Greenpeace Studie: Elektrárna, Předčasná Úmrtí a Fakta

08.03.2026

Česká organizace Greenpeace si u „nezávislé“ finské organizace Greenpeace objednala „studii znečištění“ z elektrárny Sev.en EC ve Chvaleticích a představila ji médiím.

Kritika Metodiky a Dat Studie Greenpeace

Ke zpracování studie byla použita data a metodika, které neodpovídají české legislativě, a tudíž závěry nemohou být relevantní pro rozhodování o udělení či neudělení výjimky.

Materiál navíc připomíná spíše školní esej než odborný dokument - skládá se z pouhých 14 stran, z nichž polovinu tvoří tabulky a grafy.

Některé strany jsou dokonce prázdné.

Zpochybňování Imisních Limitů a Vlivu Elektrárny

Zmíněnou čtrnáctistránkovou esejí organizace Greenpeace sice potvrzuje závěry certifikované společnosti ORGREZ, že vliv udělení či neudělení výjimky elektrárně ve Chvaleticích na kvalitu ovzduší v blízkém i vzdáleném okolí je zcela zanedbatelný, ale zároveň zpochybňuje platnost imisních limitů Světové zdravotnické organizace.

Čtěte také: Předčasná úmrtí v důsledku uhelné elektrárny

Podle grafů prezentovaných v materiálu Greenpeace dosáhnou průměrné roční příspěvky elektrárny k imisní koncentraci NO2 a rtuti maximálně desetin procenta maximálních koncentrací těchto látek dle stanovených imisních limitů.

Porovnatelná data ukazují průměrné roční příspěvky elektrárny k imisní koncentraci NO2 maximálně 0,1 µg/m3.

Imisní limity jsou stanoveny na základě mnohaletých výzkumů a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).

Představují koncentraci dané látky, při které nedochází ke škodlivým vlivům na zdraví člověka ani při celoživotním vystavení působení dané látky.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu dochází v České republice k překračování např. imisního limitu NO2 pouze na dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

V roce 2017 šlo konkrétně o stanice Praha 2-Legerova (hot spot), BrnoÚvoz (hot spot), Praha 5-Smíchov a Brno-Svatoplukova.

Investice do Snižování Znečištění a Kvalita Ovzduší

Společnost Sev.en EC nepřetržitě investuje do snižování vlivu výroby elektrické energie na životní prostředí.

To dokládá mimo jiné fakt, že i přes téměř dvojnásobný objem výroby v loňském roce poklesly emise většiny hlavních znečišťujících látek téměř na polovinu oproti situaci před deseti lety.

Minimálně od velké ekologizace energetiky v 90. letech se kvalita ovzduší v České republice významně zlepšila.

Ještě před sto lety se obyvatelé české kotliny běžně nedožívali ani 50 let.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Dnes se naděje dožití v ČR blíží hranici 80 let.

Měření Kvality Ovzduší a Produkce Tuhých Znečišťujících Látek

Když už však Greenpeace hovoří o fiktivních mrtvolách, je třeba to přijmout jako hozenou rukavici a připomenout unikátní měření, které v elektrárně Chvaletice uskutečnila Laboratoř pro studium kvality ovzduší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nad elektrárnou létala vzducholoď a akademický tým pod vedením Jana Hovorky zjišťoval, co se děje s prachovými částicemi v oblacích páry nad chladicími věžemi.

Měření prokázala, že chvaletický systém odvedení spalin je tak efektivní, že reálně snižuje produkci tuhých znečišťujících látek do ovzduší.

Vědecké pracoviště s evropskou akreditací na měření aerosolů tímto potvrdilo, že elektrárna vypouští menší množství nejjemnějších prachových částic, než se předpokládalo.

A to jsou přesně ty znečišťující látky, které mohou mít prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví.

Předčasná úmrtí jsou prokazatelně způsobována emisemi jemných prachových částic, nikoliv emisemi oxidů dusíku, jak uvádí Greenpeace.

A elektrárna díky právě probíhající ekologizaci v případě jemných prachových částic splní nové evropské limity.

Dle rozptylové studie bude rozdíl v imisní situaci nejen nerozpoznatelný, ale dokonce neměřitelný.

Rozptylová studie byla zpracována dle platné legislativy nezávislým akreditovaným pracovištěm a dle metodiky schválené Ministerstvem životního prostředí.

