Osvojením získají děti své rodiče a naopak rodiče svého vytouženého potomka.
Nový občanský zákoník je obsáhlý kodex, který společně se zákonem o obchodních korporacích a zákonem o mezinárodním právu soukromém přinese zásadní změny do českého soukromého práva.
Nahradí občanský zákoník, který byl přijat v roce 1964 a vychází z tehdejších názorů na soukromé právo.
Praha - Nový občanský zákoník, který má nabýt účinnosti od ledna, legalizuje obchod s dětmi, tvrdí Fond ohrožených dětí.
Navrhuje proto jeho odklad.
Čtěte také: O projektu Klokánek
Kritici zákoníku vyčítají například i údajnou nesrozumitelnost některých použitých pojmů.
Tvrdí také, že soudy ani občané zatím nejsou na tak zásadní změnu připraveni.
"Je pravděpodobné, že to, co se nyní bohužel děje na 'černém trhu', kdy rodiče předávají děti do takzvané přímé adopce za peníze a kdy budoucí osvojitele hledají prostřednictvím inzerátů, by se nyní dělo ve velkém a legálně.
Lze si tedy představit takové zprostředkovatele, kteří by hledali matky, jež by na 'zakázku' a za peníze rodily děti, které by pak 'vykupovali' zprostředkovatelé, kteří by od budoucích osvojitelů inkasovali 'patřičný zisk'," uvedla.
Nový občanský zákoník podle ní ovšem do osvojování dětí vnáší i další novinky, které nejsou z hlediska dětí vhodné.
Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek
Souhlas rodičů k osvojení bude například možné odvolat, i když už dítě bude v budoucí osvojitelské rodině - nyní je to možné jen do doby, než je dítě do budoucí osvojitelské rodiny předáno.
Vodičková citovala i další pasáže, které by podle ní mohly vést k tomu, že většina osvojitelů do těchto rizik nepůjde.
Premiér Jiří Rusnok v říjnu řekl, že odložení zákoníku není možné.
"S touto romantickou představou se už všichni rozumní lidé rozloučili," řekl.
Pro odklad se v minulých týdnech z různých důvodů vyslovily například Česká advokátní komora a Sdružení nájemníků, žádá ho rovněž KSČM.
Čtěte také: Co je ZPF a proč je důležitý?
Snahám o odložení účinnosti čelí kodex opakovaně.
Podmínkou pro osvojení je tzv. právní uvolnění dítěte.
Právně volné dítě je takové, o které biologičtí rodiče nejeví žádný zájem.
Dosud platí, že zprostředkovat osvojení mohou pouze krajské úřady, nikoli však se ziskem.
Rodiče sami mohou předat dítě do péče člověka, který by chtěl jejich dítě osvojit, což je takzvaná přímá adopce, nemohou to ale udělat za peníze.
"Co je zisk patřičný, zákon neupravuje, ani to, kde a jak by se zisk generoval," dodala.
Loňské kontroly krajských úřadů odhalily, že ve třech regionech tato organizace neoprávněně "sehnala" bezdětným párům dítě k adopci.
Vždy šlo o případy, kdy matkou dítěte byly sociálně slabé ženy, které otěhotněly a ocitly se v těžké životní situaci.
Krajské úřady označily tuto praxi ve FODu za běžnou.
Aktivním zprostředkováváním osvojení se přitom organizace ocitla za hranou zákona.
Úřady jí v rámci správního řízení udělily pokutu v horní výši, dohromady 450 tisíc korun.
To se podle informací deníku Aktuálně.cz po bezmála ročním zkoumání se závěry krajských úřadů ztotožnilo a v následujících dnech by mělo verdikt potvrdit.
Zprostředkovat dítěti náhradní rodiče může ze zákona pouze stát.
V ústavech jsou většinou k dispozici jen děti starší, s postižením, nemocné či romského původu.
To vyplynulo z kontrol, které proběhly ve třech krajských pobočkách (Plzeňský, Jihočeský a Moravskoslezský kraj) a jejichž závěry má Aktuálně.cz k dispozici.
Celkem byly odhaleny čtyři případy (u jednoho však nakonec dítě předáno novým rodičům nebylo).
V jednom případě se tak dělo za asistence gynekologa.
V dalším pak FOD zprostředkoval získání dítěte způsobem, který je na hraně zákona - pomocí falešného otcovství.
Těhotná žena ještě před porodem nechala záměrně na matrice jako otce zapsat muže, který o dítě zažádal.
Ve dvou případech si ženy svůj krok po porodu rozmyslely.
Jedné ženě se podařilo své dítě získat zpět, druhá matka však už tak úspěšná nebyla a musí žít bez svého syna.
Všechny tři kraje, kde bylo porušení zákona odhaleno, udělily FODu pokuty v horní výši.
Jako příklad postupu, kterým se FOD dostal do potíží, může posloužit příběh paní P. z Jižních Čech.
Deník Aktuálně.cz zrekonstruoval její příběh z výpovědi, kterou učinila na městském úřadě, kam se obrátila s žádostí o pomoc.
Paní P. otěhotněla a obrátila se na FOD s žádostí o pomoc.
Organizace jí nabídla azylové bydlení, během pobytu v něm začala zvažovat, že dá své dítě k adopci.
"Nebyla jsem pevně rozhodnutá," uvádí ve výpovědi paní P.
Kvůli postupu FODu totiž přišla o lhůtu, kterou při legální adopci dává ženě zákon.
Paní P. tedy tuto možnost neměla, a jak vyplývá z krajské kontroly, týden po porodu si dítě odnesli noví "rodiče".
Když chtěla získat syna zpět, bylo už pozdě.
Podle závěrů krajské kontroly je takovýto postup ve Fondu ohrožených dětí běžný.
"... bylo zjištěno, že výběr žadatelů o osvojení a seznámení s osobami poskytujícími dítě k osvojení je, kromě výše uvedených případů, běžnou praxí FOD," uvádí se v rozhodnutí Plzeňského kraje.
Ředitelka organizace Marie Vodičková však jakékoliv pochybení odmítá.
"Nejde o porušení zákona," říká.
O porušení zákona nemůže být podle ní řeč z několika důvodů.
"My žádné děti nevyhledáváme, ale ty matky se na nás obracejí samy," vysvětluje.
tags: #fond #ohrožených #dětí #adopce #podmínky