Financování recyklace solárních panelů v České republice

V posledních několika letech množství solárních panelů uváděných na trh opět rychle roste, a očekává se, že tento trend bude během dalších let pokračovat. Tento aktuální trend podtrhuje v současnosti vzrůstající význam obnovitelných zdrojů při výrobě elektrické energie, přičemž solární energetika zde bude s ohledem na geografické možnosti ČR hrát v budoucnu nepochybně dominantní úlohu.

Legislativní rámec recyklace solárních panelů

Recyklace solárních (fotovoltaických) panelů v České republice se řídí principem rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), tedy podobně jako u ostatních elektrozařízení, například ledniček nebo televizí. Výrobce nebo dovozce panelu je povinen zajistit, že produkt bude po skončení své životnosti správně zlikvidován a recyklován.

Základním právním předpisem na úrovni Evropské unie je směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Od srpna 2012 tato směrnice výslovně zahrnuje i solární panely. V České republice byla směrnice původně implementována novelou zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, konkrétně v části § 37p, a související vyhláškou č. 352/2005 Sb. o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady.

Zásadní změna však nastala k 1. lednu 2021, kdy vstoupil v účinnost nový zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Tento zákon převzal veškerou agendu spojenou s elektroodpadem, včetně solárních panelů a nahradil předchozí právní úpravu v této oblasti. Praktické detaily provádění tohoto zákona upravuje vyhláška č. 16/2022 Sb. o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností.

Neplnění povinností ze zákona o odpadech řeší § 66 zákona č. 185/2001 Sb.

Čtěte také: Greenpeace ČR - financování

Vyhláška č. 16/2022 Sb. mimo jiné stanoví pravidla pro nakládání s vybranými výrobky s ukončenou životností, včetně fotovoltaiky. Určuje například výši finančních záruk (8,50 Kč/kg), které musí výrobci odvádět, i způsob, jakým mohou být tyto prostředky investovány v rámci kolektivních systémů zpětného odběru.

Recyklační příspěvky

Minimální výši recyklačního příspěvku určila novela vyhlášky č. 325/2005 Sb. na 8.50,- Kč za tzv. vyhláškový kilogram hmotnosti fotovoltaického panelu (tedy 0,11 kg/Wp). Tento příspěvek zahrnuje všechny náklady spojené s recyklací, administrací a provozem.

Povinnosti provozovatelů a výrobců

Solární panely uvedené na trh do 31. 12. 2012

Legislativa již v roce 2012 stanovila, že odpovědnost za financování budoucí recyklace solárních panelů uvedených na trh přede dnem 1. 1. 2013 nesou jednotliví provozovatelé solárních elektráren. Současně byla definována výše recyklačního příspěvku. Kolektivní systémy tak měly povinnost vybírat za 1 kg instalovaných solárních panelů 8,50 Kč/kg.

Současně pro účely stanovení výše příspěvku měla být hmotnost solárního panelu spočítána z jeho nominálního výkonu, tedy na základě tehdejší průměrné hmotnosti solárního panelu připadající na jednotku výkonu (0,11 kg/Wp), a nikoliv jeho hmotnosti reálné.

Provozovatelé FVE museli dle zákona o odpadech odvádět příspěvky po dobu pěti let od roku 2014 do 2018 a to formou rovnoměrných plateb. REsolar stanovil splatnost příspěvku s ohledem na cash-flow provozovatelů jednou ročně, a to vždy k 31.8.

Čtěte také: Financování obcí a skládky

Pokud tedy provozovatel solární elektrárny zprovozněné před rokem 2013 potřebuje zajistit předání solárních panelů k recyklaci, měl by kontaktovat ten kolektivní systém, se kterým má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění.

Solární panely uvedené na trh po 31. 12. 2012

Povinnost zajistit financování zpětného odběru a recyklace solárních panelů uvedených na trh po 31. 12. 2012 má jejich výrobce, resp. dovozce (legislativa označuje pojmem výrobce i dovozce panelů). Je zde tedy obdobně jako např. u obalů, pneumatik, baterií či jiných elektrozařízení legislativně zaveden princip tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce.

Pokud kdokoliv potřebuje předat rozbité solární panely k recyklaci, měl by v první řadě kontaktovat ten kolektivní systém, prostřednictvím kterého příslušný výrobce solárních panelů splnil zákonné povinnosti, tzn. ten kolektivní systém, kterému byl za dané panely uhrazen příslušný recyklační příspěvek. Jaký kolektivní systém to je, by měl držitel panelů vědět již při jejich nákupu. Informace by měla být zřejmá z účetních dokladů či dodavatelské smlouvy.

