Snížení Emisí Benzinu: Studie a Kontroverze Kolem Biopaliv

Zatímco Senát umožnil navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách, Evropská unie vydala dokument, podle něhož biopaliva mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než ropná paliva.

Podobnou zprávu již dokazují také výzkumy a oficiální materiály z Británie, Bruselu a USA. Podle nich "zelená" paliva způsobují životnímu prostředí zřejmě větší škody než benzin a nafta.

U benzinu vzroste povinný podíl biosložek od 1. června na 4,1 procenta, u nafty na šest procent. Senátoři se k navýšení podílu vyjadřovali kriticky a zvažovali vrácení novely sněmovně s návrhem na úplné zrušení biosložky.

Vláda původně navrhovala, aby se do benzinu přimíchávalo 4,5 procenta biosložky a do nafty 6,3 procenta. Ministryně životního prostředí Rut Bízková řekla, že schválený podíl je výsledkem jednání mezi zainteresovanými stranami.

Navrhovaný zákon má podle ministryně tři cíle. Prvním z nich je podpora českého zemědělství a zvýšení odbytu zemědělské produkce, druhým posílení energetické soběstačnosti ČR i EU, tedy snížení závislosti na dovozech. Třetím cílem je ochrana životního prostředí prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů. Jak také řekla, snižuje se tím prokazatelně produkce skleníkových plynů.

Čtěte také: Udržitelnost v McDonald's Česká Republika

Cíl Zvýšení Biopaliv Nejistý

Evropská unie si stanovila cíl získávat do roku 2020 deset procent pohonných hmot z obnovitelných zdrojů, stále více výzkumů však ukazuje, že používání biopaliv k žádnému podstatnému omezení emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým nevede a naopak je svými nepřímými důsledky ještě zvyšuje.

Získávání nové zemědělské půdy pro pěstování plodin na biopaliva totiž často jde na úkor lesů a mokřin, což ruší veškeré přínosy používání biopaliv v automobilech.

Analýza, kterou Evropská komise k údivu pozorovatelů odstřihla od nedávné souhrnné zprávy o biopalivech a neuveřejnila, zjišťuje, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg.

To je zřetelně více než emise 85 kg z běžné nafty nebo benzinu.

Nejhorší Dopad z Americké Sóji

Největší nepříznivý dopad má podle studie bionafta z americké sóji, kde nepřímé emise v důsledku změn využití krajiny a dalších faktorů činí 339,9 kg CO2 na gigajoule. Jen mírně nižší proti ropným palivům jsou emise v důsledku produkce bioetanolu z cukrové třtiny v Latinské Americe a palmového oleje v jihovýchodní Asii.

Čtěte také: Příklady z knih: Snížení emisí

Oddělení studie od zveřejněné souhrnné zprávy vedlo k tomu, že se od zprávy zčásti distancovala německá konzultantská firma Fraunhofer, která na studii pracovala. Evropská komise však uvedla, že se zprávou nemanipulovala proto, aby skryla důkazy, ale aby umožnila hlubší analýzu problému. Nyní zveřejněná analýza údajně používá metodologii, kterou mnozí podle komise nepovažují za vhodnou.

Na snahu Bruselu utajit kritická zjištění stále více upozorňují ekologičtí aktivisté, kteří původně biopaliva prosazovali, nyní se však od nich odvrátili. "Potřetí za šest týdnů je komise nucena uvolnit studie o klimatických dopadech biopaliv a potřetí tyto studie ukazují, že změny využití krajiny jsou nejdůležitějším faktorem, který určuje, zda mají biopaliva smysl, nebo nikoli," řekla Nusa Urbancicová z aktivistické skupiny T&E.

Závazek ČR: Podíl Biopaliv 5,75 Procenta

Minulý měsíc komise zveřejnila zprávu, podle níž více než 5,6 procenta podílu biosložky v pohonných hmotách by kvůli změnám krajiny mohlo poškodit životní prostředí a podkopat ekologickou schůdnost biopaliv. Česká republika se už přitom zavázala dostat podíl biopaliv ještě letos na 5,75 procenta.

Biopaliva se stala terčem silné kritiky již v roce 2008, krátce po začátku povinného zavádění v USA a Evropě. Tehdy je kritici v čele se Světovou bankou označili za hlavní příčinu prudkého růstu cen obilnin a potravinové krize v chudých zemích světa.

Výzkumy také začaly ukazovat, že biopaliva v celkovějším pohledu nijak nepřispívají k omezení emisí skleníkových plynů, což měl být jejich prvořadý cíl. Kvůli změnám využití krajiny nejsou v tomto ohledu podle některých vědců vyhlídky příznivé ani pro biopaliva druhé generace z dřevin a travin.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

Problém: Dusíkatá Hnojiva

Studie vědců z Británie, Německa a USA zjistila, že paliva z řepky a kukuřice mohou při spalování produkovat až o 70 procent více skleníkových plynů než ropná paliva.

