Novoroční předsevzetí s Greenpeace: Klimatická změna nepočká!

08.03.2026

Na změny není nikdy pozdě - klimatická změna nepočká! O nutnosti co nejrychlejšího snižování emisí skleníkových plynů, tzv. uhlíkové stopy, není pochyb.

Co je to uhlíková stopa a jak ji ovlivnit?

Uhlíková stopa nám udává množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry (vzniká třeba při výrobě a následné likvidaci určitého produktu, využívání služeb, výběru toho, co jíme, jak potraviny upravujeme atd.). Z velké části můžeme uhlíkovou stopu, kterou za sebou zanecháváme, ovlivnit my sami. Jak je to s uhlíkovou stopou - můžeme ji ovlivnit a jak?

Postoj Čechů ke klimatické změně

Aktuální výzkumy mluví jasně: více než tři čtvrtiny české veřejnosti jsou přesvědčeny o závažnosti změny klimatu a velká většina se shodne i na tom, že jsou její hlavní příčinou lidské aktivity. Každý třetí dokonce očekává zhoršení svého vlastního života a žití svých blízkých v případě, že by lidstvo na změnu klimatu nereagovalo. Zároveň máme nemalé mezery ve znalostech o příčinách klimatické změny a podílu Česka na ní. Z šesti faktických otázek odpověděla většina správně pouze na jednu.

Uhlíková stopa potravin

Celosvětově má výroba potravin na svědomí až 37 % produkce skleníkových plynů. Do uhlíkové stopy potravin je totiž započteno nejen využívání půdy, ale i doprava, zpracování, skladování, balení, prodej, spotřeba a ztráty v celém dlouhém spotřebitelském řetězci. Věděli jste, že výroba jednoho kilogramu jehněčího masa vyprodukuje stejné množství CO2 jako jízda 145 km autem? Hned v závěsu za výrobou jehněčího masa (39 kg CO2/kg), je maso hovězí (27 kg CO2/kg), které je v ČR daleko běžnější součástí jídelníčku.

Tipy pro snížení uhlíkové stopy v potravinách:

Nakupujme lokální produkty, nejlépe přímo od výrobce, nebo z malých farem - tím snižujeme uhlíkovou stopu například za dopravu potravin (mango z exotických zemí musí překonat neporovnatelně vyšší vzdálenost).
Zkusme omezit živočišné výrobky, především červené maso a mléčné výrobky.
Vařte beze zbytku - i zdánlivě “nepoužitelné” zbytky potravin, odřezky zeleniny a podobně mohou najít v kuchyni další využití.

Třídění a recyklace odpadu

Jedním z podstatných kroků ke snižování uhlíkové stopy je i správné třídění a recyklace odpadu. Díky tomu můžeme odpad materiálově využít a vyrobit tak ze získaných materiálů nové produkty, příp. Snižujeme tak i množství odpadu, který skončí bez možnosti dalšího využití na skládce. Tříděním odpadu a jejich recyklací tak můžeme šetřit primární suroviny (třeba vytříděný papír můžeme recyklovat 5 - 7 krát) a nemusíme tak pro výrobu nového kácet stromy. Těch jsme díky třídění papíru u nás ušetřili přes 2,2 milionu, protože jsme primární suroviny (dřevo), nahradili druhotnou surovinou (celulózou) získanou právě z vytříděného papírového odpadu. Vytříděním a recyklací 1 kg hliníku ušetříme až 8 kg bauxitu, 4 kg pomocných chemických látek a 14 kWh elektřiny! A vytříděný bioodpad, který skončí na vašem kompostu, můžeme za nějakou dobu použít jako velmi kvalitní hummus.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Bankovní sektor a jeho role v ochraně klimatu

Peníze dodávají energii veškeré ekonomické činnosti - bez nich se žádný byznys neobejde. Právě proto je bankovní sektor jednou z příčin, ale i potenciálním řešením naší zapeklité klimatické situace. Naštěstí se už dnes některé větve bankovního sektoru začínají zelenat. Není tedy překvapením, že průkopníkem ekologického bankovnictví je banka veřejně vlastněná, konkrétně Evropská investiční banka (EIB), jejíž akcionáři jsou členské státy EU. Podmínkou realizace klimatických cílů však leží i ve změně chování sektoru privátního, který má tendence unikat zodpovědnosti, kterou nese za stav životního prostředí.

Plastový odpad

Autoři připomínají, že lidstvo vyprodukovalo od poloviny 20. století 9,1 miliardy tun nejrůznějších výrobků z plastu, který se - jak známo - takřka nerozkládá. Sedm miliard tun z oněch 9,1 miliardy není přitom už dnes využíváno, a pouze devět procent z nich se podařilo recyklovat a dvanáct procent spálit. Produkce výrobků z plastu přitom stále narůstá: v roce 2015 bylo na světě vyrobeno celkem 448 milionů tun plastových výrobků - více než dvakrát více než v roce 1998. Více než pětatřicet procent veškerých plastových výrobků přitom stále tvoří obaly.

Novoroční předsevzetí a ekologie

Organizace Greenpeace na letošek připravila velmi pěkný web s dvaceti různými předsevzetími z oblasti ekologického způsobu života. Každý si může vybrat až tři cíle, kterých by v příštím roce rád dosáhl. Pokud jste s plněním novoročních předsevzetí na štíru a všechno to cvičení, hubnutí nebo do čeho se vlastně chcete pustit, vám vydrží v lepším případě pár dní, možná je na čase na to jít jinak. Když nejsme schopní udělat něco jen pro sebe, možná zvládneme udělat něco pro planetu! Navíc není potřeba hned přecházet na veganskou stravu nebo se odstěhovat do jeskyně v horách.