Externí náklady znečištění

Struktura všech nákladů dopravního systému z hlediska jejich nositele zahrnuje tři hlavní skupiny nákladů. První skupinu představují interní náklady (náklady nesené uživateli, správci a dopravními podniky), druhou skupinou jsou externí náklady, tzn. náklady nesené společností bez ohledu na to, kdo je způsobuje a poslední třetí skupinou jsou interní a externí vícenáklady vznikající následkem kongescí dopravního systému.

Při vyčíslení interních nákladů uživatelů silničních komunikací vycházíme z klasického kalkulačního vzorce. Mezi interní náklady infrastruktury řadíme mýtné, silniční daň, dálniční známky a část spotřební daně z pohonných hmot a minerálních olejů. Část nákladů na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury, která není hrazena uživateli, řadíme mezi externí náklady. Obvykle je tato část nákladů hrazena z veřejných rozpočtů.

Návrh novely směrnice o euromýtném, dává vládám nově právo zohlednit v mýtném i některé externí náklady (znečištění, hluk a náklady kongescí). Nová sazba mýtného se týká nákladních vozidel nad 3,5 tuny. Novela směrnice o euromýtném je prvním právně závazným dokumentem, který vychází z širší evropské strategie převést daňovou zátěž od spotřebitele (uživatele) směrem ke znečišťovateli. Státy podle tohoto principu mohou v dani zohlednit jak přímé, tak externí náklady, jimiž člověk svou činností zatěžuje své okolí.

Externí náklady znečištění ovzduší

Za nejdůležitější kategorii externích nákladů znečištění ovzduší považuje většina studií náklady na zdravotní péči (škody na zdraví). Výsledné hodnoty jednotlivých studií jsou však rozdílné v závislosti na dalších nákladech, které jsou do výše externích nákladů započítávány. Některé studie (ExernE, HEATCO) zahrnují do nákladů dále škody na budovách a památkách a škody na úrodě. Jiné studie (např. NewExt) se snaží do nákladů započítat i dopady na ekosystémy. Kvalitu dat jednotlivých studií je obtížné posoudit, protože použitá vstupní data nejsou vždy detailně popsána. Studie CAFE CBA zahrnuje do nákladů škody na zdraví a ztrátu úrody, zanedbává však škody na budovách.

Určující pro využitelnost zpracovaných studií je i přenositelnost jejich výsledků. U studií s celoevropským záběrem je přenositelnost výsledků přirozeně vysoká, neboť prezentují podrobná data pro dané země. Naopak u studií, které jsou zaměřeny na jednu konkrétní zemi, je nutné znát doplňující informace umožňující přenos údajů na zemi jinou (mimo ekonomických indikátorů také emisní faktory, intenzitu dopravy, hustotu zalidnění atd.). Praktická aplikace výsledků studií je poměrně snadná v případě, že jednotkové sazby externích nákladů jsou vyjádřeny na tunu znečišťující látky. Přizpůsobení hodnot vyjádřených na ujetý kilometr je obtížnější. V tomto případě je opět nutné mít informace o vlastnostech vozidla, pro něž jsou jednotkové náklady počítány.

Čtěte také: Dálkové studium ekologie

Pro získání jednotkových cen externích nákladů znečištění ovzduší jsou doporučovány studie prováděné na Evropské úrovni zahrnující všech 25 nebo 27 zemí EU, které jsou založené na nákladech za tunu polutantu. Studie CAFE CBA i HEATCO toto doporučení splňují, a proto byly v rámci tohoto článku vybrány pro následnou analýzu. V rámci jejich praktické aplikovatelnosti shledáváme jako účelné vyjádření externích nákladů znečištění ovzduší v jednotkách vztažených na dopravní výkon. Vzhledem k tomu, že dosud nebyla zpracována studie využívající výstupy studií CAFÉ CBA a HEATCO přímo pro oblast ČR, budeme dále vycházet z využití výstupů těchto studií pro oblast Německa.

Přepočet na podmínky České republiky byl postaven na ukazateli HDP na hlavu v paritě kupní síly (GDP per cápita in PPS), dále byla zohledněna i hustota obyvatelstva, a to z důvodu, že jsou přepočítávána data Německa. Přepočet byl proveden dle níže uvedeného vzorce v souladu s doporučením Evropské komise. Náklady znečištění ovzduší v €ct/ rozlišené podle velikosti vozidla, emisní kategorie (EURO-norma) a typu dopravní sítě pro Německo jsou přepočítány k časové základně roku 2008 a na podmínky ČR podle metodiky založené na HDP.

Externí náklady hluku

Téměř ve všech studiích zabývající se oceňováním externích nákladů hluku jsou zohledňovány náklady představující ztrátu kvality života způsobené dopravním hlukem. Většina studií je založena na ochotě platit za snížení hluku a nezahrnují dlouhodobé zdravotní následky (zvýšený krevní tlak, kardiovaskulární nemoci atd.). Studie, které zdravotní následky zohledňují alespoň částečně, jsou např. Harmonizaci v oblasti oceňování externích nákladů hluku přinesla Evropská legislativa (Directive 2002/49/EC).

Dle Directive 2000/49/EC by mělo stanovení počtu lidí vystavených nadměrné hlukové zátěži vycházet z hlukových map, které by zároveň měly plnit informativní funkci pro veřejnost. Legislativou je nařízeno také zpracování akčního plánu. Výpočty nákladů hluku pro jednotlivé druhy dopravy byly provedeny na základě doporučených průměrných dat pro EU25. Vhodnějším řešením by samozřejmě bylo použít národní data přímo pro oblast České republiky, ale hlukové mapy daného území nezbytné pro zjištění počtu obyvatel vystavených nadměrné hlukové zátěže jsme neměli k dispozici. Externí náklady hluku jsou zde uvedeny v €ct/vzkm a jsou zpracovány pro různé typy dopravní sítě. Tato data jsou výstupem studie INFRAS, představují průměr EU 25 v cenové hladině roku 2000. Postup přepočtu na podmínky ČR probíhal s použitím následujícího vzorce. Dále byla ve výpočtu zohledněna inflace a měnový kurz.

Monetární ocenění externích nákladů

Pro správné monetární ocenění externích nákladů je nutné znát jejich jednotkové ceny. V České republice dosud chybí data na národní úrovni, která by se mohla využít. Řešením může být využít obecné hodnoty jednotkových nákladů, které jsou uváděny pro celou oblast Evropské unie nebo z výsledků studií, které byly zpracovány na národní úrovni. Postup jejich přepočtu na podmínky České republiky by měl být proveden pomocí transparentní metodiky založené na hrubém domácím produktu.

Čtěte také: Náklady na znečištění

The issues of external costs are closely related to decisions on investments in transport, internalisation of external costs and setting the right prices (environmental taxes, subsidies) and also to providing input data for the Cost-Benefit Analysis (CBA), etc. Recently, a number of studies have been prepared. These studies focus on methodologies for valuation of external costs. However, their outputs often differ and they are also different in individual EU countries and over time. Another issue arises from the fact that their values directly for the conditions of the Czech Republic are not available or that their units of measure do not correspond with the available data or statistics on the national level, which complicates their practical use.

Čtěte také: Jak překonat výzvy ESG reportingu

tags: #externí #náklady #znečištění #graf

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu v Liberci
• Ekologické uchošťoury z bambusu
• Dopady změny klimatu
• Výpočet ekologické daně pro Peugeot 307
• Více o Fondu ohrožených dětí