízení zakázat. Zvláštním případem je přeprava komunálního odpadu určeného k využití.

Hlavní námitkou proti přepravě odpadů jsou principy blízkosti a soběstačnosti. Princip blízkosti znamená, že s odpadem by mělo být nakládáno v blízkosti jeho vzniku. Také ustanovení § 54 zákona o odpadech stanoví, že odpad vzniklý v ČR se přednostně odstraňuje, či využívá v ČR. V případě využití odpadů je však v zákoně ještě doplněno "nejedná-li se o využití v jiných členských státech Evropské unie".

Toto doplnění souvisí s Rámcovou směrnicí o odpadech (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic), která stanoví členským státům na jedné straně povinnost zřídit integrovanou a odpovídající síť zařízení na odstraňování odpadů a zařízení na využívání směsného komunálního odpadu, avšak zároveň připouští, že v případech, kdy je to nutné nebo rozumné, může být tato síť vytvořena ve spolupráci s jinými členskými státy.

Rámcová směrnice o odpadech také stanoví hierarchii způsobů nakládání s odpady jako pořadí priorit pro právní předpisy a politiku v oblasti předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi. Tuto hierarchii transponuje český zákon o odpadech ustanovením § 9a. Na prvním místě v hierarchii stojí předcházení vzniku odpadů následované přípravou k opětovnému použití a recyklací. V ČR převládá zatím stále skládkování, které je v hierarchii způsobů nakládání s odpady na nejnižší příčce. Dle požadavků EU by měl být podíl skládkování minimalizován a neměly by být budovány nové skládky.

Čtěte také: Dopad exportu odpadu z USA na Evropu

V současné době jsou v ČR provozovány tři spalovny komunálního odpadu - v Praze, Brně a Liberci. Jejich kapacita je však i vzhledem k závazkům ČR vůči EU nedostatečná, a proto se uvažuje o výstavbě nových spaloven. To však naráží na dva zásadní problémy - nedostatek financí a odpor veřejnosti z aglomerací v blízkosti plánovaných nových spaloven.

Nebylo by tedy efektivnější, v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech, využít síť zařízení na využívání směsného komunálního odpadu, kterou již mají vybudovanou například v Německu, a která má dostatečnou kapacitu, aby pojala i komunální odpad dovezený od nás? Z hlediska hierarchie je lepší odpad energeticky využít než skládkovat. Pokud je tedy blíže česká skládka než německá spalovna, opravdu je na místě argumentovat principem blízkosti při dalším rozšiřování skládky?

Řeší-li se budoucnost nakládání s odpady, měly by být rozhodně uvažovány všechny varianty, které nejsou legislativně vyloučeny. Český statistický úřad (ČSÚ) dlouhodobě sleduje odpadovou problematiku ze dvou hlavních úhlů pohledu: produkce a nakládání s odpady. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad, který vznikl na území České republiky v daném časovém období, včetně produkce sekundárního odpadu, který vzniká při zpracování odpadu. Nakládáním s odpady se rozumí finální využití nebo odstraňování odpadů.

Celková produkce odpadů v Česku

V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun, což je přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém. Z celkového množství tvořily 60,9 % odpady minerální. Z celkového množství 39 191 940 tun vyprodukovaného odpadu tvořily nebezpečné odpady necelá 4 %. V absolutním vyjádření to bylo 1 557 262 tun a oproti roku 2021 se jednalo o více než 10% pokles.

Při posouzení vzniku odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví (oddíly 41 až 43 dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE) se 17,2 miliony tun odpadu, tedy s téměř 44 %. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (oddíl 84 dle CZ-NACE) se skoro 6 miliony tun. Do této kategorie náleží i obce, které zajišťují mj. sběr odpadu od občanů. Přímo obcemi bylo vyprodukováno 4,3 milionu tun odpadu.

Čtěte také: Jak se odhlásit z poplatku za odpad?

V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kg odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg.

Komunální odpad

Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Kromě tzv. „černých popelnic“, kontejnerů pro sběr tříděného odpadu, biologicky rozložitelného odpadu nebo odpadu ze sběrných dvorů tak obsahuje i odpad z podnikatelské sféry, pokud je povahou a složením podobný odpadu z domácností a nepochází z výroby.

Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % bylo odpadního plastu a 19,1 % skleněného odpadu. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpad ze dřeva (8 %) a textilní odpad (4,5 %). Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Produkce komunálních odpadů od obcí v roce 2022 podle krajů (kg na obyvatele)

Nakládání s odpady

Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Čtěte také: Komunální odpad Teplice

Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.

Import a export odpadů

Informace, které ČSÚ získává prostřednictvím ISPOP, umožňují sledovat také import a export odpadů. V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Oproti roku 2021 kleslo množství importovaného odpadu o 3,4 %.

Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tohoto množství tvořil kovový odpad. Podíl nekovového odpadu na celkovém exportu činil 26,3 %. Konkrétně se jednalo o odpad z papíru a lepenky, kterého bylo v roce 2022 z České republiky vyvezeno více než 0,7 mil. tuny. V porovnání s rokem 2021 bylo z tuzemska exportováno o 2 % odpadů méně. Nebezpečných odpadů bylo do Česka dovezeno 44 tis.

Srovnání s Evropou

Největším producentem odpadů v Evropě se stalo Německo s téměř 386 miliony tun, následovala Francie, kde vzniklo více než 345 milionů tun odpadu. V Česku byla zaznamenána produkce ve výši 39 milionů tun. Pro lepší mezinárodní srovnání je ale vhodnější používat přepočet na jednoho obyvatele. Z dlouhodobého hlediska se produkce odpadů v Evropě příliš nezměnila. Oproti roku 2012 bylo vyprodukováno o 0,4 % celkových odpadů méně. V přepočtu na jednoho obyvatele se mezi lety 2012 a 2022 objem vyprodukovaného odpadu snížil z 5 086 na 4 991 kilogramů. Vysoký podíl na celkové produkci v rámci Evropy tvoří odpady z těžby a dobývání (22,7 %) a ze stavebnictví (38,4 %).

V uplynulém roce došlo k meziročnímu snížení celkové produkce odpadů v Česku. Ubylo i nebezpečného odpadu, nicméně objem komunálních odpadů mírně vzrostl. Celková produkce odpadů dosáhla v roce 2023 hodnoty 38 mil. tun. Oproti roku 2022 to znamená o 1 milion tun odpadů méně a meziroční snížení o 3,1 %. Naproti tomu, objem komunálních odpadů, které byly v loňském roce vyprodukovány, meziročně vzrostl o 0,6 %, a to na úroveň 5,4 mil. tun.

V rámci komunálních odpadů největší část tvořily směsné odpady (58,9 %), dále nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší podíl na nekovových odpadech měl odpad z papíru a lepenky (42,6 %), odpadní plasty (24,4 %) a sklo (19,9 %). Menší část nekovových komunálních odpadů připadla na odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %). Meziročně o 4,2 % rostl podíl nebezpečných komunálních odpadů s produkcí 9 643 tun.

tags: #export #komunálního #odpadu #ČR

Oblíbené příspěvky:

• CHKO Slavkovský les a světelné znečištění
• Stylový odpadkový koš
• 60litrový odpadkový koš: Na co se zaměřit?
• Průvodce placením poplatku za odpad
• Přihlášení motocyklu a emise