Herpes Simplex a Těhotenství: Ohrožení Plodu

S drobnými opary na rtech a v okolí úst, ale i jinde na těle se za svůj život setká řada lidí. Jako herpes či opar je označováno nepříjemné a bolestivé infekční virové onemocnění. Objevuje se nejčastěji jako opary na rtech, ale také na sliznici dutiny ústní (orální herpes) či jinde na kůži, výjimkou není ani opar na nose např. při rýmě.

Potýkat se můžete také s oparem na genitáliích - další variantou je tedy genitální opar postihující zejména oblast pohlavních orgánů. Opary rtů jsou často spojeny nejprve s pocity brnění či svědění a bolestí v daném místě. Poté se tvoří drobné puchýřky naplněné tekutinou, které mohou praskat, mokvat i hnisat.

Původci Herpesu a Způsoby Nákazy

Původcem herpesu jsou viry Herpes virus simplex či Varicella zoster (VZV). Opary na rtu a sliznici úst obvykle vyvolává Herpes simplex 1 (HSV-1). Promořenost populace virem HSV-1 se blíží 80 %. Za určitých okolností může být původcem oparu rtu také virus HSV-2, který vyvolává genitální herpes a k jeho přenosu dochází obvykle sexuálním stykem či při porodu z matky na novorozence.

Setká-li se člověk s herpetickým virem, zůstává tento virus v tzv. latentní či skryté formě v organismu a existuje tak riziko, že v době oslabení organismu dojde k opětovnému vzplanutí onemocnění. Opary obecně lze považovat za vysoce nakažlivé onemocnění, které je infekční do té doby, než se vytvoří stroupek. Nejvíce infekční jsou zejména v době tvorby puchýřků.

Onemocnění se šíří formou kapének, tedy slinami a přímým kontaktem s infixovými předměty (polibkem, kontaktem prsty či jinou částí těla, dělením se o kosmetiku, nádobí, ručníky atd.).

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Herpes v Těhotenství a Rizika pro Plod

Vzhledem k vysoké promořenosti současné populace viry vyvolávajícími opary, není výjimkou, že se opary mohou objevit i v době těhotenství. Rizikový pro plod je zejména herpes genitální, jehož původcem bývá HSV-2, ale může jít i o HSV-1.

Z hlediska průběhu představuje nebezpečí zejména primoinfekce - tedy první setkání člověka s tímto virem (varicela v graviditě). Nejrizikovější je onemocnění těhotné ženy v období 5 dnů před porodem a až 2 dny po porodu, kdy novorozenec následně onemocní těžkou formou varicely s vysokým rizikem těžkých následků a úmrtí. V případě reaktivace viru a opětovného vzniku oparu je potřeba rovněž si pohlídat zejména období bezprostředně před porodem. U nekomplikovaného průběhu běžného oparu obvykle není potřeba se obávat.

Opar v těhotenství je závažný stav, zejména pokud se vyskytuje v prvních 20 týdnech gravidity. Může vést k vývojovým vadám plodu, potratu, či porodu mrtvého plodu. Proto je nezbytné se v období těhotenství stranit lidem nemocných oparem a podporovat vlastní imunitní systém.

Opar rtu u těhotné může být komplikován generalizací viru, tedy jeho průnikem do krve. Krevní cestou se virus herpes simplex typu 1 dostává přes placentu k plodu, který infikuje. Opar genitálu se na plod může šířit dvěma cestami. Jedna z nich je krevní cesta, jak byla popsána u generalizace oparu rtu. V takovém případě dochází až u 50% ke smrti plodu.

Druhým způsobem je nakažení plodu virem při porodu v důsledku kontaktu se sliznicí rodidel, která vylučuje virus herpes simplex typu 2. Problém spočívá v nezralém imunitním systému novorozence, který nemá prostředky k obraně proti viru.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Následky oparu v těhotenství jsou také důvodem, proč je každá těhotná žena testována na přítomnost aktivní herpetické infekce a v případě pozitivity je jednoznačně indikován císařský řez. Problém představují tzv. asymptomatické nosičky, tedy ženy, které virus v těle mají přítomný, ale nikterak se neprojevuje.

