Kampaň Greenpeace "Plast je past" usiluje o omezení jednorázových plastů

Zástupci ekologické organizace Greenpeace ČR předali ministru životního prostředí Richardu Brabcovi výzvu požadující směrnici o omezení jednorázových plastů.

Výzva byla součástí kampaně Plast je past, jež odstartovala zhruba před čtyřmi měsíci a podpis k ní připojilo 113 864 lidí. Děkujeme za podpis výzvy Plast je past!

Signatáři výzvy Plast je past ekologické organizace Greenpeace ČR se obracejí na supermarkety a obchody s dotazem, jak chtějí v budoucnu řešit problematiku plastových obalů. K výzvě, jež požaduje omezení jednorázových plastů, se během necelých tří týdnů přidalo více než 70 tisíc lidí.

„Papriky zabalené po jedné v plastu nebo oloupaný pomeranč v plastové krabičce. Takové obskurnosti už mnoho z nás vidělo na vlastní oči nebo alespoň na fotografiích, které se virálně šíří internetem. Příroda vybavila zeleninu i ovoce svým vlastním obalem, přesto jsou nám mnohdy servírované v přebytečném plastu. Je načase, aby obchody s touto praxí skoncovaly," poznamenal Hrábek.

Podle Hrábka není problém jen s ovocem a zeleninou. "Když lidé chodí nakupovat, je pro ně velmi těžké vyhnout se výrobkům zabaleným v plastu. Tyto obaly přitom potřebují jen na velmi krátkou dobu, než se dostanou domů, kde většinou zboží stejně přesypou do potravinových dóz či krabiček.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Skupina aktivistů z enviromentální organizace Greenpeace happeningem před supermarketem Billa v centru Prahy upozornila, že obchodní řetězce nadužívají jednorázové plastové obaly. „Chceme kupovat jídlo, ne zbytečné plasty,“ stálo na jednom z transparentů. Aktivisté nakoupili v prodejně různé potraviny, přebalili je z plastových obalů do přinesených tašek a sklenic.

„Z odpovědí supermarketů vyplývá, že jejich provozovatelé si dobře uvědomují problémy spojené se zpracováním plastového odpadu a jeho uvolňováním do životního prostředí. Organizace chce proto jednat s představiteli průmyslu i zástupci obchodních řetězců o způsobech, jak nadužívání plastů ukončit. Řetězec Billa, před jehož prodejnou se happening uskutečnil, v reakci Greenpeace navrhl setkání různých zainteresovaných stran včetně ekologů. Happening se konal v rámci širší kampaně Plast je past. K té se připojilo přes třiasedmdesát tisíc lidí, kteří žádají omezení plastových obalů a apelují na politiky, aby se věcí aktivně zabývali.

Plasty slouží lidem přes sto let. Díky svým jedinečným vlastnostem si život bez nich dovede představit jen málokdo. Jsou levné, trvanlivé, tvárné, lehké, pevné a odolné. Skvělé přednosti plastů se však začínají obracet proti nám. Plastovým odpadem a jeho mikročásticemi jsme doslova zahltili celou planetu - od arktických oblastí po dno oceánů, ze vzduchu, který dýcháme, až po půdu a vodu, které nás živí. Situace se dramaticky zhoršuje a bez okamžitých opatření může být do roku 2040 plastové znečištění až trojnásobné.

Proč podepsat výzvu Plast je past?

• Pokud to nezastavíme, znečištění plasty se do roku 2040 ztrojnásobí.
• Jen do oceánů se dostává 8 až 12 milionů tun plastu každý rok.
• Kvůli plastovému znečištění hynou ročně statisíce mořských savců, želv a dalších živočichů.
• Situace se zhoršuje geometrickou řadou.
• Mikroplasty jsou všude - ve vodě, vzduchu i jídle. Dostávají se dokonce do naší krve a ohrožují naše zdraví.
• Ročně unikne do přírody 36 tisíc tun mikroplastů, které jsou vědomě přidávány do výrobků (kosmetiky, barev, pesticidů atd.).
• Těžba ničí krajinu, výroba zrychluje klimatickou krizi a odpad dusí oceány.
• Dove se tváří, že pečuje o naši pokožku i sebevědomí - ale její mateřská firma Unilever patří mezi největší plastové znečišťovatele na světě.
• Každou sekundu vychrlí 1700 jednorázových plastových sáčků.
• Mnoho původních obyvatel a marginalizovaných komunit trpí kvůli špatným pracovním podmínkám a nízkým mzdám v plastovém průmyslu. Zároveň se důsledky plastového znečištění těchto skupin dotýkají nejvíce.

