Kdo by nechtěl zachytit krásné okamžiky, skvěle prožité chvíle na horách, na vodě, v lese? Díky mobilním telefonům už máme v podstatě každý a vždy fotoaparát při ruce. Umíme s ním ale doopravdy zacházet?
Fotografie krajiny může být pro začátečníky opravdovým dobrodružstvím. Jakmile se rozhodnete vyrazit ven s fotoaparátem, je dobré mít na paměti několik základních tipů, které výrazně zlepší vaše snímky. Začneme například s kompozicí. Jedním z nejúčinnějších nástrojů v arzenálu fotografa je pravidlo třetin.
Představte si, že váš snímek je rozdělen na devět stejných částí pomocí dvou vertikálních a dvou horizontálních čar. Umístěte hlavní objekty vaší fotografie na tyto čáry nebo jejich průsečíky - výsledkem bude vyváženější a zajímavější kompozice.
Důležitým prvkem fotografování krajiny je také světlo. Nejlepší čas na focení se obvykle nachází během „zlaté hodiny“, což je období po východu slunce a před západem slunce. Světlo je měkké, teplé a dodává vašim snímkům úžasnou atmosféru. Také si dávejte pozor na oblačnost. Mírně zatažené nebe může přidat do vašich fotek dramatické efekty a pomoci vyvážit ostré kontrasty, které mohou vzniknout při přímém slunečním světle.
Další aspekt, který nezapomeňte zvážit, je perspektiva. Zkuste experimentovat s různými úhly - lehněte si, vzlétněte na kopec nebo se procházejte kolem cílového objektu. Někdy stačí malá změna pozice, aby se zcela změnil dojem ze snímku. A pokud máte pocit, že by váš snímek potřeboval nějaké oživení, nehrajte si jen s úhly; zkuste přidat do záběru i zájem o detail. Blízké záběry květin, skalisek nebo dokonce listí mohou doplnit celkový dojem a poskytnout divákovi další úroveň vnímání.
Čtěte také: Krásy přírody Velely na fotografiích
| Příklady | Příklady |
|---|---|
| Pravidlo třetin | Umístěte horizont na horní třetinu snímku. |
| Zlatá hodina | Focení ráno a pozdě odpoledne. |
| Různé úhly | Focení z výšky nebo z úhlu dolů. |
| Detailní záběry | Fotografování blízkých objektů pro texturu. |
Výběr místa pro vaše fotografické dobrodružství může být stejně důležitý jako samotná kamera. Místo, které zvolíte, ovlivní nejen atmosféru vašich snímků, ale i celkový pocit z fotografie. Zde jsou některé tipy, jak najít ideální pozadí pro zachycení krásy krajiny:
A nezapomeňte, že kreativita nezná hranic. Jestliže přijedete na místo a nebude to tak, jak jste si to představovali, nevěšte hlavu. Zkuste hledat skryté detaily, které obvykle unikají pozornosti. Zblízka zaměřte svou kameru na textury kůry stromů, na kapky rosy na trávě nebo na jemné světlo stékající kolem kamenů. Někdy i to nejjednodušší se stává nejúžasnějším.
Pokud se cítíte při výběru místa nejistě, nebojte se zeptat přátel nebo se podívat na online platformy, kde mohou ostatní sdílet svá oblíbená fotografická místa. Možná budete překvapeni, jaké skvosty se dají najít hned za rohem!
Světlo je duší fotografie a v krajinné fotografii to platí dvojnásob. Každý fotící nadšenec ví, že správný okamžik, kdy slunce právě vychází nebo zapadá, dokáže vykouzlit takové barvy a stíny, které pozvednou i ten nejvíc průměrný snímek. Je to jako malování s pomocí přírody, a kdybychom mohli mluvit se sluncem, jistě by nám prozradilo několikeré tajemství, proč je právě zlatá hodinka tím nejžádanějším časem pro fotografy.
Stejně jako v běžném životě hraje kvalitní osvětlení klíčovou roli i ve fotografii. Zde je několik tipů, jak maximálně využít světlo při pořizování snímků krajinné scenérie:
Čtěte také: Ochrana sovy pálené
Co se týče kompozice, pokuste se využít světelných efektů ke zdůraznění určitých částí krajiny. Třeba lesní stezka osvětlená slunečními paprsky může lákat diváka, aby se do ní ponořil. Stejně tak jí některé fotografie dodá drama, když se postavíte do polohy, kdy slunce zasahuje přímo do záběru. Nebojte se experimentovat; každá scéna má svou chuť a je na vás, abyste ji zabalili do nejpůsobivějšího snímku.
