Faktor Ekologické Váhy Lesa v Lesním Zákoně České Republiky

Současný stav českých lesů je výsledkem historického vývoje, kdy specifické podmínky vedly k ovlivnění původních lesních ekosystémů. Navzdory dlouhodobým antropogenním zásahům jsou lesní porosty nejzachovalejší přírodní složkou krajiny. Vzrůstající požadavky společnosti na mimoprodukční funkce lesa se dostávají do rozporu s funkcemi ekonomickými. Funkce lesních ekosystémů jsou narušovány ekonomickými aktivitami, což ohrožuje jejich existenci.

Legislativní Rámec

Problematika vyjádření významu mimoprodukčních funkcí lesa není doposud uspokojivě vyřešena, přestože ji společnost požaduje. Nutnou podmínkou pro vtažení lesních ekosystémů do ekonomického systému a rozhodování je jejich peněžní ocenění, které je nezbytné i pro stanovení škod na životním prostředí. V případě legálního vynětí lesních pozemků určených k plnění funkcí lesa je celospolečenská ztráta jeho mimoprodukčních funkcí v současnosti řešena sankčním poplatkem podle lesního zákona ve prospěch veřejných fondů. Právě stanovení újmy na mimoprodukčních funkcí lesa dává poplatku za odnětí lesa smysl.

Definice újmy plnění mimoprodukčních funkcí lesa je přitom v našem právním systému pevně zakotvena. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v § 8, odst. 2 uvádí, že poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy, v tomto případě zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích. V § 10 pak zákon o životním prostředí stanovuje ekologickou újmu jako ztrátu nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Les jako složitou geobiocenózu lze přitom považovat za prostorově vymezený suchozemský ekosystém.

Praktické prosazení ekonomických hodnot ekologických funkcí do hodnotového systému naší společnosti předpokládá akceptaci těchto nových hodnot společností. Problematika oceňování mimoprodukčního významu lesa je výrazně ztížena skutečností, že mimo odborná hlediska je významné i hledisko politické. V systému zastupitelské demokracie to tedy znamená jejich legislativní zakotvení.

Přístupy k Řešení

V současnosti se požadavky společnosti na nutnost ocenění mimoprodukčních funkcí lesních ekosystémů a s tím související ocenění škod zvýšily. Problematika stanovení ekonomické hodnoty mimoprodukčních funkcí byla v minulosti již poměrně často řešena s výsledky pohybujícími se ponejvíce v teoretické rovině. Této skutečnosti chtějí vyjít vstříc metodiky, které jsou postaveny na současných poznatcích. Pozornost je věnována především následujícím přístupům:

Čtěte také: Faktory prostředí: ovzduší

• Kvantifikace reálných potenciálů funkcí lesů (návrh doc. Ing. I. Vyskot, CSc.) je vícekriteriálním expertním přístupem ocenění funkcí lesa.
• Kombinace nákladů a užitků (návrh Ing. J. Seják, CSc.) je založen na pojetí tzv. Hesenské metody oceňování, založené na bázi nákladů a užitků.
• Další možností je i návrh oceňování škod na mimoprodukčních funkcích lesa vycházející ze současné legislativy.

Kvantifikace Reálných Potenciálů Funkcí Lesů

Vyskotův návrh lze zařadit mezi srovnávací vícekriteriální expertní postup v oceňování environmentálních služeb - mimoprodukčních funkcí lesa. V současnosti nejobsáhlejší metodou oceňování funkcí lesa je návrh Vyskotův. Tato metoda je zaměřena výlučně na lesní pozemky s lesními porosty. Metoda nabízí hodnotové vyjádření potenciálů funkcí lesů pro Českou republiku podle hospodářských souborů a jejich reálných porostních typů.

Základem metody je ekosystémové pojetí - vychází se z vzájemného poměřování významu různých funkcích lesa. Je uvedeno šest funkcí: bioprodukční, ekologicko-stabilizační, hydricko-vodohospodářská, edafická-protierozní, sociálně-rekreační, zdravotně-hygienická. Základním předpokladem je určité zjednodušení - funkce bioprodukční = funkce dřevoprodukční. Autor připouští možnost přiřazení peněžních jednotek jednotlivým celospolečenským funkcím podle ceny funkce, u níž lze cenu vyjádřit (cena dřeva na pni).

