Klimatické změny: Vědecká fakta versus argumenty

Přestože je změna klimatu způsobená lidskou činností vědecky potvrzeným faktem, najdeme pořád mnoho těch, kteří její existenci odmítají. Proč? Rok 2024 byl vůbec nejteplejší v zaznamenané historii a oteplení planety míří přes obávanou hranici 1,5 stupně Celsia. Komunikuje se ale změna klimatu správně?

„Velkým selháním vědecké komunity bylo, že jsme fakta sdělovali špatným způsobem,“ říká v rozhovoru pro Voxpot. Je velmi alarmující, že většina klimatických dat ukazuje, že dochází ke zrychlení změny klimatu. Odbornictvo se na rychlosti změny úplně neshoduje, ale existuje riziko, že se v takovém období skutečně nacházíme. Například loňský rok zaznamenal poměrně vysokou úroveň oteplení ve srovnání s tím předchozím.

Přitom jsme oteplení nutně neočekávali - rok 2023 byl silně ovlivněn jevem El Niño, což je oceánský proud, který zvyšuje globální teploty. To jsou varovné signály. Vidíme, že množství ledu na severním pólu i v Antarktidě dosahuje rekordně nízkých hodnot. Vidíme, že množství tepla zachyceného v zemském systému roste. Vidíme, že koncentrace oxidu uhličitého neustále stoupají.

Koncentrace oxidu uhličitého nikdy za poslední více než dva miliony let nebyla tak vysoká. Teplota nikdy nebyla tak vysoká za posledních sto dvacet pět tisíc let. Máme všechna dostupná důkazní data a pokud jim někdo chce věnovat pozornost, jsou naprosto jasná. Dnes většinou platí, že ten, kdo klimatická fakta odmítá, jim nechce věřit, protože chce věřit něčemu jinému. A v takovém případě fakta a důkazy nepomohou.

Ne, že bychom se snažili lidi strašit, pokud však někoho příliš vyděsíte, jeho obranným mechanismem může být popření, i za cenu toho, že pak uvěří naprostým nesmyslům. Třetí možností je, že jsou takoví lidé obětí sociálních bublin a dezinformací. Pouhé poskytování informací nevede k akci - lidé věří tomu, čemu věřit chtějí, nebo co je pro ně pohodlnější.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Chybou v naší komunikaci podle mě nebylo, že bychom lidem předali špatná fakta, ale že jsme nebrali v úvahu, co chtějí. Je vážně na naší odpovědnosti, jak o změnách klimatu komunikujeme. Protože pro ty, kdo mají dobrou vůli a skutečnou starost, může mít strašení dokonce velmi negativní důsledky.

Před třemi lety jste ve zprávě IPCC varovali před rostoucím vlivem dezinformací. Od té doby se leccos změnilo i na geopolitickém poli. V mnoha zemích vidíme posun v tom, jak moc je změna klimatu vnímána jako priorita, ale neřekla bych, že za to můžou dezinformace. Znovu jde o špatnou komunikaci. Často se lidé smíří s tím, že si řeknou: Soused ale tvrdil, že to vlastně není tak zlé, že změna klimatu možná ani neexistuje. A tak vzniká úrodná půda pro šíření dezinformací. Takže je to takový eskapismus. V mnoha případech ano. Mnoho lidí nechce nést zodpovědnost ani čelit temnější budoucnosti. Chybí jim také pocit, že jsou součástí celého řešení, že mají vlastní vůli.

Například tvrzení, že klima se vždy měnilo, takže proč bychom se tím měli trápit? To je něco, co sama učím - jak rozpoznat nejčastější mýty a jak proti nim argumentovat. Všechno kolem nás se neustále mění: chceme, aby naše ekonomiky rostly, aby se svět vyvíjel, nechceme zůstat zakonzervovaní v minulosti. Odpověď spočívá v pochopení toho, že rychlost klimatické změny, kterou nyní zažíváme, je bezprecedentní. Nikdy předtím jsme neviděli tak rychlou změnu klimatu. Co je podle mě ale ještě nebezpečnější než popírání klimatické změny je opačný extrém - přesvědčení, že už je všechno ztraceno a jediné, co můžeme dělat, je pokusit se zachránit sami sebe. To je podle mě to nejtěžší, protože taková tvrzení jsou vlastně také dezinformací - že už se s tím nedá nic dělat, že jsme odsouzeni k záhubě.

