Atlas životního prostředí Libereckého kraje: Pohled na stav ovzduší a klimatické změny

Informací o životním prostředí není nikdy dost. Je samozřejmě nejlepší, když jsou podány názornou a přehlednou formou. Liberecký kraj dlouhodobě využívá geografické informační systémy (GIS) k praktickým činnostem. Vydání Atlasu životního prostředí Libereckého kraje je další možností z jejich širokého uplatnění. Na 44 stranách, v 76 mapách, 25 grafech, 29 tabulkách, na 120 fotografiích a v množství textových boxů je představen stav životního prostředí v regionu.

Autoři kladli velký důraz na vzdělávací funkci atlasu. Zamýšleli se nad vhodnou volbou témat jednotlivých map. V atlase nechybí tabulky statistických údajů, zeměpisné zajímavostí, vysvětlení odborných pojmů či odkazy na tematické webové stránky. Soubory otázek mají za cíl zamyšlení nad daným tématem.

Atlas životního prostředí Libereckého kraje (dále Atlas ŽP LK) je specializovaným regionálním atlasem pokoušejícím se o ucelené zpracování tématu životní prostředí v rozsahu regionu Libereckého kraje. Vydavatelem atlasu je Liberecký kraj, autorský kolektiv tvořili odborníci z odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Libereckého kraje a z katedry geografie FP Technické univerzity v Liberci. Náklad je 12 000 výtisků.

Specifika a cíle Atlasu ŽP LK

Tvorbu Atlasu ŽP LK ovlivnily předem pojmenovaná specifika:

1. Zdroje dat: krajské úřady shromažďují velké množství prostorových dat v GIS i jiných formátech, které se mohou stát zdrojem dat pro tvorbu tematických map. Zdrojem tabulkových dat mohou být koncepční a strategické dokumenty. Cílem autorů atlasu bylo využít v maximální možné míře stávajícího datového skladu Krajského úřadu Libereckého kraje.
2. Kritérium atraktivnosti: cílem zadavatele a vydavatele mapového díla bylo propagovat Liberecký kraj. Atlas jako kartografické dílo dosud nepatří mezi tradiční formy propagace regionu, a to především zvýšenou náročností na gramotnost čtenáře atlasu. O to více je nezbytné věnovat pozornost zajištěné atraktivního vzhledu a srozumitelnosti atlasu. K tomu lze využít grafických prvků map a atlasu jakými jsou záložky, grafy, fotografie apod., ale i vhodného barevného schématu.
3. Vzdělávací funkce atlasu: důležitou funkcí atlasu je vzdělávat jeho čtenáře prostřednictvím informací obsažených v mapách i v dalších doprovodných nemapových prvcích. K tomuto účelu lze využít nejen vhodně volených témat map a jednotlivých částí atlasu, ale i populárně-naučně formulované souhrny tématu v úvodu mapového listu, zeměpisných zajímavostí, vysvětlení odborných pojmů, odkazů na tematické webové stránky. Mapy jsou doplněny o plovoucí boxy s informací vázanou přímo k určitému prvku mapy. Vzdělávací funkce je zdůrazněna souborem otázek k zamyšlení nad daným tématem. Samostatná kapitola podává informace o postupu tvorby atlasu v prostředí GIS.
4. Elektronická forma atlasu: cílem tvůrců bylo využít Internetu pro široké zpřístupnění atlasu, jeho aktualizace a doplňování. Webová stránka s elektronickým atlasem bude realizována v roce 2009.

Pravidla zpracování Atlasu ŽP LK

Pro Atlas ŽP LK byly stanoveny následující pravidla zpracování:

Čtěte také: Znečištění ovzduší v Liberci

1. Účel a cílová skupina

   Prvotním účelem Atlasu ŽP LK je propagovat Liberecký kraj, a to cestou vzdělávání a osvěty. Atlas je určen primárně pro laického uživatele jak z okruhu široké veřejnosti, tak pro žáky a studenty základních, středních i vysokých škol a jejich pedagogy. Využití atlasu bude možné i na úřadech veřejné správy. Tematickým zaměřením atlasu je životní prostředí. Územní vymezení atlasu je dáno administrativním vymezením vyššího územně právního celku. Pro vymezení širších vztahů a vazeb k Libereckému kraji bylo s ohledem na specifickou příhraniční polohu kraje zvoleno území Euroregionu Nisa.

