Humanitární Ekologické Katastrofy: Příklady

Přírodní katastrofa je přírodním procesem, který je rychlý a zanechal po sobě lidské oběti a materiální škody. Slovo „rychlý“ v této definici má geologický význam. To znamená, že katastrofický proces může trvat vteřiny, dny i týdny, jeho následky však bývají dlouhodobé. Musíme zdůraznit, že přírodní katastrofy jsou zcela normálními geologickými pochody, které se odehrávaly od samotného začátku geologické historie Země. Ve střetu s lidskou populací se ovšem na ně díváme zcela jinak, z hlediska obětí, škod, jejich předpovědi a ochraně před nimi. Klasifikujeme je podle prostředí jejich vzniku. Mnohdy na sebe jednotlivé katastrofy navazují a většinou jsou jejich druhotné účinky tragické.

Zemětřesení

Je to nejhrozivější přírodní katastrofa, neboť celá polovina lidstva žije v zemětřesných oblastech. Říkáme jim seismicky aktivní oblasti. Zemětřesení vzniká nahromaděním napětí v zemské kůře a jeho náhlým uvolněním. Místo, kde zemětřesení vzniká, je ohnisko (někdy se mu říká hypocentrum). Epicentrum je místo na zemském povrchu nejbližší ohnisku. Epicentra jsou na zemském povrchu rozložena nerovnoměrně, hlavně v pásech podél hranic tektonických desek. Desky se totiž nepohybují souvisle, ale episodicky a většina náhlých rychlých pohybů je doprovázena otřesy.

Velikost, čili magnitudo zemětřesení se označuje podle Richterovy škály písmenem M a číslem. Čísla nad 6 už značí zemětřesení velké. Při magnitudu 8,6 se uvolňuje třímilionkrát větší energie, než měl výbuch první atomové bomby. Ničivé zemětřesení v Indonésii v roce 2004 mělo magnitudo až 9. S magnitudem se nepleťte intenzitu, to je posouzení jeho účinků podle subjektivního pozorování. Intenzitu značíme písmenem I a škála je od 1 do 10. Od stupně 4 může dojít k větším škodám a nad 8, to už je opravdová zkáza. Na internetu najdeme seznam velkých zemětřesení od antiky po současnost, u starých je odhad magnituda a intensity, u nových je magnituda změřena. V Česku mají nejsilnější otřesy magnitudo 3,0 až 3,4, intenzitu 4, výjimečně i 5.

Objevují se již optimistické náhledy na možnost přesné předpovědi zemětřesení, používá se přitom měření rostoucího napětí. Úspěšné předpovědi jsou však výjimkou. Předpovědi dlouhodobější se daří, sleduje se zmíněné napětí, pohyb ohnisek, zrychlování pohybů zemského povrchu, změny rychlosti druhů zemětřesných vln, změny magnetického pole a elektrické vodivosti hornin, plyny unikající ze země a nepodceňuje se ani pozorování podivného chování zvířat.

Příklady zemětřesení

• Zemětřesení v Haiyuanu (Čína, 1920): M = 8,5, problematický byl sesuv půdy - druhotný faktor -, následnou škodou došlo až k 32 000 úmrtí. Odhady obětí dosahují podle autorů 200 000 a více osob a jsou pravděpodobně nadhodnocené.
• Zemětřesení v Byzantské říši (526 n. l.): Jednalo se o opakovaný jev - zemětřesení (pravděpodobně 7 stupňů Richterovy škály). Během jediné vteřiny přišlo o život 13 750 lidí. Na stejném místě došlo k dalším zemětřesením v roce 528 a 588 s velkými škodami na majetku a životech.
• Zemětřesení v Tchang-šanu (Čína): Zemětřesení v průmyslovém a hustě osídleném městě Tchang-šanu s hloubkou ohniska 15 kilometrů, M = 7,8 s epcientrální intenzitou XI (nová čínská stupnice seismické intenzity), způsobilo vážné škody - město bylo de facto srovnáno se zemí (85 % budov - škoda 10 mld. jüanů) a ztráty na životech podle oficiálních zpráv dosahují počtu 240 000 osob. Podle USGS (1979) však oběti dosáhly počtu až 700 000, počty se diametrálně liší.
• Zemětřesení na Haiti: Četné otřesy v malé hloubce ložiska 10 km o síle M = 7, komplikované tropickou bouří Grace a následnými zemětřeseními, způsobilo v hustě obydlené oblasti rozsáhlé škody. IADB (2021) odhadla rozsah škod na 260 mld. Kč, a i navzdory rozsáhlé humanitární pomoci bylo deset let po katastrofě bohatství lidí o 30 % nižší než před katastrofou.

