Aktualizace Systému Bonitovaných Půdně Ekologických Jednotek

Vymezení bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále BPEJ) bylo provedeno v létech 1973 až 1980 na základě usnesení vlády č. 101/1971 Sb., jako logické vyústění dokončeného Komplexního průzkumu půd ČR. Parametry bonitačního průzkumu byly dány potřebami rozvíjejícího se zemědělství, jeho velkovýrobním charakterem a současně také na čelní místo kladeným termínem provedení, vyhodnocení a dokončení zadaného úkolu. Po roce 1989, kdy došlo k zásadním změnám v majetkoprávních vztazích k zemědělskému majetku a obnově vlastnických práv k půdě, se ukázalo, že použitá přesnost vymezení BPEJ je nedostatečná. Současně bylo potřeba v některých případech zmapovat a doplnit jevy vzniklé v souvislosti s degradací půd přírodního i antropického původu.

Vzhledem k tomu, že velká část vrstvy BPEJ vychází z dat z 80. let min. století, kdy na tento systém byly odlišné požadavky, než je tomu dnes, tak postupně probíhá plošná aktualizace pro celá katastrální území, případně řešení drobných nesouladů dobonitace samotných parcel, včetně vypracování návazů na okolní mapované BPEJ.

Co je Bonitovaná Půdně Ekologická Jednotka (BPEJ)?

Kvalita každé zemědělské půdy je popsána pětimístným kódem bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je tedy základní mapovací a oceňovací jednotkou bonitační soustavy. Základní kód BPEJ je 5ti místný. První číslice udává klimatický region (0-9), kde 0 -5 jsou spíše teplejší a sušší místa, 6 -9 jsou regiony chladnější a vlhčí. Druhá a třetí číslice znamená zařazení do hlavní půdní jednotky klasifikační soustavy (01-78), čtvrtá číslice znázorňuje kombinaci stupně sklonitosti a expozice ke světovým stranám (0-9) např. č.7 je výrazný svah na sever.

Primárním účelem bonitace zemědělského půdního fondu byla kategorizace půd podle produkčního potenciálu pro potřeby zemědělské výroby. V současnosti je však systém BPEJ nenahraditelným nástrojem mimo jiné pro ochranu půdy, její oceňování, ale i jako základ dotační politiky státu. Každý systém však po čase vyžaduje aktualizaci a výjimkou není ani tento, bonitační.

Hodnocení zemědělských půd pomocí bonitací je velmi přínosná metoda, která pomáhá státní správě i soukromým subjektům při oceňování zemědělských pozemků, výpočtu daňových sazeb apod. Musíme ji však brát s rezervou, protože během uplynulých téměř čtyřiceti let se mohly některé ukazatele (např.

Čtěte také: Nová koncepce pro odpady

Legislativní rámec a aktualizace

V letošním roce se do legislativy podařilo implementovat výsledky řešení výzkumných projektů zaměřených na aktualizaci systému BPEJ. Těmito novinkami se zabývá Ing. Tomáš Khel a kolektiv z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i. Jak uvádějí, v letošním roce byla vyhláškou ministerstva zemědělství č. 33/2024 Sb. aktualizována vyhláška č. 227 z roku 2018 „o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci“.

BPEJ lze změnit při aktualizacích BPEJ na celých katastrálních území i na části katastrálního území. Aktualizace se provádějí každoročně na základě plánu aktualizace BPEJ Odborem půdní služby (OPS) Státního pozemkového úřadu ČR (SPÚ). Prioritně jsou řešeny katastrální území před pozemkovou úpravou a na základě požadavků více vlastníků, popř. nájemců pozemků v daných k. ú. (mají mít souhlas vlastníka), kteří mohou poslat žádost na PK KPÚ, popř. Žádost musí být doložena uvedením skutečností, které dokládají nesprávnost stanovené a mapované BPEJ, nejlépe odborným posouzením půdního stavu (půdní typu, druhu, skeletovitosti, hloubky půdy, zamokření pozemku) a reliéfu (sklonitosti a expozice) předmětné lokality BPEJ. V žádosti by mělo být uvedeno číslo pozemkové parcely, katastrální území, kultura pozemku a zákres zájmového území. PK KPÚ posoudí vhodnost a úplnost žádosti. Velikost aktualizované plochy nemusí být totožná se zájmovým územím žadatele.

Stejně tak metodika mapování a aktualizace BPEJ neumožní mapování antropických půd horší kvality v místě, kde byla původní zemědělská půda poškozena, či narušena nepovoleným zásahem (navážky, překryvy, skrývky apod.). Bonitace poskytuje komplexní systém hodnocení půdy. Její využití je široké zejména ve státní správě.

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č.:

• klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin podle přílohy č.
• hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností podle přílohy č.
• sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku podle přílohy č.
• skeletovitost, jíž se rozumí kombinace obsahu štěrku a kamene v ornici a obsahu štěrku a kamene v spodině do 0,6 m, a hloubka půdy podle přílohy č.

Bonitované půdně ekologické jednotky jsou jednotně vedeny v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek².

