Trend biohospodářství v posledních letech přibývá na oblíbenosti a i mezi běžnými spotřebiteli je tzv. BIO stále více a více vyhledávanější.
Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. To podle údajů Eurostatu znamená, že více než desetina zemědělské půdy je obhospodařována ekologicky.
Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %. Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU.
Navzdory tomuto růstu ale EU není na dobré cestě ke splnění svého cíle pro rok 2030. Unijní strategie Farm to Fork si totiž klade za cíl, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno tak, aby mohlo nést označení „ekologické“.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) však ve zprávě pro rok 2023 uvedla, že k dosažení tohoto cíle by EU musela téměř zdvojnásobit současné tempo pokroku. Pokud bude současné tempo růstu pokračovat, dosáhne EU do roku 2030 pouze 15% podílu ekologického zemědělství, uvedla agentura EEA.
Čtěte také: Ekologické zemědělství: Akční plán
Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů).
V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU. Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %.
Naproti tomu Irsko, Bulharsko a Malta měly v roce 2022 méně než 5 % své půdy v ekologickém zemědělství. Polsko bylo jedinou zemí EU, která v uplynulém desetiletí zaznamenala pokles podílu ekologicky obhospodařované půdy.
Většina ekologické půdy v EU se využívá k pěstování plodin, jako jsou obiloviny, okopaniny, zelenina, trvalé travní porosty a trvalé kultury, jako jsou ovocné stromy, olivové háje a vinice. Růst zaznamenal také ekologický chov zvířat, a to i přes celkový pokles počtu hospodářských zvířat v EU.
Předkládaný „Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016 - 2020“ (dále jen „AP“) si klade za cíl podporovat růst ekologického zemědělství v ČR s výhledem do roku 2020 a je zpracován jako již třetí v pořadí.
Čtěte také: Strategie Ministerstva zemědělství
Institucí odpovědnou za realizaci Akčního plánu je MZe. Koordinaci a praktickou realizaci AP včetně vyhodnocení postupu bude provádět Komise pro naplňování AP, která bude ustanovena od 1. 1. 2016 za účelem implementace AP na období 2016-2020.
Vláda odsouhlasila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020, informovalo tiskové oddělení ministerstva zemědělství. Plán například počítá s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta. Tento podíl měla přitom ČR podle plánu schváleného v roce 2010 dosáhnout již letos, podle posledních dat je však pouhých 0,7 procenta.
Podle plánu by se měl podíl českých biopotravin na domácím trhu zvednout na 60 procent a měla by se zvýšit i důvěra českých spotřebitelů. Podle plánu by orná půda v ekologickém režimu měla zabírat pětinu celkové výměry půdy, ekologické plochy by měly stoupnout na 15 procent celkové zemědělské půdy. Tento podíl měla splňovat ČR také již nyní, letos ale plochy dosáhly 12 procent výměry.
Češi utratili za biopotraviny v roce 2013 necelé dvě miliardy korun, proti roku 2005 vzrostl trh téměř čtyřnásobně. Třetina tuzemské populace nakupuje biopotraviny alespoň několikrát měsíčně, většinou v maloobchodních řetězcích. Spotřebitelé by měli také získat informace, jak se tvoří cena biopotravin.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací by měl vypracovat analýzu nákladů u jednotlivých komodit, jako jsou mléko, vejce, či hovězí maso. V ČR se chová 45 procent ovcí a 37 procent chov v ekorežimu, u koní jde zhruba o pětinu a u skotu o šestinu. Podíl ekodrůbeže a prasat je zanedbatelný.
Čtěte také: Ekologické zemědělství v EU: Přehled
Pravidla EZ, výroby i distribuce biopotravin jsou upravena národní i evropskou legislativou. V současné době platí nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, které od 1. 1. 2009 nahradilo do té doby platné nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. Detailní pravidla jsou pak uvedena v jeho prováděcím nařízení Komise (ES) č. 889/2008. Dalším prováděcím nařízením Komise (ES) č. 1235/2008 jsou upravena pravidla pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí.
Na národní úrovni jsou dodatečná pravidla definována v zákoně č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a jeho prováděcí vyhlášce č. Zákon o EZ je průběžně novelizován v souladu s potřebou přizpůsobení se novým nařízením EU.
Trh s biopotravinami v Česku navzdory zpomalení v posledních letech stále roste, v roce 2023 narostl meziročně o 6,7 %. Ekologicky v současné době zemědělci hospodaří již na 17,5 % zemědělské půdy.
Trh s biopotravinami se v České republice v roce 2022 meziročně zvýšil. České domácnosti spotřebovaly biopotraviny za 6,95 miliardy korun. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů předloni dosáhl 1,65 %. Průměrná částka, kterou v roce 2022 vydal každý obyvatel ČR za biopotraviny, byla 642 korun. Vzrostlo také množství exportovaných biopotravin.
Více než třetinu produkce biopotravin Česko vyváží do ciziny. Vyváží se i téměř polovina produkce kořenové zeleniny, třetina hovězího masa a 15 procent mléka. Důvodem je i malý zájem ze strany zákazníků. Téměř dvě třetiny z nich totiž biopotraviny vůbec nekupují.
Ministerstvo zemědělství spustilo kampaň na podporu biopotravin a ekologického zemědělství. V září se koná již 21. ročník kampaně Září - měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, která má za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o přínosech ekologického zemědělství a biopotravin.
Ministerstvo zemědělství (MZe) chce zvýšit plochy zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na 22 % z dosavadních přibližně 15 %. Vzrůst by měla i výměra orné půdy v ekologickém zemědělství a spotřeba biopotravin. Do roku 2027 by měli zemědělci v České republice hospodařit ekologicky na 22 % zemědělské půdy. V současnosti je to 15 %. Biopotraviny se mají podílet na celkové spotřebě potravin a nápojů 4 %, zatímco podle údajů z roku 2019 to bylo 1,52 %.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začíná vydávat rozhodnutí na podporu Ekologického zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). O dotaci si zažádalo 4 564 zemědělců, Fond jim vyplatí 1,55 miliardy korun.
Od 1. ledna 2024 nadále platí nová Generální výjimka MZe ČR pro ekologické podnikatele, kteří z konvenčních chovů do konce roku 2024 přivedou za účelem plemenitby pro utváření nového stáda nebo hejna: Skot, koňovité, jelenovité do stáří 6 měsíců, Ovce a kozy do stáří 60 dnů, Prasata do hmotnosti 35 kg, Králíky do stáří 3 měsíců.
Novou podmínkou, kterou musejí příjemci dotace v rámci opatření splnit, je účast na odborném školení za účelem rozšíření odborných znalostí o systému EZ. Absolvovat školení je nutné 1 x za závazek, a to nejpozději do konce čtvrtého roku plnění víceletých podmínek.
Ministerstvem zemědělství ČR je zřízen registr poradců, jeho vedením je pověřen Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) jako správce registru a metodický a kontrolní orgán poradenství. Poradce pro ekologické zemědělství naleznete ZDENITRAT.CZ - ochrana vody před znečištěním dusičnany ze zemědělství.
ARGOPORADENSTVÍ je internetový portál Ústavu zemědělských a potravinářských informací obecně. Mimo jiné zde najdete i odkaz na ekologické zemědělství. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců ČR, svaz má regionální.
tags: #rozvoj #ekologického #zemědělství #v #ČR #statistiky