Vulkanismus

Vulkanismus ohrožuje na světě přibližně desetkrát méně lidí než zemětřesení. Asi 200 milionů jich žije v nebezpečné blízkosti sopek. O každé sopce, která v historické době vybuchla, musíme předpokládat, že vybuchne znovu. Obvykle se předpokládá, že to jsou výlevy láv. Takové proudy jsou nebezpečné, když se valí k lidským sídlům. Škody nadělaly lávy Vesuvu i Etny. Lávy Etny zničily v roce 1669 část města Catanie. Větším nebezpečím než lávy jsou vývrhy sopečného popelu s pumami. Stovky kilometrů krychlových částic dokáží zastínit slunce a ochladit atmosféru na řadu let. Popel z islandské sopky způsobil několikatýdenní kalamitu letecké dopravě na severní polokouli. Příkladů je samozřejmě víc. Nejnebezpečnější jsou však smrtonosné pyroklastické proudy, čili pyroklastické vlny. To jsou žhavá sopečná mračna, směs sopečného materiálu s plyny, přes 100 stupňů Celsia horká a valící se ze svahů sopky a spalující vše v cestě.

Čtěte také: Co jsou pohromy?

V mnoha obdobích geologické historie byla na našem území silná vulkanická činnost. Víme o lávových příkrovech, až 1500 metrů mocných, které se na kupily v kambriu na Křivoklátsku. Opakovalo se to i v nejmladších prvohorách. Během třetihor byla vulkanická činnost odpovědná za vymodelování jedné z našich nejkrásnějších krajin, Českého středohoří. Naše nejmladší sopky jsou 170 000 až 400 000 let staré a proto jde o sopky čtvrtohorní. Opakování jejich výbuchu se bát nemusíme, protože magmatický krb pod nimi již dávno vyhasl.

Příklady sopečných erupcí

• Erupce sopky Vesuv (79 n. l.): Explozi Vesuvu předcházely otřesy půdy, první fáze erupce je provázena explozí, při níž se vytvořil a oblak sopečného prachu a kamenů, který okruh 10 km pokryl vrstvou silnou 2−4 m a zničil domy a vše, co mu stálo v cestě. Následoval pyroklastický proud tekuté lávy o teplotě 398 C, šířící se 100 km rychlostí, který definitivně zničil Pompeje. Celková vrstva zatvrdlého sopečného popelu činila 20 m. Až do současnosti k erupci Vesuvu došlo s různou intenzitou ještě 500krát a sopka je dodnes velkým ohrožením pro město Neapol s více než 1 mil. Je také známo, že díky přítomnosti sopečného popelu se v okolí Vesuvu nachází úrodná půda, která vždy zabezpečovala živobytí pro tamější obyvatele.

Svahové pohyby

K takové katastrofě dochází, když příroda či člověk poruší stabilitu svahu. Síly, držící pohromadě půdu či horninu, jsou najednou slabší než gravitace. Svahové pohyby jsou v naší republice spolu s povodněmi nejnebezpečnějšími přírodními katastrofami. K lidským obětem bohudíky většinou nedochází, ale hospodářské škody bývají veliké. Sesuvy ničí obydlí, ohrožují sídliště, poškozují zemědělské pozemky, přerušují komunikace, potrubí, telefonní a elektrická vedení. Zablokují vodní toky a způsobí zátopy. V mořích mohou způsobit mohutná tsunami.

V České republice je dlouhá tradice výzkumu a sledování svahových pohybů. Česká geologická služba sestrojila mapu ohrožených území a neustále ji doplňuje. Sledovaných objektů je dnes více než 7 500. Velká část našeho území je tvořena svahy a některé z nich jsou nestabilní. Jsou třeba porušeny podemletím vodou nebo komunikacemi. Soudržnost se snižuje odstraněním vegetace i provlhčením povrchu. Některé naše sesuvy vešly do literatury jako učebnicové příklady. Zmíníme se hlavně o svahu kopce Hazmburku u Libochovic. I když k sesuvu došlo před více než 100 lety, dodnes má krajina typické znaky svážného území, jako terénní vlny, ohnuté stromy a pukliny. Katastrofou byl svahový pohyb v Krkonoších v Obřím dole v roce 1897. Po lijavcích se vytvořil bahnitokamenný proud, zvaný mura, smetl dvě boudy i s jejich obyvateli. Zcela změnil tvář krajiny. Naše sesuvy ještě srovnáme s nejtragičtějším světovým svahovým pohybem. K němu došlo v roce 1920 v čínské provincii Kan-su. Dodejme ještě, že mezi svahové pohyby patří i sněhové laviny, jejichž oběti jsou časté i v naší republice.