Při fotografování krajiny existují různé techniky, které vám mohou pomoci zachytit hloubku scenérie a dodat vašim snímkům na dramatičnosti. Jednou z nejefektivnějších metod je použití předního plánu. Umístěním zajímavého objektu blízko objektivu, jako je květina, kámen nebo dokonce cestička, můžete vytvořit kontrast s pozadím a poskytnout divákovi pocit, že se může na scénu doslova podívat. Tato technika pomůže vašim snímkům “dýchat” a přinese jim více životnosti.
Dalším osvědčeným tipem je kompozice v pravidle třetin. Rozdělte si scénu na devět stejných částí pomocí dvou vertikálních a dvou horizontálních čar. Klíčové prvky fotografie umístěte na tyto linie nebo do jejich průsečíků. Tímto způsobem přitáhnete pozornost diváka a vytvoříte vizuální napětí, které je příjemné pro oko. A co víc, pokud jdete ven během „zlaté hodinky“, kdy je světlo měkčí a teplejší, vaše fotografie bude vypadat jako z pohádky!
Nakonec, nebojte se experimentovat s hloubkou ostrosti. Pokud máte možnost využít kvalitní objektiv, zkuste optiku s nízkou clonou. Díky tomu můžete rozostřit pozadí a tím více zvýraznit objekt v popředí. Takový efekt dodá vašim snímkům profesionální vzhled a divák se bude cítit, jako by byl součástí scény. Pamatujte si, že fotografia krajiny není jen o zachycování krásy přírody, ale také o vyjádření příběhu, ve kterém se každý prvek důmyslně skládá do celku.
Nyní se už přesuňme k technice. Nejdřív vám představím, jaké vybavení s sebou nosím do přírody já, ať si dokážete udělat obrázek, kolik v dnešní době máme možností. Vzhledem k tomu, že je pro mě důležité umět daný moment správně zachytit a ukázat dalším, jak přesně jsem situaci v daný moment viděl svýma očima, nosím s sebou vždy zrcadlovku. I když ji dnes už technicky překonali mnohé bezzrcadlovky, stále jsem díky technickým parametrům svého Nikonu D780 schopen vyfotit prakticky cokoliv včetně expozičně komplikovaných situací (noční obloha, západy slunce, dlouhé expozice vodopádů apod.).
Čtěte také: Příroda fotky
Při popisu vybavení nesmím zapomenout ani na velkého pomocníka, a tím je klasický telefon. Mám jeden z nejnovějších iPhonů, a ten mi pomáhá při focení momentek, kdy nemám čas nachystat foťák a natáčení krátkých videí. Telefon je totiž vždycky po ruce a hned připraven k focení.
Mobil má dnes prakticky každý a pro většinu lidí je to vlastně jediný nástroj, kterým fotí. Jestli patříte do této skupiny, doporučuji vám investovat alespoň do řádného mobilu. Nejmodernější telefony už dnes fotí perfektně, a to zejména při denním světle. Doporučuji také vybrat telefon s více objektivy, díky kterým vaše fotky budou mít větší variabilitu.
Jestli chcete natáčet vlogy nebo fotit hodně selfiečka, GoPro nebo jiné akční kamery jsou volba pro vás. Lepší nástroj na natáčení a focení sebe sama nenajdete. Nevýhoda akčních kamer je v jejich jednostrannosti.
Díky 360° foťáku/kameře můžete zachytit velmi unikátní snímky. Drony jsou dnes populárnější a populárnější a není se čemu divit.
Možná vůbec nejdůležitější pravidlo už jsem nakousl - variabilita. Chcete, aby vaše fotky byly zajímavé v dlouhodobém horizontu? Snažte se, ať jsou variabilní. Experimentujte, zkoušejte nové věci, nové úhly, různé objektivy anebo různé nástroje. Jestli chcete pořídit kvalitní snímek krajiny, je důležité nezapomenout na popředí. Fotíte-li nějaký objekt (je jedno, jestli se jedná o osobu nebo například chatu v horách), neumísťujte je doprostřed fotografie. Zkuste ji namísto toho umístit do zlatého řezu. Ten najdete na průsečících, když rozdělíte fotografii čtyřmi úsečkami zhruba ve třetinách (viz fotografie níže). Jak poznáte nejjednodušeji fotku začátečníka nebo člověka, který odbyl nebo úplně vynechal úpravu? Na fotce padá horizont. Dejte si pozor, ať je horizont vodorovný.
Při focení lidí často není ideální fotit z výšky očí. Když je model stejně vysoký jako vy, může se stát, že na fotce bude vypadat, jakoby mu horizont „uřízl“ hlavu. Zkuste si buď dřepnout (zejména u dětí) nebo naopak zvednout ruce, ať je osoba dobře zahrnutá v kompozici. Zkuste také fotit portréty přímo ze země.
U svatebního focení této momentky na norských Lofotech jsem fotil z velké výšky nad hlavou, aby krajina v pozadí odrážející se ve vodě nesplývala s párem. Při focení lidí jsou také klíčové emoce. Když vidím, že by se mohlo stát něco zajímavého, emočně silného, mám foťák vždy připravený.
