Jak efektivně řešit odpad v kuchyni a zbavit se zápachu

Kuchyně je svým způsobem paradoxní prostor. Vaří se v ní, voní to tam, žije a zároveň je to místo, kde vzniká nejvíc odpadu v celé domácnosti. Pokud není systém dobře nastavený, stačí pár horkých dní nebo jedno zapomenuté víko a idylická atmosféra se promění v nepříjemný pach, který se drží v prostoru déle, než bychom čekali. Přitom nejde o nic složitého.

Prevence zápachu v kuchyni

Většina zápachu v kuchyni má jednoho viníka: bioodpad. Organické zbytky se začnou rozkládat už během několika hodin, zvlášť v teple a vlhku. Pomáhá několik jednoduchých, ale zásadních pravidel:

• Bioodpad vynášejte denně.
• Používejte kompostovatelné sáčky, které zabrání znečištění nádoby a usnadní manipulaci.
• Dobrou službu udělají i přírodní absorbéry pachů. Jedlá soda na dně koše neutralizuje kyselé pachy, savý papír zachytí vlhkost.

Zápach z odpadu vzniká vždy kombinací tří faktorů: vlhkosti, tepla a času. Když dokážete jeden z nich eliminovat, problém se výrazně zmenší. Když zvládnete všechny tři, zmizí téměř úplně.

Tipy pro minimalizaci zápachu

• Menší koš na bioodpad: Paradoxně čím větší nádoba, tím větší problém se zápachem. Menší koš vás přirozeně nutí bioodpad vynášet častěji, což je nejúčinnější prevence.
• Soustředění třídění do jedné zóny: Ideální je soustředit třídění do jedné zóny, nejčastěji pod dřez. Vestavné výsuvné systémy dnes umožňují kombinovat více nádob vedle sebe, aniž by zabíraly zbytečně mnoho místa.
• Typ víka: Otevřené koše působí poměrně prakticky na první pohled, ale v reálném provozu jsou zdrojem pachů. Dobře těsnící víko, ideálně s pomalým dovíráním, výrazně omezuje šíření zápachu.

Údržba a čištění

Ani sebelepší systém neobstojí bez pravidelné údržby. Nádoby na odpad by měly projít důkladným mytím alespoň jednou týdně, v létě častěji. Nezapomínejte ani na okolí. Skříňka pod dřezem bývá místem, kde se hromadí drobky, zbytky nebo vyteklé tekutiny. Ty pak vytvářejí pach, který si často s odpadem ani nespojíte. Jednou za čas prostor vytřete octovou vodou nebo roztokem s citronem, přírodní dezinfekce funguje překvapivě dobře.

Další zdroje zápachu

• Obaly od masa, ryb a mléčných výrobků: Stačí malé množství bílkovin a během pár hodin vznikne typický nepříjemný odér. Řešení je jednoduché: obaly krátce opláchněte studenou vodou.
• Odpad v dřezu: Tuky a zbytky jídla ulpívají na stěnách potrubí a postupně zapáchají.

Prevence vzniku odpadu

Prevence začíná už při nákupu. Čím méně odpadu přinesete domů, tím menší je šance, že bude kuchyň zapáchat. Upřednostňujte potraviny bez zbytečných obalů, používejte vlastní sáčky na ovoce a zeleninu a doma potraviny přesypávejte do uzavíratelných dóz. Velkou roli hraje i plánování vaření. Zbytky nejsou selhání, ale surovina. Zeleninové odřezky lze zamrazit na vývar, přezrálé ovoce využít do koláčů, starší pečivo proměnit ve strouhanku.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Kompostování

Pokud máte zahradu, kompostování je nejefektivnější cesta, jak snížit množství kuchyňského odpadu i zápachu. Správně vedený kompost nepáchne, naopak spíše voní po zemině. Klíčem je rovnováha mezi vlhkými a suchými složkami. V bytových podmínkách vyzkoušejte komunitní kompostér nebo domácí vermikompostér s kalifornskými žížalami. Ten ale vyžaduje disciplínu: pravidelné krmení, správnou vlhkost a vhodné umístění.

Alternativní řešení

Pokud nechcete překrývat pachy vůní, použijte filtr s aktivním uhlím. Prodávají se malé kapsle nebo sáčky, které skutečně pachy absorbují, ne jen maskují. Fungují lépe než osvěžovače.

Jak vyčistit ucpaný odpad u dřezu

Řešíte, jak vyčistit ucpaný odpad u dřezu? Nejste v tom sami.

