Dopady klimatických změn na faunu a flóru v městském prostředí

Klimatické změny už nejsou jenom fikcí, ale skutečností. Oteplování planety, tání ledovců - to je jen málo toho, co klimatické změny přinášejí. Každý rok zažíváme silnější vedra, delší sucha a intenzivnější deště. Změna klimatu způsobená lidskou činností vede k rostoucí frekvenci a intenzitě extrémních meteorologických jevů, které mají vážné dopady na životní prostředí i společnost, střední Evropu nevyjímaje.

Zároveň však mění i tvář krajiny v okolí měst. S tím souvisí i šířeni živočišných druhů do severnějších časti nejen Evropy. Přehřáté byty, rozpálené chodníky, usychající zeleň, úbytek biodiverzity i znečištěné ovzduší jsou nebezpečím, které ovlivňuje všechny živé tvory. S tím, jak se rozšiřuje výstavba, mizí i lesy, louky a zemědělská půda.

Adaptace ptactva na městské prostředí

Významným obyvatelstvem městské krajiny je ptactvo, přičemž někteří volně žijící ptáci se dokázali přizpůsobit i silně urbanizovanému prostředí měst. Ptáci, kteří odlétali na zimu do teplejších krajin, tady někdy zůstávají, jako např. červenka obecná, špaček obecný, čap bílý a mnoho dalších. A ti, kteří k nám přilétali na zimu, sem už nelétají nebo velmi málo, jako např. havran polní.

Pro většinu z nich ale platí, že ke svému životu potřebují stromy, keře a další zeleň v co nejlepší kvalitě. Pokud si ptáci přímo v korunách stromů nestaví svá hnízda, používají materiál ze stromů k jejich stavbě. Samotné koruny jim také slouží jako úkryt před sluncem, horkem a dalšími projevy nepříznivého počasí, před predátory, lidmi, ale třeba i ohrožující dopravou. Hustá a kvalitní síť městské zeleně je tak potřebným adaptačním i mitigačním opatřením nejen pro lidi, ale i jejich ptačí a hmyzí sousedstvo.

Pro ekosystém jsou významné i stromy odumírající a rozkládající se, protože se stávají domovem pro další drobné živočichy. Ve stromech s dutinami a vyšším podílem mrtvé dřevní hmoty mohou ptáci hnízdit, nacházet potravu, ale i úkryt v době mimo hnízdění. Ubývající přirozený prostor pro ptactvo se tak lidé snaží doplňovat skrze stavbu ptačích budek. Podle České společnosti ornitologické se však nejedná o rovnocenné řešení.

Čtěte také: Nemak u Havraně: Pohled na spor

Kromě stromů nachází ptáci svá útočiště také v keřích nebo vysoké trávě. Mezi takové druhy patří konipas bílý, rehek zahradní nebo červenka obecná. Jejich přirozené útočiště jim však narušujeme plošným sečením trávy, kdy jsou velké plochy naráz posekány na výšku několika centimetrů. Tento typ sečení vede také k vysychání, degradaci a přehřívání půdy, což přispívá k negativnímu jevu městského tepelného ostrova. Řešením může být takzvané mozaikové sečení, kdy se lokalita rozdělí do několika úseků, které se v sečení průběžně střídají. Zůstanou tak i místa s vyšším porostem, která nabízí úkryt ptactvu a zadržují vláhu.

Lidsko-ptačí soužití symbolizují bezesporu i krmítka. Každý dobrý úmysl je však důležité předem promyslet a zvážit svoje možnosti. Česká společnost ornitologická doporučuje krmit ptactvo od listopadu do března a upozorňuje na nutnost pravidelné údržby krmítka. To se totiž může stát místem šíření nemocí, především trichomonózy. V takovém případě je potřeba s krmením přestat, místo vydezinfikovat a počkat alespoň čtrnáct dní než do krmítka opět nasypete zrní.

Volně žijící ptactvo se na změnu klimatu částečně adaptuje, třeba i životem ve městech. Mnohé řeky v zimě nezamrzají, je zde o několik stupňů tepleji a i v největším suchu je do určité míry dostupná voda. Pro některé druhy tedy panuje ve městech příznivější klima. Nicméně pro ptactvo je klíčová i celoroční dostupnost drobných vodních zdrojů, a to jak kvůli pití, tak i očistě peří a ochlazení se v horkých dnech. Těchto prvků je však v husté zástavbě nedostatek, navíc nadprůměrné teploty a sucho pociťujeme po delší období roku, od jara až do začátku podzimu. Rozhodně tedy pomůže, když ptákům vytvoříme pítko.