Na co použijeme Váš dar?

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

• Podporujeme lokální komunity přímo v oblastech nejvíce zasažených plastovým znečištěním, přinášíme jejich příběhy a nabízíme naše nástroje i znalosti.
• Musíme být vidět a slyšet! Budeme přinášet důležitá svědectví a zásadní informace do médií, na sociální sítě i do expertních debat.
• Zapojíme veřejnost a známé osobnosti, abychom zvýšili povědomí o plastovém znečištění a podpořili přijetí Globální plastové dohody.
• Naše týmy budou mapovat plastové znečištění a spolupracovat s odborníky, aby zvýšily povědomí o naléhavé potřebě Globální plastové dohody.
• Prosadíme přijetí Globální plastové dohody a její ratifikaci. Naši experti spolupracují s vědci, připravují odborné podklady a argumenty k podpoře Globální plastové dohody.
• Po celém světě dáme lidem možnost ukázat, že chtějí svět bez plastového znečištění - v online prostředí i osobně na našich stáncích, demonstracích a dalších veřejných akcích.

Od nejhlubších oceánů po nejvyšší vrcholky hor, plasty dusí život, na kterém závisíme. Samotné recyklování problém nevyřeší. Musíme zastavit výrobu plastů přímo u zdroje.

Prosíme, podpořte schválení a ratifikaci Globální plastové dohody i darem.

S vaší podporou můžeme prosadit dohodu, která umožní konec produkce jednorázových plastů, sníží celkovou produkci plastů o alespoň 75 % do roku 2040, ochrání biodiverzitu, zabezpečí naši klimatickou budoucnost a podpoří přechod k ekonomice založené na opětovném využívání materiálů.

Proč podpořit kampaň Plast je past?

• Podporujeme lokální komunity přímo v oblastech nejvíce zasažených plastovým znečištěním, přinášíme jejich příběhy a nabízíme naše nástroje i znalosti.
• Musíme být vidět a slyšet! Budeme přinášet důležitá svědectví a zásadní informace do médií, na sociální sítě i do expertních debat.
• Zapojíme veřejnost a známé osobnosti, abychom zvýšili povědomí o plastovém znečištění a podpořili přijetí Globální plastové dohody.
• Naše týmy budou mapovat plastové znečištění a spolupracovat s odborníky, aby zvýšily povědomí o naléhavé potřebě Globální plastové dohody.
• Prosadíme přijetí Globální plastové dohody a její ratifikaci. Naši experti spolupracují s vědci, připravují odborné podklady a argumenty k podpoře Globální plastové dohody.
• Po celém světě dáme lidem možnost ukázat, že chtějí svět bez plastového znečištění - v online prostředí i osobně na našich stáncích, demonstracích a dalších veřejných akcích.

V roce 2023 byla na půdě OSN zahájena jednání o nové globální plastové úmluvě, která by měla pokrýt všechny formy znečištění plasty. Závěrečné kolo jednání proběhne již 25. listopadu 2024. Je to jedinečná příležitost, jak společně vyřešit tuto krizi. Prvním krokem je prosadit Globální plastovou dohodu, a poté se zaměříme na její ratifikaci a uvedení do praxe.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Svět bohužel nedosáhl dohody o Globální plastové úmluvě. Její přijetí zmařil silný tlak lobbistů fosilního a chemického průmyslu, rozdílné zájmy států, nedostatečné závazky a krátkodobé politické priority. Jednání však budou pokračovat v roce 2025, a to je naše šance.

Plastové obaly a igelitové tašky, které znečišťují prakticky všechny ekosystémy na světě, v posledních letech začínají podléhat mezinárodní regulaci. Čtyřicet zemí světa plastové tašky buď zakázalo, nebo zpoplatnilo. První z nich byla Bangladéš v roce 2002. Plastové taškou jsou zpoplatněny od letošního roku i v České republice. Řetězec Lidl je dokonce přestal prodávat. Podle jeho propočtů se tak ročně do oběhu dostane o sedmadvacet milionů tašek méně.