2. Měřítko atlasu

   Byly zvoleny čtyři měřítkové úrovně. Hlavním měřítkem atlasu je 1 : 250 000 určené pro obecné mapy (fyzickogeografické prostředí, administrativní členění) a pro vybrané další mapy (např. vodstvo, chráněná území). Měřítko 1 : 500 000 je určeno pro vedlejší mapy kraje a hlavní mapy Euroregionu Nisa. Měřítko 1 : 1 000 000 slouží k zobrazení doplňujících informací o Libereckém kraji. Pro vedlejší mapy Euroregionu Nisa bylo použito měřítko 1 : 2 000 000.

3. Kartografické zobrazení

   Mapy atlasu jsou vyhotoveny jednotně v Křovákově zobrazení a v souřadném systému S-JTSK.

4. Kompozice map a atlasu

   Pro celý atlas je stanovena jednotná kompozice mapových listů zahrnující prostor pro název mapového listu, názvy map a dalších nemapových prvků a mapová pole. Spodní část mapového listu je určena pro doprovodné informace (textové, tabulkové a grafické). Pro atlas je zvolen jednotný font písma, předem byla stanovena barevná schémata. Vzorová kompozice mapového listu (maketa) byla připravena v prostředí programu Adobe InDesign.

5. Obsah atlasu

   Atlas je dělen do osmi tematických částí: obecně (fyzickogeografické vymezení, administrativní členění, obyvatelstvo, euroregion, turistické cíle), neživá příroda (geologie, reliéf), půdy a lesy, ovzduší, voda (ochrana vodních zdrojů, významné toky a plochy, hospodaření, povodně), příroda a krajina (chráněná území, mezinárodní ochrana přírody, vegetace, památné stromy, typologie krajiny, ÚSES), dopady na životní prostředí (odpady, staré ekologické zátěže), učíme se (GIS, slepé mapy).

   Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

6. Zdroje dat

   Tematické mapy byly sestaveny z dat: datový sklad GIS Krajského úřadu LK, DMÚ 25, DIBAVOD, ArcČR 500, statistická data ČSÚ a národních statistických úřadů Polska a Saska, koncepční a strategické dokumenty Libereckého kraje a další.

7. Technologie výroby

   Tvorba datového modelu atlasu (digitalizace, analýzy), návrh znakového klíče a sestavení map proběhlo v prostředí ArcGIS 9.2. Data byla uchovávána ve formátech SHP a Personal Geodatabase. K zpracování rastrové (fotografie, DMR) a vektorové grafiky (grafy, legendy, popisky v mapě, měřítka) byly použity programy Adobe Photoshop a Adobe Illustrator. Pro sestavení mapových listů a celého atlasu byl použit Adobe InDesign.

Klima a změny v Libereckém kraji

Liberecký kraj byl řadu let považován za region, kterému nehrozí nedostatek vláhy ani se změnou klimatu. Poslední roky však ukazují, že na zkušenosti nabyté v dobách vodního blahobytu 20. století se nelze spoléhat ani zde.

„Liberecký kraj chce být nadále místem pro plnohodnotný život obyvatel, pro něž nebude změna klimatu jen hrozbou, ale - díky intenzivnímu zavádění adaptačních opatření - také příležitostí. Možností je totiž spoustu, například v oblasti rozvoje přírodě blízkých opatření ve městech i v krajině, nových technologií, pracovních příležitostí či nových postupů v zemědělství a lesnictví,“ uvedl Václav Židek, člen rady kraje pro resort životního prostředí a zemědělství. „Liberecký kraj se inspiruje v Evropě, ale také takzvanou dobrou praxí v rámci České republiky.

Teplota

Vyhodnocení průměrných měsíčních teplot v Libereckém kraji, které jsou zveřejňovány Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen ČHMÚ), ukazuje nárůst dlouhodobé průměrné teploty vzduchu mezi obdobími 1961 - 1990 a 1991 - 2018 o 1,3 °C (6,4 °C vs. 7,7 °C).

Čtěte také: Plasty a znečištění oceánů: vizualizace

Srážky

Dlouhodobý průměrný roční srážkový úhrn při tom zůstává bez významnějších změn (zdroj dat ČHMÚ). Rozložení srážek během kalendářního roku však vykazuje trend k rostoucí rozkolísanosti krátkodobých úhrnů s pravděpodobným poklesem srážek v jarních měsících a jejich nárůstem v letním období.

