Greta Thunbergová, plavba a emise: Dopad na životní prostředí

Velké přepravní lodě, ať už bulk carrier na sypký náklad, kontejnerové anebo tankery, významně přispívají k emisím skleníkových plynů a ke znečištění ovzduší. Podstatnější už je, že jejich emise odpovídají čtvrtině osobních automobilů v Evropské unii. A že na rozdíl od automobilů se jich už netýkají přísné národní standardy, protože jejich emise nejsou součástí zhodnocení emisní bilance zemí, které je provozují.

Mezinárodní námořní organizace (IMO) proto slíbila do roku 2050 zredukovat vypouštění skleníkových plynů na polovinu.

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová se omluvila kvůli účasti na konferenci OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu. Do Madridu v pátek z Lisabonu dorazila švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, která má dnes ve španělské metropoli vystoupit na konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Před novináři již vyzvala její účastníky, aby přestali slibovat a začali jednat.

Upozornila na to ve svém prvním oficiálním veřejném vystoupení na konferenci OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu švédská studentka Greta Thunbergová.

Greta Thunbergová je švédská školačka, která ve svých 15 letech začala protestovat ve prospěch okamžité akce proti globálnímu oteplování před Švédským parlamentem a stala se z ní známá klimatická aktivistka. Osobností roku, kterou každoročně vybírá časopis Time, se letos stala švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Informoval o tom tento americký týdeník.

Čtěte také: Ekologický aktivismus inspirovaný Gretou Thunberg

Mluvila ale i k českým politikům? „Házet všechny politiky do jednoho pytle je kontraproduktivní,“ hájí se místopředseda ANO a ministr životního prostředí Richard Brabec. Podle něj Thunbergová nahrává kritice o „zeleném fanatismu“.

Podle Brabce za to může minulá politická garnitura v čele s ODS, „která mezi alarmismus a šílení Zelení dávala rovnítko. To je ale škodlivé, protože se nepochybně řada změn klimatu děje a má na to vliv i činnost člověka. Ale totální popírání je opravdu chyba.“

Naléhavými výzvami k účinnější ochraně ovzduší včera první řečníci zahájili v Madridu 25. konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Účastní se jí asi 50 šéfů států či vlád, zástupci mezinárodních organizací, šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a řada dalších politiků i expertů. Prvního dne se zúčastnil i český premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministři financí zemí Evropské unie ve čtvrtek navrhli upravit zdanění energií tak, aby více přispělo k boji proti klimatickým změnám. Změny, jejichž přesnou podobu teprve musí připravit a navrhnout nová Evropská komise, by se podle členských států mohly dotknout například letecké a lodní dopravy či biopaliv.

Evropská Zelená Dohoda a Cíle EU

Podmínky dosažení takzvané klimatické neutrality jsou nejočekávanějším tématem summitu Evropské unie, který dnes odpoledne začíná v Bruselu. Prezidenti a premiéři 27 zemí se podle představ nového předsedy Evropské rady Charlese Michela mají zavázat, že EU do poloviny století bude schopna kompenzovat všechny emise skleníkových plynů.

Čtěte také: Cesta Grety Thunberg

Při přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství chce Evropská komise (EK) v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to včera šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda.

Zřízení fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv, evropský klimatický zákon či uhlíková cla považuje ekologická organizace Greenpeace ČR za cestu správným směrem. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl Jan Freidinger. Klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda, který obsahuje tyto návrhy, včera představila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Později napsal, že v ČR budou náklady mnohem vyšší než v jiných státech.

Česko se zatím nemůže přihlásit k závazku takzvané uhlíkové neutrality EU k roku 2050, který bude zásadním tématem čtvrtečního summitu Evropské unie. Novinářům to na okraj včerejšího jednání v Bruselu, kde se vrcholná unijní schůzka připravovala, řekla česká státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková.

Slovensko plánuje do roku 2030 zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na 19,2 z nynějších 12,5 procenta. K dosažení tohoto cíle bude ale země muset investovat 4,3 miliardy eur (zhruba 110 miliard Kč).

