Financování obcí a skládky komunálního odpadu v České republice

Kolik vynakládají obce na odpadové hospodářství? Vývoj jejich nákladů a příjmů dlouhodobě sleduje Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM.

Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (např. poplatky a daně).

Celkové náklady představují součet nákladů spojených se sběrem, svozem a následným nakládáním s níže uvedenými odpady, které nejsou snížené o případné příjmy z prodeje druhotných surovin a odměnu ze systému EKO-KOM.

Celkové náklady na odpadové hospodářství obcí nejsou prostým součtem jednotlivých výše uvedených položek. Představují průměrnou hodnotu celkových nákladů všech obcí, které poskytly relevantní údaje o celkových nákladech v dotazníku, a zohledňují tak skutečnost, že v každé obci je jiný rozsah služeb zajišťovaných v rámci odpadového hospodářství.

Zatímco v období 2004 až 2011 náklady rostly lineárně, meziročně v rozpětí 6-10 %, od roku 2012 stagnují či vykazují růst do 2-4 %. V roce 2019 představovaly průměrné celkové náklady na jednoho občana 1 032 Kč.

Čtěte také: Greenpeace ČR - financování

Nákladové položky v odpadovém hospodářství

Primárně sledujeme tři nákladově nejvýznamnější skupiny odpadů, a to směsný komunální odpad, tříděný sběr využitelných složek (papír, plast, sklo, kov a nápojový karton) a objemný odpad. Tyto tři skupiny odpadu představují 79 % nákladů obce spojených s náklady na odpady.

Směsný komunální odpad (SKO)

Největší podíl celkových nákladů obce s komunálním odpadem tvoří náklady na nakládání se směsným komunálním odpadem. Jsou to náklady spojené se sběrem a svozem SKO od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (skládkování, energetické využití odpadů). Tyto náklady na SKO se dlouhodobě pohybují v rozpětí od 511 do 550 Kč na obyvatele a rok. Produkce SKO přitom mírně klesá, za posledních 12 let klesla z 245 kg na obyvatele a rok na 193 kg v roce 2019. Náklady krajů vztažené na tunu SKO se v roce 2019 pohybovaly v průměru kolem 2 844 Kč.

Tříděný sběr využitelných odpadů

Druhou nejvyšší nákladovou položkou jsou náklady na tříděný sběr využitelných odpadů - v průměru představuje 21 % nákladů obce na odpadové hospodářstvím. Do těchto nákladů jsou zahrnuty náklady, které obec eviduje v souvislosti se sběrem, svozem a využitím tříděných složek komunálního odpadu. Nejsou zde zahrnuty příjmy formou odměn od systému EKO-KOM. V roce 2019 byly průměrné náklady na tunu tříděného sběru 5 025 Kč.

Objemný odpad

Trojici nejvyšších nákladových položek uzavírá objemný odpad, přesněji náklady spojené s jeho sběrem, svozem od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s nimi. Náklady vztažené na obyvatele a rok se v tomto případě dlouhodobě pohybují mezi 50 až 75 Kč na obyvatele a rok.

Příjmy obcí v odpadovém hospodářství

V rámci vyhodnocení dotazníku byly zpracovány také příjmy obcí v rámci odpadového hospodářství. Největšími příjmovými položkami jsou platby od obyvatel a příjmy za zajištění zpětného odběru a využití obalů. Tyto dvě položky představují 88 % průměrných příjmů obcí.

Čtěte také: Financování recyklace v České republice

Celkově bývají náklady na odpadové hospodářství vyšší než příjmy, průměrně na tuto oblast doplácí obce ze svého rozpočtu 30 % nákladů. Odměna systému EKO-KOM pak kryje v průměru 62 % nákladů na tříděný sběr. Tento podíl odpovídá podílu obalů, které se v tříděném odpadu vyskytují a za které je systém EKO-KOM odpovědný.

Poplatky za skládkování směsného komunálního odpadu a objemného odpadu se považují za základní ekonomický nástroj odpadového hospodářství. Jejich výše má vliv na snižování množství odpadů ukládaných na skládku a výnosy z nich jsou využívány pro financování odpadového hospodářství - respektive, tak je to ve většině zemí EU a mělo by to být i u nás.

