Fenologie rostlin a klimatická změna v České republice

Fenologie je hraniční obor klimatologie, který se zabývá studiem časového průběhu periodicky se opakujících životních projevů rostlin (a případně i živočichů) v závislosti na podmínkách vnějšího prostředí, zejména na podnebí a počasí. Fenologickou fází rozumíme určitý, na pohled dobře rozpoznatelný a každoročně se opakující, projev vývoje orgánů sledovaných rostlin, např. rašení, olisťování, kvetení, zralost plodů, žloutnutí listů apod.

Na nástup a průběh fenologických fází mají vliv meteorologické prvky, hlavně teplota vzduchu, sluneční svit a srážky, dále teplo a vlhkost půdy. Pro sjednocení fenologických pozorování v Evropě byly zřízeny mezinárodní fenologické zahrádky, jejichž síť byla založena v roce 1959. Centrem této sítě se stala Humboldtova univerzita v Berlíně. V současné době je po celé Evropě cca 90 těchto zahrádek a jsou na nich sledována a předávána data o vývoji zpravidla 23 rostlinných druhů (především dřevin). V České republice v současnosti fungují 3 fenologické zahrádky. První z nich byla v roce 1999 založena při observatoři v Doksanech. Od roku 2006 bylo na fenologické zahrádce v Doksanech zavedeno pozorování pomocí kamery, která během celého roku snímá definované body v předem daném časovém kroku.

Fenologie je studium periodicky se opakujících vzorců růstu a vývoje rostlin a chování zvířat v průběhu roku. Má dlouhou historii a její počátky můžeme datovat tisíce let zpět, když si naši předci uvědomili, že dokumentace některých fenologických procesů může být přínosná v rámci zemědělského plánování. Za tuto dlouhou historii se fenologie vyvinula v komplexní disciplínu, která zahrnuje rozsáhlé pozorování, experimenty a modelování.

Vliv klimatické změny na fenologii rostlin

Článek předkládá přehled současného vývoje ve fenologii rostlin a její interakce s klimatickými změnami. Studie využívající více zdrojů dat a metod obecně souhlasí s trendy dřívějšího odvíjení listů a zpožděného zbarvení listů v důsledku změny klimatu, přesto se zdá, že se tyto trendy v posledních letech zpomalily nebo dokonce zvrátily. Pozemní i satelitové pozorování ukázalo obecný trend dřívějšího nástupu jarních fenofází od roku 1980, nicméně nedávné studie využívající satelitové pozorování naznačují, že tento trend se zpomalil nebo úplně zvrátil od roku 2000.

V tuto chvíli je však příliš brzo na to, aby se dalo říci, zda jsou tyto výsledky krátkodobou výchylkou či zda budou v dalších letech pokračovat. Míra našeho pochopení mechanismů, na nichž jsou založeny fenologické odpovědi rostlin na oteplování klimatu je stále omezená. Klimatické změny ovlivňují načasování těchto změn a tak mohou desynchronizovat sezónní interakce mezi druhy, což může mít vážné následky pro biodiverzitu a produktivitu ekosystému.

Čtěte také: Merklova a Bednarova o fenologii

Modelové studie, stejně jako pozorování ukázaly, že změny ve fenologii rostlin mohou výrazně ovlivnit uhlíkový cyklus a zpětné vazby ekosystémů vůči klimatu, nicméně kvantifikace takových dopadů zůstává výzvou.

Pokud systematicky sledujeme, jak prochází organismy postupně významnými životními fázemi, a zároveň pravidelně měříme vlastnosti jejich životního prostředí jako je teplota nebo úhrn srážek (jak moc prší nebo sněží), můžeme získat informace o vlivu těchto vlastností prostředí a jejich změn na živou přírodu. V této úloze se zaměříme na fenologii rostlin. Stromy, keře ani případné byliny nám nikam neutečou a půjde tak snáz sledovat změny mezi různými stavy jejich vývoje, takzvanými fenologickými fázemi, zkráceně fenofázemi.

Mezi významné sledované fenologické fáze u volně rostoucích rostlin patří rašení, počátek olisťování, plné olistění, počátek a konec kvetení, počátek fruktifikace, zralost plodů, žloutnutí a opad listů. Mezi nejvýznamnější veličiny ovlivňující fenologický vývoj patří teplota vzduchu, která podmiňuje existenci živých organismů a ovlivňuje vegetační poměry svým dlouhodobým režimem. V zemědělství se jako kritérium pro hodnocení vlivu teploty vzduchu na růst a vývoj rostlin využívá tzv. sumy efektivních teplot nad 5 °C.

Studium dlouhodobých fenologických řad bylo zjištěno, že vlivem oteplování klimatu dochází k dřívějšímu nástupu fenologických fází a zkracuje se doba trvání jednotlivých fenofází (tj. rychlejší střídání fenofází). Dopady změny klimatu jsou v podmínkách České republiky patrné zejména v prodlužování vegetačního období, které je způsobeno posunem fenologických fází rostlin do dřívějších termínů, a také v intenzivnějších projevech sucha a jejich důsledcích.

Riziko škod z jarních mrazů

Ovocnáři v Česku po loňském tragickém roce napjatě čekají, jestli jejich úrodu opět ohrozí jarní mrazy. Situace zatím vypadá o něco lépe, dlouhodobý výhled ale ne. Riziko škod totiž kontinuálně roste kvůli změně klimatu. Podle Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který je jedním z autorů studie, práce došla k tomu, že průměrný počet dnů, kdy v dubnu a květnu přichází mráz, se za posledních 60 let sice o tři dny snížil, ale „nástup jara“ se uspíšil v průměru o 12 dní.

Čtěte také: Drahanská vrchovina – fenologické studie

Ze záznamů je zřejmé, že se rostliny po zimě probírají čím dál tím dřív. Nejen o tom, ale také o projektu fenofáze.cz hovořila ve Studiu6 ČT24 bioklimatoložka Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. O fenologických trendech, dřívějším startu vegetační sezóny, ale také o vazbě mezi fenologií a denními teplotami vzduchu hovořila v rozhovoru pro Českou televizi Lenka Bartošová.

Čtěte také: Česká příroda a její ochrana

tags: #fenologie #rostlin #klimatická #změna

Oblíbené příspěvky:

• Jak na ucpaný odpad?
• Máj: Zájímavosti a rozbor
• Ekologické využití palmových listů
• Knižní průvodce pro výlety v ČR
• Příroda a škola – recenze