Fragmentace přírody v České republice: Problémy a řešení

Fragmentace krajiny a přírody představuje závažný problém, který ovlivňuje biodiverzitu a ekologickou stabilitu v České republice. Změny v rozšíření a početnosti ptačích druhů lze využít jako indikátor dopadu fragmentace krajinných prvků lidskými aktivitami.

Monitorování ptactva jako nástroj pro sledování změn v krajině

Mapování v síti kvadrátů je běžně využíváno pro monitorování dlouhodobých změn v druhové skladbě organizmů a jejich početním zastoupení na velkých územích. Atlasy hnízdního rozšíření ptáků jsou zdrojem kvalitních informací o výskytu a početnosti ptáků na úrovni regionů, států a kontinentů. Opakované mapování po 10-15 letech umožňuje sledovat trendy v rozšíření a početnosti jednotlivých ptačích druhů, které odrážejí změny vyvolávané lidskými aktivitami.

V aktuálním mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR byla použita zavedená síť KFME (11,2 x 12 km), dělená na 4x4 menších čtverců (2,8 x 3,0 km). Při mapování bylo úkolem navštívit všechny biotopy s cílem nalézt co nejvíce zde hnízdících druhů ptáků. Základním nástrojem pro ukládání dat je online databáze atlas.birds.cz. Kromě vkládání dat je možno nahlédnout do aktuálních map rozšíření jednotlivých druhů ptáků a zjistit počet zjištěných druhů v jednotlivých kvadrátech a počet uskutečněných hodinovek.

Hlavním výstupem je databáze aktuálního hnízdního výskytu všech druhů ptáků v síti základních kvadrátů a v modelových oblastech v síti „malých kvadrátů. Výsledky jsou porovnatelné s daty z minulých mapování a údaje o krajinných prvcích jsou propojitelné s časovou řadou změn hnízdního výskytu modelových druhů ptáků. Výsledkem projektu je rozsáhlý datový soubor, přinášející detailní informace o aktuálním hnízdním výskytu všech ptačích druhů na území ČR v letech 2015 a 2016.

Díky volně přístupnému webovému portálu „atlas.birds.cz“ již dnes plně slouží příslušným orgánům státní správy a samosprávy. K dispozici jsou jak konkrétní data o hnízdním výskytu všech druhů, tak jejich zcela aktuální mapky rozšíření. Výsledky projektu významnou měrou zkvalitňují Národní databázi ochrany přírody, která je spravována státem řízenou organizací - AOPK ČR. Veškerá data jsou volně přístupná na portálu „atlas.birds.cz“.

Čtěte také: Fragmentace přírody a řešení

Změny v rozšíření řady druhů ptáků indikují fragmentaci krajinných prvků v důsledku lidských aktivit. Například, negativní dopad těchto změn na mokřadní biotopy je patrný např. u potápky černokrké. Aktuální mapování odhalilo stále pokračující pokles početnosti. Hlavními příčinami úbytku u nás jsou zřejmě nízká potravní nabídka způsobená konkurencí ze strany intenzivně chovaných ryb, likvidace litorálních porostů a druhotně i silný úbytek početnosti racka chechtavého, v jehož koloniích tento druh s oblibou hnízdí. Podobný trend je u většiny druhů bahňáků (pisík obecný, břehouš černoocasý, koliha velká atd.).

Zmenšování obývané plochy i snižování početnosti jsou patrné i u řady druhů ptáků zemědělské krajiny, což bezesporu signalizuje negativní dopad lidských aktivit. Jako příklad lze uvést sovu pálenou. Příčinami jejího úbytku jsou především změny krajiny související s intenzifikací zemědělství, užíváním pesticidů, růstem a zrychlováním silniční dopravy. Sýček obecný je též druhem silně ubývajícím, který zmizel z většiny vesnic a v městech se vyskytuje hlavně v panelových sídlištích. U chocholouše obecného jednoznačně patrný ústup ze zemědělské krajiny a úplná závislost na urbánních biotopech jej v současnosti řadí mezi vysloveně synantropní druhy.

U koroptve se od poloviny minulého století se začal projevovat pokles stavů, k čemuž jistě napomohlo neuvážené zcelování zemědělských ploch, zavedení rozsáhlých monokultur, likvidace rozptýlené zeleně, užívání pesticidů atd. Fragmentaci v lesním prostředí indikují zcela jistě lesní kuři, konkrétně tetřev hlušec a tetřívek obecný.

Územní plánování a specifické oblasti

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) navrhují vymezení a upřesnění specifických oblastí pro území, ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území. Význam problémů těchto oblastí přesahuje hranice uvedených obcí a ovlivňuje vyvážený udržitelný rozvoj zejména okrajových částí Olomouckého kraje s přesahem vlivů i do sousedních krajů. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací.

Rozvojová oblast Olomouc zahrnuje obce jako Bělkovice - Lašťany, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Dolany, Grygov, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Lutín, Majetín, Mrsklesy, Olomouc, Přáslavice, Samotíšky, Tovéř, Velká Bystřice, Velký Týnec, Křelov-Břuchotín, Skrbeň, Příkazy, Šternberk (pouze k. ú. Seznam obcí: Bludov, Šumperk, Leština, Lukavice, Postřelmov, Rájec, Zábřeh (bez k. ú. Václavov u Zábřeha a k. ú. (bez k. ú. Savín a Nová Ves u Litovle), Mohelnice, Náklo, Uničov; obec Potštát, Luboměř pod Strážnou, Radíkov, k. ú.

Čtěte také: Fragmentace přírody: Česká republika

Myslivost v krajině

Důležitým aspektem je i myslivost v krajině, kde je třeba regulovat spárkatou zvěř na výši, která umožní růst zastoupení MZD a zvýšit stavy zajíců, koroptví, jeřábků, tetřívků, tetřevů a podobně.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

tags: #fragmentace #přírody #náprava #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění životního prostředí
• Iniciativa "Fit for 55"
• Znečištění vody recyklátem: Studie
• Oblaka a ekologie
• Americké padlí: Prevence a ekologická ochrana