Prachové bouře

Je to až neuvěřitelné, ale tato přírodní katastrofa, běžná v pouštních krajinách, zasáhne i naše území. Trpí jimi hlavně Morava. V Dolnomoravském úvalu bouře nanášejí písek a naopak erodují úrodnou půdu. Dokonce se stalo, že v roce 1992 prachová bouře zablokovalo dopravu na hlavním tahu Brno-Opava.

Povodně

Povodně jsou u nás velmi známé, podrobně prostudované a popsané v odborné i jiné literatuře. Každý porozumí tomu, že na vznik a velikost povodní má úhrn dešťových srážek za určitou dobu a dopadající na určitou plochu. Navíc, vliv má i tvar povodí rozvodněné řeky, nadmořská výška, sklonitost svahů, členitost povrchu a hustota vegetace. Mnoho znamená výraz retence krajiny. V tomto pojmu jsou skryty geologické faktory jako infiltrační schopnosti půdy a podkladu, velikost a charakter říční nivy i reliéf. Stoupne-li odtok srážkové vody na úkor jejího vsakování, voda odtéká a níže na nivě může dojít k zátopám. Mnoho pozornosti se u nás věnuje snížení rizika povodní a následkům.

Čtěte také: Ekologie: Humanitní perspektiva

Příklady povodní

• Povodně na Žluté řece (Čína): Proces, při kterém došlo ke katastrofální povodni na Žluté řece, je vázán jak na množství bahna, tak na výšku hrází. Po většinu své historie nebyla Žlutá řeka prohlubována, takže vždy docházelo k pomalému nárůstu hladiny řeky ve srovnání s okolní pevninou. Kinetická energie vody, která opouštěla řeku, umožnila odplavit velké úseky vybudovaných hrází. V roce 1887 byly srážky vydatné a došlo nečekaně k velkému propadu hrází a voda se začala rozlévat po celé zemi na obou stranách.

Tropické cyklony

Bangladéš je území, které po celou svou historii čelí následkům extrémního počasí. Tropické cyklony jsou periodické, vyskytují se v jarním období a podílejí se téměř 5 % na všech cyklonech. Jedná se o rovinatou oblast, otevřenou Bengálskému zálivu s velkým množstvím masivních vodních toků. V roce 1970 dosáhl cyklon rychlosti 200 km/hod. a byl provázen přívalovými dešti. Cyklon z moře hnal vlnu o výšce 7 m. Při tzv. coringském cyklonu zahynulo více než 300 000 lidí. Ničivý cyklon přinesl bouřkovou vlnu o výšce 12 m, zničil přístav a cca 20 000 plavidel. Cyklon si již v roce 1789 vyžádal asi 20 000 mrtvých. Bouře v Bengálském zálivu mají na svědomí sedm z deseti nejsmrtelnějších hurikánů, tajfunů a cyklonů v zaznamenané historii. Jedná se o jev cyklický, který se v oblasti objevuje pravidelně v různé intenzitě.

Další přírodní katastrofy

• Požár Říma (64 n. l.): V suchém letním počasí se požár šířil celým městem, podstatnou roli hrály přeplněné dřevěné budovy. Požár trval devět dní (po šesti dnech byl částečně uhašen, ale opět se rozhořel). Zničeno bylo 13 000 domů a několik tisíc lidí přišlo o život.
• Velký mor londýnský (1665-1666): Katastrofě podobného rozsahu předcházela událost přírodní biotická, požár (jeho sekundární jev) pomohl vyřešit mor, který se v Londýně šířil.

Antropogenní katastrofy

Avšak i člověk svou činností se může neblaze na vzniku přírodních katastrof účastnit.

• Potopení Titanicu: Moderní, vnímané jako dokonalé a nepotopitelné plavidlo Titanic se potopilo po srážce s ledovcem. Příčinou byla tedy nahodilá událost, střet s kusem ledovce, následky kvůli zanedbané prevenci a nedostačenému počtu záchranných prostředků (podle staré námořní legislativy z roku 1894), plynoucímu z podcenění rizika, katastrofální.
• Černobylská havárie: První reaktor v Černobylu byl spuštěn v roce 1977. Chybou nedostatečně proškoleného personálu došlo při zkouškách bezpečnostních systémů k přehřátí reaktoru a přetlaků páry. Jednalo se jednoznačně o událost způsobenou člověkem. Perforací víka reaktoru došlo k úniku radioaktivních částic, které se následně šířily po Evropě.
• Útok na WTC (11. září 2001): V roce 1993 byl podniknut první atentát islamistickými teroristy, byla odpálena téměř 700kg nálož. O osm let později, 11. září 2001, zaútočila dvě letadla s plnými nádržemi do věží WTC. Obrovský požár způsobil zhroucení obou věží (vysoká teplota tavila ocelové konstrukce) a zdemoloval nebo narušil budovy v okolí.