Problémem plastového odpadu se intenzivně zabývá i Evropská komise. Ta zpracovala směrnici zakazující prodej plastových brček i jednorázového nádobí. Komise dále požaduje, aby členské státy do roku 2025 zajistily sběr a recyklaci alespoň devadesáti procent plastových lahví na jedno použití. Česká republika návrh směrnice v obecné rovině podporuje.

Směrnice schválená v plénu EP se týkala deseti skupin plastových výrobků na jedno použití a rybářského vybavení; tyto předměty podle Evropské komise (EK) tvoří většinu odpadků nalezených na evropských plážích. Nejvýrazněji by dopadla na plastové nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům.

Europoslanci schválili rozšíření seznamu zakázaných výrobků o nádoby na jídlo a pití z expandovaného polystyrenu a výrobky z takzvaných oxo-rozložitelných plastů. Například u jiných typů krabic na jídlo nebo u nápojových kelímků EU dále požaduje po členských zemích "výrazné snížení" spotřeby. Znění schválené parlamentem také počítalo s rozšířením odpovědností výrobců u celé řady produktů od vlhčených utěrek po rybářské vybavení. Pro plastové lahve navrhovalo mimo jiné zavedení systémů samostatného sběru a požadovalo míru jejich sběru na úrovni 90 procent k roku 2025.

Výzva Plast je past ale není určena jen supermarketům a dalším obchodům. Signatáři skrze ni chtějí vytvořit tlak na politiky. Senát ve středu unijní zákaz podpořil. Vládě na směrnici vadil možný zákaz plastových vatových tyčinek, Brabec ale senátorům přislíbil v této věci změnu stanoviska. Horní komora mimo jiné také podpořila snížení spotřeby plastových nápojových kelímků a nádob na potraviny. V obecné rovině se senát kladně vyjádřil také ke sběru jednorázových plastových lahví od nápojů.

Hnutí Greenpeace a signatáři výzvy dále požadují, aby Česko nad rámec směrnice prosazovalo další kroky, například odstranění nebezpečných chemických látek z používaných plastových materiálů nebo zavedení povinnosti pro výrobce podílet se na úklidu jednorázových plastů z nádrží, vodních toků, moří a oceánů. Organizace doufá, že si ČR vezme příklad z Nového Zélandu. Další fází výzvy Plast je past má být testování vody v českých řekách na přítomnost mikroplastů, které by se mělo uskutečnit v září.

Zdraví milionů lidí po celém světě ohrožuje výroba plastů. Více než 50 milionů lidí v 11 zkoumaných zemích žije v dosahu toxického znečištění z továren, které vyrábějí suroviny pro plast, vyplývá z nové zprávy Greenpeace International. Zmíněné provozy vypouštějí do ovzduší nebezpečné látky jako těkavé organické sloučeniny (VOC), oxidy dusíku a síry nebo pevné částice. Mezi zkoumané země patřily například Spojené státy, Německo, Malajsie, Švýcarsko nebo Nizozemsko. Zpráva uvádí, že nejpostiženější byly Spojené státy s 13 miliony lidí v rizikové zóně, v Nizozemsku jde o čtvrtinu celé populace. V Česku se podobné provozy nachází třeba u Litvínova nebo v Kralupech nad Vltavou. Podle Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, kterou loni zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, se kvalita ovzduší zlepšovala.

Greenpeace v návaznosti na svá zjištění vyzývá k přijetí Globální plastové úmluvy, která by stanovila jasný cíl snížit celosvětovou produkci plastů o alespoň 75 procent do roku 2040. Další kolo vyjednávání se uskuteční od úterý 5. do čtvrtka 14. srpna v Ženevě.

"Tato zpráva ukazuje, že plast není jen problém odpadu. Je to naléhavý problém veřejného zdraví. Aby mohly fosilní a petrochemické firmy dál vyrábět zbytečný plast, jsou lidé vystavováni toxickému znečištění. Více než 51 milionů lidí v 11 zkoumaných zemích žije do deseti kilometrů od petrochemických zařízení spojených s výrobou plastů, 16 milionů lidí žije do pěti kilometrů. Už na konci listopadu se bude rozhodovat o tom, zda budeme nadále zamořovat celý svět plastovým odpadem.

tags: #greenpeace #kampane #plas

Oblíbené příspěvky:

• Recyklační symboly: Jak se v nich vyznat?
• Programy Environmentálního střediska Horská Kvilda
• Srovnání chladicích boxů na odpad
• Inspirativní citáty o přírodě
• Průvodce výběrem odpadkového koše 5l