Graf znečištění oceánu plasty

07.10.2025

Jedním z velkých environmentálních problémů dneška je plastový odpad nahromaděný v oceánech. Každý rok se na celém světě vyrobí miliony tun plastů. Jelikož se plasty přirozeně nerozkládají, hromadí se ve světových mořích a způsobují celou řadu problémů. Je to environmentální katastrofa, podle OSN dokonce "planetární krize". Plastů bude v oceánech do poloviny století více než ryb. Už teď pluje v mořích přes čtvrt milionu tun plastového odpadu.

Mořská želva zamotaná v rybářských sítích, vyvržená velryba s žaludkem plným igelitových tašek, mořský koník držící se vatové tyčinky. K podobným případům dochází stále častěji. Na březích moří jsou k nalezení uhynulí mořští tvorové a ptáci, kteří plastové odpadky požili, a nebezpečné jsou pro ně plasty i proto, že se v nich snadno uvězní. Stovky až tisíce živočichů zamotaných do igelitů a odpadků vyplaví moře na pláž každý rok. A stejně tak každý rok zemře jeden milion mořských ptáků kvůli tomu, že se do odpadků zamotají nebo je pozřou a ucpou si trávicí trakt. Loni vědci navíc objevili plasty i v pitné vodě nebo v žaludcích hlubokomořských živočichů.

Alarmující čísla zjistili vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksonem, kteří mezi lety 2007 a 2013 uskutečnili celkem 24 výprav s cílem zmapovat znečištění oceánů plastovým odpadem. Celkem ve světových oceánech plave více než 268 000 tun plastů. Nebo také přes 5,2 bilionu plastových kousků. A to se zaměřili pouze na plasty, které plují na hladině. Některé další studie odhadují, že až 70 procent plastového odpadu skončí na mořském dně i více než 6000 metrů pod hladinou. Plastů v oceánech neustále přibývá a mnohé iniciativy se tomuto snaží všemožně zabránit.

Kde se v moři bere plastový odpad?

Více než polovina veškerého plastu, který skončí v mořích, pochází z těchto pěti zemí: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu. Autoři studie odhadují, že více než 75 % plastů hromadících se v oceánu pochází ze špatného nakládání s odpady v asijských zemích, jako jsou Indie, Malajsie, Čína, Indonésie, Myanmar, Vietnam, Bangladéš, Thajsko a Filipíny. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího od pětice největších znečišťovatelů (Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam) jsou odpad, který lidé jen tak pohodí ven. Zbytek tvoří odpad z nelegálních skládek nebo z těch, které jsou příliš blízko pobřeží a řek.

Podle studie tomu tak ale není. Země s malou geografickou rozlohou, delším pobřežím, vysokými srážkami nebo špatným systémem nakládání s odpady častěji vyhazují plasty do moře. Například Čína produkuje desetkrát více plastového odpadu než Malajsie. Na Filipíny - souostroví s více než 7 000 ostrovy s 36 289 km pobřeží a 4 820 řekami - připadá 35 % plastů v moři. Do moře se plastový odpad může dostat ve velkém třeba během přírodní katastrofy.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Znečištění oceánů se ale nedá svádět jen na rozvojové země. Ani lidé v Evropě nebo v USA se příliš neobtěžují s recyklací. Jeden z největších problémů v recyklaci představují PET lahve. Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko.

Podle loňské studie německých vědců ale 90 procent plastů do moří přitéká z deseti velkých řek. Osm z nich je v Asii a dvě - Nil a Niger - v Africe.

Druhy plastového odpadu

Autoři studie Plastic Pollution in the World’s Oceans zaznamenali, jaký druh odpadu v mořích končí. Dalším odpadem, který v mořích končí, je i rybářské vybavení. Oblast na sever od Austrálie je známá takzvanými ”sítěmi duchů“. Členové projektu GhostNets Australia tu v roce 2004 našli a posbírali více než 13 000 ztracených rybářských sítí.

Moře a oceány ale nejvíce znečišťují plasty, které nejsou vidět. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Celých 92 procent z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu tvoří takzvané mikroplasty. To jsou malé částečky, jejichž průměr je menší než 5 milimetrů. Drobné plastové kousky jsou všude. Nevyhnou se jim ani zdánlivě panenské zátoky bez lidského osídlení.

Mikroplasty se navíc dostanou i do těl mořských živočichů. Končí pak často na našich talířích. Mikroplasty obsahuje i 80 procent kohoutkové vody ve světě. Do vody se mikroplasty dostanou například praním oblečení, které obsahuje mikrovlákna. Mezi tyto materiály patří fleece, nylon a také všechny nepromokavé látky a ty, ze kterých se šije naprostá většina sportovního oblečení.

Čtěte také: Klimatické změny v Libereckém kraji

Řešení problému

Mladík Boyan Slat se ale již od svých 17 let snaží přijít s řešením, jak z oceánů odstranit odpad, který je v něm nahromaděný již nyní. Přišel proto s iniciativou The Ocean Cleanup, která vyvinula řešení, jež dokáže odpad spolehlivě shromažďovat do záchytného zařízení. Nyní je Boyanovi 23 let a jeho projekt je na prahu realizace. V důsledku pohybu mořských proudů se odpad v oceánech soustřeďuje do pěti zón, z nichž ta největší se nachází mezi Kalifornií a Havají a nazývá se „Great Pacific Garbage Patch“.

Jak už to u velkých vynálezů bývá, záchytný systém je zároveň jednoduchý a geniální. Většina odpadu se pohybuje okolo hladiny a do této oblasti je tedy logicky zaměřen i sběr, o který se stará sběrné zařízení ve tvaru půlkruhu, které tvoří nikoliv síť, nýbrž plátno. Vodní tvorové se proto do něj nemohou zamotat. Obrovská výhoda systému spočívá v tom, že je plně pasivní a autonomní. Za jeho pohybem po moři stojí jen a pouze mořské proudy, což s sebou nese hned dvě zásadní pozitiva.

Toto řešení „úklidu“ oceánu má skutečně obrovský potenciál a skvělé je, že se již nejedná o fantaskní vizi mladého snílka, ale o projekt, který nabývá reálných obrysů. Záchytný systém neexistuje jen na papíře, ale díky podpoře nizozemské vlády byl již testován v reálných podmínkách Severního moře. Hotové řešení se pak má do Tichého oceánu dostat již v polovině příštího roku. Co se týče dalšího rozvoje projektu po světě, hovoří se o roce 2020. Právě možnost relativně snadného rozšiřování je totiž velkou výhodou tohoto řešení.

Přes ujištění ze strany Boyana Slata se někteří experti obávají toho, jak záchytný systém obstojí proti velkým bouřím, a jiní vyjadřují také obavy, zda zařízení nebude lákat mořské tvory a ptáky a nezpůsobí tak, že budou tato zvířata ještě více požírat plastové odpadky. Možná nejtěžším úkolem pro iniciativu The Ocean Cleanup ale bude přeprava nahromaděného odpadu na pevninu. Tento bod totiž Slatův tým podle všeho nemá zcela vyřešený.

Proti znečištění životního prostředí plasty se nejlépe bojuje omezením jejich používání. Mnoho zemí už proto přistoupilo k regulaci některých plastových výrobků, především těch na jedno použití. Naposledy Evropská komise přistoupila k rozhodnutí, které zakáže používání jednorázových plastových brček, nádobí a dalších výrobků. V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a jsou země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon.

Čtěte také: Respekt: Graf klimatické změny