1. Asi nejčastěji lidé při řešení ucpaného odpadu ve dřezu používají gumový zvon. A jak pomocí zvonu ucpaný odpad uvolnit? Dřez zašpuntujte, napusťte do něj teplou vodu a ucpěte hadrou přepadovou vpusť. Pak místo zátky nasaďte na odtok zvon a pumpujte.
2. Jak konkrétně odpad sodou vyčistit? Není to nic složitého. Nasypte dva sáčky sody (nebo jeden větší sáček) do sifonu, přilijte hrnek octa a nechte zhruba 15 až 30 minut působit. Pak už jen stačí prolít odpad několika litry horké vody a máte hotovo.
3. Pokud nemáte doma zrovna sodu, stejně dobře poslouží prášek do pečiva (opět v kombinaci s octem) nebo obyčejná kuchyňská sůl.
4. Když si zadáte do vyhledávače dotaz: Jak na ucpaný odpad - je zmiňována také teplá Coca-Cola.
5. Další možností, čím vyčistit ucpaný odpad, je použití nějakého ekologického přípravku (biopreparátu) s živými bakteriemi.
6. Pokud máte pocit, že na ucpaný odpad potřebujete tzv. těžší kalibr, dobrou zkušenost mají lidé s přípravky na bázi hydroxidu sodného. Nejprve do odpadu nalijte horkou vodu, pak nasypte hydroxid a za pár minut zase nalijte horkou vodu.

Jestliže je odpad totálně ucpaný, že uvedené rady nepomohly, pak doporučujeme sifon rozebrat a celý ho vyčistit. Snažte se drobky a zbytky od jídla vyhazovat do koše. Vyhněte se vylévání oleje po smažení do odpadu.

Drtič odpadu

Je jasné, že drobného odpadu je ve dřezu hodně, takže výborným řešením, jak výrazně snížit riziko ucpání dřezového odpadu, je pořídit si drtič odpadu. Navíc drtič dokáže podrtit i pecky, kosti či odřezky masa, takže už si nemusíte dělat starosti s tím, že vám v koši zapáchají zbytky jídla. A nemusíte mít obavy, že by se kvůli drtiči u dřezu nemohly pohybovat děti. Drtič je zcela bezpečné zařízení.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Zero Waste v restauracích

„Nikdo netvrdí, že restaurace může fungovat úplně bez odpadu. Je ale důležité, abychom se k téhle ideální představě přiblížili, jak to jen jde,“ zdůrazňuje hned na úvod šéfkuchař Esky Martin Štangl. Největším dodavatelem všech restaurací je příroda, a proto je na čase vrátit jí to, co jsme si vzali bez faktury. Zpočátku budete muset vyřešit řadu nových problémů a výdajů. Berte to jako vstupní poplatek, který se vám časem mnohonásobně vrátí.

