Globální uhlíkové emise: Predikce a výzvy

Mezinárodní program OSN pro životní prostředí letos varoval, že už během následujících pěti let pravděpodobně překročíme, byť zatím krátkodobě, hranici oteplení o 1,5 °C. Podobné varování vyslaly v uplynulých letech i nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Už dosavadní oteplení o 1,2 °C se přitom projevuje čím dál dramatičtějším způsobem prakticky po celém světě. Právě letos začne teplotu atmosféry zvyšovat i přirozený a periodicky se objevující jev s názvem El Niño. Stav světového klimatu tak začíná být kritický, katastrofické scénáře lze ale stále ještě odvrátit.

Předpokladem optimističtějších variant vývoje je však okamžitá a důrazná politická reakce na globální úrovni. Platformou, od níž se toto řešení očekává, jsou každoroční konference smluvních stran (Conference of the Parties, zkráceně „COP“) tzv. Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Ta nejbližší, už 28. v pořadí (COP 28), se bude konat letos v prosinci v Dubaji.

Ani tři dekády pravidelných vyjednávání nejvyšších státních představitelů ale stále nepřinesly to hlavní - snížení, či alespoň zastavení nárůstu koncentrací skleníkových plynů v atmosféře Země. Podle údajů iniciativy Climate Action Tracker směřujeme i přes veškeré dosavadní snahy k oteplení o zhruba 2,7 °C (oproti předindustriální éře) do konce tohoto století.

Problémy a úspěchy klimatických konferencí OSN

Konference OSN o klimatu mají řadu problémů, nelze jim ale nepřiznat i dílčí úspěchy. Jejich slabiny jsou notoricky známé. Zatímco fosilní lobby mívá mezi delegáty často početné zastoupení, některé důležité hlasy v konferenčních sálech naopak citelné chybí. Z pohledu na každoroční fotografie z konference je vidět, že na nejvyšší úrovni jednání o klimatu chybí např. hlasy žen. A to přesto, že právě ženy jsou podle řady studií ohroženy klimatickou krizí výrazněji než muži.

Rozporuplným aspektem klimatických konferencí OSN je i fungování hlavního nástroje současné klimatické politiky, Pařížské dohody. Ta ponechává státům možnost stanovit si vlastní klimatické cíle v dobrovolné výši a při jejich nesplnění neukládá žádné sankce. Hlavní náplní klimatických konferencí OSN je v posledních letech především nastavení konkrétních mechanismů, jež by zajistily uvedení Pařížské dohody do praxe. Právě finanční pomoc rozvojovým zemím dominovala dosud poslední konferenci o klimatu v Egyptě.

Čtěte také: Problémy životního prostředí

Průlom v otázce ztrát a škod na COP 27

COP 27 ale v tomto směru přinesl zásadní průlom, konkrétně v otázce tzv. ztrát a škod. Po dlouholetém úsilí rozvojových zemí i nevládních organizací se totiž v Šarm aš-Šajchu podařilo dojednat založení nového fondu, který by otevřel možnost finanční pomoci rozvojovým zemím nejen s adaptací a mitigací, ale i s nápravou klimatických ztrát a škod. Zatímco za emise skleníkových plynů jsou do značné míry odpovědné bohaté státy globálního Severu, dopady pociťují často převážně rozvojové země globálního Jihu. Stále častěji se přitom potýkají s dopady, na které už se nelze adaptovat. Právě nově zřízený fond má zajistit, že klimatické škody pomohou platit i ti, kdo jsou za změnu klimatu odpovědní.

O zřízení fondu pro ztráty a škody se ale na COP 27 svedla těžká bitva. O fond usilovala především skupina 134 rozvojových zemí s poněkud nelogickým názvem „G77“ + Čína. Původní návrh ale implikoval nárok na prostředky z fondu i pro ekonomicky rychle rostoucí země jako Čína či státy Perského zálivu. Ty ale dnes také patří mezi významné producenty skleníkových plynů. I proto fond dlouho odmítaly např. EU či USA. Přesné parametry fondu se v Egyptě dojednat nepodařilo, nicméně v obecné rovině bylo zřízení fondu odsouhlaseno. Jde o průlomový úspěch klimatické spravedlnosti.

Nastavení fondu zůstává jedním z velkých témat právě pro letošní jednání v Dubaji. Otázkou zůstává např. to, odkud do fondu potečou, či které přesně země budou mít na pomoc nárok. Hlavními donory do fondu by měly být bohaté rozvinuté země. Dveře ale zůstaly otevřeny i možným příspěvkům ze strany Číny a zvažují se i další inovativní zdroje jako uhlíková daň či nově chystané „uhlíkové clo“ (CBAM), na jehož zavedení pracuje Evropská unie. Mia Mottley, premiérka Barbadosu a výrazná postava klimatických jednání, v této souvislosti navrhla zavést daň ve výši 1 % z celosvětového prodeje fosilních paliv. Pro úspěch fondu pro ztráty a škody bude zásadní zejména dodatečnost mobilizovaných prostředků.