Je to kvůli tomu, že při jejich pěstování jsou potřebná dusíkatá hnojiva - spalování produktů z plodin tak vede k tomu, že se uvolňuje oxid dusný, známý pod označením "rajský plyn".

Ten má asi 300krát vyšší skleníkový účinek než nejběžnější skleníkový plyn, oxid uhličitý. Skleníkové plyny ze spalování fosilních paliv podle řady vědců vedou k oteplování planety a právě používání biopaliv mělo být jednou z cest k omezení jejich emisí.

Produkce biopaliv v zemích Evropské unie a v USA prudce roste kvůli povinnému nebo daňově subvencovanému nahrazování ropných paliv palivy z plodin. V České republice se musí přimíchávat do motorové nafty dvě procenta bionafty a podíl dražší biosložky se má postupně zvedat. Přidávání biopaliv do pohonných hmot má vedle zmírnění klimatických změn také snížit závislost na dovozu ropy. Přes roky stará zpráva OECD však vyslovila podezření, že, v řadě případů je to jen další forma podpory politicky vlivných domácích zemědělců.

Alternativa: CNG a Syntetická Paliva

CNG dokáže výrazně snížit emise dvou složek s nejhorším dopadem na lidské zdraví a životní prostředí, které produkují automobily. Český plynárenský svaz dnes představil dvě nové nezávislé studie, jež potvrzují pozitivní vliv CNG na snižování emisí oxidů dusíku (NOX) a oxidu uhličitého (CO2). Asi nejzajímavějším výsledkem analýzy zpracované českými univerzitami je možnost snížení emisí NOX o více než 90 % při provozu na CNG ve srovnání naftovými automobily. Mezinárodní vědecký tým zase upozornil na fakt, že ve srovnání s benzínovými motory vzniká spalováním CNG o téměř čtvrtinu méně CO2.

"CNG vozidla plní nejpřísnější emisní normy bez potřeby dodatečných filtrů, nástřiků močoviny či podvodných úprav řídicích jednotek. Stlačený zemní plyn tak logicky vychází jako jasné řešení pro efektivní snižování emisí v dopravě," řekl Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu.

Studie byla představena na dnešním setkání s novináři. „Chtěli jsme získat výsledky relevantní pro ČR, proto jsme měření prováděli na dvacetikilometrové trase přímo v ulicích Prahy. Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny.

Zaměřila se přitom na porovnání emisí celkem devíti automobilů včetně lehkých užitkových vozidel s různými motory v běžném provozu. Ve srovnání s naftovými vozy porovnatelné velikosti a motorizace vyprodukovala vozidla na CNG zhruba jedenáctkrát méně oxidů dusíku,“ uvedl Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT v Praze, který byl spoluautorem výzkumu.

Výsledky měření CO2 vychází z analýzy představené Natural & Bio Gas Vehicle Association (NGVA) Europe provedené metodou Well-to-Wheel. "V roce 2030 odborníci očekávají dokonce více než 36% snížení emisí CO2 u CNG vozů oproti benzinovým modelům. Významný rozdíl předpokládají už i v porovnání s diesleovými auty, konkrétně o 23 %," informoval J. Ruml.

Podle dat Sdružení automobilového průmyslu je v Česku celkově registrováno přes sedm milionů vozidel. Podíl těch s pohonem na CNG tak činí necelé tři desetiny procenta. Výhodnost CNG proti tradičním pohonným hmotám podporuje mimo jiné spotřební daň. Ta od začátku roku 2015 do konce letošního roku činí u CNG 0,72 Kč za metr krychlový. Spotřební daň z litru benzinu je 12,84 Kč, z litru nafty 10,95 Kč.

V Česku je aktuálně v provozu 154 veřejných plnicích stanic na stlačený zemní plyn, o 11 víc než na konci roku. Celkem je nyní v Česku kolem 7000 čerpacích stanic, veřejně přístupných je asi 3900. Drtivá většina z nich nabízí tradiční paliva, tj. benzin a naftu.

Plynaři tvrdí, že CNG snižuje kromě emisí oxidů dusíku také emise oxidu uhličitého. Ruml upozornil na studii představenou mezinárodní asociací Natural & Bio Gas Vehicle Association (NGVA) Europe. „V roce 2030 odborníci očekávají více než 36procentní snížení emisí oxidu uhličitého u CNG vozů oproti benzinovým modelům.

Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. V současné době jezdí po tuzemských silnicích zhruba 17 500 vozidel na CNG a jejich počet stále roste.

Gerlingen, Německo - Až donedávna byl uhlíkově neutrální spalovací motor považován za něco z říše snů. Tyto sny se však mohou již brzy stát realitou. Tajemství spočívá v syntetických, nebo jinak uhlíkově neutrálních palivech, při jejichž výrobě se zachycuje CO2. Tento skleníkový plyn se tím přetváří na surovinu, která se s pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů používá k výrobě benzínu, nafty nebo náhrady zemního plynu.