Kroky k minimalizaci odpadu v restauraci

1. Na počátku byl obal: Prvním a nejjednodušším krokem je začít třídit: plast, papír, sklo, oleje a tuky, směsný odpad i zbytky na kompost. To ovšem samozřejmě vyžaduje prostor. Najít ve skladě místo pro několik různých košů a pro popelnice obvykle není legrace. Stejně těžko se hledá potřebný čas. „Když nám zbude starý nebo nepovedený chleba, schováme ho pro farmáře. Jistě, je to zase práce, a hlavně čas navíc, někdo musí chleba naložit a odvézt. Ale to k zero waste patří,“ vysvětluje Martin.
2. Vratné obaly a zálohování: Třídit a používat recyklovatelné materiály je sice skvělé, množství odpadu tím ale nesnížíte. Jedním z řešení jsou vratné obaly, což na počátku znamená o něco větší, zpravidla však jednorázovou investici. „Nakoupili jsme si bedny a dodavatelé nám v nich vozí zboží. Hromadily se nám tu totiž kupy papírových krabic a přepravek,“ vypráví Martin. Pokud se rozhodnete rozšířit služby o prodej ve skle, můžete lahve a sklenice zálohovat. Připravte se na byrokracii a vyklízení skladovacích prostor, je to ale vstřícné gesto vůči zákazníkovi i životnímu prostředí.
3. Přemýšlet a měnit: Mezi často propírané obaly patří litrové tetrapaky od mléka, které se velkými provozy hrnou doslova jako lavina. Jak ji zastavit? „Začali jsme odebírat nekonvenční mléko v pětilitrových sáčcích. Je to sice plast, díky větším balení jsme však snížili nejen spotřebu tetrapaku, ale také objem odpadu. Do budoucna plánujeme nerezové barely, ve kterých by nám farmáři vozili mléko. Hledáme proto vhodné výčepní zařízení,“ dodává Martin.
4. Vyhazovat co nejméně: Většina podniků se vyhazování zbytků nevyhne. V gastronomii se však už delší dobu mluví o logickém východisku - kompostování. „Na několik týdnů jsme si vypůjčili kompostér, abychom zjistili, co to obnáší. V první řadě to vůbec není levná záležitost. Některé stroje sice zpracují i ubrousky nebo natrhané kartony, zato si neporadí s většími kostmi, takže potřebujete i drtičku. Čase to určitě dotáhneme,“ plánuje šéfkuchař cateringu White Circus David Rejhon. Kompostovat se ovšem dá i bez techniky. „Náš dodavatel nám přiváží bylinky na platíčkách i se zeminou. Jakmile rostlinu ustřihneme, necháme hlínu v bednách a dáváme mu ji na zkompostování. Připadá mi to jako fajn způsob, jak půdě vrátit živiny, které z ní získáváme,“ uvažuje Martin Štangl.
5. Domluvit se s dodavatelem: Zatímco v kuchyni je zero waste víceméně přirozená záležitost, v provozu se postupně vynoří otázky, které si dřív restaurace nepoložily. „Snažit se vařit beze zbytků je pro kuchaře automatické, úplně nové pro mě ale bylo hledat řešení, jak nakupovat, zásobovat a jak spolupracovat s dodavateli,“ připouští Martin. Z kuchyně na pole je to pěkný kousek - díky komunikaci se však učí kuchaři i farmáři. Najednou tak zjistíte, že je možné zachránit i suroviny, které dřív měly nálepku „neprodejné“, anebo mezi řečí natrefíte na recept, který vás ve škole nenaučili. Spousta plodin nebo jejich částí se zbytečně zaorává. „Kořen libečku můžete usušit a rozemlít na hodně aromatické, nasládlé koření. Rozkvetlou pažitku, kterou by farmář neprodal, jsme odkoupili, nasušili a celou zimu používali na zdobení jídel místo drahých květin z dovozu,“ uvádí šéfkuchař Esky několik příkladů. Tobolky ani květy přezrálých ředkviček nebo košťál přerostlého hlávkového salátu v běžných obchodech nenajdete, přitom v kuchyni při troše šikovnosti najdou uplatnění „Od farmářů záměrně bereme i to, co by museli kvůli neodpovídajícímu tvaru nebo vzhledu zlikvidovat. Poškozená zelenina je pořád stejně dobrá,“ podotýká David Rejhon.
6. Nabídnout zákazníkovi řešení: Kvantita, cena, kvalita - tři faktory, které jsou pro hosty zásadní, ovšem v různém pořadí. Snažte se proto zákazníky naladit na svou strunu. „Donedávna jsme na každý stůl automaticky nosili chleba s máslem, ale ve výsledku jsme toho spoustu vyhodili. Proto se teď hostů nejprve ptáme,“ dává Martin příklad. Důležité je promyslet velikost porcí a složení menu, aby se lidé najedli dosyta, a přitom pokud možno nenechávali na talíři zbytky. Poplatky za nedojedené jídlo v případě konceptu all you can eat, sleva na kávu do vlastního kelímku či hrnku nebo levnější oběd do přinesené krabičky - to všechno může být pro hosty motivací i důvodem k zamyšlení. Limonáda bez brčka, ručníky místo papírových ubrousků na ruce, cukr a mléko v cukřence a konvičce - některé změny lidé přijmou rádi a s pochopením. Rozdávat zbytky jídla jen tak na ulici není ze zákona možné, ale například doprodat večer denní menu za poloviční cenu nikdo nezakázal. A jak je to při cateringu? „Se zbytky po akci nemůžeme udělat nic, protože ty už nepatří nám, ale klientovi. Snažíme se ovšem dobře propočítat gramáže porcí, aby se převážná část jídla snědla,“ říká David Rejhon. I v cateringu můžete komunikovat a ovlivnit tak klienta. Přírodní materiál nebo porcelán místo plastového nádobí, zbytky pečiva pro dobytek známého chovatele - většina zákazníků taková doporučení uvítá. „Kdysi nám na konferenci zbylo několik beden sladkých donutů a klient nevěděl, co s nimi. Nabídl jsem mu, že je odvezeme do nadace Naděje, a on souhlasil.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

tags: #odpad #v #kuchyni #řešení #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Metodika environmentální výuky
• Průměrné emise kamionů
• Návrat ochočených opic do divočiny
• Efektivní nakládání s komunálním odpadem
• Systém Výměny Nádob na Odpad v Kurimi