Fakta o znečištění moří a oceánů

Oceány mají vliv na každého člověka bez ohledu na to, kde žije nebo co dělá. Pro miliardy lidí jsou hlavním zdrojem výživy a stovkám milionů dávají práci a výdělek. Na zdravém oceánu přímo závisí významné ekonomické obory, jako jsou cestovní ruch nebo obchod. A oceán je i hlavním regulátorem globálního klimatu.

Také my jako lidé ovlivňujeme oceány a můžeme významně přispět k jejich zdraví a udržitelnosti tím, že změníme některé zlozvyky. Například klimatická změna, která je způsobena lidskou činností, vede mimo jiné ke zvyšování hladiny moří a k častějším výskytům extrémního počasí.

V oceánu za rok skončí asi osm milionů tun plastového odpadu. Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních.

Podle některých odhadů by při stejné rychlosti znečištění bylo v roce 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. V dnešní době tato hodnota překračuje 150 milionů plastových produktů. To má fatální dopad převážně na mořské živočichy, kteří menší odpadky požírají, vstřebávají do svého těla toxické látky, hynou nebo je dále konzumují lidé.

Doba plastová v číslech

Pojďme si nejprve představit statistiky, které napoví, jak významnou položkou jsou dnes plasty na Zemi. Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Odhaduje se, že každý rok doputuje do oceánů 8-12 milionů tun plastů (asi z 27 % se jedná o odpad spojený s rybářstvím). Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.

Čtěte také: Klimatické změny: fakta a argumenty

Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou.

Velká tichomořská odpadová skvrna

Největší koncentraci plovoucího plastu na světě představuje tzv. Velká tichomořská odpadová skvrna (Great Pacific Garbage Patch) - odhaduje se, že má plochu větší než 1,6 milionu čtverečních kilometrů!

Plastový odpad nezná hranice. Ačkoli se zdá, že problém znečištění moří a oceánů se týká hlavně přímořských států, i země bez přístupu k moři mohou hrát klíčovou roli v řešení této krize. Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Jejich aktivity tedy mohou mít nepřímý, ale významný vliv na znečištění oceánů.

Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody. Odpad na zem nepatří a měli bychom ho třídit. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!

Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů. Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno. I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám. Těmi mohou být nedostatečná infrastruktura i vysoké náklady na recyklaci a složitost třídění plastových materiálů.

Čtěte také: Příroda: fakta a zajímavosti

Plasty - nejvíc je těch nejmenších

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce. Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!

Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty. A důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad. Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp. energetickým využitím…

Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků… Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu? Každý krok směrem k udržitelnosti se počítá, u plastů obzvlášť… Je tedy zřejmé, že předcházení používání plastů a třídění těch použitých je v každém případě klíčové, a to i tehdy, když moře nemáme!

Jedním ze zásadních enviromentálních problémů planety je znečištění oceánů. Dobrou zprávou je že fungují organizace, které se snaží zbavovat oceán odpadu nebo zabránit odpadu se do oceánu vůbec dostat. Jedná se o neziskovou ekologickou organizaci v Nizozemsku. Vznikla v roce 2013 a jeho zakladatelem je Boyan Slat. Vyvíjejí technologii pro sběr odpadu v oceánech.

Konstrukce má tvar písmene U tvořící z trubek a v její spodní zahnuté části je síť, která je schopna pojmout až 10 tisíc kilogramů odpadu. Původní stará konstrukce fungovala na základě pasivního pohybu na hladině, ale to s sebou neslo nepříjemnosti jako vysypání nasbíraného odpadu. Dnešní novější model je tažen dvěma loděmi a ty tak můžou směřovat k více znečištěným místům. Cílem této organizace je zbavit oceán až o 90% odpadu do roku 2040.

Čtěte také: Důležité informace o odpadech

Ačkoliv se organizace výhradně zaměřuje na oceány tak v roce 2019 se začala hrnout i do čistění v říčních tocích a to pomocí katamaránů, které dostali název The Interceptor. Organizace by chtěla do konce roku 2025 pokrýt až tisíc řek jako prevence znečištění oceánů.

Globální konference OSN o ochraně oceánu

Organizace spojených národů uspořádala s podporou vlád Portugalska a Keni ve dnech 27. června až 1. července 2022 celosvětovou konferenci OSN o ochraně oceánu v Lisabonu. Cílem konference je podnítit účinnou globální akci. Organizátoři vyzývají politické lídry a všechny rozhodovací orgány, aby posílili ambice, mobilizovali partnerství a zvýšili investice do vědecky podložených a inovativních přístupů a aby využívali řešení blízká přírodě tak, aby se zvrátil trend zhoršujícího se stavu světového oceánu.