Základními výstupy pro ocenění celospolečenských funkcí lesa jsou hodnoty reálných potenciálů funkcí lesních porostů podle hospodářských souborů a porostních typů (funkční schopnosti porostů v optimálně možných podmínkách) a hodnoty reálných efektů funkcí determinovaných lesních porostů (funkční schopnosti porostů v aktuálních podmínkách v závislosti na věku, zakmenění a zdravotním stavu) Vzhledem k aktuální společenské potřebě vyjádřit mimoprodukční funkce peněžními ukazateli, která je časově i věcně subjektivní, navrhuje autor tzv. faktor společenské naléhavosti (intenzity společenské potřeby) stanovující váhu mimoprodukčních funkcí lesa vzhledem k současným společenským požadavkům. Jakým koeficientem (subjektivním kritériem) budou funkční schopnosti porostu plnit mimoprodukční funkce oceněny, autor pokládá za společenskou uzanci.

Kombinace Nákladů a Užitků

Pro oceňování ekologických funkcí přírody a rovněž i přírodoochraných služeb lesa lze podle Sejáka použít tzv. Hesenskou metodu oceňování, založenou na bázi nákladů a užitků. Vychází ze základní představy, že na soustavné poškozování funkcí přírodních statků musí společnost vynakládat prostředky na obnovu a revitalizaci těch přírodních funkcí, které byly lidmi vážně poškozeny a jejichž poškození lze s vynaložením prostředků napravit (ovšem pouze v případech, kdy poškození není ireversibilní).

Oceňování ekologických funkcí přírody vychází tedy jak z míry jejich ekologického užitku, tak z míry nákladů na jejich revitalizaci. Náklady na obnovu a revitalizaci funkcí přírodních statků jsou konfrontovány s ekologickým užitkem oceňovaného přirozeného ekosystému a srovnány s preferencemi lidí pro tento ekosystém. Zvolený přístup pro ekonomické oceňování přírodního kapitálu byl uplatněn ve spolkové zemi Hesensko.

Čtěte také: Environmentální důsledky stresu

Bere v úvahu kvalitu přírodního kapitálu (hodnotu ekologických funkcí území) v kombinaci se zjištěnými náklady na skutečně vykonanou revitalizaci a skutečně vykonaná kompenzační opatření. Bodová hodnota pro každý z biotopů, vyskytujících se na zemském povrchu v podmínkách mírného pásma a v souvisejícím biosférickém okolí (uvažovány jsou přírodní podmínky Hesenska, jež jsou srovnatelné s podmínkami v České republice), byla získána z hodnocení osmi následujících ekologických charakteristik každého z biotopů - zralost, přirozenost, diverzita struktur, diverzita druhu, vzácnost biotopů, vzácnost druhů těchto biotopů, citlivost biotopů, ohrožení množství a kvality biotopů. Každá charakteristika mohla získat bodové hodnocení od jednoho do šesti bodů (použití nuly bylo vyloučeno).

Souhrnný počet bodů pro každý biotop byl převeden do peněžní podoby násobením bodu průměrnými náklady obnovení přírodních struktur (0,62 DM/hodnotový bod je tedy hodnotou průměrných nákladů). Jestliže budeme chtít převést hodnotu průměrných nákladů na českou měnu, můžeme při uvažovaném směnném kurzu 20 CZK/DM vyjádřit jeden hodnotový bod v hodnotě 12,40 Kč (hodnoty biotopů pak budou v rozmezí 37 - 992 Kč/m2). Za účelem propojení hesenské metodiky a GISového přístupu land cover (LC) byly hesenské biotopy agregovány do položek land cover. Tato metoda tedy umožňuje propočíst ekonomické hodnoty ekologických funkcí celého území ČR.

Ocenění Mimoprodukčních Funkcí Vycházející ze Současné Legislativy a Kvantifikace Reálných Potenciálů Funkcí Lesa

Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době není právně zakotven žádný postup, nabízí se jako vhodná varianta použít alespoň zčásti v současnosti platnou legislativu. Při výpočtu ekologické újmy na dotčeném lesním porostu lze vyjít z následujících základních předpokladů: Vznik újmy na mimoprodukčních funkcích lze odvodit z poplatku za odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa na stejnou dobu, jako je délka trvání újmy (poplatky za odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa jsou stanoveny v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích - tyto poplatky jsou v podstatě určitým oceněním mimoprodukčních funkcí lesa).

