Ochrana Krkonošské přírody

Dnešek, 22. květen, je Mezinárodním dnem biologické rozmanitosti. Letošní svátek biodiverzity má ústřední heslo „Od dohody k akci: Vystavme biodiverzitu znovu“.

Ta, bohužel na celém světě, českou přírodu nevyjímaje, v posledních letech povážlivým tempem klesá, a přitom se bez ní, jako lidstvo, nejspíš nedokážeme obejít. Úbytek rozmanitosti přírody se týká rychle pokračujícího vymírání celých druhů, ale snad ještě naléhavěji úbytku početnosti druhů, které naštěstí zatím nevymírají.

Krkonošská příroda, podobně jako příroda dalších českých národních parků, chráněných krajinných oblastí, ale také lokalit evropské soustavy NATURA 2000, je takovou oázou rostlinných i živočišných druhů.

V Krkonoších má svůj domov přinejmenším 15 000 druhů bezobratlých, z toho například na 1 000 druhů motýlů (denních i nočních), 1 300 druhů brouků, 74 druhů měkkýšů, 428 druhů pavouků či 20 druhů vážek. Žije zde přes 320 druhů obratlovců, z čehož je 1 zástupce kruhoústých (mihule potoční), 5 původních druhů ryb, 10 druhů obojživelníků, 6 druhů plazů, 278 druhů hnízdících nebo protahujících ptáků a minimálně 60 druhů savců.

I mezi krkonošskými živočichy jsou příklady nedávných návratů - vlk obecný, vydra říční, datlík tříprstý, snad i rys ostrovid. Ale také kandidáti na místní vyhynutí tetřívek obecný či slavík modráček tundrový. Jsou tu druhy, svědčící o poslední době ledové, tzv.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

V Krkonoších roste na 1 200 druhů cévnatých rostlin. I mezi nimi jsou endemické druhy (které nerostou nikde jinde na světě), jako zvonek český, jeřáb sudetský, bedrník obecný skalní, lomikámen pižmový čedičový a další, stejně jako glaciální relikty (všivec krkonošský, ostružiník moruška, lomikámen sněžný, vrba laponská, či rašeliník Lindbergův).

Tato čísla znějí monumentálně - a vlastně docela monumentální jsou. A to nejsou Krkonoše ve skutečnosti nejpestřejším českým chráněným územím, co do počtu druhů, ve srovnání třeba s NP Podyjí nebo CHKO Bílé Karpaty.

Nutnost ochrany přírody chráněných území je snad naprosté většině lidí zřejmá, nicméně sama o sobě nestačí. Národní parky zaujímají pouze 1,5 % území Česka, na dalších 14,4 % pak leží chráněné krajinné oblasti. Další cca 3 % státu tvoří maloplošná chráněná území a lokality NATURA 2000.

Pro zachování biodiverzity je bezpodmínečně nutné nezapomínat ani na ochranu živočichů a rostlin v tzv. Neobejdeme se ani bez obnovy částí naší země, které jsme v minulosti přírodě vzali.

Mnoho návštěvníků příjíždějících do hor za sportem a rekreací ani nevnímá, že Krkonoše jsou ve stavu vážného ohrožení. Pro jeji záchranu byly zřízeny národní parky - na české straně "Krkonošský národní park" a na polské straně "Karkonoski park narodowy" - a také česko-polská biosférická rezervace.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Zatímco však správy parků a renomované mezinárodní instituce (holandská nadace FACE, Evropská unie, UNESCO, Světová banka) pomáhají zachránit cennou krkonošskou přírodu, my sami si ji stále ničíme. Největší hrozbou dnes jsou totiž nejenom imise a různé kalamity, ale především invaze turistického ruchu a sportovních aktivit na tak malé a citlivé území.

Seznamte se s krajinou, kterou jinde na světě neuvidíteKrkonošský národní park, založený v roce 1963, je ochranným štítem křehké přírody Krkonoš. Střeží příběh jedinečné krajiny, který se píše již od období starohor a do nějž v posledních staletích zasahuje také lidská ruka. Kombinace v Evropě ojedinělých přírodních poměrů a působení člověka vytvořila z Krkonoš prostředí, které je neobyčejně různorodé.