Oceán pohltil více než 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému. Kyselost oceánů se od předindustriální doby zvýšila přibližně o 26 %. Změna klimatu ovlivňuje také druhy citlivé na klima. Korálové útesy jsou vůči změně klimatu obzvláště citlivé. Předpokládá se, že při oteplení o 1,5 °C ztratí 70 až 90 % své původní plochy a při oteplení o 2 °C více než 99 %. Do konce tohoto století hrozí zánik 20 až 90 % současných pobřežních mokřadů, v závislosti na tom, jak rychle poroste hladina moře.

Každý rok se do oceánu dostane přibližně 11 milionů tun plastů. Asi 80 % znečištění moří pochází ze souše - pesticidy, plasty, nečištěné odpadní vody, atd. Velký plovoucí ostrov z odpadků v Tichomoří obsahuje 1,8 bilionu kusů plastů, jejichž hmotnost se odhaduje na 80 tisíc tun. Podle IPCC je činnost člověka nepochybně odpovědná za oteplování atmosféry, oceánu i pevniny a je velmi pravděpodobné, že vliv člověka je hlavní příčinou nárůstu tepla oceánu pozorovaného od 70. let 20. Všechna dostupná data naznačují, že míra oteplování oceánu vykazuje v posledních dvou desetiletích obzvláště silný nárůst. V roce 2021 pokračovalo oteplování horních 2 000 m oceánu a očekává se, že se bude oteplovat i v budoucnu, což je změna, která je nevratná v horizontu sta až tisíciletí.

Hladina moří se v letech 2013-2021 zvyšovala o rekordních 4,5 mm ročně, a to především v důsledku zrychleného úbytku ledové hmoty z ledovců. Okyselování oceánu ohrožuje organismy a ekosystémové služby, a tím i potravinovou bezpečnost, cestovní ruch a ochranu pobřeží. V současné době existuje v oceánu téměř 500 mrtvých zón, které celosvětově pokrývají více než 245 tisíc km², což odpovídá rozloze Spojeného království. V nízko položených pobřežních oblastech žije přibližně 680 milionů lidí a očekává se, že do roku 2050 se jejich počet zvýší na miliardu. Mořský rybolov poskytuje 57 milionů pracovních míst. Každoročně přijde v důsledku destruktivních rybářských praktik vniveč více než 10 milionů tun ryb. Cestovní ruch přispívá k znečištění moří plasty. 80 % veškerého cestovního ruchu se odehrává v pobřežních oblastech. Zdravé korálové útesy přispívají k rozvoji cestovního ruchu a rybolovu, poskytují miliony pracovních míst a přispívají k rozvoji ekonomik po celém světě. Oceány jsou zdrojem života a produkují přibližně 50 % zemského kyslíku. Přesto v nich ročně skončí více než 11 milionů tun plastu. To je jako kdyby se do moře každou minutu vyklopil plný nákladní vůz plastového odpadu. Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb.

Společnost SANITINO a GROHE ve spolupráci s německým sociálním start-upem everwave chrání oceány před plastovým odpadem čištěním řek a zachycováním odpadu dříve, než stihne do oceánu proniknout. Za každý prodaný kus zašle SANITINO společnosti everwave 4 €. Podle vědeckých studií plasty tvoří až 80 % veškerého odpadu v oceánech, do kterých se vyplavují z řek. Až 51 bilionů mikročástic plastů znečišťuje mořské ekosystémy a vážně ohrožuje život vodních organismů. 80 % znečištění oceánů pochází z činnosti na pevnině. Nečištěná nebo nedostatečně čištěná odpadní voda proudí do oceánu převážně z měst. Plasty mají negativní vliv i na lidské zdraví. Z moře se totiž mikroplasty prostřednictvím jídla dostávají zpět k lidem.

Sociální start-up everwave vznikl z neziskového sdružení s angažovanými mladými vědci a architekty a myšlenky odstranit plastový odpad z oceánů pomocí plovoucí platformy umístěné uvnitř oceánských proudů. Zakladatelka a generální ředitelka společnosti everwave Marcella Hansch přišla s tímto nápadem před 6 lety při potápění, kdy v šoku zjistila, že to, co se dotýká jejich nohou není ryba, ale plastové láhve. V současnosti, po diskusích s mnoha odborníky, zejména mořskými biology, si aktivisti z everwave uvědomili, že oceán ve skutečnosti není tím nejlepším místem, kde začít, protože je to konečná destinace plastů. Jakmile se plast dostane do moře a oceánů, klesá do větších hloubek a škodí dřív, než se stihne zachytit. Novým cílem je implementovat tyto platformy v řekách a ústích řek, protože většina plastů na pevnině, které se dostávají do oceánu, jsou vyplavovány řekami. Je tedy třeba zachycovat odpad přímo u zdroje.