Tzv. „leading lines“, což jsou linie směřující k hlavnímu objektu fotografie, představují silnou kompoziční techniku, kterou lze velmi často krásně využít při fotografování přírody a hor. Než vyfotíte například nějakou zajímavou horu, zkuste k ní najít cestičku.
Nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu v krajinářské fotografii, a sice ke světlu. Naprostou většinu mých nejzajímavějších snímků krajiny jsem pořídil během zlaté nebo modré hodinky. Okolo západu a východu slunce jsou prostě perfektní podmínky pro fotografování.
Nyní se dostáváme k hlavní výhodě zrcadlovek a bezzrcadlovek, a tím je možnost úprav. Formát RAW nabízí mnohem víc obrazových dat než běžné JPG. Budete-li fotit do RAWu, získáte mnohem větší možnosti úprav.
Možná si řeknete, tak tady fotografové švindlují a upravují fotku tak, aby vypadala lépe než skutečnost. Tak to ale alespoň za mě není. Úprava RAW formátu naopak umožní dostat z fotografie přesně to, co jsem v daný okamžik viděl.
Abyste vyfotili pořádně západ slunce, hvězdy nebo třeba polární záři, je nezbytné s sebou mít stativ. Horší světelné podmínky to vyžadují, aby fotky nebyly rozmazané. Stativ vám taky pomůže při tvorbě panoramat, HDR snímků anebo autoportrétů.
Na závěr bych chtěl ještě zdůraznit důležitost zálohování. Nikdy nevíte, kdy se stane nějaká nehoda a vmžiku můžete o všechny fotografie přijít. Zálohujte fotky ideálně na dvou místech - na externím disku a na cloudu, ať máte jistotu, že o své fotky a videa nikdy nepřijdete.
Poslední roky se na workshopech a individuálních kurzech snažím svoji zkušenost předat i v pěti bodech, které nyní zkusím stručně představit.
Dobrou fotku z přírody totiž dělá něco úplně jiného a s technikou to vůbec nesouvisí. V kdejakém braku o fotografování, kterých jsou plné antikvariáty, si přečtete, že fotografie má být ostrá, nemá mít šum a (děs největší) neměla by mít ani flíček přepalu. Pokud se vám to povede, fotografie prý bude dobrá. Pokud se vám do fotografie přírody podaří náhodou dostat vše z výše popsaných pěti bodů, snímek bude fungovat na každého bez jediného slova. Divák bude ohromen a fotku si bude pamatovat ještě dlouhé roky.
Během roku se příroda mění a za našimi okny tak vzniká nespočet různorodých scén, které máme chuť zachytit na náš fotoaparát.
Jaké jsou důležité body, na které je dobré při focení portrétů myslet? Ještě, než půjdete fotit, mějte jasnou představu toho, co a koho budete fotit. Zaměřte se na pozadí, styling osoby a jakou chcete, aby výsledná fotografie měla atmosféru. Zapojte do přemýšlení fantazii a klidně si najděte nějaké inspirativní fotografie.
Pro focení portrétů je však nejpodstatnější zachytit obličej, jeho výraz a náladu. Nejedná se o žádné momentky, ale o předem připravené pózy. Ze všeho nejvíce nám ale řeknou oči, naše okna do duše, která dokážou prozradit více, než si dokážeme představit.
K tomu, aby byl zachycen hlavně obličej a vynikl, je potřeba, aby v pozadí osoby nebyly rušivé prvky. Vybírejte tedy nejlépe jednolité pozadí. V interiéru perfektně poslouží jednobarevná hladká zeď, ve studiu zase plátno. Venku můžete využít například tmavě zelených listů, květin nebo cihlové zdi. Pamatujte na jednoduchost a vždy si okolí pořádně prozkoumejte!
Pokud nemáte jiný umělecký záměr, používejte při focení portrétů v přírodě co nejnižší clonu - to znamená co nejmenší možné číslo, jako například f/2.8, a pokud to jde, i nižší.
Druhý krok, který ještě zvýší rozostření pozadí, je použití vyššího ohniska. Typická jsou čísla kolem 100 mm a vyšší (v přepočtu na full frame). Tato čísla jsou velmi důležitá při opravdu těsném portrétu obsahujícím jen hlavu. Pokud fotíte celou postavu, není problém použít i mnohem širší ohniska jako například 35 mm.
Srovnejte následující dva snímky, které se pohybují na úplně opačných stranách spektra možností: Portrét trochu netypicky focený ultraširokým ohniskem. Portrét dlouhým ohniskem.
Osobně se obvykle kloním k druhé variantě a myslím, že i ostatní fotografové ji využívají o něco více. Ale na žádné z možností není nic špatného.
