V našem úsilí o environmentální výchovu se s dětmi vydáváme na dobrodružné cesty za poznáním přírody. Tyto aktivity jim přinášejí radost, pocit objevitelů a zároveň hlubší vztah k přírodě.
Na jaře loňští předškoláci zasadili na náš školkový záhon brambory a dýně 🥔🎃. Tento týden jejich úrodu převzali naši noví předškoláci a čekal je pořádný kus práce!
Nejprve jsme se vypravili na pole zjistit, zda je čas sklizně 🚜. Pole bylo prázdné a připravené, a tak jsme druhý den vzali do ruky motyčky a pustili se do práce 💪. Společně jsme vykopali brambory, sklidili dýně pro podzimní výzdobu a záhon upravili 🌱.
Děti sklizeň roztřídily a dokonce napočítaly - 84 brambor a 10 dýní 🔢.
Po takové dřině nesmí chybět zasloužená odměna - v pátek jsme rozdělali oheň, do popela vložili brambory a čekala nás velká hostina 🔥😋. Ale ještě předtím děti zvládly i další výzvu - připravit třísky na podpal 🔥.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Společně se jim to povedlo na jedničku a odměnou byla voňavá a chutná bramborová hostina, po které měli boule za ušima úplně všichni.
Na jaře nás čeká nový začátek 🌿 - vysadíme další várku pro budoucí kamarády. Protože platí, že bez práce nejsou koláče! 💚
Naše cesta začala netradičně - z pařezu na zahradě se ozval tajemný hlas. Děti se hned pustily do pátrání, co nám příroda chce povědět. S pomocí nápovědy - srdcových listů a malých kuliček - jsme se dostali až k lípě, stromu s bohatou historií i významem.
Děti si vyzkoušely práci „malých badatelů“. Zkoumaly listy, květy a plody, porovnávaly kůru různých stromů a objevovaly, čím je lípa jedinečná. Zvlášť velký zájem vzbudilo dřevo - jeho vůně i kresba vláken.
Lípa nás překvapila i jako léčivý strom. Ochutnali jsme lipový čaj, přivoněli k sušeným květům a osahali listy i kůru. Děti si uvědomily, že stromy nejsou jen kulisa, ale opravdoví pomocníci člověka.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Zastavili jsme se také u symboliky lípy. Povídali jsme si o tom, proč je právě tento strom českým národním symbolem. Pomocí frotáže listů si děti odnesly i vlastní „stromovou památku“.
Strom je domovem pro mnoho malých tvorů. Děti objevovaly broučky a hrály si na ruměnice pospolné. V pohybové a dechové hře si vyzkoušely, jaké to je být malým obyvatelem stromu.
Na závěr jsme se vrátili k pařezu, kde děti sdílely, co všechno se naučily. V hravé soutěži ANO/NE prokázaly, že si zapamatovaly spoustu nových poznatků. Nakonec jsme se s lípou symbolicky rozloučili - objetím stromu.
Aktivity ukázaly, že děti dokáží s velkým zaujetím objevovat přírodu, klást otázky a hledat souvislosti. Badatelská forma učení jim přinesla radost, pocit objevitelů a zároveň hlubší vztah k lípám na zahradě.
Na naši první cestu za poznáním lesa jsme se vydali dobře vybaveni a s chutí na dobrodružství. Každý si ráno ukrojil kousek jablečného štrúdlu 🥧 na cestu - pro někoho to bylo dokonce poprvé, kdy pracoval s nožem, a všichni to zvládli s velkou opatrností!
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Na kraji lesa jsme se zastavili u krmelce, kam Amálka přinesla zvířátkům dobroty - kaštany a jablíčka 🍏🌰. Povídali jsme si, kdo v lese žije a co zvířátkům prospívá. Cestou jsme pozorovali zákazové značky 🚫 a přemýšleli, proč jsou v lese důležité, i co se děje v lomu poblíž. Děti tak přirozeně rozvíjely vztah k přírodě, orientaci v prostředí a environmentální chování.
U střelnice jsme rozložili piknikové deky a vychutnali si zaslouženou pauzu se štrúdlem 🥧. Paní učitelka dětem přečetla první příběh z knihy Haló, Jácíčku! - o malém zajíčkovi, který se učil trpělivosti a odvaze. Děti se poté vydaly do suché trávy hledat ukrytého zajíčka 🐰.
Když ho našly, proměnily se samy v malé zajíčky a měly za úkol najít si svůj pelíšek a zůstat potichu, aby je nenašla liška 🦊. Nebylo to vůbec jednoduché - někteří byli „uloveni“ 😄, ale všichni se do hry ponořili s nadšením. Děti měly prostor i pro volné zkoumání lesa - objevovaly klacky, šišky, listy i mech, a společně z klacků vytvořily velkou hromadu na oheň 🔥.
Cestou zpět si každý nasbíral barevné listy a podzimní poklady 🍁, které jsme si přinesli do školky pro další tvoření.
Výprava byla plná smíchu, pohybu, spolupráce i poznávání. Děti se učily všímat si přírody kolem sebe, respektovat její zákonitosti a vychutnat si chvíle klidu mezi stromy. Už teď se těšíme, až se do lesa vrátíme! 🐇💚🌳
Naše poslední ekohrátková výprava nás opět zavedla do lesa se zajíčkem Jácíčkem. Tentokrát jsme si přečetli příběh „Mami, proč jsi mi neřekla, že je svět tak krásný“, ve kterém se malý Jácíček poprvé vydává z hnízdečka poznávat svět. Objevuje nové, krásné i trochu děsivé věci a cestou potká i novou kamarádku veverku.
Stejně jako on jsme se i my vydali do lesa, abychom zkusili objevit něco, co ještě neznáme. Děti měly za úkol najít zajímavý předmět, popsat ho vlastními slovy a zamyslet se, co by to mohlo být. Každý svůj objev vyfotil, a pokud to šlo, odnesl si i vzorek do školky.
V lese děti také hledaly borovici, na které veverka v příběhu bydlela - poznaly ji podle dlouhých jehlic, silné vůně a větviček, které připomínají malou štětku.
Do školky jsme si přinesli spoustu „pokladů“, nejen přírodních (ano, i pánvička se našla 😄).
Ve třídě jsme naše nálezy zkoumali lupami a mikroskopy, pozorovali tvary a struktury a v pondělí si děti podle fotografií zkusily určit svůj nález pomocí atlasů a určovacích klíčů. Některé fotografie putovaly i domů, aby se děti poradily s rodiči. Každý pak představil svůj objev ostatním a udělal malou přednášku pro kamarády.
Bylo vidět, že děti dokážou být skvělými malými badateli a průvodci světem přírody. Těšíme se na další výpravu, kde si ověříme, co všechno už v lese poznáme a rozpoznáme.
tags: #halo #jacicku #ekologicke #informace