Krkonošský národní park (KRNAP) byl založen r. 1963 jako první v České republice. Jeho rozloha je 370 km2 (s ochranným pásmem 570 km2). Člení se na 3 zóny podle stupně ochrany - nejpřísněji chráněné jsou I. a II. zóna. Na území parku najdou návštěvníci řadu informačních středisek a několik tématických muzejních expozic.

Za ochranu krkonošské přírody je zodpovědná Správa KRNAP. Má na starosti především obnovu lesů, ochranu ohrožených druhů rostlin a živočichů, ale také řadu strážních, výzkumných, informačních a kulturně výchovných aktivit. Nezodpovídá za bezpečnost návštěvníků hor - o tu se stará Horská služba.

Karkonoski Park Narodowy (KPN) byl založen r. 1959. Jeho rozloha činí 55 km2. Za ochranu krkonošské přírody je zodpovědná Správa KPN.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Roku 1992 byly Krkonoše (území KRNAP a KPN) zařazeny do mezinárodní sítě biosférických rezervací. Biosférické rezervace vyhlašuje světová organizace UNESCO v rámci projektu MaB (Man and Biosphere = člověk a životní prostředí). Jsou to nejcennější a nejohroženější území světa, která mají význam pro zachování přírodního bohatství a ekologické rovnováhy Země. Krkonoše se tak zařadily po bok amazonských pralesů, afrických savan Serenghetti, apod. UNESCO tak vymezuje pravidla ochrany těchto území a přispívá na ni finančními prostředky.

Biosférická rezervace Krkonoše-Karkonosze se člení na 3 zóny podle stupně ochrany: jádrová (core) (obsahuje I. a II. zónu KRNAP), nárazníková (buffer) a přechodová (transition).

Území Krkonošského národního parku je podle stupně a ochrany rozděleno do čtyř zón (pásem): I. zóna, II. zóna, III.

Do I. zóny jsou zařazena území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami jako: hřebenové oblasti, ledovcové kary, lesy a louky s vysokou druhovou rozmanitostí a významné geologické útvary. Tato v podstatě souvislá území jsou doplněna některými enklávami, jako je Černohorské rašeliniště, Albeřické lomy, Rýchorská květnice a prales apod.

Krom jiného v těchto místech lze vidět glaciální relikty - druhy pamatující poslední dobu ledovou, rašeliniště a krajinu ne náhodou podobnou severské tundře, jsou zde k vidění výsledky dlouholetého působení ledu, sněhu, vody a větru na zemský povrch - charakteristické žulové skalní útvary, polygonální půdy, kary (ledovcové kotle), mury (zemní laviny), endemické (jenom na Krkonoších se vyskytující) druhy a poddruhy, např. jestřábníky, jeřáb krkonošský, zvonek krkonošský aj., z oblasti živočichů vřetenovka krkonošská (druh hlemýždě) nebo motýl huňatec žlutopásný krkonošský.

Podle přísných mezinárodních regulí ochrany přírody by lidská noha neměla na území I. Zóny vůbec vstoupit, protože zde má být příroda ponechána přirozenému vývoji bez zásahu lidského faktoru.

II. zóna většinou obklopuje v širším či užším pásmu zónu I. Patří sem území s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa a člověkem převážně pozměněné lesní aluční ekosystémy vhodné pro omezené a šetrné lesnické či zemědělské využívání.

Zde si již můžete např. setkat s lesáky nebopracovníky ochrany přírody v terénu, kteří zde někdy provádějíurčité regulační a ozdravné zásahy v zájmu ochrany některých vzácných druhů či obnovy např. původní skladby porostů apod.

III. zóna tvoří „zbytek“ území KRNAP. V uvozovkách proto, že se jedná o více než třikrát tak velkou plochu než I. A II. zóna dohromady.

Ochranné pásmo není vlastní součástí území KRNAP, ale tvoří jakýsi ochranný pás, který má zabezpečit území parku jako takové před rušivými vlivy. Najdeme zde hlavní rekreační a sportovní centra.