Jsme často obviňováni z nějaké zaujatosti nebo podjatosti. Snažíme se tomu čelit inkluzí - kdokoli, kdo popírá změnu klimatu nebo kdo si myslí, že to, co říkáme, není správně, se může do našeho procesu zapojit. Takoví lidé se mohou například podílet na reportech, samozřejmě pokud splňují vědecké požadavky a mají odpovídající kvalifikaci. Nemám dojem, že by takoví lidé ještě existovali - v dnešní době nemůžete být skutečným popíračem změny klimatu a zároveň mít vědecké kvalifikace. Dříve jsme neměli tak silné důkazy o změně klimatu, tehdy to možné bylo. Další možností je nicméně stát se recenzentem našich zpráv. To znamená, že můžete naše zprávy přezkoumávat, najít vědecké články nebo důkazy, které jsou v rozporu s našimi tvrzeními, a pak podat připomínku. Pokud tak učiníte, musíme se připomínkou zabývat. Musíme být opravdu precizní, odolní vůči kritikám a nemít žádné mezery v argumentaci.

Na práci v IPCC je obecně zajímavé, že vlastně nedokážete dopředu odhadnout, co všechno může být kontroverzní. Nebo jak těžké je odlišit dezinformace od „zaujatých informací“. Prezentování části pravdy nebo zdůrazňování něčeho na úkor něčeho jiného, to není dezinformace, ale manipulace. Různé skupiny s různými zájmy chápou pojetí dezinformací velmi odlišně. Ve vědě se pohybuji několik desetiletí a bohužel si myslím, že neexistuje něco jako „neutrální věda“. Vždycky má někdo nějaký zájem. Proto mám ráda model IPCC - nehraje si na neutralitu. Nechceme tvrdit, že jsme úplně objektivní. O co se snažíme, je vyvážit různé zájmy. Snažíme se posadit všechny ke stolu a najít mezi nimi konsenzus, což je nejdůležitější. Jakýkoli konsenzus nebo rovnováha pak ale samozřejmě závisí na tom, čí hlas je silnější.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Už od sedmdesátých let - jak víme z novodobých odhalení ohledně americké společnosti Exxon - hraje roli v šíření dezinformací fosilní lobby. Přesto vidíme, že takové společnosti dosahují největších zisků ve své historii. Je zřejmé, že je velmi významný, protože fosilní společnosti jsou součástí mnoha ekonomik. A my, kteří z toho průmyslu netěžíme, je můžeme snadno označit za „ty zlé“. Druhá strana nás, co se chceme fosilních paliv rychle zbavovat, ale může vnímat stejně.

Neexistují žádné jasné důkazy, že by klimatická krize měla způsobit kolaps společností. Pokud se podíváte na čísla, všechny modely, i nejnovější vědecké studie o ztrátách HDP, tak předpovídají ztrátu do dvaceti procent. To je nic ve srovnání s růstem HDP, který může zelená ekonomika přinést. Je rozdíl mezi tím, jestli dezinformace nebo zaujaté informace šíří běžný člověk, nebo fosilní lobby s vlastními zájmy a enormními finančními prostředky.

Hodně se třeba mluví o cirkulární ekonomice - chtějí, abyste věřili, že když vyhodíte odpadky do správného kontejneru, pak je vše pořádku a můžete pokračovat v konzumaci. Jde o komplexní otázku. Svět je těchto složitostí plný a je velice řízený komerčními zájmy. Zároveň mnoho z nás z těchto komerčních zájmů těží.

Evropa si pěstuje kulturu postavenou na pevných etických základech, má jasné hodnoty. Stali jsme se lídrem v oblasti klimatu a mnoha opatření v boji proti jeho změně. K celé věci přistupujeme zodpovědnějším způsobem a máme důvod být na sebe hrdí. Já osobně jsem hrdá na to, že jsem Evropanka a že Evropa v tomto směru udělala tolik.