Kromě této pravidelné pomoci je možné se obracet na odbornictvo a záchranné stanice pokud jste svědky*němi toho, že se volně žijícímu ptactvu nedaří dobře. Během horkých letních dnů se do záchranných stanic dostávají například mláďata rorýsů, která vypadnou z hnízda. Rorýsi často sídlí v dutinách pod střechami, které se v létě rozpálí.

Není to však “jen” změna klimatu, která ohrožuje ptactvo. Pro současnou městskou výstavbu jsou typické velké skleněné plochy, které však ptáky (a hmyz) dezorientují a střet s nimi může být až smrtelný. Co naopak lidé nekriticky instalují na balkonech, parapetech nebo třeba sochách jsou různé sítě, bodce a další odpuzovače především proti holubům. Sítě a další bariéry ale často způsobují jejich úhyn, a to za bolestivých okolností. V sítích se pochopitelně mohou zamotat i jiní ptáci jako poštolky nebo chráněné kavky.

Čtěte také: Ekologická stabilita v zemědělství

S jakými obyvateli*kami z ptačí říše se nejčastěji potkáme v českých městech? Poslední dvě zmíněné - labutě a kachny - lidé rádi přikrmují starým pečivem. Ve skutečnosti je to však činnost více škodlivá než užitečná. Pečivo totiž rozhodně není vhodnou potravou pro vodní ptactvo. Je chudé na živiny a obsahuje sůl a koření, se kterými se zažívací ústrojí ptactva neumí vyrovnat. Pokud se ptáci stravují převážně doneseným pečivem, nemají pak motivaci vyhledávat pro sebe přirozenější a stravitelnější potravu. Nevhodná potrava také vede k deformaci kostí a peří (tzv. syndrom andělských křídel). U dospělých ptáků je bohužel poškození nevratné. Slabé kosti a křídla pak ptáky omezují v pohybu a schopnosti létat, v důsledku čehož mají problém s vyhledáváním další potravy. Problémem se však stává i nesnězené pečivo rozkládající se ve vodě. Zbytky znečišťují vodu, narušují vodní ekosystém a podporují růst nežádoucích bakterií a plísní. Pokud už se rozhodnete vodní ptáky krmit, doporučuje odbornictvo používat různé druhy obilovin jako kukuřici, pšenici, žito, ječmen a oves.

Dopady na vodní živočichy

Přesuňme se k rybám, dalším vodním tvorům, které ohrožuje sucho a snižování hladiny řek a vodních ploch. Nižší hladina (klidně i o metr vody) se totiž rychleji přehřívá a teplota může během horkých dní vystoupat až k třiceti stupňům Celsia. Během vln veder jsou pak nejvíce ohroženy druhy náročné na obsah kyslíku jako candáti nebo sumci, kteří loví u dna. Ve stojatých vodách, typických pro české rybníkářství, se při teplotách překračujících devětadvacet stupňů kyslík přestává ve vodě rozpouštět úplně. Jak uvádí bioklimatolog Matěj Orság z CzechGlobe, takové podmínky představují zásadní výzvu pro tradiční způsob chovu kapra obecného. V posledních letech došlo k velkým úhynům ryb způsobeným právě kombinací horka, nízké hladiny a nedostatku kyslíku, například v Moravskoslezském nebo Jihomoravském kraji.

Chovatelé*ky se v takových situacích snaží snižovat krmné dávky, aby zpomalili metabolismus ryb, a provzdušňovat vodu pomocí aerátorů, kompresorů a hadic. Po dešti nebo bouřce se hladina kyslíku většinou zvýší a ryby bývají aktivnější. Instituce spravující vodní plochy proto přistupují ke snižování počtu vysazovaných ryb, aby se rybníky nepřetěžovaly. Vodní plochy však nejsou jen místem pro chov ryb.

