Klimatické zóny a jejich vliv na lesy v České republice

19.04.2026

Lesy jsou neustále narušovány požáry, větrem, škůdci a chorobami či sesuvy půdy. Tato narušení (disturbance) mají zásadní vliv na koloběh uhlíku, druhovou bohatost lesů a zásoby vody. S probíhající klimatickou změnou se navíc mění frekvence výskytu i intenzita různých typů disturbancí.

Na základě dat ze všech kontinentů a biomů, která získali studiem výsledků několika set prací publikovaných v minulosti, sestavili vědci mapu rizika jednotlivých typů disturbancí. Zahrnutím klimatických předpovědí pak modelovali jejich budoucí posun v globálním měřítku, ale i na menších úrovních kontinentů a jednotlivých zemí.

Při vytváření map vědci pracovali zejména se záznamy z letokruhů stromů. Ty jsou jediným zdrojem, který poskytuje současně relativně dlouhou délku záznamu (staletí až tisíciletí) a velmi vysoké časoprostorové rozlišení. Data z letokruhů tak představují přesný nástroj pro detekci historických disturbančních režimů.

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů studie vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, kteří vytvořili mapy současných i budoucích příčin narušení lesa.

Bonitace půd a klimatické regiony

Vyhláška č. x.XX.xx2 definuje produkční schopnosti zemědělských půd a podmínek jejich nejúčelnějšího využití. BPEJ je charakterizována pětimístným číselným kódem.

Čtěte také: Více o ÚSES

Klimatický region zahrnuje území s podobnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly vymezeny výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu na základě mnoha kritérií. Mezi ty rozhodující patří:

Suma průměrných denních teplot rovných nebo vyšších než 10º C
Průměrné roční teploty a průměrné teploty ve vegetačním období
Průměrný úhrn ročních srážek a srážek ve vegetačním období
Pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období v %
Výpočet vláhové jistoty
Hranice sucha
Další faktory jako nadmořská výška, údaje o známých klimatických singularitách a faktor mezoreliéfu

Tyto údaje byly zpracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901-1950.

Hlavní půdní jednotky (HPJ)

Hlavní půdní jednotka je definována jako syntetická agronomizovaná jednotka charakterizovaná účelovým (agronomickým) seskupením genetických půdních typů, subtypů, půdotvorných substrátů, zrnitosti, hloubky půdy, typem a stupněm hydromorfizmu a reliéfem území. Klasifikační soustava bonitace představuje 89 HPJ, které z geneticko agronomického hlediska tvoří 13 základních skupin.

Sdružený kód sklonitosti a expozice

Sdružený kód sklonitosti a expozice - čtvrté předposlední číslo kódu BPEJ tvoří kombinace stanovištních faktorů, tj. sklonitosti a expozice. Je to proto, že oba faktory spolu vzájemně souvisí a společně se podílejí na kvalitě výsledné BPEJ. Sklonitost území ovlivňuje obhospodařování pozemku (použití zemědělských strojů, agrotechniky apod.), se kterým souvisí např. riziko zvýšené eroze na svažitém území. Podobně expozice pozemku ovlivňuje i vegetační podmínky vzhledem k rozdílným teplotám, osvitu a následně i srážkám. Zásadní je zde vymezení pozemků se severní, ale i jižní expozicí. V současné době se sklonitost pozemku v terénu zjišťuje použitím sklonoměru a expozice z mapových podkladů či kompasu.

Sdružený kód skeletovitosti a hloubky

Sdružený kód skeletovitosti a hloubky - jedná se o dvě vzájemné velmi blízké charakteristiky, které ve svém důsledku výrazně ovlivňují hospodaření na půdě a její funkce.

Čtěte také: Podrobnosti o Geoportálu Stav Ovzduší

V tabulce naleznete výpis kódů BPEJ, které se nacházejí na území České republiky.

Čtěte také: Klimatické podmínky

tags: #geoportal #klimatické #pásmo #definice