Výše ročního poplatku za 1 ha se podle lesního zákona stanoví podle vzorce: OLP = PP . CD . f (Kč.ha-1), kde:

• OLP - poplatek za odnětí lesních pozemků
• PP - průměrná roční potenciální produkce lesů ČR v m3.ha-1
• CD - průměrná cena dřeva na odvozním místě v Kč za m3
• f - faktor ekologické váhy lesa

Průměrná roční potenciální produkce lesů ČR je dlouhodobě neměnná a dosahuje výše 6,3 m3.ha-1. Průměrnou cenu dřeva na odvozním místě stanoví Ministerstvo zemědělství ČR pro každý rok (např. pro rok 2001 byla stanovena průměrná cena dřeva 1045 Kč/m3 ). Faktor ekologické váhy lesa byl stanoven od hodnoty 1,4 (pro kategorii lesa hospodářského) až po hodnotu 5 (např. lesy v systému ekologické stability území). Protože však lze důvodně předpokládat, že takto stanovený faktor ekologické váhy lesa neodpovídá skutečnému významu mimoprodukčních funkcí lesa, nabízí se možnost tento faktor upravit na základě výstupů z Vyskotovy metody.

Čtěte také: Prevence Rizik Lidským Faktorem

Pak v posuzovaném porostním typu funkce mimoprodukční převyšují v určitém poměru funkci produkční a je možné pro výpočet ekologické újmy použít korekční faktor ekologické váhy lesa fk. Výchozím předpokladem je určité zjednodušení - funkce bioprodukční = funkce produkční. Takto pojatý faktor ekologické váhy lesa přitom nezohledňuje jednotlivé kategorie lesů (řešeno tzv. koeficientem intenzity společenské poptávky).

Celkovou ekologickou újmu na předpokládanou dobu nedostatečného plnění mimoprodukčních funkcí lesů lze pak jednorázově určit jako počáteční hodnotu dočasné roční renty ze vztahu: K0 = r * (1,0pn-1) / (1,0pn * 0,0p), kde:

• r - roční renta
• p - úroková míra 2 % (úroková míra použitá pro výpočet poplatku za trvalé odnětí)
• n - časové období [roky]

Zhodnocení

Obecně u obou metod (Vyskotovy, Hesenské) je určitým nedostatkem skutečnost, že vypočtené ceny újmy mimoprodukčních funkcí nerespektují skutečnost, že újma bývá způsobena v běžně obhospodařovaném lese, kde za určitých, zákonem povolených podmínek, běžně dochází při zákonem povolené těžbě k určité újmě na mimoprodukčních funkcích lesa. Tato skutečnost nebude pravděpodobně zohledněna ani případným použitím navrhovaného “faktoru společenské naléhavosti” (návrh Vyskotův).

Vyskotův návrh lze hodnotit pozitivně především jako možnost vyjádřit v poměrovém (procentuálním) vyjádření újmu na mimoprodukčních funkcích lesa (aktuální účinnost jednotlivých celospolečenských funkcí) pomocí potenciálů funkcí lesních porostů a hodnot reálných efektů funkcí lesních porostů. Samotný způsob stanovení ceny pomocí ceny dřeva na pni je však velmi sporný. Nejzávažnějším argumentem je, že tento způsob váže cenu dřeva na pni s významem mimoprodukčních funkcí lesa. Samotná cena dřeva na pni totiž nemůže podchytit reálnou cenu mimoprodukčních funkcí. Oceňována je rovněž pouze nabídková stránka funkcí bez ohledu na poptávkovou funkci.

Hesenská metoda v Sejákově pojetí, založená na kombinaci užitkově nákladového přístupu, nabízí významové spojení kvalitativně odlišných funkcí lesa. Ekonomická hodnota vzniká na základě snahy o reálnou konfrontaci nabídky a poptávky. Oproti Vyskotově metodě jsou lesní porosty oceňovány poměrně výrazně jednodušším způsobem. Les je sice rozdělen na základní biotopy listnatého a jehličnatého lesa, toto rozdělení však nedosahuje potřebného stupně rozlišení nutného k posouzení funkční účinnosti posuzovaného lesního porostu.

Faktor Ekologické Váhy Lesa

Faktor ekologické váhy lesa se odečte z tabulky uvedené níže.

tags: #faktor #ekologicke #vahy #lesa #lesni #zakon

Oblíbené příspěvky:

• Přepočet emisí na CO2 g/km
• Ochrana včel
• Změna Inkasa u Greenpeace
• Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší
• Zkušenosti s Hanus School v Přírodě