Poplatek za uložení odpadů na skládku vybírá provozovatel skládky. Základní složku poplatku odvádí provozovatel obci, na jejímž katastrálním území skládka leží. Aktuálně je to spíše naopak: Vybrané finanční prostředky jsou používány na rozpočtové potřeby těchto obcí a končí mimo systém odpadového hospodářství.

V České republice je aktuálně 6250 obcí a 144 skládek vhodných pro ukládání komunálních odpadů charakteru »ostatní odpad« (některé skládky zasahují více katastrů), uvádí se v analýze STEO. Do těchto 144 skládek bylo v roce 2011 uloženo přibližně 3 mil. tun komunálních odpadů kategorie »O« (různé evidence se v údajích mírně liší). Na poplatcích za ukládání KO do skládky bylo v roce 2011 vybráno zhruba 1,5 mld.

Příjmy z poplatku za skládkování, které jsou i v řádech mnoha desítek milionů ročně, tvoří 80-90 % celkových rozpočtových příjmů některých obcí.

Čtěte také: Emise akcií a firemní finance

Je otázkou, do jaké míry jde za současných podmínek o spravedlivou kompenzaci, a zda se nejedná spíše o plýtvání prostředky vybranými od občanů.

Rozdělení finančních toků z poplatků je v krajích podobně nerovnoměrné, jako u obcí - existují regiony s vhodnějšími podmínkami, kam směřují odpady z okolních krajů. Proto se značně liší výnosy z poplatku v přepočtu na obyvatele kraje. V krajích Ústeckém, Středočeském a Pardubickém dosahuje výnos poplatku 215-277 Kč/obyv.

Směsný komunální odpad (SKO) obsahuje různé druhy odpadu, které v domácnostech vyprodukujeme. V poslední době si města a obce nechávají dělat analýzy SKO s cílem zjistit, jak jejich obyvatelé třídí odpad, a podle toho se snaží hledat různé cesty, jak situaci zlepšit. V opačném případě se jedná o plýtvání zdroji - směsný komunální odpad totiž končí většinou na skládkách odpadu a to stojí obce nemalé náklady.

Poplatky za ukládání SKO se navíc budou, v souladu s cíli EU, zvyšovat. Tyto změny mají vést k tomu, aby se společnost chovala ekologičtěji a více udržitelně a z tzv. lineární ekonomiky přešla na oběhové hospodářství (tzv.

Jaká byla průměrná skladba nákladů na odpadové hospodářství obcí v ČR v roce 2022, ukazuje procentuální poměr v koláčovém grafu. (Zdroj: Samosebou.cz)

V roce 2022 hradily obce v ČR za odpadové hospodářství průměrně 1 319 Kč za jednoho obyvatele, což ve srovnání s rokem 2006 představuje zvýšení o 621 Kč.

Výdaje obcí zahrnující sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu na obyvatele rostou zejména v posledních sedmi letech.

Za pozornost stojí i srovnání průměrných nákladů na tříděný sběr podle krajů. Průměrný náklad na sběr jedné tuny je 6 157 Kč.

Náklady na tříděný sběr odpadu na tunu činí nejvíce v Praze, kde průměrně dosahují 8 177 Kč za tunu.

Zahrnují sběr a svoz SKO a tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Obsahují i náklady spojené s dalšími způsoby nakládání s odpadem (odstraňování, energetické využití odpadů). Průměrný náklad pro celou ČR na jednu tunu činí 3 466 Kč.

V této souvislosti je ale důležité připomenout, že odpad odložený na území obce je majetkem obce a je za něj zodpovědná.

Mezi další příjmy mohou patřit úhrady za odpady od rekreantů či majitelů rekreačních objektů, ale i poplatky od živnostníků zapojených v odpadovém systému obce.

Obce ale mohou také získávat finanční odměnu za sběr textilu, z prodeje druhotných surovin, od kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení).

Nemalou část příjmů získávají obce jako odměny od systému EKO-KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů a obalů.

Celkem obce v roce 2022 získaly v průměru 918 Kč na obyvatele, z toho činily příjmy z poplatků od obyvatel 606 Kč na osobu, příjmy ze systému EKO-KOM byly 181 Kč na osobu.

Průměrně musí obce ve svém rozpočtu najít z jiných zdrojů 31 % finančních prostředků, které potřebují na zajištění odpadového hospodářství.