Myslet si, že každý bude považovat životní prostředí za to nejdůležitější, byla podle mě iluze. Nebo možná probíhalo zlaté období, kdy jsme neměli jiné, větší starosti. Většina zemí ale nikdy nepovažovala klima za své nejdůležitější téma. A to je v pořádku. Myslím, že bychom si lhali do kapsy, kdybychom tvrdili, že by tomu tak mělo být. Můžeme je démonizovat a říkat jim, že jsou hloupí nebo zlí. Ale ne, lidé jsou lidé.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Podle mého názoru - a myslím, že ho sdílí i mnoho dalších - opravdu musíme více porozumět novým politickým prioritám a tomu, co lidé skutečně považují za důležité. Existuje mnoho synergií. Vyšší energetická účinnost znamená nižší ceny pro lidi, což vede k větší sociální stabilitě a menší inflaci. Přináší také vyšší energetickou bezpečnost, a tím pádem i větší celkovou bezpečnost. Odolnější potravinové systémy zase mohou snížit zranitelnost vůči konfliktům, a tím pomoci předcházet jejich vzniku. Jako spletitá síť vlád a vědců a vědkyň nemáme jednu hlavní prioritu, ale rozhodně vidím větší důraz na spravedlnost a rovnost, což nám může pomoci i v dalších oblastech. Snažíme se být inkluzivnější, rozmanitější a spravedlivější organizací.

5. 10. Z pohledu normálního člověka nemá vůbec smysl se tím zabývat. Pokud to pravda není, tak jde o další akci s cílem nás okrást. To ostatně vidíme: drahé energie, buzerace lidí i firem vedoucí k neefektivitě, úpadek průmyslu, nevyhnutelné propouštění, pokles mezd v důsledku převisu nabídky na pracovním trhu a všeobecná bída. Stávající přístup EU přesně k tomu míří. Nu a kdyby to náhodou pravda byla, tak alespoň ta hrozná apokalypsa dopadne i na ten šmejd, který to výše uvedené zorganizoval. Nebudou mít utrum hned. Zalezou si do nějakých bunkrů a tam budou umírat pomaleji, třeba během několika generací.

Pokud by to totiž pravda byla, tak jsou přijatelné pouze dva přístupy. Buď transparentní snižování porodnosti aby se udržela kvalita života (to samozřejmě předpodkládá nulovou imigraci z problémových částí světa), nebo zrychlení výzkumu tak, aby se co nejrychleji překonalo období, kdy jsou fosilní paliva technicky tím nejlepším zdrojem energie. Místo toho EU prosazuje s mnohem vyššími náklady podřadná řešení. Možná slepé větve vývoje, možná jem nevyzrálé technologie. Jisté je, že jediný prospěch z toho mají překupníci, dotační paraziti a Čína. Dotace zpomalují pokrok, prototože zvyšují poptávku po stávající (podřadné) technologii a její výrobce má menší motivaci k inovacím.

30. 9. 1) nikdo rozumný nezpochybňuje změnu klimatu 2) je potřeba být pokorný k nevědomosti

Ke změně klimatu bezpochyby dochází, docházelo a docházet bude. Změna může být lokální nebo globální, krátkodobá stovky let, středně dobá tisíce let, dlouhodobá miliony let (vztaženo k lidskému jepičímu životu). Za některé změny může člověk tím, že mění životní prostředí, že spaluje fosilní paliva, že se chová jako hovado, že drancuje přírodní bohatství. Doplň si dalších…

Příklady událostí související s klimatickou změnou v roce 2023:

