Fond ohrožených dětí: Historie, cíle a aktivity

Fond ohrožených dětí (FOD) se dlouhodobě věnuje pomoci dětem a rodinám v obtížných životních situacích. Organizace realizuje řadu projektů a aktivit zaměřených na prevenci, poradenství a podporu.

Projekt Komplexní poradenství při řešení problémů ohrožených rodin s dětmi

Tento projekt pomáhá rodinám s dětmi předcházet vzniku negativních sociálně-patologických jevů. Cílem je zlepšení vzájemných vztahů, získání rodičovských kompetencí a efektivního naplňování funkcí rodiny, především výchovnou a emocionální. Aktivity projektu mají za cíl napomáhat ke zlepšení rodinného soužití a tím přispívat k eliminaci ohrožení dítěte.

Pod pojmem komplexní poradenství se rozumí poskytování takové poradenské činnosti, které klienty vybaví kompetencemi převzít zodpovědnost za řešení své situace, žít kvalitní partnerský a rodinný život, zvládat výchovu dětí a předcházet tak jejich ohrožení.

Cílová skupina

Aktivity projektu jsou zaměřeny na širokou veřejnost, to znamená všem rodinám s dětmi, které potřebují získat kompetence pro kvalitnější partnerský či rodinný život, a tím předcházet vzniku negativních patologických jevů v těchto rodinách. Poradenství slouží většinou jako prevence před eskalací problému vedoucího k zachycení v síti OSPOD.

Aktivity projektu

V rámci projektu jsou nabízeny aktivity, jež mají za úkol podchytit jevy, které negativně ovlivňují plnění funkce rodičovství a jsou rizikem a zdrojem patologií v rodině a výchově dětí - např.:

Čtěte také: O projektu Klokánek

• osobnostní nezralost u dospělých
• upadání do závislostí
• důsledky citové frustrace, neurózy, osobnostní poruchy
• neschopnost vytvořit trvalý vztah, žít dlouhodobý vztah, být schopen závazku
• nepochopení rodiny jako buňky pro formování nové generace
• bezradnost ve výchově, dysfunkční rodinné a rodičovské vzorce
• transgenerační přenos negativních mezilidských vazeb na generaci nynějších dětí
• výskyt sociálně patologických jevů u dětí a adolescentů, rizikové chování

Aktivity projektu snižují riziko, že rodiny upadnou do hlubších sociálně - patologických problémů, a stabilizují rodiny jako zdravé prostředí pro výchovu dětí, posilují rodičovské kompetence a mezigenerační soudržnost v rodině. Předností projektu je jeho komplexnost, provázanost s jinými dostupnými službami, krátkodobost, co umožňuje nabízet novým klientům termíny do dvou týdnů.

Nejzásadnějším naplněním účelu projektu je předcházení negativních patologických jevů v rodinách vedoucích k ohrožení dítěte a k jeho následné evidenci v agendě OSPOD.

Poradenské centrum pro děti a mládež

Poradenské centrum pro děti a mládež pomáhá pravidelně a dlouhodobě připravovat děti a mladé lidi, kteří žijí v ústavních zařízeních nebo v pěstounských rodinách, na těžkou životní situaci spojenou s odchodem do samostatného života. Práce je zaměřena především na celkový rozvoj osobnosti dětí.

Poradenské centrum poskytuje dětem zejména poradenství, vzdělávací aktivity, nácvik konkrétních dovedností, sociálně terapeutické aktivity, doprovázení a to v rámci víkendové činnosti, na skupinách osobnostního rozvoje, seminářích a v rámci dalších aktivit. Služby jsou poskytovány ambulantní a terénní formou.

Pracovníci Poradenského centra navštěvují uživatele dle jejich potřeb a dle možností služby v zařízeních ústavní výchovy nebo v terénu, víkendová sociálně terapeutická a nácviková činnost probíhá jednou měsíčně v ubytovacích zařízeních Pardubického kraje a Kraje Vysočina. Posláním je připravovat děti a mladé dospělé ohrožené ústavní výchovou na budoucí samostatný život.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

Klokánek

FOD Klokánek v pražských Štěrboholech se stal inspirativní zkušeností pro zástupce žákovského parlamentu na ZŠ Praha 10, Jakutská. Úspěšné spolupráci předcházela návštěva z vedení Klokánku, která „parlamenťákům“, jak si žáci žákovské samosprávy sami říkají, objasnila význam a cíle Fondu ohrožených dětí.

