Kontroverze Kolem Továrny Nemak u Havraně a Role Úřadů

Případ hliníkárny společnosti Nemak zaznamenal další přírůstek do velké řady nezákonností provázejících jeho výstavbu od samého počátku.

Mexická společnost NEMAK, rozsáhle podporovaná investičními pobídkami se s posvěcením vlády rozhodla umístit svou slévárnu na výrobu hliníkových hlav do automobilových motorů do oblasti, kde Rajterovi léta úspěšně sedlačí.

V roce 2001 se na EPS obrátila rodina sedláka Rajtera, která hospodaří v posledním zachovalém zemědělském území těžbou postiženého regionu, v okolí Havraně u Mostu. Od té doby se EPS kauze intenzivně věnuje - účastní mnoha správních a soudních řízení týkajících se továrny společnosti NEMAK a průmyslové zóny Joseph.

EPS především poukazuje na nesmyslnost a nezákonnost umístění zóny Joseph v dané lokalitě a zdravotní rizika spojená s továrnou NEMAKu, která bude zdrojem rakovinotvorných dioxinů.

Ústecký Krajský úřad i místní pracoviště Ministerstva životního prostředí (MŽP) totiž chrání investici Nemaku nezákonně a nadstandartně, navíc na úkor práv účastníka řízení - Ekologického právního servisu (EPS - nevládní sdružení právníků chránící právní cestou životní prostředí a lidská práva), když se odmítli řádně zabývat jeho odvoláním o zásahu do krajinného rázu stavbou továrny.

Čtěte také: Činnosti odboru životního prostředí Prostějov

V lednu 2003 Magistrát města Mostu vydal souhlas se zásahem do krajinného rázu stavbou Nemaku, ale opomenul do řízení přizvat právě EPS. Právníci EPS proto v hned v březnu 2003 podali opravné prostředky, na jejichž základě Krajský úřad v Ústí nad Labem dospěl k závěru, že řízení i samotný souhlas se zásahem do krajinného rázu jsou nezákonné (1). Proto také zahájil přezkumné řízení.

V něm však navzdory předpokladům a právní logice napadené rozhodnutí nezrušil a dospěl ke kurióznímu závěru: přezkumné řízení zastavil s odůvodněním, že EPS, o porušení jehož práv se jednalo, nebyl účastníkem tohoto přezkumného řízení. Když se pak právníci EPS před rokem, v lednu 2004, proti nepochopitelnému rozhodnutí odvolali, museli podat nejprve několik stížností proti průtahům v řízení, aby jim nakonec krajský úřad v závěru roku 2004 stručně oznámil, že odvolání EPS ztratil.

Když se poté konečně odvolání EPS dostalo na stůl odvolacímu orgánu, na pobočku MŽP v Ústí nad Labem, ta odvolání zamítla s absurdním odůvodněním, že mezitím stačil Nemak v dobré víře nabýt práv.

Díky velice nestandartnímu, liknavému a nezákonnému postupu krajského úřadu totiž Nemak mezitím získal územní rozhodnutí pro rozšíření své továrny, stejně jako tzv. integrované povolení, které s rozhodnutím o souhlasu se zásahem do krajinného rázu již počítaly.

Právník EPS Jiří Nezhyba k tomu konstatuje: „Krajský úřad i ministerstvo bez uzardění a nezákonně vycházejí Nemaku vstříc, a to s odůvodněním, nad kterým zůstává rozum stát.

Čtěte také: Prostějov: Ekologická újma

V únoru 2002 se EPS obrátil na veřejného ochránce práv, pana Otakara Motejla, který provedl šetření a dal zapravdu všem námitkám EPS a potvrdil, že tzv. odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu továrny NEMAKu bylo provedeno nezákonně. Když poté nebyly v návrhu změny územního plánu nijak zohledněny námitky a připomínky havraňských, kteří si přáli zachovat v místě připravované zóny plochu pro hospodaření, paní Rajterová v září 2002 navrhla vyhlásit o této otázce místní referendum.

