Zapojení bojleru na odpad: Schéma a důležité aspekty

18.03.2026

Článek přibližuje problematiku instalace pojistných ventilů u ohřívačů vody a uvádí názorné schéma možného zapojení bojleru na odpad.

Pojistné zařízení u ohřívačů vody

Pojistné zařízení je dle ČSN 06 0830 chápáno jako zařízení, které chrání zdroj tepla proti nedovolenému přetlaku, podtlaku, teplotě a proti nedostatku vody v soustavě. Norma přesně definuje, jaké náležitosti (pravidla) platí při osazování pojistného zařízení u zdrojů tepla, a to včetně metodiky návrhu (výpočtu) pojistného zařízení.

U nepřímo ohřívaných zásobníků teplé vody, kdy ohřev je zajištěn médiem o teplotě nižší než 100 °C, lze podmínku zabezpečení ohřívače vody splnit instalací pojistného ventilu na přívodu studené vody. U ostatních typů ohřívačů vody je nutné dále instalovat teplotně tlakovou pojistnou armaturu v horní části ohřívače nebo na jeho výstupním potrubí teplé vody. Tato armatura může být nahrazena termostatem a pojistným ventilem navrženým pro odvod syté páry.

U ohřívačů vody platí, že mezi pojistným ventilem a ohřívačem vody nesmí být osazena žádná uzavírací armatura. V dalším textu je uveden případ nepřímo ohřívaného zásobníku teplé vody, který je nabíjen tepelným čerpadlem (teplota nabíjecí vody je cca 55 °C).

Pojistná skupina ohřívačů teplé vody

U nepřímo ohřívaných zásobníků teplé vody lze pojistný ventil navrhnout jako součást tzv. pojistné skupiny. Z hlediska provedení instalace je důležité si uvědomit, že v pojistné skupině je definováno jednak pořadí jednotlivých armatur, a také tzv. volný výtok. Na přívodu studené tlakové vody byl předepsán uzávěr, zkušební kohout a zpětná armatura (resp. zpětný ventil nebo klapka).

Čtěte také: Lidská činnost a životní prostředí

Aktuální norma ČSN 06 0830 z roku 2014 oproti tomu u ohřívačů do objemu 200 litrů předepisuje tlakoměr jako nepovinný a dále definuje obdobně jako nepovinnou tzv. ČSN EN 806-2 předepisuje, že odtok vody z teplotní pojistné armatury nebo pojistného ventilu musí být umístěn tak, aby neohrozil osoby uvnitř a vně budovy nebo nepoškodil elektrické součásti a vodiče, a byl viditelný.

Je důležité si uvědomit, co znamená pojem „a byl viditelný“. Norma předepisuje pravidla pro tzv. odtokové potrubí s odkazem na ČSN EN 1717, v níž je definováno přerušení tlaku volným výtokem buď úplným odpojením, nebo vniknutím vzduchu. Zároveň průměr G musí být schopen odvést celý výtok. To znamená, že jmenovitá světlost odtokového potrubí je nejméně stejná jako jmenovitá světlost výstupního hrdla teplotní pojistné armatury. Světlost odtokového potrubí pojistného ventilu (průměr G) je závislá také na délce odtokového potrubí a jeho sklonu směrem do kanalizačního potrubí.

Problémy s instalací pojistných armatur

Typický příklad nedodržení zásad instalace pojistných armatur je vidět na obr. 4. Před nepřímo nabíjený zásobníkový ohřívač o objemu 300 l byl instalován pojistný ventil v dimenzi DN 1“. Napojení odtokového potrubí bylo postupně zredukováno na připojovací rozměr hadice DN ½“ a jako odtokové potrubí byla instalována hadice o vnitřním průměru 9,5 mm. Tento typ hadice odpovídá běžným hadicím určeným k připojení vstupu vody do elektrických spotřebičů, jako jsou např. pračka, myčka apod. Hadice byla vedena v délce cca 3,5 m ke vstupu do odtokového potrubí kanalizace a byla do něj zaústěna v délce cca 30 cm.

Po instalaci a uvedení do provozu systému vytápění a přípravy teplé vody v září 2009 bylo majiteli rodinného domu předloženo vyúčtování vodného a stočného ve výši cca 250 000 Kč za období od 12. 10. 2009 do 12. 4. 2010 (tj. za 182 dní). V uvedeném období činil náměr vodoměru vody na vstupu do rodinného domu 5 623 m3 (tj.

Z tab. 1 dále také vyplývá, že v období mezi 12. 4. 2010 až 5. 4. 2011 (tj. celkem 358 dnů) byl celkový náměr spotřeby vody v posuzovaném objektu rodinného domu 104 m3. Zde se může jednat o poruchu na přívodním potrubí mezi vodoměrem a objektem, nebo o poruchu potrubí v objektu.