Můžete si také povšimnout, že u fotografií celé postavy udržuju malou výšku, ze které fotím. Můj dřívější článek Foťte lidi na správné úrovni obsahuje ukázky focení z různých výšek, takže tady jen zopakuju, že ideální je dostat se zhruba do úrovně pasu. Úvodní dvě fotografie jsou kompozičně podobné, což není vůbec náhoda. Modelka je podle pravidla zlatého řezu umístěna zhruba do jedné třetiny šířky fotografie, a aby byla něčím vybalancována, je na opačné straně do dáli ubíhající cesta. Krásně se tak využije prostor fotografie na šířku.
Zlatý řez je ale jen jedna z kompozičních možností. Pokud modelku umístíte doprostřed fotografie, není to chyba. Modelka je oprávněně hlavním motivem snímku a uprostřed rozhodně vynikne - jako na následujícím příkladu.
Při fotografování doporučuju používat následující postup: nejprve zaostřete na obličej - nejlépe na oko. Fotoaparát díky tomu zaostří a zároveň určí expozici. Jakmile máte připravený fotoaparát, už jenom najděte správnou kompozici. Nenechávejte modelčinu hlavu uprostřed, zbytečně vznikne místo nad její hlavou.
Na posledním záběru je vidět ještě jiný prvek, který fotografii ozvláštňuje: rozostřené objekty v popředí před modelkou. Nejsou zdaleka samozřejmé, a pokud se na ně vyloženě nebudete soustředit, téměř určitě je do svých fotografiích nezahrnete. I na záběru výše jsou schválně. Pro tento kompoziční prvek je obtížné odhadnout míru. Někdy si ho divák ani neuvědomí, jindy zase příliš překáží.
Proto doporučuju si na něj někdy speciálně zaměřit a tréninkově si cíleně fotit skrze objekty, které najdete.
Celou dobu jsem psal o kompozici, ale když si znovu projdete fotografie výše a zaměříte se na samotné pózy modelek, zjistíte, že se většinou o něco opírají, na něčem sedí nebo se alespoň něčeho dotýkají. První důvod je v samotné interakci s prostředím. Druhý důvod je, že odpadá problém „co s rukama“ nebo minimálně problém „co s nohama“.
Člověk nemusí být zobrazený celý, stačí zahrnout jen část postavy. Protože nepůsobí esteticky, je-li postava uříznutá v kloubu, je praktické fotit zhruba od poloviny stehen. Celý záběr je pak možné pojmout opět nějak sofistikovaněji s modelkou umístěnou na kraji nebo i uprostřed.
Obecně zjednodušeně platí, že čím větší detail fotíme, tím víc je pozadí rozostřené. V extrémním případě tedy u záběru na hlavu dostaneme v pozadí vysoce rozostřené světlé a tmavé fleky, ze kterých není okolí vůbec poznat. Tento přístup lze použít kdykoliv, ale obzvlášť praktický je ve chvíli, kdy v okolí není nic zajímavého. Stačí ho co nejvíc rozostřit a je vše vyřešeno.
Pokud chceme zahrnout i něco z přírodních krás, nabízí se obvykle možnost fotit skrz stromy. Že nás sezóna nemusí omezovat, vidíte na podobné fotografii pořízené uprostřed zimy.
Poslední snímek je ukázka toho, že ani při detailních pohledech se nemusíme vyhýbat interakci modelky s prostředím. Je zde ale větší riziko „efektu cizích rukou“, tedy nešťastného oříznutí, které způsobí, že zespoda se vynořující ruce budou vypadat jako končetiny cizího člověka. Nešťastné oříznutí může vyvolat riziko efektu cizích rukou.
Dobré světlo je důležitým aspektem, bez kterého focení není v podstatě možné. Zároveň velice ovlivňuje vyznění a celkovou atmosféru výsledné fotografie.
Jistě už většina z vás slyšela o dnešním fenoménu focení portrétů a selfie fotek. A tím je kruhové světlo. Efektními kruhovými odlesky v očích dostanete fotografie opět na jinou úroveň. Další výhodou kruhových světel je nastavení jejich intenzity světla a barevné teploty. Skvělým doplňkem je pak RGB mód a fotky tak můžete směrovat do barevných odstínů.
Pokud fotíte venku a máte tu možnost, foťte ve stínu, když je zataženo nebo nejlépe při zlaté hodince. Zlatá hodinka je jedním z nejzásadnějších a nejlepších časů, kdy se vám podaří vytvořit ty nejkrásnější fotografie. Jedná se o hodinu (až dvě) po východu a před západem slunce. V žádném případě ale nefoťte na přímém slunci, jestli se chcete vyhnout obtížné práci s úpravou jasných slunečních paprsků.
tags: #fotografie #portréty #příroda #tipy #a #triky