Tehdejší komunistický starosta Havraně však odmítl referendum vyhlásit a jeho rozhodnutí později posvětili i nově zvolení zastupitelé. Paní Rajterová proto v říjnu 2002 podala ústavní stížnost, kterou chtěla docílit vyhlášení referenda. Dne 15. 4. 2003 NEMAK požádal Krajský úřad Ústeckého kraje o vydání tzv. integrovaného povolení, které bezpodmínečně potřebuje pro rozšíření své výroby. Bez integrovaného povolení nelze získat stavební povolení a tedy začít stavět.

V mezidobí od podání stížnosti k ústavnímu soudu však NEMAK stihl dostavit svou továrnu (150 tisíc ks hlav ročně), která v říjnu 2003 slavnostně zahájila výrobu. Mostecký stavební úřad již v dubnu 2003 vydal územní rozhodnutí na více než desetinásobné rozšíření závodu NEMAKu (1,6 miliónů ks hlav ročně). Na základě odvolání krajský úřad sice toto rozhodnutí zrušil, ale v novém řízení již bylo rozšíření NEMAKu povoleno.

Ústavní soud 11. prosince 2003 vyhlásil nečekaný verdikt, když odmítl ústavní stížnost paní Rajterové. Značně nestandardní postup, kdy senát soud odmítl stížnost až poté, co proběhlo ústní jednání, odůvodnil soud tím, že nemohl nařídit obci Havraň, aby referendum s konkrétními otázkami vyhlásila, neboť by takto sám nahradil rozhodnutí samosprávy. Rozhodnutí soudu je nutno vzhledem k okolnostem celého případu považovat za politické.

Zastupitelstvo obce Havraň schválilo nový územní plán své obce, který určuje a podstatně rozšiřuje území pro průmyslovou zónu. Ministerstvo životního prostředí v říjnu 2004 zamítá odvolání EPS a Nemak tak získává tzv. integrované povolení, potřebné pro zahájení stavebního řízení pro své rozšíření. Integrované povolení bylo však zatíženo takovou mírou pochybení a nezákonností, že EPS podal v prosinci 2004 žalobu.

Čtěte také: Kontaktujte Odbor životního prostředí

O dramatickém osudu rodiny Rajterů pojednává výstava fotografií Ibry Ibrahimoviče „Příběh sedláka Rajtera - od kolektivizace ke globalizaci“. Fotografie z výstavy získaly hlavní cenu a první místo ve své kategorii v soutěži Czech Press Photo 2003. Záštitu nad celým projektem poskytl pan Václav Havel. Výstava byla k vidění mimo jiné v Galerii Václava Špály na Národní třídě, v Senátu Parlamentu ČR, v brněnském Divadle Husa na provázku, či Mázhausu radnice města Plzně.

1) Krajský úřad Ústeckého kraje oznámil EPS přípisem ze dne 24. 7. 2003, č.j. 2164.1/OZP 03/246/ ODP 029/03 zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí o zásahu do krajinného rázu podle § 65 správního řádu. V tomto oznámení označil postup magistrátu v řízení za nezákonný a rozhodnutí o souhlasu se zásahem ze dne 23. 1. 2003 za nezákonné z důvodu, že EPS, který řádně požádal o poskytování informací ve smyslu § 70 zákona č. 2) Účastenství EPS v uvedeném přezkumném řízení byla nepochybně založena ve smyslu § 14 odst. 1 věty první správního řádu, neboť se v uvedeném řízení jednalo o porušení práv EPS - § 14 odst.

tags: #odbor #životního #prostředí #havraň #kontakty

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkový koš do kuchyně: Průvodce
• Podmínky garantovaného tarifu
• Odpadní rostlinné oleje a česká legislativa
• Metody diagnostiky odpadu
• Podzemní vyrovnávací nádrž na dešťovou vodu: Instalace