Ekologické katastrofy na moři

• Ztroskotání nákladní lodě Rena (Nový Zéland, 2011): Ztroskotání nákladní lodě Rena je největší ekologickou katastrofou na moři v historii Nového Zélandu, navíc hrozí, že se trup rozlomí a do vody vyteče další mazut. Do Zálivu hojnosti (Bay of Plenty), který je cenný bohatým mořským životem, již vyteklo až 350 tun paliva.
• Havárie tankeru Exxon Valdez (USA, 1989): Z havarovaného tankeru Exxon Valdez vyteklo do průlivu prince Williama na jihu Aljašky 38 tisíc tun ropy, jež zamořila 1300 kilometrů pobřeží.
• Válka v Zálivu (Perský záliv, 1991): Až milion tun ropy se vylil do moře během války v Zálivu, kdy 34 zemí v čele se Spojenými státy vojensky odpovědělo na invazi Iráku pod vedením Saddáma Husajna do Kuvajtu. Irácká armáda na ústupu zapálila kuvajtská ropná pole.
• Havárie plošiny Deepwater Horizon (USA, 2010): Nejhorší mořskou ekologickou katastrofu v dějinách Spojených států způsobila exploze plošiny Deepwater Horizon. Zahynulo při tom 11 dělníků a plošina se o dva dny později potopila.

Ekologická katastrofa

Pojem ekologické katastrofy je sice všeobecně srozumitelný, ale horší je to s přesným vymezením látky a pochopením samotného významu.

Ekologická katastrofa je definovaná jako situace, při níž dojde k narušení rovnováhy živého systému. Podmínky biologické reprodukce v systému zanikají. K tomu může dojít jednorázovým extrémním zásahem (např. úniky ropy) nebo tzv. “plíživě“ - dlouhodobým působením stresorů, kdy se systém postupně ocitá ve stádiu vyčerpání. Mezi tyto stresory patří např. Tradiční vs.

Deset nejtragičtějších přírodních katastrof od roku 1900

Od počátku 20. století se odehrála řada ničivých přírodních katastrof - zemětřesení, povodní, tropických cyklónů, cunami a dalších - které si vyžádaly obrovské ztráty na životech. Níže je představeno deset nejhorších z nich, seřazených podle odhadovaného počtu obětí.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Počty obětí jsou hrubé odhady. U některých událostí existují velmi rozdílné údaje v různých zdrojích - například u zemětřesení na Haiti se oficiální vládní odhad vyšplhal až k 316 tisícům mrtvých, zatímco některé analýzy uvádějí kolem 160 tisíc. V tabulce a popisu uvádíme vždy zhruba nejčastěji citované hodnoty.

1. Povodně v Číně (1931)

V létě roku 1931 postihla centrální a východní Čínu série katastrofálních povodní. Extrémně silné monzunové deště, umocněné i tajícím sněhem z hor způsobily rozsáhlé přelití řek Jang-c’-ťiang, Chuang-che a dalších toků. Záplavy zasáhly obrovské území - přibližně 180 000 km², což je plocha dvakrát větší než Portugalsko, bylo pod vodou a velká města jako Wuhan a Nanking byla zaplavena.

Katastrofa si vyžádala odhadem kolem 3,7 milionu lidských životů, což z ní činí zřejmě největší přírodní katastrofu zaznamenanou ve světové historii. Dalších zhruba 40 milionů lidí přišlo o domovy a následné epidemie nemocí (cholery, malárie apod.) a hladomor výrazně zvýšily počet obětí.

2. Cyklón Bhola (1970)

V noci z 12. na 13. listopadu 1970 zasáhl tehdejší východní Pákistán (dnešní Bangladéš) ničivý tropický cyklón Bhola. Přestože šlo „jen“ o cyklón kategorie 3 (max. rychlost větru cca 185 km/h), jeho ničivost způsobila zejména mohutná bouřlivá vlna, která zaplavila hustě obydlenou nížinnou deltu Gangy a Brahmaputry.

Zaplavení ostrovů a pobřežních oblastí vedlo k masivním ztrátám na životech - odhady hovoří o 300 až 500 tisících mrtvých, což z Bhola činí nejsmrtelnější tropický cyklón historie. Mnoho obětí bylo z řad vesničanů, které povodňová vlna zastihla ve spánku.

