Charakteristika Havajských Ostrovů a Jejich Ekosystému

Ekosystém na Havaji je velice křehký a jedinečný, a to jak na souši, tak ve vodě. Havajské ostrovy jsou také známé tím, že tam vyhynulo nejvíce živočichů na světě, avšak patří mezi místa s nejčistším ovzduším na světě.

Flóra Havajských Ostrovů

Mezi typické rostliny Havajských ostrovů patří:

• Ibišek havajský (Hibiscus brackenridgei): Patří mezi národní květiny Havaje a je nyní ohrožená endemická rostlina. Je to malý strom s květy o průměru 4 - 6 cm, žluté barvy, obvykle s kaštanovým vnitřkem. Hlavní sezóna je jaro a začátek léta, někdy kvete i v průběhu roku.
• Plumérie (Plumeria rubra): Nejčastěji se vyskytuje v suchých lesích a na lávových polích. Je to opadavý strom, dosahující výšky až 10 metrů. Zajímavé jsou voskovité květy, které rostou ve skupince 15-20 kusů. Mohou mít oranžovou, růžovou, žlutou nebo bílou barvu. Známé jsou hlavně z uvítacích věnců na Havaji.
• Strelície královská (Strelitzia reginae): Roste na březích vodních toků, v pobřežním buši a křovinách. Je to vytrvalá bylina, až 200 cm vysoká, má dlouhé, řapíkaté listy, květenství na dlouhém stvolu, ze kterého vykvétají až tři květy s velmi výraznými korunními plátky. Květy opylují ptáci.
• Kapradí ’Ama’u (Sadleria cyatheoides): Je havajským endemitem. Patří mezi odolné rostliny, která dokáže jako první vyrůst na poměrně čerstvých lávových polích. Dokáže snést i vzduch znečištěný sopečnými plyny. Jejich mladé listy mohou mít červenou barvu, dorůstají do velikosti srovnatelné s člověkem.
• Wiliwili (Erythrina sandwichensis): Havajský, endemický strom z čeledi bobovitých, patří do příbuzenstva našich hrachů a fazolí. Dorůstá výšky až 15 metrů a jeho koruna mívá průměr přes 10 metrů. Patří k málo opadavým stromům. Roste na závětrných svazích, od hladiny moře až do 600 m. n. m. Patří mezi ohrožené stromy, v současné době je ohrožuje živočich zvaný Žlabatka.
• Mangrovy (druhy dřevin Avicennia, Bruquiera, Rhyzophora): Jsou společenstva vyskytující se v brakických vodách (tedy v deltách řek, kde se mísí sladkovodní voda s mořskou). Dále je pro ně typická pravidelná kultiminace výšky vodní hladiny a výskyt v tropických oblastech. Z rostlinstva se zde vyskytují dřeviny s opěrnými a dýchacími kořeny. Hustá změť kořenů poskytuje útočiště pro řadu malých ryb a mořských živočichů.

Wilkesia gymnoxiphium

Wilkesia gymnoxiphium je monokarpický keř, s růžicí listů na přímém kmínku až 5 m vysokém, vytvořeném zbytky bází listů. Kmínek se větví pouze v případě poškození vrcholu. Listy jsou uspořádané v přeslenech po 9-15. Čepel listů je mečovitá, 15-50 cm dlouhá, 0,4-1,5 cm široká, na povrchu někdy drobně žláznatá, světle zelená s bělavým hedvábitým okrajem, srostlé báze listů tvoří válcovitou pochvu 1,5-6,5 cm dlouhou. Asi v sedmém roce věku rostlina vykvete a po vytvoření semen odumře. Úborů je až 350, jsou uspořádané v 6-20 přeslenech, každý s 7-12 rozvětvenými stopkami se žláznatými chloupky na povrchu; celé volné květenství je celkem 30-100 cm dlouhé. Zákrov je složen z 10-25 listenů, úbory jsou ze 30-225 krémových nazelenalých trubkovitých kvítků asi 6 mm dlouhých, se šesti odstálými trojúhelníkovitými korunními cípy a nápadnými čnělkami, jsou slabě vonné.

Rozšíření: Endemit ostrova Kauai (Havajské ostrovy), těžištěm výskytu jsou úbočí Waimea Canyon.

Ekologie: Roste na suchých hřebenech nebo v suchých až středně vlhkých lesích, v místech s ročním úhrnem srážek 800-2000 mm, v nadmořských výškách 425-1100 m.

Čtěte také: Charakteristika havajských květin

Záměny: Druhý druh Wilkesia hobdyi, je také endemitem ostrova Kauai. Je velmi vzácný, kriticky ohrožený, jeho výskyt je omezen na několik velmi suchých hřebenů v nadmořské výšce 900-1300 m. Je celkově menší, dorůstá jen 60 cm, kvete obvykle od září do října, někdy až do prosince.

Poznámka: Rodové jméno Wilkesia rostlina získala na počest Charlese Wilkese (1798-1877), amerického námořního důstojníka a objevitele.

Vliv Člověka a Ochrana Ekosystému

Na životní prostředí měl největší vliv příchod člověka, nutnost chovat dobytek způsobila velké škody na krajině i ekosystému ostrovů. O zachování tohoto vzácného ekosystému se pokouší americká vláda tím, že ho vyhlásila mořskou rezervací. Ničivých zásahů člověka by měla být uchráněna např. kareta obrovská nebo tuleň havajský.

Invazivní Rostliny

Historické okolnosti hrají v rostlinných invazích klíčovou roli, přesto jim bývá věnována poměrně malá pozornost. Srovnávací studie doby zavlečení v nepůvodních flórách různých částí světa (Havajské ostrovy, Nový Zéland, Azory, střední Evropa) ukázala, že druhy dříve zavlečené jsou v současnosti hojnější a mají širší geografické rozšíření.

Kauai - Zahradní Ostrov

Kauai je známý jako "Zahradní ostrov" díky svému bujně zelenému horskému terénu a dechberoucím přírodním scenériím. Jednou z nejvýraznějších rysů Kauai je Nepali Coast, západní pobřeží ostrova, které je zdobené strmými útesy, zelenými horami a kaskádami vodopádů. Kauai je rovněž známý svými vodopády, jako je Wailua Falls, kterým vévodí nádherná kaskáda padající do tropy ohraničeného bujnou zelení.

Čtěte také: Řešení pro plovoucí ostrovy odpadu

Na Kauai si můžete užít širokou škálu venkovních dobrodružství, jako je pěší turistika po náročných stezkách, potápění v průzračných vodách oceánu, plavba kajakem po řekách a šnorchlování u korálových útesů. Místní kultura Kauai je stejně působivá jako jeho přírodní scenérie. Ostrov je domovem mnoha historických památek, jako jsou chrámy a staré vesnice, které nabízejí pohled do bohaté minulosti havajského národa.

Čtěte také: Řešení odpadu na Bartos ostrovech

tags: #havajske #ostrovy #ekosystem #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Dopad recyklace nopové fólie na životní prostředí
• Hry s přírodou v mateřské škole
• Krizový plán ORP – analýza rizik
• Rizika výroby keramiky pro životní prostředí
• Vzdělávání pro udržitelný rozvoj