Čtěte také: Drtič odpadu: zapojení krok za krokem

Poruchu na pojistném zařízení vyloučilo měření v rámci zkušebního protokolu armatur ze dne 11. 11. 2010, kde bylo uvedeno, že pojistný ventil vyhověl zkoušce za studena ve funkčnosti a zadírání při zkušebním přetlaku 5,6 bar. Samozřejmě nelze vyloučit neoprávněnou manipulaci, která mohla vést k úniku vody skrze pojistné prvky. V tomto případě se jedná o opakované zvyšování tlaku v systému teplé vody.

Zvýšení tlaku v systému přípravy teplé vody může zapříčinit buď zvýšení tlaku ve vodovodním řadu, nebo zvýšení tlaku vlivem roztažnosti vody při ohřevu zásobníku teplé vody. Řešením tohoto problému je obvykle instalace redukčního ventilu na přívodní potrubí vody do objektu (např. jako součást pojistné skupiny - viz obr. 2).

Jak je na jednoduchém příkladu vidět, tlakové poměry při ohřevu vody v uzavřené soustavě mohou zapříčinit výrazné problémy právě u pojistných ventilů. Z tohoto důvodu je nutné pojistný ventil sledovat a provádět jeho pravidelnou údržbu.

Aby se prodloužil časový úsek před reakcí pojistného ventilu, jsou obvykle před zásobníky teplé vody instalovány membránové expanzní nádoby, které plní bezpečnostní funkci v rámci objemových změn vody.

Jak ukazují výsledky v tab. 2 a 3, je odpověď na otázku, zda mohlo skrze pojistný ventil dojít za dobu 182 dnů k úniku cca 5 550 m3 vody, kladná.

Čtěte také: Strategie pro environmentální bezpečnost s účastí armády

Společně s kombinací dohřevu zásobníku teplé vody po večerní odběrové špičce teplé vody (tj. krátkodobé navýšení tlaku v systému vlivem ohřevu vody) tak prokazatelně mohlo dojít k průtoku vody skrze sedlo pojistného ventilu.

Na místě byl tento jev pozorován po tři dny v časovém rozmezí od 22:00 do 5:00 v intervalech trvajících od 10 do 30 minut. V uvedeném časovém rozpětí docházelo k cyklickému otevírání a zavírání pojistného ventilu a výrazným tlakovým rázům v připojené hadici na výtoku z ventilu. Tento jev byl zároveň doprovázen výraznými hlukovými projevy.

Jak potvrdilo šetření na místě, docházelo k časově omezenému výtoku skrze pojistný ventil. Modelový výpočet pro výtok trvající cca 6 hodin/den zároveň prokázal nedodržení podmínek instalace výrobce pojistného ventilu.

Bohužel zejména ze strany montážních firem je problematika instalace pojistného ventilu velmi často hrubě zanedbávána. U projektantů je základní problém v tom, kdo danou část projektu navrhuje.

V první řadě nedošlo ze strany projektanta vodovodu k ověření provozních podmínek v přípojce vody. Při výskytu vysokého přetlaku v přípojce z vodovodního řadu je řešením instalace redukčního ventilu. V druhé fázi pak montážní firma nedodržela podmínky instalace platné pro pojistné ventily, tj. že jmenovitá světlost odtokového potrubí by měla být nejméně stejná jako jmenovitá světlost výstupního hrdla pojistné armatury a v případě delších potrubních tras může být dimenze odtokového potrubí i větší.

Dražice Bojlery: Instalace a využití

Dražice s vodorovnou pracovní polohou do prostor, kde je nedostatk místa. Ohřívač OKCV pomocí dodávaných konzolí lze upevnit na zeď nebo je možno připevnit ve vodorovné poloze ke vhodné konstrukci pomocí závěsů. Vždy je třeba počítat s dostatkem místa nad a pod ohřívačem pro montáž přívodního potrubí!!!

Bojler Dražice pro přípravu teplé užitkové vody v místech s teplovodním ústředním vytápěním plynem nebo na tuhá paliva v zimním období a ohřev elektrickou energií mimo topnou sezónu. Využívá nízký tarif elektrické energie.

Technické aspekty

Elektrickou energií: V bojleru se nachází keramické topné těleso. Těleso Bojleru se ovládá díky provoznímu termostatu, vše jistí termostat bezpečnostní (tepelná pojistka). Teplotní se pohybuje v rozsahu 5-74 stupňů Celsia. Připojovací napětí 1-PE-N/AC 230 V/50 Hz.
Výměníkem: OKC Bojler se může napojit na externí teplovodní zdroj s max. teplotou 110 stupňů Celsia a tlaku 1 MPa. Podle výkonu zdroje se přiřazuje ohřívač s oprávněným výkonem výměníku. Výměník pracuje v interním oběhu i v samotížném systému. Čidlo regulace topné vody lze vložit do společné jímky s čidly elektroinstalace.