1) Účelem této vyhlášky je zajištění funkcí Krkonošského národního parku (dále jen národní park) vyplývajících z jeho poslání chránit přírodní hodnoty území pro zachování stabilních ekosystémů, jakož i pro vědecké, výchovné a osvětové využívání. Sleduje zejména usměrnění režimu turistické a rekreační aktivity národního parku.

2) Návštěvní řád je obecně závazným právním předpisem. Vztahuje se na veškeré fyzické a právnické osoby, které se na území národního parku zdržují nebo na něm vyvíjejí činnost. Souhlas s odlišným režimem uděluje Správa Krkonošského národního parku (dále jen Správa).

h) chovat se způsobem, který by mohl vést ke škodám na přírodním prostředí a který je v rozporu s posláním národního parku, zejména rušit klid nadměrným hlukem aj.

2) Správa může na vyhrazených místech či v určitém časovém období činnosti uvedené pod písmeny i), j), k), l) a m) odst. 1) povolit. Za hromadné akce pod písmenem i) se nepovažují ty, které jsou konány na řádně kolaudovaných lyžařských běžeckých a sjezdových tratích. Tyto akce musí být pouze předem nahlášeny Správě.

3) V zimním období je na území národního parku zakázán vstup k mysliveckým zařízením sloužícím k přikrmování zvěře a do přezimovacích obůrek s výjimkou značených turistických cest.

4) Na území I. a II. zóny národního parku je kromě činností uvedených v odstavci 1) též zakázán sběr lesních plodů a vstup mimo turistické značené cesty, popř.

5) Při nedostatečné sněhové pokrývce je návštěvník povinen respektovat přechodné uzavření úseků tyčového značení provedené Správou z důvodu ochrany přírody.

6) Podmínky vjezdu, setrvání a jízdy motorovými vozidly na území národního parku včetně jejich zpoplatnění určuje vyhláška Správy č. 2/1995 a osoby na území národního parku jsou povinny se jí řídit. Na území národního parku je zakázáno jezdit na kole mimo silnice, místní komunikace a cesty k tomuto účelu vyznačené se souhlasem Správy. Cesty určené pro provozování horské cyklistiky a podmínky provozu na nich určuje Správa samostatným rozhodnutím.

1) Veškeré přírodní složky horolezeckých terénů i v jejich blízkém okolí budou maximálně šetřeny.

2) Létání na padácích a závěsných kluzácích je na území národního parku zakázáno s výjimkou provozních ploch a letových koridorů určených samostatným rozhodnutím Správy. Provozní plochy se vyznačují informačními tabulemi se závazným znakem.

1) Na Jizeře a na horním toku řeky Labe v úseku přehrada Labská-Kukačka lze provozovat vodní sporty - sjíždění na plavidlech bez motorového pohonu.

2) Nastupovat do plavidel a vystupovat z nich lze pouze na nástupních a výstupních místech. Tato místa i přístupy k nim jsou vyznačeny informačními tabulemi.

3) Provozovat vodní sporty na řece Labi lze pouze s povolením Správy. Denní doba splouvání se stanovuje od 8 do 18 hodin. Povolení s dalšími podmínkami splouvání vydává středisko terénní služby Správy ve Špindlerově Mlýně.

Ochranu přírody, výchovné a osvětové využívání národního parku řídí a organizuje Správa. K tomuto účelu jsou zřízena informační střediska v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí, Harrachově a Rokytnici nad Jizerou. Při zajišťování této činnosti spolupracuje Správa s městskými a obecními úřady. Uvedená střediska podávají informace o uzavírkách cest (dle článku 2, odst. 5), cykloturistických trasách (dle článku 3) aj.

1) Kontrolu dodržování ustanovení této vyhlášky a ostatních obecně závazných právních předpisů týkajících se ochrany přírody zajišťuje Správa prostřednictvím stráže přírody.

1) Zákaz vstupu dle článku 2, odst.

2)Pro účely této vyhlášky je zimní období míněno od 15. 12. do 15. 3.

3) Tato vyhláška ve znění pozdějších změn nabývá účinnosti dne 15.