Snižování emisí: Klíčová výzva

Nejdůležitějším tématem klimatických vyjednávání je ale především otázka snižování emisí a s ním úzce související potřeba odchodu světa od fosilních paliv. COP 27 byl v oblasti snižování emisí spíše fiaskem. Koalice ambiciózních zemí (tzv. High Ambition Coalition) dlouho bojovala za to, aby se v závěrečné deklaraci loňské konference objevil závazek světa postupně ukončit (phase-out) využívání všech fosilních paliv. Namísto toho se ale jen s vypětím všech sil podařilo uhájit slabý slib z předcházející konference v Glasgow ohledně závazku snížit (phase-down, nikoli phase-out)využívání uhlí. Ropu a plyn nechala formulace z Glasgow bez povšimnutí.

Naděje, že se v Egyptě podaří formulaci rozšířit na všechna fosilní paliva a posílit znění z útlumu na ukončení využívání, vzaly rychle za své. Do závěrečného textu loňské konference v Egyptě se nepodařilo prosadit ani další ambiciózní závazky, např. požadavek Evropy, aby globální emise skleníkových plynů kulminovaly nejpozději v roce 2025. Právě tento posun by proto měla v ideálním případě přinést letošní konference v Dubaji. Svět potřebuje globální závazek k odchodu od všech fosilních paliv, příslib kulminace emisí skleníkových plynů nejpozději v roce 2025 a tak příslib rychlejšího rozvoje obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

COP 28 v Dubaji: Obavy a naděje

Přes jasné zadání a pociťované projevy změny klimatu ale panují ohledně výsledků letošní konference značné pochybnosti. Hostitelskou zemí letošní klimatické konference COP 28 budou Spojené arabské emiráty (SAE), tedy země, která je závislá na fosilních palivech. Spojené arabské emiráty jsou 7. nejvýznamnějším producentem ropy a 15. nejvýznamnějším producentem zemního plynu na světě, a právě ropa a plyn (a v mizivém množství i uhlí) pokrývají 97 % spotřeby energie v zemi.

Největší obavy ale plynou z toho, že jednání o klimatu má řídit Sultan Al Džabír, který je zároveň ředitelem národní ropné korporace Abu Dhabi National Oil Corporation (ADNOC). Jde o největší fosilní korporaci v SAE a 12. největší na světě. ADNOC navíc plánuje další významné rozšíření produkčních kapacit i do budoucna. Kromě toho zastává Al Džabír v SAE také funkci ministra průmyslu a je i zvláštním vyslancem země pro změnu klimatu.

Al Džabír má ale i druhou tvář. Už v roce 2006 spoluzaložil společnost Masdar, jež se zaměřuje na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Sám Al Džabír o sobě říká, že je pro obnovitelné zdroje velmi zapálený. Problémem ale zůstávají jeho postoje k produkci těch fosilních, neboť dlouhodobě označuje za problém nikoli samotná fosilní paliva, nýbrž pouze emise s nimi spojené. Tato jemná změna rétoriky umožňuje odklonit pozornost od nutnosti snížit závislost na fosilních palivech. Místo toho představuje jako řešení např. technologie pro zachycování a ukládání uhlíku (carbon capture and storage, CCS).

Co letošní jednání o klimatu přinesou, můžeme částečně odhadovat už v tuto chvíli, a to zejména ze dvou událostí. Už v červnu se, jako obvykle, konala přípravná vyjednávání UNFCCC v německém Bonnu. Jednání v Bonnu naznačila, že dosažení úspěchu nebude na COP 28 jednoduché.

Al Džabír mezitím (v koordinaci s EU, která cíl podporuje) avizoval, že se pokusí prosadit závazek ztrojnásobit do roku 2030 globální kapacitu obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobit energetickou účinnost a výrobu vodíku. Nevládní organizace sice vyšší cíle pro obnovitelné zdroje vítají, varují ale, že musí být doprovázeny i jednoznačným závazkem k odchodu od fosilních paliv. V tomto směru už Al Džabír naznačil ochotu fosilní paliva v závěrech konference COP 28 zmínit (tedy kromě uhlí artikulovat i potřebu odchodu od ropy a plynu).

Čtěte také: Atmosféra a počasí

tags: #globální #uhlíkové #emise #predikce

Oblíbené příspěvky:

• Příklady humanitárních katastrof
• BPEJ: Novinky
• Recenze bezdotykových košů
• Dopady Klimatické Změny
• Valašsko: branky do krajiny