Čtěte také: Problémy s emisemi Mercedes

Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu (SPÚ) v roce 2020 provedl aktualizaci BPEJ v 98 katastrálních území v celkovém rozsahu cca 29 500 ha a řešil téměř 300 žádostí vlastníků půdy o posouzení správnosti či doplnění BPEJ.

Postup při zjištění odlišné BPEJ

Při zjištění antropogenního ovlivnění a znehodnocení pozemku, kdy nelze BPEJ stanovit, je postupováno v souladu se zákonem na ochranu zemědělského půdního fondu. V případě zjištění odlišné BPEJ od mapované je vypracován OPS SPÚ nový průběh linií BPEJ - tzv. návrh změněné mapy BPEJ (NZM BPEJ), který je vyložen po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí na příslušné obci a na příslušné PK KPÚ nebo na KPÚ. O vyložení NZM BPEJ informují PK KPÚ a obec na svých úředních deskách (i elektronických). Pokud nejsou k návrhu žádné písemné připomínky (lze zaslat na PK KPÚ) je aktualizovaný stav BPEJ z „čekací vrstvy“ do celostátní databáze BPEJ a zapsán do Katastru nemovitostí.

Postupuje se podle řídícího dokumentu SPÚ - „Metodického pokynu pro aktualizace BPEJ (viz. Obr. č.1)“ a vyhlášky č.

Význam BPEJ a činnost Odboru půdní služby SPÚ

Celý tento systém je základním pilířem mnoha legislativních nástrojů i nastavení finančních podpor v rámci rezortů Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí i Ministerstva životního prostředí. Tato činnost má tak dopady jak na vlastníky zemědělské půdy, tak na její uživatele.

Změnou kódu BPEJ může dojít k poklesu či nárůstu ceny pozemků, opačně pak ke snížení či zvýšení daně z nemovitosti. Může také dojít k úpravě tříd ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) a tedy ke změně posuzování o vynětí či nevynětí pozemku ze ZPF či úpravě ceny v případě vynětí pozemku ze ZPF.

Čtěte také: Spotřeba Mercedes po aktualizaci

„V roce 2020 jsme provedli aktualizaci BPEJ v 98 katastrálních území v celkovém rozsahu cca 29 500 ha a řešili jsme téměř 300 žádostí vlastníků půdy o posouzení správnosti či doplnění BPEJ. V letošním roce plánujeme aktualizovat podklady o bonitě půdy v rozsahu cca 31 000 ha,“ uvedl Ing. Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.

Celý systém BPEJ se snaží, ve spolupráci především s odborníky z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., i nadále rozvíjet a přizpůsobovat aktuálním potřebám. Do systému doplňují antropogenně ovlivněné půdy, řeší dopad vývoje klimatu a také nutnou vazbu na ekonomiku a legislativu.

Díky těmto datům, patří Česká republika k zemím s nejpodrobnějšími a nejpřesnějšími informacemi o půdách na celém světě.

Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu (SPÚ), poskytuje řadu služeb veřejnosti, státní správě i samosprávě. Jedná se především o činnosti spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), Monitoringem eroze zemědělské půdy, Monitoringem zemědělského sucha a dalšími činnostmi směřujícími k ochraně i racionálnímu využití české krajiny.

Působí v řadě meziresortních či pracovních skupin, kde se podílí na přípravě strategických a koncepčních materiálů národní úrovně.

Aktivně spolupracuje s vědeckou a výzkumnou sférou, kde zpracovává odborné posudky k jednotlivým výsledkům výzkumu, či je certifikuje. Zapojuje se rovněž do některých výzkumných projektů, spolupracuje s vysokými školami, připravujeme workshopy pro studenty, či jim umožňuje absolvovat stáže.

Hodnocení zemědělské půdy hraje klíčovou roli v podpoře udržitelného hospodařenís půdou a správě krajiny. Monografie s názvem „Bonitace půd pro 21. století“ shrnujehlavní pokroky v systému Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ),které jsou výsledkem více než dvou dekád intenzivního výzkumu a odbornéhoúsilí. Mezi inovace patří aktualizace klimatické regionalizace, kterou si vyžádalazejména pokračující změna klimatu, způsobující výrazné posuny v ukazatelích,jako jsou teplota a průběh srážek. Systém byl dále rozšířen o nové klasifikace půd,například svahových a antropogenních půd, aby přesněji zachycoval jejich vlastnostia produkční potenciál. Ekonomické úpravy, včetně vytvoření odhadů stínových cenmimoprodukčních funkcí půdy, zajistily lepší sladění systému s požadavky společnostia legislativními potřebami. Mezi budoucí výzvy patří propojení klimatickýcha půdních klasifikací a zpřesnění ekonomického ohodnocení všech kombinací kódůBPEJ.

tags: #aktualizace #systemu #bonitovaných #půdně #ekologických #jednotek

Oblíbené příspěvky:

• Charakteristika ekosystému obydlí
• Vysvětlení recyklace dětem
• Příklady goniometrických funkcí
• Co je Ekologická První Pomoc?
• Program školy v přírodě pro 3. třídu