3. Zemětřesení Haiti (2010)

Dne 12. ledna 2010 postihlo karibský stát Haiti ničivé zemětřesení o magnitudu 7,0. Epicentrum bylo jen 25 km od centra hustě obydleného hlavního města Port-au-Prince, takže účinky byly katastrofální.

Otřesy zničily většinu městské zástavby - až 80 % budov v oblasti hlavního města se zřítilo či bylo vážně poškozeno. Mezi zbořenými stavbami byly i klíčové objekty jako prezidentský palác, katedrála, nemocnice a školy. V důsledku zřícení budov a následného nedostatku lékařské péče zahynulo podle odhadů přes 220 tisíc lidí (haitská vláda později uváděla až 316 000 obětí). Další statisíce obyvatel utrpěly zranění a asi 1,5 milionu lidí zůstalo bez přístřeší. Jedná se o nejhorší zemětřesení v novodobé historii západní polokoule.

4. Zemětřesení v Chaj-jüan (1920)

Dne 16. prosince 1920 došlo v severozápadní Číně (provincie Ningxia, oblast Chaj-jüan) k mimořádně silnému zemětřesení, kterému se přezdívá také Velké gansuské zemětřesení. Odhady magnituda se pohybují okolo 8,5.

Otřesy zcela zničily většinu měst a vesnic v okolí - například v městech Longde a Huining se údajně zřítily takřka všechny domy. Katastrofu ještě zhoršily rozsáhlé sesuvy půdy a fakt, že oblast zasáhla krutá zima a stovky následných otřesů, které komplikovaly záchranné práce a odrazovaly přeživší od návratu do trvalých obydlí.

5. Zemětřesení v Tchang-šanu (1976)

Dne 28. července 1976 zasáhlo čínské průmyslové město Tchang-šan v provincii Che-pej silné zemětřesení o magnitudu zhruba 7,6-7,8. K úderu došlo časně ráno ve 3:42 místního času, kdy většina z 1 milionu obyvatel spala. Během několika desítek vteřin bylo město prakticky zničeno - 85 % budov se zřítilo nebo stalo neobyvatelnými.

6. Tajfun Nina a kolaps přehrady Banqiao (1975)

Na počátku srpna 1975 zasáhl střední Čínu tajfun Nina, který přinesl mimořádné srážky. Během pouhých tří dnů napadlo v provincii Che-nan přes 1000 mm deště, což byla dvouroční dávka srážek během 24 hodin.

Tak extrémní lijáky vedly k přetečení a protržení přehrad - postupně selhalo 62 přehrad včetně velké přehrady Banqiao na řece Žu. Vlna vody vysoká až deset metrů se přehnala údolím a smetla vše na své cestě. Záplavová katastrofa zničila celé vesnice a města pod přehradou.

7. Zemětřesení a cunami v Indickém oceánu (2004)

Ráno 26. prosince 2004 došlo u pobřeží indonéského ostrova Sumatra k velmi silnému podmořskému zemětřesení o magnitudu 9,1. To vyvolalo obří mořské cunami, které během několika desítek minut zasáhlo pobřeží čtrnácti zemí kolem Indického oceánu v Asii a Africe.

8. Povodeň na řece Jang-c’-ťiang (1935)

Rok 1935 byl v Číně rokem extrémních povodní. V červenci došlo k velké povodni na řece Jang-c’-ťiang, která postihla šest provincií ve střední a východní Číně. Katastrofa přišla jen čtyři roky po ničivých povodních 1931, takže obnova infrastruktury nestačila pokročit a obyvatelstvo bylo stále zranitelné následky předchozích záplav.

9. Velké zemětřesení v Kantó (1923)

Velké zemětřesení v oblasti Kantó zasáhlo Japonsko 1. září 1923 v čase těsně před polednem. Otřesy o magnitudu 7,9 udeřily přímo pod hustě osídlenou aglomerací Tokio-Jokohama a zanechaly obě města v troskách.

10. Cyklón Nargis (2008)

Na začátku května 2008 zasáhl jihovýchodní Asii cyklón Nargis a zejména v Myanmaru způsobila spoušť mimořádného rozsahu. Nargis udeřil na pobřeží Myanmaru 2. května 2008 jako silný cyklón (odpovídající hurikánu kategorie 3-4) s vytrvalým větrem okolo 215 km/h.

tags: #humanitární #ekologická #katastrofa #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Alternativy k tradičním ohňostrojům
• Aristotelský Organon
• Vliv sopek na klima
• Tužková kresba noční přírody
• Osvobození od daně z plynu