• 24. 9. - O víkendu jsme zažili poslední závan léta, když teploty stoupaly nad 30 °C. Tropické teploty takto pozdě nejsou vůbec obvyklé, naopak je to jeden z nejpozdějších tropických dnů v historii měření v Česku.
• 3. 9. - Kanada letos zažívá druhou nejhorší požární sezonu za poslední půlstoletí. Do konce srpna shořelo téměř 83 000 kilometrů čtverečních, tedy plocha větší než Česká republika. Důvodem jsou bezpochyby dlouhodobé vysoké teploty a sucho v posledních měsících.
• 2. 9. - Cirkulace vody v severním Atlantiku, která se podílí na stabilizaci světového klima, se kvůli klimatické změně zásadně proměňuje.
• 14. 8. - Lesní požáry představují stále častější hrozbu i v podmínkách České republiky. Změna klimatu přináší vyšší teploty, delší období sucha a častější extrémní výkyvy počasí, což vytváří ideální podmínky pro vznik a šíření požárů.
• 14. 8. - Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji na světě, tzn. dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. „Roste počet dnů s teplotou, která je pro člověka nebezpečná,“ řekl Radiožurnálu profesor Miroslav Trnka, z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
• 12. 8. - Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné.
• 15. 7. - Letošní extrémně a rekordně vysoká teplota Středozemního moře jako důsledek klimatických změn přináší citelné změny nejen do života obyvatel Středomoří, ale i do střední Evropy.
• 10. 7. - Evropa zažívá extrémní červenec. Vlny veder lámou teplotní rekordy, lesní požáry trápí řadu oblastí a silné bouřky působí rozsáhlé škody. Extrémní projevy počasí potvrzují rostoucí vliv klimatické změny.
• 6. 7. - Na velké částí území Česka pozorujeme extrémní sucho.
• 2. 7. - Počet tropických dnů a nocí v důsledku klimatické změny narůstá. Ještě před padesáti lety byly tropické dny v České republice spíše výjimečné a vyskytovaly se v jednotkách za rok. Dnes jich klimatologové evidují desítky ročně, a podle predikce modelů jich v budoucnu bude stále přibývat.
• 23. 6. - Na Sibiři a v kanadské tundře má globální oteplování dvojí efekt - dochází k rozsáhlým lesním požárům a také k tání perfamofrostu.
• 31. 5. - Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí.

Umělá inteligence proti dezinformacím

Umělá inteligence má v tuzemsku pomoci v boji proti klimatickým dezinformacím. Na obrazovce se objevuje rozhraní podobné tomu, které lidé znají z chatbotu ChatGPT. „Emisní povolenky jsou zlo, musíme je zrušit, budou stát 80 tisíc korun ročně, všechny nás zruinuji a klima nezmění, protože za emise může Čína.“ Tak zní naše testovací zadání, které systému odesíláme. „Celkové hodnocení: převážně nepravdivé. Zavádějící, vytržené z kontextu, chybějící kontext“ ukazuje hlášení, které je doplněno vysvětlením a fakty, které mimo jiné popisují účel emisních povolenek, jak mají fungovat nebo uvádí na pravou míru, jak je to s Čínou a emisemi.

Nástroj je stále ve vývoji a chatbot, který zkoušíme, je jen jednou z možností využití modelu. Jeho největší výhodou je, že zvládne zpracovávat stovky tisíc zpráv. Patnáct nejaktivnějších konspiračních serverů v Česku vyprodukuje za den okolo dvou set normostran textu. Jeho využití tak bude i v monitoringu médií a konspiračních webů.

„Evidence Ninja je fact checkingový dynamit,“ popisuje Vojtěch Pecka z Asociace pro mezinárodní otázky, který projekt koordinuje. Brzy chceme zpřístupnit monitoring. Chceme pokračovat s dalšími moduly. Chatbot má fungovat na důvěryhodných kurátorovaných zdrojích. Bude také umět analyzovat videa z YouTube, identifikovat v nich použité argumenty a zpracovat je. Chtějí i vytvořit bota, který by se pohyboval na sociálních sítích a efektivně bojoval proti dezinformacím. Atlas klimatických mýtů má již základní kostru. Ten bude fungovat jako databáze obvyklých dezinformací.

Základní model vytvořila britská společnost Discourselab a stojí na datech, která vznikla v rámci akademického výzkumu, a lidmi okódovaném datovém korpusu. „My se snažíme vytvořit jednodušší model s tou možností, aby se člověk mohl dostat i na úroveň výzkumníka. Naším záměrem je, aby člověk dostal co nejsrozumitelnější informaci, ale mohl skončit i v primární vědecké literatuře,“ doplňuje Pecka.

