Merklova L, Bednarova E: Fenologie klíčem k poznání přírody

10.03.2026

Fenologická studie nástupu a trvání jednotlivých fenologických fází buku lesního (Fagus sylvatica L.) byla provedena na vzorcích stromů rostoucích ve výzkumné oblasti Fakulty lesnické a dřevařské, MENDELU Brno po dobu 17 let (1991-2007).

Článek popisuje nástup a trvání jednotlivých fenologických fází v závislosti na efektivních teplotách. U jarních fenologických fází byla prokázána vysoká závislost na teplotách vzduchu. K vyhodnocení teplotních požadavků studovaných druhů byla použita kumulativní suma teplot, která aktivovala začátek příslušné fenologické fáze.

Ze získaných výsledků je patrné, že nástup a průběh jednotlivých fenologických fází je velmi variabilní a podléhá vlivu teplotních změn, zvláště v jarním období. Oproti dlouhodobému sledování od roku 1991 dochází v posledních letech (2004 až 2007) k časnějšímu nástupu jarních fenologických fází a zkracování jejich trvání, následkem vyšších teplot ve sledované oblasti.

Nejvýrazněji se projevil vliv vyšších teplot na začátek a trvání fáze rašení a počátek olisťování. Statistické zpracování prokázalo vysokou závislost nástupu jarních fenologických fází u buku lesního, na sumě efektivních teplot. Závislost je vyjádřena koeficientem determinance R2 = 0,923 (y = -4,097*x + 129,9).

Velmi extremním byl rok 2007. Rašení nastalo již 95. den od počátku kalendářního roku a fenologická fáze, počátek olisťování z 10 %, proběhla během 18 hodin, což je nejkratší doba za celé sedmnáctileté období sledování. I další fenologické fáze v jarním období měly kratší dobu trvání než v předcházejících letech.

Čtěte také: Odkaz na článek Erbar Bednarova: Příroda, Informace a Inspirace

Tuto mimořádnou situaci se podařilo zaznamenat pomocí kamerového systému nainstalovaného v porostu, za účelem zpřesnění sledování fenologie. Rovněž fenofáze "zcela rozvinutá listová plocha" nastala v roce 2007 za nejkratší dobu od počátku sledování.

Oproti dlouhodobému pozorování byly podzimní fenologické fáze v posledních čtyřech letech ovlivněny vyššími teplotami vzduchu. V oblasti byly naměřeny vyšší teploty i v podzimních měsících ve srovnání s dlouhodobým průměrem.

Tento stav může mít za následek prodlužování vegetačního období a následně narušování fyziologických funkcí. Z lesnického hlediska je velmi důležitá délka období, po kterou mohou lesní dřeviny vytvářet nové asimiláty. Výrazné prodlužování vegetační doby následkem oteplování však může mít za následek spotřebování vytvořených asimilátů, zkrácení odpočinkového období a zimního klidu. Prodlužování vegetačního období v dlouhém časovém úseku může vyvolávat u dřevin jejich chřadnutí.

V důsledku vysokých teplot v období před dormancí dochází k prodloužení vegetačního období, a tím i ke zkrácení dormance, která hraje nenahraditelnou roli u lesních stromů.

Čtěte také: Drahanská vrchovina – fenologické studie

Čtěte také: Dopady klimatické změny na rostliny

tags: #Merklova #L #Bednarova #E #fenologie #klíčem