Znečištění ovzduší v Chomutově a jeho vliv na zdraví


10.04.2026

Okres Chomutov se dlouhodobě pohybuje na posledních příčkách v přehledech naděje dožití v České republice, a to již od osmdesátých let.

Naděje dožití v okrese Chomutov

Naděje dožití (též střední délka života) je hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Není to předpověď budoucnosti, ale ani popis přítomnosti, protože struktura úmrtnosti vychází z historických dat, tj. z již prožitých životů, včetně případně již zaniklých faktorů, které na ně měly vliv. Ukazatel se nejčastěji používá ve formě „Naděje dožití při narození“, je ale konstruován i pro jiný věk.

V obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Kadaň se podle tohoto přehledu právě narozený chlapec pravděpodobně dožije věku 70,9 let, muž ve věku 45 let by měl mít před sebou ještě 28,4 let (tedy se pravděpodobně dožije věku 73,4 let) a muž ve věku 65 let by měl mít před sebou ještě 13,2 let (tedy se pravděpodobně dožije věku 78,2 let) Ukazatel naděje dožití se totiž s rostoucím věkem mění, protože se s věkem mění rovněž struktura úmrtnosti, ze které se při konstrukci vychází. Určité věkové skupiny jsou charakteristické jinými riziky úmrtí.

Uvedená vyšší naděje dožití u vyššího věku však nic nemění na tom, že je okres Chomutov ve srovnání s ostatními okresy ČR i v těchto věkových kategoriích na konci žebříčku. Příčiny, proč je tomu tak právě u tohoto okresu, však nejsou známé.

Tabulka: Naděje dožití v ORP Kadaň v období 2008-2012

Čtěte také: Vše o emisních normách

Věk Naděje dožití (muži)
Při narození 70,9 let
45 let 73,4 let
65 let 78,2 let

Vliv znečištění ovzduší

Populace vyjádřená v podobě struktury úmrtnosti podle jednotlivých příčin je určována biologickými faktory (např. výskytem infekčních organizmů, rezistencí hostitele), ale také socioekonomickými faktory např. Z životního prostředí má bezesporu velký vliv kvalita ovzduší.

Je pravda, že jsou v ORP Kadaň umístěny jedny z největších zdrojů znečišťování ovzduší, kterými jsou elektrárny Prunéřov I, Prunéřov II a Tušimice, které emitují do ovzduší cca 30 % krajských emisí oxidů dusíku a síry a cca 15 % polétavého prachu, vyjádřeného jako PM10 (částice o velikosti do 10 mikrometrů). Tyto emise jsou však emitovány do vysokých výšek.

O kvalitě ovzduší však nevypovídají emise (tj. to, co opouští komín), ale imise (tj. to, co je v ovzduší přítomno, co dýcháme). Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší, porovnání výsledné úrovně znečištění s imisními limity, měření znečištění ve státní síti imisního monitoringu a informování veřejnosti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Síť imisního monitoringu sleduje v ovzduší ty látky, které mají v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovené imisní limity (tj. stanovenou nejvýše přípustnou úroveň znečištění ovzduší) a přípustné četnosti jejich překročení. uhelnatý, benzen, suspendované částice PM10, suspendované částice PM2,5 (částice o velikosti do 2,5 mikrometrů), olovo a troposférický ozon, a dále celkový obsah arsenu, kadmia, niklu a benzo(a)pyrenu v částicích PM10.

Nejproblematičtější znečišťující látkou z hlediska překračování imisních limitů jsou již řadu let suspendované částice frakce PM10. Nejexponovanějšími oblastmi jsou Moravskoslezský kraj a dále Ústecký, Středočeský a aglomerace Praha a Brno.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Znečištění částicemi PM10 závisí mnohem více na meteorologických podmínkách, a to především v chladné části roku. Koncentrace vyšší než imisní limit se vyskytují takřka výhradně v období říjen - březen. Podstatné jsou zejména dny s inverzním charakterem počasí, kdy pod hladinou teplotní inverze takřka nedochází k proudění (stabilní atmosféra) a nemůže tak docházet k rozptylu škodlivin - naopak dochází k jejich kumulaci.

V okolí ORP Kadaň je rozmístěno sedm měřicích stanic kvality ovzduší: Tušimice, Chomutov, Měděnec, Horní Halže, Droužkovice, Nová Víska u Domašína a Výsluní. Na území ORP Kadaň nebyl v roce 2012 překročen imisní limit, resp. přípustná četnost jeho překročení, pro žádnou sledovanou látku.

V případě oxidu siřičitého se hodnoty naměřené na sedmi stanicích v okolí Kadaně pohybovaly v horní polovině žebříčku (tj. ve vyšších naměřených hodnotách) jak pro dobu průměrování 1 hodina, tak pro 24 hodin, ale i tak leží pod dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění. V případě oxidu dusičitého se naměřené hodnoty pohybovaly v dolní polovině žebříčku (tj. V případě oxidu uhelnatého v celé ČR maximální denní 8hodinové klouzavé průměry leží pod dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění. V případě benzenu celé území Ústeckého kraje dosahovalo nízkých koncentrací a leží pod dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění.

V případě částic PM10 byly na části území Ústeckého kraje překročeny imisní limity pro 24hodinovou koncentraci PM10 včetně přípustné (35x) četnosti jejich překročení, to ale nebylo na území ORP Kadaň. Na území ORP Kadaň se naměřené hodnoty pohybovaly v dolní polovině žebříčku, ale i tak byly 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 těsně pod imisním limitem.

V případě olova leží naměřené hodnoty dlouhodobě na všech lokalitách ČR hluboko pod imisním limitem a leží pod dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění. V případě troposférického ozonu vyšší koncentrace vedly k vyhlášení tří smogových situací na území Ústeckého kraje, což je nejvíce ze všech území ČR. Nejvíce smogových situací bývá, v souladu s chodem koncentrací troposférického ozonu, v letních měsících v červenci a srpnu. Na stanici Tušimice nebyla překročena povolená četnost (25x za 3 roky).

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

V případě benzo(a)pyrenu není v oblasti Kadaně prováděno měření, imisní limit je ale překračován na cca 10 % území Ústeckého kraje.

Situace v kvalitě ovzduší na území ORP Kadaň ve srovnání s územím ČR tedy nekoresponduje se srovnáním území ORP Kadaň s územím ČR v oblasti naděje dožití. Na nejnižších příčkách žebříčku naděje dožití v celé ČR se tak větší měrou zřejmě podílí ostatní faktory, jak to popisuje i předmětný článek „Životu nebezpečno“.

tags: #emise #chomutov #dolni #znečištění

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]