„Díky syntetickým palivům je možné benzínové a dieselové motory přeměnit na uhlíkově neutrální a výrazně tak přispět k omezení globálního oteplování,“ říká Dr. Volkmar Denner, předseda představenstva společnosti Robert Bosch GmbH.

Pohled za hranice Evropy ukazuje, jak naléhavé je další snížení emisí z dopravy: pokud mají být dosaženy klimatické cíle stanovené pařížskou konferencí, bude v následujících čtyřech desetiletích nutné celosvětově snížit emise CO2 z dopravy o 50 procent a ve vyspělých ekonomikách nejméně o 85 procent. „Dosažení našich budoucích klimatických cílů si kromě elektromobility žádá další inteligentní řešení,“ říká Denner. Koneckonců, i kdyby všechny automobily jezdily jednoho dne na elektřinu, tak letadla, lodě i nákladní auta budou ke svému pohonu i nadále využívat především palivo. Uhlíkově neutrální spalovací motory poháněné syntetickými palivy jsou tedy velmi slibnou cestou k prozkoumání - a to i v případě osobních automobilů.

Kromě toho mohou být syntetická paliva navržena tak, aby jejich spalování probíhalo prakticky bez sazí. Tímto způsobem lze snížit náklady na ošetření výfukových plynů.Další nespornou výhodou je, že může být i nadále využívána stávající síť čerpacích stanic. Totéž platí pro stávající know-how v oblasti technologie spalování. Navíc, i přestože elektromobily v následujících letech výrazně zlevní, by se do vývoje v oblasti těchto paliv mělo vyplatit vložit úsilí. Bosch spočítal, že v závislosti na typu použitých obnovitelných zdrojů energie může být hybrid na syntetické palivo při 160 000 kilometrech levnější než elektromobil s dlouhým dojezdem.

Z technického hlediska je výroba syntetických paliv již možná. Pokud je použitá elektřina vyrobena z obnovitelných zdrojů - a tedy bez CO2 - jsou tato paliva uhlíkově neutrální a značně univerzální. K pohonu palivových článků lze využít vytvořený vodík (H2), zatímco paliva vytvořená dalším zpracováním je možné použít k pohonu spalovacích motorů nebo leteckých turbín. Pilotní projekty na komercializaci syntetické nafty, benzínu a plynu probíhají v současné době v Norsku a Německu. A navíc - jelikož jsou syntetická paliva kompatibilní se stávající infrastrukturou a generací motorů, získaly by si své místo na trhu mnohem rychleji, než elektrifikace stávajícího vozového parku. Ani pro řidiče starších vozidel se nic nemění, protože i ty budou poháněny syntetickým palivem - pokud jde o chemickou strukturu a základní vlastnosti, je to stále benzín.

Otázky a Odpovědi - Více o Syntetických Palivech

Co je zapotřebí k plnému zavedení syntetických paliv?
Navzdory všemu je k rozšíření syntetických paliv zapotřebí i nadále značného úsilí. Německé ministerstvo pro hospodářství a energetiku proto podporuje syntetická paliva jako součást své iniciativy „Alternativní energie v dopravě“. K rozšíření používání těchto paliv rovněž přispěje rostoucí dostupnost elektřiny z obnovitelných zdrojů a tím pokles její ceny.

Jak se syntetická paliva vyrábí?
Syntetická paliva se vyrábí výhradně z obnovitelných zdrojů energie. V první fázi se nejprve z vody vyrobí vodík. Poté se k výrobě přidá uhlík, čímž vznikne kapalné palivo. Uhlík lze získat recyklací z průmyslových procesů nebo dokonce zachytit ze vzduchu pomocí filtrů. Kombinací CO2 a H2 vzniká syntetické palivo, kterým může být benzín, nafta, plyn nebo petrolej.

Kolik bude toto palivo stát?
V současné době je výroba syntetických paliv složitý a nákladný proces. Nicméně, navýšení výroby a příznivé ceny elektřiny by mohli znamenat výrazné zlevnění syntetických paliv. Současné studie naznačují, že cena samotného paliva (bez jakýchkoliv spotřebních daní) by se v dlouhodobém výhledu mohla pohybovat mezi 1,00 až 1,40 eura za litr.

Jaký je rozdíl mezi syntetickým palivem a biopalivem?
Na rozdíl od biopaliv nedochází u syntetických paliv k rozhodování mezi „nádrží a talířem“, což znamená, že se zemědělci nemusí rozhodovat, jestli budou na poli pěstovat plodiny určené do pohonných hmot („nádrž“) nebo potraviny, případně krmivo pro dobytek („talíř“).

Přehled Emisí v g/km

tags: #snížení #emisí #benzinky #studie

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce českou přírodou
• Metody monitorování ohrožených druhů
• Tipy na ubytování
• Jak správně likvidovat pleny?
• Nová role Lhotkové