Domácí mazlíčci a hospodářská zvířata

Vedle volně žijících zvířat s námi žijí ve městech také domácí mazlíčci. A není jich málo. Podle evropských statistik má alespoň jednoho psa přibližně 42 % českých domácností a kočku 23 %. Mimolidské bytosti jsou tedy běžnou součástí našich domácností a rodin. I pro tyto bytosti představuje horko výraznou zátěž. Psům se mohou například při procházce po rozpálených površích, jako je beton či asfalt, popálit tlapy. Navíc jsou mnohem blíže zemi a vdechují teplejší vzduch, což může vést k rychlejšímu přehřátí. Při extrémních vedrech není ani vhodné se zvířaty cestovat.

Samostatnou kapitolou je osud zvířat chovaných v zajetí, ať už jde o cirkusy nebo zoologické zahrady. Jejich podmínky upravují právní předpisy (Zákon č. 246/1992 Sb. a Zákon č. 162/2003 Sb.), přesto může být pobyt v nepřirozených podmínkách deprimující a stresující, obzvlášť při extrémních projevech počasí v důsledku klimatické změny.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Wellbeing hospodářských zvířat je dlouhodobým tématem ochranářských organizací, expertů*ek i aktivistů*ek. Bez ohledu na hodnotové postoje je však jisté, že vlny veder jsou pro hospodářská zvířata výraznou zátěží. Podle veterinářky Jany Přikrylové vedou horka ke snížení produkce mléka, vajec i masa. Chovatelstvo by proto mělo zajistit dostatek stínu, vody, možnost ochlazení a nepřehánět počet zvířat na jednom místě.

Hospodářská zvířata však nejsou přítomná jen na farmách. I ve městech nalezneme řadu hospodářských zvířat, například policejní koně. V Česku působí tito speciálně trénovaní koně v Praze, Brně, Pardubicích, Zlíně či Ostravě. Přestože za sebou mají výcvik, takže by měli být méně citliví na hluky a světelné podněty, i pro ně je zatěžující extrémní počasí. Koně v našich sídlech mohou být chování proto, aby spásáním regulovali traviny, jsou využíváni při obdělávání půdy, například v parcích nebo územích s vysokým stupněm ochrany.

Změna klimatu dopadá na všechny, nejen na lidi a infrastrukturu, ale i na volně žijící živočichy, mazlíčky, zvířata v zajetí i hospodářská zvířata. Na rozdíl od lidí však zvířata nemohou ovlivnit kroky směřující ke klimaticky příznivější budoucnosti.

Inspirace z Ořechova: Jak se obec adaptuje na změny klimatu

Dopady změn klimatu se nevyhýbají ani obcím na Slovácku. Také zde trápí místní krajinu nebývalá období sucha, nebo naopak intenzivní srážky, které způsobují častější povodně, prohlubují půdní erozi či ničí úrodu místních plodin. Ořechov u Uherského Hradiště je dalším příkladem obce, která se aktivně snaží řešit dopady klimatické krize v okolní krajině ruku v ruce se svým rozvojem a výstavbou nových domů v rámci dlouhodobé spolupráce s Typha ateliérem z Brna.

Podle starostky Jarmily Jilgové došlo v posledních letech k výraznému úbytku vody v okolní krajině. „Rostliny napadají více škůdci, objevují se plísně, nemoci, se kterými jsme se před tím nesetkali,“ zmiňuje starostka. Půdní eroze a náhlé, intenzivní srážky způsobují také častější zaplavování středu obce. Před několika lety proběhly v Ořechově pozemkové úpravy, které uspořádaly vlastnická práva dílčích pozemků. Plochy, na kterých lze uskutečnit krajinná opatření, tedy přešly do vlastnictví obce. Po pozemkových úpravách bylo třeba zjistit, v jakém stavu jsou obecní plochy zeleně. A tuto studii zeleně pro Ořechov zpracoval v roce 2017 brněnský Typha ateliér, čímž byla zahájena dlouhodobá spolupráce.