Everwave využívá k čištění dva typy technologií. První technologií je aktivní sběr veškerého odpadu pomocí lodě s názvem Collectix, která je schopná posbírat až 20 tun odpadu za den. Start-up již zprovoznil 3 lodě na sběr odpadu. Jedna působí na Balkáně, druhá sbírá tuny odpadků v Kambodži a třetí je na cestě na africký kontinent. Druhou je říční čistící platforma HiveX. Ukotvená stacionární plošina HiveX využívá sílu říčního proudu k nepřetržitému odvádění a ukládání plovoucího odpadu. Je energeticky účinná a šetrná k životnímu prostředí, protože pasivní technologie využívá ke svému provozu energii ze svého okolí, takže nemá žádný pohon a nepotřebuje žádné palivo. Pomocí nejmodernější technologie se pak plast zpracovává co nejudržitelnějším způsobem.

Vize projektu však není jen vyčistit oceány, ale také zvýšit povědomí o problému plastů prostřednictvím práce s veřejností s cílem přimět lidi, aby změnili své chování. Právě proto přesahuje spolupráce společnosti SANITINO, GROHE a německého sociálního start-upu rámec finanční podpory. Společnosti GROHE a everwave upozorňují i veřejnost na problém plastů a zvyšují tak povědomí o udržitelnějším způsobu života.

Ostrovy plujícího plastu

Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že? A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit - jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů! To už zní spíš jako sci-fi, smutné sci-fi. Pojďme se vydat po hladině oceánů a po stopách plastu se ponořme až ke dnu.

Plasty, kam se potopíš

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Jedná se pouze o plasty, které plují po hladině.Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Ostrovy z plastového odpadu

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme. Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Mezi hříšníky ale patří i vyspělé státy - nejvýše postavenou zemí v žebříčku jsou na dvacátém místě Spojené státy.Neházejme však veškerou vinu na jiné kontinenty. Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko.

Jakým způsobem se ale plastový odpad do moře dostává?

Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek. S jakým plastem si nejčastěji zaplaveme? Ptáte se, jaký druh plastového odpadu hraje v mořích prim? U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Jak proti tomu bojovat?

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou. Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání. Planeta Země je dnes znečištěná plasty v takové míře, že tento trend je možné směle přirovnat ke hrozbě globálních klimatických změn. Podle odhadů odborníků skončí ve světových oceánech každoročně na osm miliónů tun plastů. Anebo jinak, celkově lidstvo od roku 1950 zamořilo světové oceány asi 150 milióny tun plastů. I tato alarmující fakta zazněla v keňské metropoli Nairobi na nedávné konferenci OSN.

Podle odhadů environmentalistů pochází až 55 procent plastového odpadu z pěti asijských zemí: Číny, Indonésie, Thajska, Vietnamu a Filipín. Většina plastů se do oceánů dostává z pevniny řekami, a mořské proudy je pak rychle roznášejí. Dvě stovky zemí podepsaly rezoluci, která vyzývá ke snížení rizik plynoucích ze znečištění moří. Indonésie, druhý největší znečišťovatel - například uvedla, že do roku 2025 zredukuje svůj oceánský odpad o sedmdesát procent. Stejně razantně se chce s plastovým odpadem vypořádat i čínská vláda.

Erik Solheim s tímto postupem souhlasí, nabízí však také zcela konkrétní kroky. „Naštěstí známe rychlejší a jednodušší řešení. K mnoha plastovým produktům přece existují vhodnější a bezpečnější alternativy. Nepotřebujeme přece, aby naše jídlo bylo pokaždé baleno do plastů. A rozhodně se dokážeme obejít bez plastových kelímků na kávu a obalů na každou drobnost našich každodenních životů. Tady jde o ekologickou katastrofu způsobenou leností.

Od padesátých let jsme jako lidstvo vyprodukovali 6,3 miliard tun plastového odpadu. Jsme zavaleni věcmi, neustále nakupujeme, nové a nové věci. Nové oblečení, plastové hračky pro děti, vybavení do domu. Málokomu dnes mobil vydrží déle než 3 roky. Všichni jenom nakupujeme, ale málokdo v tom spěchu zaznamená tento narůstající problém. Dnes by všechny vyspělé země měli dbát na ekologii a dodržovat kvóty ustanovující množství odpadků a zvažovat možnosti nakládání s nimi. Největšími znečišťovateli jsou rozvojové státy, které mají peníze na balené produkty a ekonomie tam tak nějak funguje, ale již chybí peníze a motivace k jejich zpracovávání. Za největší znečišťovatel patří bezesporu Čína, Indie, Amerika a Rusko. Ať už se jedná o produkci odpadu nebo zamořování ovzduší oxidem uhličtým. Evropa si vede o poznání lépe i když žádná hitparáda to není.

