Francie: Hrozba zrušení Velikonočního pondělí


02.12.2025

Francouzský premiér uvažuje o zrušení dvou státních svátků, aby země snížila svůj rostoucí dluh, podpořila ekonomiku a zabránila finančnímu kolapsu. Dvěma zvažovanými daty jsou podle premiéra Velikonoční pondělí a 8. květen, kdy Francie slaví Den vítězství, kterým si připomíná konec druhé světové války.

Premiér však uvedl, že nic není definitivně rozhodnuto a že je otevřen i jiným možnostem. "Celý národ musí více pracovat, aby se zvýšila aktivita celé země a aby se situace Francie zlepšila. Dluh představuje „smrtelné nebezpečí“ pro zemi „na okraji útesu“ a „stále závislou na veřejných výdajích“, uvedl Bayrou a nastínil kroky, které podle něj povedou ke snížení rozpočtu o 43,8 miliardy eur, čímž se schodek sníží na 4,6 % v příštím roce a na 3 % do roku 2029.

Zrušení státních svátků se pravděpodobně setká se silným odporem, ačkoli se ve Francii již dříve diskutovalo o spojení Dne vítězství se Dnem příměří 11. „Zrušení dvou svátků je přímým útokem na naši historii, naše kořeny a na pracující Francii,“ cituje list The Guardian Jordana Bardella z krajně pravicového Národního shromáždění (RN), největší samostatné strany v parlamentu.

Stejně kriticky se vyjádřili i další straničtí představitelé. Fabien Roussel z Francouzské komunistické strany prohlásil, že návrhy jsou „organizovaným přepadením“.

Velikonoční tradice ve světě

Velikonoce se slaví v mnoha zemích po celém světě, ale ne všude si tento svátek připomínají pomlázkou, kbelíky vody, kraslicemi a dobrým jídlem, které následuje po dlouhém půstu. Někde jsou v popředí detektivní příběhy, jinde čarodějnice a v některých zemích lov na vajíčka.

Čtěte také: Francouzské ekologické plakety: Co potřebujete vědět

V České republice jsou Velikonoce vnímány hlavně jako křesťanský svátek a podle toho vypadají i naše tradice. Po dlouhém půstu se rodiny sejdou u svátečního stolu, na kterém nechybí množství uzenin, vajíček a jiných dobrot, které se liší podle regionů. Ústřední myšlenkou křesťansky vnímaných Velikonoc je u nás zmrtvýchvstání Ježíše Krista a věřící se během celého velikonočního týdne přicházejí modlit k jeho symbolickému hrobu.

Pokud se náhodou během Velikonoc ocitnete ve francouzském městečku Haux, nezapomeňte si s sebou přinést vidličku a pořádný apetit. Ve městě Haux na jihu Francie se každý rok o Velikonočním pondělí na hlavním náměstí podává obří omeleta. Na její přípravu padne přes 4500 vajec a nakrmí se z ní až 1000 lidí, takže věřte, že bývá skutečně gigantická. Místní legenda mluví o tom, že když Napoleon procházel přes území jižní Francie, zastavil se v malém městě a dal si omeletu.

Britské Bermudské ostrovy slaví Velikonoce ve vzduchu. Už na Velký pátek se lidé sjíždějí na pláži a vypouštějí své podomácku vyrobené veselé draky, kteří hýří barvami, těmi nejbláznivějšími geometrickými tvary a součástí jejich designu je i kříž. Místní legenda mluví o učiteli, který stojí za zrodem této tradice. Podle ní učitel vypustil draka, který vypadal jako Ježíš a chtěl tak žákům lépe přiblížit příběh jeho smrti a zmrtvýchvstání.

Podobně jako křesťané v Evropě, i obyvatelé v Etiopii se před Velikonocemi postí a stávají se z nich vegani. Během 55denního půstu, který se nazývá „Fasika“, se vzdávají masa a živočišných produktů, takže ze svého jídelníčku na téměř dva měsíce vyřadí i mléčné výrobky a vajíčka.

Jelikož zajíci jsou v Austrálii považováni spíše za škůdce než za rozkošná zvířátka, Australané přišli s vlastní verzí velikonočního zajíčka. Stal se jím bilby, bandikut králíkovitý, druh vačnatce žijící výhradně v Austrálii. V roce 1991 spustila společnost Rabbit-Free Australia kampaň, která nahradila klasického velikonočního zajíčka bandikutem králíkovitým, roztomilým zvířátkem, jež je spíše známé pod jménem velký Bilby. Tento tvoreček s dlouhýma ušima králíka docela připomíná. Proč se však Australané tak úporně brání běžnějším králíkům? Inu, jsou tu považováni za škůdce, kteří ničí plodiny a půdu.

Čtěte také: Arles: Klima a počasí

Ortodoxní Řekové stejně jako my znají tradici barvení vajíček, ale zaměřují se zejména na jednu barvu - červenou. Ta symbolizuje krev Ježíše Krista, která byla prolita při jeho ukřižování a je také symbolem jeho vzkříšení.

Na řeckém ostrově Korfu však znají ještě jednu tradici - házení hrnců. Ráno o Bílé sobotě se na řeckém ostrově Korfu odehrává tradiční házení hrnců. Lidé vyhazují z oken nejen hrnce, ale i pánve a různé další nádoby a rozbíjejí je na ulici. Lidé ráno na Bílou sobotu z oken a balkonů vyhazují na ulici hrnce, džbány a jiné hliněné nádoby naplněné vodou. Někteří říkají, že tento zvyk pochází od Benátčanů, kteří na Nový rok zvykli z oken vyhazovat všechny staré věci.

Guatemalské město Antigua během Velikonoc pokryjí pestrobarevné koberce, které jsou předzvěstí doprovodu během Velkého pátku. Tyto dlouhé koberce jsou vyrobeny z květin, ovoce, zeleniny, písku a barevných pilin. Každý koberec je velmi jedinečný a jsou na něm zobrazeny scény znázorňující historii Guatemaly, ale také tradice mayské kultury.

Ve Finsku se dívky během Velikonoc oblékají jako čarodějnice, nechybí jim však pihy a barevné oblečení. S maskami a šálami kolem hlavy chodí ulicemi, recitují tradiční básničky a prosí o čokoládová vejce. Nesou při tom také svazky vrbových větví zdobených peřím. Tyto malé čarodějnice chodí od dveří ke dveřím a v rukou drží vrbové větvičky ozdobené barevnými pírky a stužkami z krepového papíru.

Na severu ještě zůstaneme, konkrétně v Norsku. Velikonoce jsou pro Nory ideálním časem k přečtení kriminálních románů, které tamní vydavatelé skutečně vydávají pod speciálním označením „velikonoční thrillery“. Jsou známé jako Paaskekrimmen. Obyvatelé této země se během Velikonoc věnují zejména odpočinku, a to odpočinku s dobrou knihou s kriminální zápletkou. Tato tradice prý začala již v roce 1923, kdy jistý vydavatel knih zveřejnil na první stránce novin reklamu na nový krimi román. Reklama prý připomínala skutečné zprávy ze světa natolik, až lidé nevěděli, zda se jedná o reklamní tah nebo skutečnou zprávu.

Čtěte také: Rok 1917: Kritický moment pro Francii

tags: #francie #ohrozeni #velikonoce

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]