Fenologické studie smrku ztepilého a buku lesního v Drahanské vrchovině

Tento článek se zabývá výsledky fenologických studií smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.) v oblasti Drahanské vrchoviny. Práce hodnotí nástup a trvání jarních vegetačních fenologických fází ve smrkové monokultuře třetí věkové třídy v závislosti na měnících se parametrech prostředí.

V oblasti Drahanská vrchovina byly v letech 1991 až 2005 sledovány a vyhodnoceny jarní i podzimní fenologické charakteristiky u modřínu opadavého (Larix decidua Mill.). V této oblasti je modřín evropský introdukovaná dřevina a jeho podíl ve skladbě porostu je přibližně 8 %.

Hodnocení fenologických fází

Termíny nástupu a průběhu jednotlivých fenologických fází se lišily v závislosti na teplotních podmínkách jednotlivých let. Počátek a trvání důležitých vývojových fází se mění rok od roku podle charakteru počasí. Vliv počasí na dobu nástupu fenofází a jejich průběh je patrný i v našem hodnocení a koresponduje s teplotou vzduchu.

Nástup fenologických a růstových fází u dřevin mírného pásma je ovlivněn denní teplotou vzduchu přesahující 5 °C, neboť při teplotě 5 °C rostlina začíná nebo přestává růst, omezuje metabolické procesy a transformaci energie. Proto je vhodné uvažovat se sumou kumulativních teplot vzduchu TS5 °C.

Studie se zaměřuje na vyhodnocení fenologie mladého smrkového porostu v oblasti Drahanská vrchovina. Na základě získaných výsledků je patrné, že v posledních letech dochází k narůstání efektivních teplot vzduchu, zvláště v podzimním období. Zvláště v jarním období je nástup a průběh jednotlivých fenologických fází velmi variabilní a podléhá vlivu teplotních změn.

Čtěte také: Merklova a Bednarova o fenologii

Smrk ztepilý

Jarní vegetativní fenologické fáze u smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.) byly ovlivněny teplotou vzduchu a půdy během časného jara, což potvrzují vysoké korelační závislosti. Nejvýrazněji se vliv teploty projevil u fenologické fáze počátek rašení a fáze plné olistění. Předcházející dlouhodobé studie prokázaly, že v této oblasti je v jarních měsících vláhový režim dostačující a pro počátek vegetace a nástup jednotlivých fenologických fází je rozhodující suma teplot, která aktivuje jejich nástup. Dle našich pozorování bylo zjištěno, že v této lokalitě fyziologické pochody ve stromech probíhají až při teplotě nad 5 °C.

Ke zhodnocení vztahů pomocí sumy efektivních teplot >5 °C byl nejdůležitější stupeň rašení pupenů. Nástup rašení pupenů u smrku ztepilého nastal v průměru 125. den v období 2005 až 2008. Nejdříve začala fáze rašení pupenů u smrku 121. den a nejpozději 128. den v roce 2005. Nejčastěji bylo rašení pupenů v roce 2007. Nástup olistění u smrku začal mezi 128. dnem a 136. dnem. Plné 100% olistění nastalo v roce 2007, tj. 159. den, tj. o 12 dní dříve než v předchozím roce. V roce 2005 nastalo plné olistění 171. den.

Buk lesní

U buku lesního (Fagus sylvatica L.) byla provedena fenologická studie nástupu a trvání jednotlivých fenologických fází. Ve jarních fenologických fázích se prokázala vysoká závislost na teplotách vzduchu. Pro vyhodnocení teplotních nároků studovaných druhů byla použita kumulativní suma teplot, která aktivovala začátek příslušné fenologické fáze.

Statistické zpracování prokázalo vysokou závislost nástupu jarních fenologických fází u buku lesního, na sumě efektivních teplot. Závislost je vyjádřena koeficientem determinance R2 = 0,923 (y = -4,097*x + 129,9). Velmi extremním byl rok 2007. Rašení nastalo již 95. den od počátku kalendářního roku a fenologická fáze, počátek olisťování z 10 %, proběhla během 18 hodin, což je nejkratší doba za celé sedmnáctileté období sledování. I další fenologické fáze v jarním období měly kratší dobu trvání než v předcházejících letech. Rovněž fenofáze "zcela rozvinutá listová plocha" nastala v roce 2007 za nejkratší dobu od počátku sledování.

Změny v důsledku oteplování

Oproti dlouhodobému sledování od roku 1991 dochází v posledních letech (2004 až 2007) k časnějšímu nástupu jarních fenologických fází a zkracování jejich trvání, následkem vyšších teplot ve sledované oblasti. Nejvýrazněji se projevil vliv vyšších teplot na začátek a trvání fáze rašení a počátek olisťování.

Čtěte také: Odkaz na článek Erbar Bednarova: Příroda, Informace a Inspirace

Zvyšování efektivních teplot, zvláště pak v podzimním období, má za následek prodlužování vegetačního období a tím zkracování odpočinkového období, které má u lesních dřevin nezastupitelnou roli. Z lesnického hlediska je velmi důležitá délka doby, po kterou mohou dřeviny vytvářet nové asimiláty, avšak neustálé prodlužování vegetační doby by mohlo způsobit snížení vitality dřevin. Tento jev se může projevit negativně na zdravotním stavu stromů, poruchami fyziologických procesů a následně i jejich chřadnutím, zvláště pak u druhů, které se nacházejí na nepůvodním stanovišti.

Výrazné prodlužování vegetační doby následkem oteplování však může mít za následek spotřebování vytvořených asimilátů, zkrácení odpočinkového období a zimního klidu. Prodlužování vegetačního období v dlouhém časovém úseku může vyvolávat u dřevin jejich chřadnutí.

Čtěte také: Dopady klimatické změny na rostliny

tags: #merkelova #bednarova #fenologie

Oblíbené příspěvky:

• Vliv znečištění ovzduší na venkov
• Ochrana životního prostředí
• Environmentální výchova – přehled
• Výpočet Koeficientu Ekologické Stability
• Důsledky Černobylu