Přijde Vám, že se nás to jako vnitrozemského státu netýká? Všechny řeky ústí do moře a většina odpadu co v řekách končí se do oceánu skutečně dostane. Je pravda, že množství plastů, které z Česka do oceánů dostává není zas tolik. Co se týká naší plastové stopy v oceánech jedná se především o mikroplasty, malinké částečky plastu, které nejsou téměř viditelné. V oceánech se, ale díky podvodním vírům shromažďují tvoří obrovské masivy plastů, které se z oceánů téměř vylovit nedají. Neškodíme příliš, ale také nejsme nijaká velmoc. Přesto máme možnost to změnit.

Bohužel, člověk je opravdu tvor líný, než by si dával práci a třídil doma poctivě odpad raději vše naháže do jednoho koše a ten pak šoupne do popelnice před domem. Místo, aby děti ve škole udělali pár kroků navíc, došli na chodbu a odpad vyhodili tam kam patří. Vyhodí ho do smíšeného koše ve třídě. Je smutné uvědomit si, že za problémy obrovského množství odpadu stojí i lidská lenost. Přitom stačí tak málo, podívejte se co s lidmi dělá obyčejná záloha na skleněné lahve od piva, asi bychom jen těžko hledali lépe rycyklovaný obal a přitom se jedná asi o 2 koruny zálohy. Jak se, ale říká, korunka ke korunce a je z toho dům. Proto zálohy na pet lahve by byy správným krokem vpřed.

Největším problémem jsou bezesporu plasty. Plast představuje mimo rizika kontaminace mořské vody a ohrožení mořských živočichů i veliké ohrožení pro mořské ptáky, ročně jich plastový odpad připraví o život až milion. Každý rok končí v oceánech vice než 8 milionů tun plastů. Neopomenutelnou hrozbu pro oceány představuje i vyhozené a ztracené rybářské náčiní, tvoří až 10% veškerého odpadu v moři, to je nějakých 650 tun to není úplně málo, že?

Při představě co všechno dokáže jeden kus ztracené rybářské sítě se nám zvedají chlupy hrůzou. Mořský živočich, želva, žralok, tuleň,.. si jen tak v pohodě pluje oceánem najednou, ale vpluje do sítě, chce plavat dál, ale nejde to. Zkusí to teda zpátky, ale bezvísledně. Pokud budeme jako lidstvo fungovat stále stejným způsobem tak do roku 2050 bude v oceánu víc plastů než ryb. Pokud nezměníme své chování můžeme se do roku 2050 rozloučit s valnou většinou mořských ptáků, velryb, žraloků, delfínů, želv,.. Třiďte, třiďte a ještě jednou třiďte a ještě lépe kupujte co nejvíce potravin bez obalu.

U nás se touto problematikou zabývá hlavně organizace BEZ OBALU mrkněte na jejich stránky, najdete tam spoustu tipů jak na to a můžete jim rovnou pomoci. Samozřejmě vždycky to bez obalu nejde, ale třídit může nebo spíš musí každý. Buďte aktivní. Podepisujte petice, sdílejte tuto problematiku se svými přáteli. Buďte ohleduplní, k sobě i k okolí. Neodhazujte odpadky mimo odpadkové koše a vice méně je nevyhazujte ani do koše. Dnes už jsou barevné kontejnery a odpadkové koše na tříděný odpad téměř všude. Na nádražích, ve školách, dokonce I v divadlech a muzeích.

Vychovávat děti ke vztahu k přírodě a etickému chování vůči Zemi, čemu se v mládí naučíš, ve stáří jako bys našel. Jediné co by budoucím generacím stačilo je změnit přístup a chování k sobě samým I celé planetě. Pokud budeme dětem už odmalička vštěpovat myšlenku toho, že se odpad třídit musí, že se nemá plýtvat s jídlem a že se všude nemusí jezdit autem vyřeší to spousty problémů. Nakupovat výrobky z recyklovaných materiálů k tomu není co dodat. Tím, že budeme nakupovat výrobky z recyklu, budeme podporovat obnovitelný průmysl.

tags: #fakta #o #znečištění #moří #a #oceánů

Oblíbené příspěvky:

• Povolení k emisím pro osobní vozidla v ČR
• Ochrana Arktidy
• Více o kandíku psím zubu
• Vše o ekologických plaketách ve Francii
• Emise plug-in hybridů