Jak je vidět v následujícím Grafu 1, který zobrazuje strukturu celkových nákladů, největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2022 to bylo 49 %). Následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 23 %. Přibližně 15 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, mezi něž zahrnujeme například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu či sběr a svoz nebezpečných odpadů.

Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2023 tato částka činila už 1 319 Kč.

Jak je patrné z Grafu 4, v posledních sedmi letech rostou jednotkové náklady přepočtené na obyvatele strměji než v předchozích letech. To je způsobeno především výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích, především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv.

V průměru přibližně polovinu nákladů na SKO tvoří náklady na odstranění SKO na skládce. V roce 2022 vyšplhala celorepubliková hodnota na 1 276 Kč za tunu odstraněného materiálu. Další výraznou položku tvoří náklady na objemný odpad. Jednotková cena za obyvatele vyšplhala v roce 2022 na 89,3 Kč/ob.

V Tabulce 8 je uveden celkový přehled příjmových položek za rok 2022 dle velikostních skupin obcí.

Legislativa v oblasti odpadů

Odpady řeší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), prováděcí vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č.

Obce vydávají ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhlášku, kterou řeší systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území. Součástí vyhlášky je stanovená částka, kterou občané trvale hlášení na území obce, nebo na něm vlastnící nemovitost např. k rekreačnímu bydlení, musejí platit (§ 17 odst.

Ukládání odpadů na skládky je zpoplatněno a poplatek se promítá do výsledných cen za svoz komunálního odpadu pro fyzické nepodnikající osoby.

V současnosti musí mít obce vyřešen systém třídění odpadů (§ 16 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech) minimálně v rozsahu papír, sklo, plasty a biologicky rozložitelný odpad (tráva z kosení, listí ze stromů), kovy a nebezpečný odpad.

Obce mohou na prvních 200 kg odpadu na občana požádat o slevu na skládkovacím poplatku. Za skládkování dalších kilogramů navíc už budou platit zvýšenou cenu.

Skládkovací poplatek platí vždy obec. Skládka je povinna tento poplatek vybírat a předávat Státnímu fondu životního prostředí. Ten z něj 80 % odvádí obci, na jejímž katastru skládka leží.

Obec ručí za to, že bude platit skládce skládkovací poplatek.

V případě, že svozová firma předává v jedné dodávce komunální odpad od více obcí, musí provozovatele skládky informovat o hmotnosti odpadu každé jednotlivé obce. To znamená, že jak ten, kdo řídí skládku, tak obec, musí přesně vědět, kolik má každá obec odpadu.

Když svozovka, která provádí svoz v obci, svezený odpad neváží, může svozová společnost informace o množství vyprodukovaného odpadu volně ohýbat.

Laicky řečeno, co váha zváží, to se propíše do tabulek. Vážení odpadu samozřejmě není zákonem nařízené, ale díky tomu má obec daleko silnější motiv sledovat svou skutečnou produkci.

Na základě metodického pokynu však existuje riziko, že by k tomu mohlo, byť i omylem, docházet. A jediným způsobem, jak tomu zamezit a udělat celý proces transparentní, je zavést vážení a identifikaci odpadu.

Budoucnost skládkování

Skládky se nejspíše budou tyčit nad českou a moravskou krajinou až do konce příštího desetiletí. Zatím sice platí, že nebude možné skládkovat od roku 2024, ministerstvo životního prostředí ale připouští posun na rok 2030. Pro odklad jsou obce, podle kterých by jinak bylo málo času na přípravu a musely by zdražit poplatky za odpad. Ekologičtí aktivisté s tím však nesouhlasí.

Pod zemí končí v Česku každoročně 2,5 milionu tun komunálního odpadu. Za pět let by to již podle stávajícího znění odpadového zákona měla být nula. Je ale stále pravděpodobnější, že nebude.

Česko k ukončení skládkování v roce 2024 nic nenutí, Evropská unie počítá s tím, že se ještě v roce 2035 bude vozit na skládky desetina komunálního odpadu.

V zákoně je sice zakotven konec skládkování v roce 2024 již pět let, podle obcí je ale i tak doba na přípravu příliš krátká.

tags: #financování #obcí #skládky #komunálního #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Hlasový projev bažantů
• Recyklace v dopravě
• Problém odpadu v Chorvatsku
• Rozměry konstrukcí na pytle s odpadem
• Pracovní trh pro ekology