Vláhová bilance

Rostoucí teploty zapříčiňují rostoucí intenzitu výparu vody a transpirace rostlin, což v kombinaci s nenarůstajícími srážkovými úhrny vede ke klesající vláhové bilanci území. V extrémních letech, jako byl např. rok 2018, může na území Libereckého kraje nastávat výrazný vláhový deficit i na lokalitách dlouhodobě považovaných za vláhově bohaté. Na stanici Liberec dosáhla v roce 2018 celoroční potenciální vláhová bilance travního porostu deficitu více než 300 mm (výpočet Ivanovovou metodou, zdroj vstupních dat ČHMÚ), což odpovídá 35 % průměrného ročního úhrnu srážek.

Půdní vláha

Rozkolísanost distribuce srážek, kdy v různých místech kraje mohou nastávat periody i 4 týdnů prakticky beze srážek (např. na stanici Liberec 29. 3. - 25. 4. 2019), doprovázená vyšší teplotou vzduchu, vyvolává období sucha s významnými dopady na vegetaci, zemědělství, lesnictví i přírodní biotopy. Taková období mohou přechodně nastávat i v roce s průměrným srážkovým úhrnem, jak dokazuje 1. polovina roku 2019, která byla v Libereckém kraji srážkově průměrná (srážkový úhrn prvních 6 měsíců dosáhl 96,5 % průměru let 1991 - 2018 a 95,7 % průměru let 1961 - 1990). Přesto byl na začátku července v Libereckém kraji výrazný deficit půdní vláhy, stejně jako v celé České republice.

Dopady klimatické změny a adaptace

Výsledné dopady klimatické změny však nejsou ovlivněny jen průběhem počasí. Vodní kapacita půdy je snížená jejím utužením těžkou mechanizací, ztrátou organické složky a dalšími zásahy člověka, regulace vodních toků a odvodnění zemědělské půdy, s přispěním rostoucího podílu zastavěných ploch, urychlily odtok vody z krajiny. To vše působí synergicky s rostoucím výparem zaviněným rostoucí teplotou vzduchu.

Dle mapového výstupu předpovědního modelu pro střední emisní scénář (zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe) bude kolem roku 2050 průměrná roční teplota vzduchu v Libereckém kraji v závislosti na místě vyšší o 1 - 2 °C v porovnání s průměrnou teplotou v období let 1981 - 2010.

Následkem rostoucích teplot je předpokládán pokles vláhové bilance. Dle předpovědního modelu Czech Globe, založeného na stejném emisním scénáři, se pokles vláhy nejvýrazněji projeví ve vegetační sezóně, kdy zhruba 2/3 území Libereckého kraje budou kolem roku 2050 vykazovat zápornou vláhovou bilanci.

Adaptabilita přírodních ekosystémů je významně snížena předchozími zásahy člověka do krajiny. Z nejvýznamnějších lze uvést odlesnění krajiny, regulace vodních toků a odvodnění zemědělské a lesní půdy, scelování polí a nešetrné postupy v zemědělství, přeměnu lesních ekosystémů na ekologicky silně labilní hospodářské porosty či zástavbu a fragmentaci krajiny.

Ve městech lze očekávat zejména dopady spojené s městským tepelným ostrovem, jako je např. častější výskyt horkých vln, či zvýšené koncentrace troposférického ozonu a dalších škodlivých látek v ovzduší.

Z pohledu lokálně aplikovatelných opatření, která mají potenciál významně přispět k adaptabilitě krajiny v regionálním měřítku, lze za nejefektivnější považovat revitalizace vodních toků a niv a plošná revitalizace krajiny směřující k posílení a podpoře jejich přirozených hydrologických funkcí.

Meteorologická data z Liberce - Ostašova

Provozovatelem meteostanice Liberec - Ostašov (Liberecký kraj, 398 m n. m.) je ČHMÚ. Data jsou dostupná od 01.01.1880. Spojnicový graf udává nejvyšší zaznamenanou průměrnou rychlost větru změřenou za 10 minut v km/h, sloupcový graf zobrazuje nejvyšší zaznamenané nárazy větru (zobrazeny jen pokud přesáhnou 40 km/h).

Teploty:

Sluneční svit:

tags: #graf #ovzduší #Liberecký #kraj #data

Oblíbené příspěvky:

• Jak beh pomaha zivotnimu prostredi
• Průvodce ekologickou likvidací vozidel
• Studie Deloitte o fotovoltaice
• Definice a Význam Obnovitelných Zdroje Energie
• Živá a Neživá Příroda – Testy