Čtěte také: Rozporuplný aktivismus Grety Thunberg

Česko má slabé plány pro rozvoj moderní energetiky, existuje přitom řada impulsů, které ho v této oblasti mohou posunout vpřed. Při včerejší debatě o inovacích v moderní energetice v Praze to řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME) Martin Sedlák.

Abychom se přiblížili uhlíkové neutralitě, jestli to bude v roce 2050 nebo později, to těžko říct, tak jsme si udělali jakýsi obrázek, jak by měla naše země vypadat. A to ‚jen‘ kdybychom se chtěli dostat na 80 % úspor emisí CO₂ (proti stavu v roce 1990). Ono by nás totiž čekaly opravdu revoluční změny,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Česko podle Brabce plní jak Pařížskou dohodu, tak pod sankcemi i směrnici Evropské unie (klimaticko-energetický balíček). Musíme tak do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů minimálně o 40 % (oproti roku 1990).

„To děláme a splnit to taky určitě dokážeme. Třeba tím, že budeme postupně odstavovat bloky hnědouhelných elektráren a tepláren, které jsou u nás suverénně největší zdroj těchto plynů,“ slibuje Richard Brabec.

Například by na české silnici nesmělo být už ani jedno auto na benzín, naftu, ale ani na CNC a další plyny, které mají nemalou uhlíkovou stopu. Kromě osobní dopravy by musely být kompletně „na elektřinu“ autobusy, vlaky a další přeprava.

„Musela by proběhnout i dramatická změna průmyslu s tím, že by některá odvětví zanikla úplně. Třeba ocelářství, část chemického průmyslu, výroba cementu apod.

„Česko má dnes 0,2% podíl CO₂ na celosvětových emisích. Evropa pak zhruba 9 %. To nejhorší, co by se mohlo stát, že kdyby se EU snažila být za každou cenu lídrem a uhlíkově neutrálním kontinentem, tak asi zavřeme (nebo omezíme) celý náš průmysl, který je ale v rámci emisí CO₂ teď nejefektivnější. A kdyby si pak jiný kontinent nebo státy jako Indie, Čína nebo USA tento průmysl převzaly, tak to bude pro planetu ještě horší. Oni by totiž stejné výrobky vyráběli s většími emisemi, než dokážeme dnes my.“

Alternativní Pohony a Technologie

Greta jistě část svého publika přiměla se přinejmenším zamyslet, zda je potřeba z plezíru létat neekologickými letadly. Přesednout na lodě však není zrovna praktické. Navíc ani lodě většinou nejsou zrovna „zelené“: jezdí na mazut, což je nejméně kvalitní složka ropy. Ohromně levná, ohromně špinavá.

Dobrou zprávou pro ekology je, že největší kontejnerový přepravce světa, Maersk, je rodinná firma z Dánska, kde ekologii berou vážně. Spolu s americkým námořnictvem například Maersk testoval biopalivo z mořských řas. O třetinu firma redukovala emise jednoduchým nařízením: plout pomaleji.

Trajekt Viking Grace s kapacitou 2800 lidí a k tomu spoustu aut se od roku 2013 plaví mezi Finskem a Švédskem. Od sesterských obrů společnosti Viking Line se liší čistotou komína: motory totiž místo mazutu spalují zkapalněný plyn (LNG), zajišťující skoro dokonalé hoření.

Jinou možností, jak využít k pohonu vodík, je spalovat ho v kotli a párou rozpohybovat píst. Vrátí se tak parníky? Vodíkovou parní lokomotivu zatím vyvíjí britská firma Steamology, jež na to dostala i slušný grant od vlády.

I na plachetnice má vliv pokrok; ty závodní, jakou si vyzkoušela i Greta Thunbergová, jsou majstrštykem dnešních inženýrů.

tags: #greta #plavba #emise #dopad #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Jihomoravské výlety se psem
• Tomáš a Alice: dobrodružství v přírodě
• Česká republika a znečištění
• Jedinečná zahrada ve svahu
• Proces recyklace kovů