Naproti tomu slohová práce Greenpeace byla zpracována v rozporu s platnou legislativou zaujatou osobou, která pracuje přímo pro Greenpeace (!), a neschválenou metodikou.

Elektrárna Chvaletice nežádá o výjimku na jemný polétavý prach a suspendované částice, protože nový evropský limit na tuto znečišťující látku bude s přehledem splňovat.

Zelená Ofenziva a Financování Energetických Firem

Evropa se pustila do velkého experimentu, který už nyní ovlivňuje chování a fungování bank, pojišťoven i dalších oblastí ekonomiky od automobilového průmyslu po energetiku.

Banka převzala environmentální politiku mateřské KBC a od loňska nepůjčuje na projekty, které souvisejí s těžbou uhlí a výrobou elektřiny výhradně z uhlí.

„Naše úvěrová angažovanost zde klesla z několika stovek milionů eur na několik desítek milionů eur (z miliard korun na stovky milionů korun - pozn. red)“ řekl týdeníku Euro vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB Marek Loula.

Na ostražitost bank při financování „špinavých zdrojů“ doplácejí především energetické firmy jako například severočeská skupina Sev.en Energy Pavla Tykače, Sokolovská uhelná Františka Štěpánka, Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského či polostátní skupina ČEZ.

Posledně jmenovaná už neochotu bank pocítila.

Banky jsou si vědomy, že přihlášením se k „zodpovědnému financování“ ztrácejí svůj byznys aže je okamžitě nahradí někdo jiný, ať už jsou to jiné „méně zodpovědné“ banky, nebo v případě financování dluhopisy mezinárodní investoři.

Banky jako ČSOB proto často prohlásí, že omezí financování výroby elektřiny „výlučně z uhlí“.

Například ČEZ je z pohledu bank mix bezuhlíkaté jaderné výroby, distribuce, prodeje elektřiny a tepla a jen menší část tvoří samotná výroba elektřiny z uhlí.

Z pohledu celé skupiny ČEZ pak tržby spojené s uhlím nebo výrobou elektřiny z uhlí představují odhadem méně než 15 procent.

Kříž z ČEZ nicméně přiznává, že téma „zodpovědného financování“ patří od loňska mezi hlavní body debat s evropskými investory, a je přesvědčen, že bude postupně sílit a projeví se například v ceně pojištění, které firma platí za své elektrárny.

Zelenou ofenzivu totiž nevedou jen bankovní domy, ale i pojišťovny.

Z těch tuzemských zelenají například Uniqa či Generali.

První jmenovaná od ledna nepojišťuje průmyslové podniky, které jsou „založené na těžbě a využití uhlí“.

Jsou to sice pořád jen velká slova, protože odcházení od „špinavých odvětví“ bude velmi pozvolné, nicméně podle informací týdeníku Euro některé firmy už zdražení pojistného pocítily.

Pro pojišťovny - stejně jako pro banky - znamenají tyto proklamace postupnou ztrátu byznysu.

Kdyby například Kooperativa kvůli zodpovědnému financování přestala pojišťovat skupinu EPH, která je šestým největším výrobcem elektřiny v Evropské unii a vyrábí hodně z uhelných zdrojů, přišla by o svého největšího klienta a rakouským akcionářům by posílala mnohem menší dividendy.

Nicméně bude hůř.

Evropská komise pokračuje v práci na přípravě tzv. zelené taxonomie finančních produktů.

Ty mají například určit, které dluhopisy jsou zelené a které nikoli; které firmy jsou zelené a které nikoli.

Tato opatření mají mobilizovat řádově větší množství kapitálu, který bude plynout na zelené projekty.

„Abychom naplnili pařížské cíle, Evropa potřebuje každý rok investovat zhruba o 180 miliard eur víc než dosud. Chceme, aby v roce 2021 putovala na akce spojené s klimatickými cíli čtvrtina rozpočtu EU,“ uvedl na konci března eurokomisař Valdis Dombrovskis.

Ani to však podle něj nebude stačit.

Velkým motivátorem je v tomto souboji s klimatem guvernér Bank of England Mark Carney.

Podle něho musí celý finanční trh začít brát ohled na klimatickou změnu dříve než se „tragédie na obzoru“ začne skutečně naplňovat.

tags: #greenpeace #studie #elektrárna #předčasná #úmrtí