A jak je to s etickou otázkou využívání umělé inteligence? „Hráči šířící klamy a mýty umělou inteligenci používají ve velkém. Měli jsme dilema, jestli vůbec umělou inteligenci využívat kvůli nárokům na energii a podobně. Když jsem nakonec viděl, jak je to výkonné, tak jsem si řekl, že pokud umělou inteligenci nepoužijeme, tak to bude, jako bychom běželi s klacky proti kulometům.

Emisní povolenky a sociální klimatický fond

V případě, že by se nová vláda vyhýbala zásadnímu řešení emisí skleníkových plynů, problém nezmizí a nevyhnutelně se jím budou muset zabývat dříve či později její nástupci. V Česku pochází 75 procent emisí z fosilních paliv. Evropská komise navrhla, aby členské státy do roku 2040 snížily emise o 90 procent proti roku 1990. Velkou část emisí, které zhoršují klimatickou změnu, zachycují systémy obchodování s emisními povolenkami. Stávající EU ETS 1 se vztahuje na největší znečišťovatele a pokrývá 38 procent emisí. Nově zaváděný EU ETS 2 má zasáhnout i dopravu a vytápění, a tím pokrýt dalších zhruba 47 procent. Zhruba 40 procent českých domácností napojených na teplárny do systému spadá už nyní. Nejvíce dopadů tak pocítí lidé, kteří vytápějí uhlím či plynem, žijí v nezateplených domech nebo denně dojíždějí autem.

Dalším bodem, který EU čeká, je spuštění Sociálního klimatického fondu v roce 2026. Z něj mají členské státy financovat kompenzace pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou v souvislosti s novým systémem emisního obchodování EU ETS 2 na vytápění a dopravu. Evropská unie si v roce 2019 stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Klimatické dezinformace vznikají dvěma způsoby. Buď organicky jednoduchým nepochopením, a nebo díky organizovanému hnutí, které je vytváří cíleně. Konspirační teorie a její varianty zahrnují například tvrzení o spiknutí satanistů, globalistů, židů, ale i třeba mimozemšťanů. Zástupci fosilního průmyslu podle něj také k popírání klimatických změn využívají některé vědecké osobnosti.

Subjekty, kteří organizovaně popírají změny klimatu, lze podle Pecky rozdělit do tří kategorií. První jsou byznysoví aktéři jako například automobilky nebo fosilní průmysl, kteří mají jasný ekonomický motiv, řekl. Dalšími jsou podle něj volnotržní fundamentalisti, pro které je regulace fosilních paliv ideologický problém, protože napadá jejich přesvědčení. Jako třetí jmenoval politické hráče.

Kampaně popíračů změn klimatu se začaly objevovat v 80. letech minulého století ve Spojených státech ze strany fosilního průmyslu, řekl Pecka. V Česku započali své kampaně pomocí ideologické volnotržní linky, v té době byl hlavním představitelem Václav Klaus," uvedl Pecka.

Co si odnáším?

Reflexi je možné provést písemně i ústně. Využijte např. tyto otázky:

• Co mě na dnešní hodině nejvíce zaujalo a proč?
• Co nového jsem se o klimatické změně dozvěděl/a? Změnil se nějak můj postoj k ní a proč?
• Co ještě o klimatické změně nevíme a proč?
• Proč jsou mýty, fakenews nebo hoaxy pro společnost nebezpečné a co mohou způsobit? Jak se jim bránit?

Někteří ocení možnost si odpovědi zapsat, jiní probrat s kamarádem či celou třídou. Set otázek můžete žákům promítnout nebo dát předtištěný a nechat je zvolit si, jak se chtějí k hodině vrátit, jestli písemně, nebo ústně, či zkombinovat obojí.

tags: #klimatické #změny #vědecká #fakta #proti #argumenty

Oblíbené příspěvky:

• Události v Turnově
• Efektivní nakládání s odpady
• Odpadkové koše do kuchyně
• Emise plynu v Ústí: Co potřebujete vědět
• Inspirace pro vzdělávání