Pokud tento distributor prodává panely, ve vztahu k nimž nejsou splněny příslušné legislativní povinnosti (nebyl za ně uhrazen recyklační příspěvek), odpovědnost zajištění zpětného odběru a recyklace automaticky přechází přímo na tohoto distributora.

Každý výrobce (tedy i dovozce) solárních panelů, musí být evidován v tzv. Seznamu výrobců, který spravuje Ministerstvo životního prostředí (solární panely jsou označeny jako skupina elektrozařízení „4b“). V tomto Seznamu je též uvedena informace, s jakým kolektivním systémem má daný výrobce uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění.

Čtěte také: Emise akcií a firemní finance

Zpětný odběr a recyklace

Fyzické osoby mají ze zákona právo bezplatně odevzdat vysloužilý fotovoltaický panel na místo zpětného odběru. Typicky se jedná o sběrný dvůr obce nebo specializované sběrné místo provozované kolektivním systémem. Podmínkou je, že panel pochází z domácnosti, nikoliv z podnikání.

Pokud se uživatel potřebuje zbavit několika málo kusů panelů, může využít veřejnou sběrnou síť pro zpětný odběr. Sběrná místa jsou situována zejména na obecních sběrných dvorech, a dle současné legislativy musí být tato dostupná síť vytvořena ze strany kolektivních systémů nejpozději do 31. 12. 2024. Nejbližší místa zpětného odběru určená pro solární panely pak bude možné dohledat v Registru míst zpětného odběru, což je databáze, kterou provozuje Ministerstvo životního prostředí.

Samotné předání panelů k recyklaci se nic dalšího neplatí. Náklady na zpracování odpadu jsou totiž hrazeny z recyklačních poplatků, které výrobci nebo dovozci panelů již dříve odvedli do příslušných fondů.

Pro stanovení výše recyklačního poplatku je klíčová vyhláška č. 16/2022 Sb., o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností, konkrétně § 13. Dnes běžně dostupný fotovoltaický panel o výkonu 450 Wp váží přibližně 22 kg. Výrobce tak za tento panel před jeho uvedením na trh povinně zaplatil recyklační poplatek ve výši 187 Kč.

Proces recyklace

Recyklaci solárních panelů mohou provádět pouze společnosti, které disponují patřičným technologickým zázemím a mají pro tuto činnost náležité oprávnění. Zpracování solárních panelů přitom není zcela jednoduchý proces, neboť solární panel je ze své podstaty kompozitní výrobek, tzn., že je složený z několika vrstev různorodých materiálů, které od sebe nejsou snadno oddělitelné.

Podstatou zpracování panelu tak je právě jeho rozdělení na jednotlivé materiály, které mohou být následně předány k dalšímu zpracování (např. čištění) nebo mohou být již rovnou využity jako druhotné suroviny při výrobě. Hmotnostně nejvýznamnější část solárního panelu tvoří krycí sklo, které je nalepeno na fólii z etylenvinylacetátu (EVA), ve které je zapouzdřena samotná fotoaktivní vrstva solárního panelu.

Zpracováním, resp. recyklací solárních panelů vznikají:

• Hliník - vzniká oddělením kovového rámu solárního panelu.
• Sklo - vzniká frézováním nebo jinými způsoby separace skleněné vrchní krycí vrstvy panelu.
• Fotoaktivní vrstva - obsahuje křemíkové články a některé kovy (měď, stříbro, cín).
• Plasty - jde především o mechanicky ochrannou zadní plastovou vrstvu z TEDLARU® (polyvinylfluorid) nebo fólii EVA (ethylenvinylacetát).
• Elektroinstalace - je tvořena kabeláží a připojovacími boxy. Tyto odpady mají povahu „klasických“ odpadních elektrozařízení.

Kolektivní systémy

Kolektivní systémy jsou účelové společnosti, které pro výrobce (a dovozce) určitých výrobků, zajišťují plnění jejich povinností, které jsou legislativně definovány v rámci konceptu tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce - jde zejména o povinnost zajištění zpětného odběru odpadu z daného výrobku a zároveň zajištění jeho recyklace.

Kolektivní systémy mohou být založeny právě pouze výrobci nebo dovozci výrobků, ke kterým zajištují plnění příslušných povinností, a ke své činnosti musí mít zároveň vydané oprávnění ze strany Ministerstva životního prostředí.

tags: #financování #recyklace #solárních #panelů

Oblíbené příspěvky:

• Emise dluhopisů krok za krokem
• Plány na park Soutok ohroženy?
• Projekty Univerzity Karlovy zaměřené na životní prostředí
• Stav ovzduší v ČR
• Fotografie slovenské přírody