Základní pravidla pro ochranu přírody v Krkonoších

• V klidových územích zůstaňte na cestě!
• Dopřejte klid krkonošské zvěři.
• Netrhejte planě rostoucí květiny (s výjimkou invazivních druhů).
• Nevstupujte na neposečené louky.
• Neničte les.
• Chraňte prameniště a vodní toky.
• V lese ani nikde jinde v Krkonoších nekempujte a nerozdělávejte oheň mimo k tomu vyhrazená místa.
• Co si do přírody přinesete, to si zase odneste. Nezanechávejte stopy.
• Na kole jezděte pouze za denního světla a pouze po vyznačených trasách. Na lyžích pouze po sjezdovkách a vyznačených skialpových trasách.
• Drony nechte doma a pyrotechniku zrovna tak.

Zonace je nástroj ochrany přírody, který slouží k péči o velkoplošná zvláště chráněná území. Rozděluje celé území národního parku do oblastí se srovnatelně cennými přírodními hodnotami podle cílů jejich ochrany a péče o ně. Stávající vymezení zón ochrany přírody je provedeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. Nová managementová zonace neboli zonace péče, je přímo podřízená cílům jednotlivých zón. Ty asi nejlépe definují přímo jejich názvy.

Cílem přírodní zóny, která se vymezuje na plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, je tyto ekosystémy ponechat jejich přirozenému vývoji bez rušivých zásahů. Nová přírodě blízká zóna pak zahrnuje člověkem částečně pozměněné ekosystémy s cílem postupně pomoci přírodě dosáhnout stavu jako v zóně přírodní. V budoucnu, po dosažení odpovídajícího stavu, pak mohou být části této zóny převedeny do zóny přírodní.

Zóna soustředěné péče o přírodu má cíle dva. Sem jsou zařazeny člověkem velmi pozměněné ekosystémy - především nestabilní, člověkem na místě původních bučin vysázené smrkové porosty, které bude třeba přeměnit na smíšené a listnaté lesy a obnovit tak jejich přírodě blízký stav. Součástí této zóny jsou ale i květnaté krkonošské louky, kterou vznikly historicky na místě odlesněných enkláv a které jsou závislé na trvalé péči, bez níž by mnoho rostlinných a živočišných druhů na ně vázaných zaniklo. Cílem této zóny je tyto předměty ochrany zachovat či zlepšit jejich stav, a proto zde bude k typickým činnostem patřit sečení a pastva. Do této zóny budou patřit také lesy, ve kterých je cílem podporovat biodiverzitu.

Konečně poslední zóna kulturní krajiny je vymezena na území krkonošských obcí či v jejich sousedství, je určena k trvale udržitelnému rozvoji a jejím cílem je nezhoršit dosaženou kvalitu životního prostředí. Běžného návštěvníka nová zonace při výletech po Krkonoších neovlivní. Nová, tzv.

Ekologická výchova, vzdělávání a osvěta Správy Krkonošského národního parku patří ke klíčovým nástrojům Správy Krkonošského národního parku v ochraně unikátní horské přírody. Oddělení ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) se dlouhodobě zaměřuje na rozvoj environmentálního povědomí dětí, mládeže i dospělých, na vytváření pozitivního vztahu k přírodě Krkonoš a ke Správě KRNAP, která se o tuto přírodu stará.

„V podmínkách národního parku znamená environmentální, resp. ekologická výchova vedení k respektu a zodpovědnému chování vůči citlivému horskému ekosystému,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Nejde jen o předávání informací, ale o prožitek, zkušenost a pochopení souvislostí mezi člověkem a přírodou.

V minulých letech jsme realizovali na sedm stovek (v roce 2024 to bylo 614) vzdělávacích akcí s účastí více než 18 000 osob. Největší podíl tvořily programy pro školy, kterých se zúčastnilo přes 9 000 žáků a studentů.

Stále významnější roli hraje Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání Krtek ve Vrchlabí, které se stalo přirozeným centrem ekologické výchovy a místem setkávání veřejnosti s pracovníky Správy KRNAP.

tags: #ochrana #Krkonošské #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Nezpracovaný textilní odpad a jeho recyklace
• Zánik lesů v ČR
• Výzkum klimatu ve třídě
• Nature of the Bohemian-Moravian Highlands
• Třídění odpadu v kuchyni IKEA