Nicméně hlavním současným projektem je podle krajinářských architektů i starostky vytvoření zasakovacích průlehů na velkých blocích orné půdy, které pozastaví rozsáhlou erozi a splach dešťové vody a propojí se s již existujícími biokoridory. V Ořechově je naplánováno i mnoho dalších adaptačních a mitigačních opatření, která mohou za pár let přeměnit zdejší krajinu k nepoznání. Na prvotní studii stavu obecních ploch zeleně navázalo participativní mapování a plánování, které proběhlo v lednu 2018. Klíčová byla především druhá část, které se zúčastnilo sedmnáct aktivních občanek a občanů Ořechova. Účastníci a účastnice setkání nejdříve prostřednictvím procházky mapovali Hůrky a Hájky a poté společně diskutovali nad budoucím plánem těchto lokalit. Hlavním záměrem mapování a plánování bylo vytvořit společnou vizi, jak s územím dále pracovat, což se až na pár komplikací podařilo.

Do plánu veřejné výstavby byla také začleněna protierozní a další klimatická opatření. Voda ze zpevněných ploch, z obecních chodníků a komunikací je stahována do vsakovacích pásů, které ústí do retenčních neboli zasakovacích jezírek. Necelý metr hluboké, půl metru široké zpevněné průlehy nelze vytvořit v členitém terénu tak, aby měly jednotný ráz, takže místy tam budou prohlubně, které budou fungovat jako zasakovací plochy. Svahy průlehů pak budou osázeny stromy a keři.

Nedílnou součástí strategie zadržování vody v krajině je také vytváření ekologicky pestrých biocenter, která propojují biokoridory, a interakčních prvků, tedy postupné navracení remízků do krajiny jednotvárných polí. V extravilánu Ořechova byla navržena a realizována síť několika biokoridorů a interakčních prvků spojující nová biocentra s mokřady a tůněmi. Tyto remízky byly osázeny původními stromy (například dub, javor babyka, lípa, habr) a keři (líska, kalina, trnka, ptačí zob, brslen) včetně ovocných dřevin a ořešáků.

Výsadba remízků a stromořadí či budování tůní a mokřadů je jen jednou stránkou opatření zmírňujících dopady klimatické krize. Dalším důležitým bodem klimatické transformace jsou energetická opatření redukující plýtvání energie a rozvíjející energetickou soběstačnost obce. Díky geografickým podmínkám Ořechova se v této obci nejvíce nabízí využití potenciálu sluneční energie. Vedení obce si toho je vědomo, proto usiluje o instalaci solárních panelů na obecní budovy. V roce 2022 se v rámci Dobrovolného svazku obcí Ořechov a Vážany vybudovala čistička odpadních vod, navracející čistou vodu zpět do potoka, na níž by měla v roce 2023 vzniknout fotovoltaická elektrárna.

Postoj Čechů ke klimatickým změnám a energetické transformaci

Většina Čechů vnímá negativní dopady klimatických změn, za šetrnější zdroje energie však připlácet nechce. Negativní dopady klimatických změn pociťuje podle průzkumu E.ON Barometr udržitelnosti, jehož se zúčastnilo 1557 respondentů, až 65 procent lidí v Česku. Třetina z nich navíc očekává značné zhoršení v příští dekádě, ať už v podobě extrémního počasí, vyšších cen energií a vody nebo v úbytku biologické rozmanitosti. I proto velká část Čechů podporuje výrobu energií z obnovitelných zdrojů. Například rozvoj větrné energetiky podpořilo 80 procent respondentů, přes 68 procent se vyslovilo také pro jadernou energii.

Průzkum ale podle tvůrců zároveň zjistil silný rozpor mezi obavami z budoucnosti a ochotou něco změnit. "Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Celkem 84 procent dotázaných deklarovalo, že chce nebo se snaží žít udržitelně. Většina Čechů tak podle šetření volí hlavně jednoduchá opatření jako zhasínání světel, snižování teploty topení nebo úplné vypíná spotřebiče. Při ochraně biodiverzity pak většina lidí považuje za nejefektivnější sázení stromů, podporu udržitelného zemědělství a minimalizaci tvorby odpadu a spotřebovaných věcí.

Průzkum se zaměřil také na povědomí Čechů o energetické transformaci, tedy o postupném přechodu od fosilních paliv k výrobě z obnovitelných a nízkoemisních zdrojů.

tags: #havran #klimatické #změny #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Příklady environmentálních výkazů
• Zemědělství a biodiverzita
• Čištění odpadů železa
• Zkušenosti s ubytováním v Tunisku
• Ochrana ovzduší: paragraf 17