Na základě této školní besedy předali zjištěné informace svým spolužákům v jednotlivých třídách, a dokonce i jejich rodičům v rámci třídních schůzek. Výsledkem pak bylo zorganizování úspěšné dobročinné sbírky školních pomůcek pro děti z Klokánku. Při jejím předání pak měli žáci z Jakutské příležitost nahlédnout do domácností a náhradního rodinného života dočasně opuštěných dětí. Snad právě proto považovali za téměř samozřejmé, aby podobnou sbírku zorganizovali i v letošním školním roce. Podařilo se ji uskutečnit ještě před uzavřením škol, k osobní návštěvě už ale bohužel dojít nemohlo.

Kamarádi Klokánku Štěrboholy se tedy těší na příští rok, kdy ve své aktivitě hodlají pokračovat. Žákovský parlament ZŠ Jakutská má dlouholetou tradici. V rámci projektů jako je třeba Moje stopa se snaží přemýšlet o rekultivaci okolí své školy na Praze 10. Přímo na škole se snaží trvale vytvářet příjemné klima a po celý rok pečovat také o tradice a připomínat významné okamžiky našich dějin a státní svátky.

Marie Vodičková a novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková vyjádřila obavy ohledně novely zákona o sociálně právní ochraně dětí. Kritizuje především myšlenku přechodné pěstounské péče, kde se obává, že z dětí se stanou "baťůžkáři", kteří budou přecházet mezi jednotlivými pěstounskými rodinami.

Podle Marie Vodičkové by se stát měl zaměřit na dlouhodobou pěstounskou péči a na pěstouny, kteří budou k dětem přistupovat jako k dětem vlastním. Dítě chce brát ty lidi, kteří se o něj starají, jako své rodiče.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí: Vývoj a aktivity

Marie Vodičková se domnívá, že přechodnou péči na bázi rodinné péče docela dobře zajišťují Klokánky. Byli se na nich podívat vlastně takoví experti ze Švýcarska, ti byli úplně nadšený a dokonce říkala ta paní Gapani, že ani u nich ve Švýcarsku nemají zařízení pro takovouhle přechodnou péči na tak vysoké úrovni, ale prostě tady jde o to, že to dítě, pokud je citově vyprahlý, tak se připoutá k tomu, kdo prostě se o něj stará a potom ten přechod je dost náročný.

Marie Vodičková uvádí, že většina pěstounů nechce dítě na přechodnou dobu, protože to je náročný jak pro ty pěstouny, aby se jim střídaly v rodině děti, to prostě přijdou o veškeré soukromí. Většina pěstounů si přeje dítě na dlouhodobou péči a těch, kteří se vydali, že by chtěli tu přechodnou, tak těch je skutečně momentálně asi třicet prověřených a dalších třicet se nějak prověřuje.

Marie Vodičková se obává, že novela zákona nepovede k tomu, že děti se z ústavů vrátí do rodin, ať už vlastních, nebo náhradních. Největší problém je, že rodiny nemají, vlastní rodiny, které by těm dětem neubližovaly a byly by se schopny o ně starat, nemají kde se o ně starat. Prostě se ze dne na den ocitnou na ulici a těch dětí, které jsou u nás, třeba v Klokánkách a že jsme jich loni přijímali 610 a 1181 jsme jich museli odmítnout pro nedostatek kapacity, tak třetina těch dětí je skutečně jenom z bytových důvodů.

Marie Vodičková je přesvědčena, že pro ty děti na tu přechodnou dobu je třeba ten systém těch dvou tet lepší, než i ten Klokáken rodinej, protože tady se ty děti tak nepřipoutají a když jdou pak třeba do té trvalé pěstounské péče, tak tam jdou rádi, protože pro to dítě je vždycky lepší máma a táta než dvě tety, ale tak já sama jsem měla osm dětí v pěstounský péči.

tags: #fond #ohrožených #dětí #historie, #cíle, #aktivity

Oblíbené příspěvky:

• Výzkum v oblasti termomechaniky
• Eman Ghaleb a upevňování identity
• Fyzická geografie Karolinky
• Likvidace autovraků v Chrastavě
• Příroda Krkonoš