Léčba a prevence

Při léčbě oparů je vhodné posoudit rozsah onemocnění. Pokud jde o drobné postižení na rtech v okolí úst a nosu, lze toto zvládnout lokálními léčivými přípravky běžně dostupnými v lékárnách. První volbou bývají zejména lokální masti a gely na opary s obsahem antivirotika (acicklovir, valaciclovir) či případně kombinace antivirotické látky a kortikoidu, který snižuje zánětlivé projevy v postiženém místě (Herpesin, Vectavir, Zovirax Duo).

Základ léčby často tvoří systémová antivirotika - obvykle acyklovir (Herpesin 400, Herpesin 200). Terapie každého generalizovaného viru herpes simplex spočívá v aplikaci antivirotik, nejlépe intravenozně, tedy do žíly. Antivirotika jsou léčiva, která blokují replikaci viru a tím zabraňuje jejich množení. Bezpečným antivirotikem v období těhotenství je acyclovir. Doporučuje se jeho podávání v dávce 5 až 10mg/kg třikrát denně.

Opar v těhotenství je závažným problémem, kterému je třeba se vyhýbat. Prevence spočívá ve vyhýbání se kontaktu s lidmi trpícími oparem a v podpoře vlastního imunitního systému především u žen, které v minulosti oparem trpěly.

V prevenci sexuálního přenosu HSV infekce jsou důležité metody bariérového sexu, změna rizikového chování a případně antivirotika, která se podávají v rámci dlouhodobé terapie. Vzhledem k asymptomatickému vylučování viru sexuální abstinence v době výsevu nezabraňuje přenosu infekce a nejúčinnější ochranou neinfikovaného partnera je kombinace použití kondomu a dlouhodobé léčby antivirotiky.

Čtěte také: Pracovní rizika

Doporučení pro těhotné ženy

Na začátku těhotenství je vhodné cíleně pátrat po anamnéze genitálního herpesu, a to i u partnera. V případě anamnestického údaje o genitálním herpesu u partnera se doporučuje provést vyšetření typově specifických protilátek (anti-HSV-2 protilátky) u těhotné.

Při primoinfekci během gravidity lze pro potlačení replikace viru použít terapii acyklovirem. Ženám s recidivami herpes genitalis se doporučuje preventivní léčba aciclovirem od 36. týdne těhotenství až do porodu. Při primoinfekci těhotné ženy nebo při aktivních lézí v oblasti genitálu se doporučuje císařský řez před rupturou membrán.

Důležitá je samozřejmě péče o poškozenou kůži. Dodržujte počet aplikací, jedno namazání opravdu nestačí. Lokální léčba zkracuje terapii až o 3 dny. K omezení množení viru imunitními mechanismy dochází za 5-7 dní. Při aplikaci přípravků je potřeba myslet na hygienu. Před vlastním nanesením léčiva si umyjte důkladně ruce, aby nedošlo k infikování postiženého místa nebo použijte ochranné rukavice. Po natření krému či gelu si opět důkladně umyjte ruce.

Pomoc v léčbě a hojení poskytují také náplasti na opary, krytí a hydrogely vhodné na opary (Compeed náplasti na opary, Fixaplast Herpes náplast na opary, Urgo Filmogel na opary, Actimaris gel, Hemagel, Calmigel, Flamigel a další podobně zaměřené přípravky na hojení poškozené kůže, které urychlují regeneraci). Z přírodních preparátů skloňovaných v souvislosti s podporou léčby oparů, patří 100% Tea tree oil a přípravky, které ho obsahují (SwissMed Pharma Tea tree oil, Natasha Rollon Bio esenciální olej Tea Tree, Dr. Popov Tea tree mast), ale také např. masti a balzámy s obsahem kombinace bylinných extraktů např. heřmánku, šalvěje, řepíku, nátržníku a dalších složek (Herbadent Mastička z bylin, Herbadent Balzám na rty Forte).

Také v případě oparů se zohledňuje skladba vašeho jídelníčku. Z dlouhodobého hlediska při prevenci oparů je vhodné myslet zejména na dostatek vitaminů. A to zejména vitaminu skupiny B, často opomíjeného vitaminu B12 (zdrojem je maso, vejce, mléko, pivovarské kvasnice). Pokud se opar objeví, je vhodné množství vitaminu B12 navýšit. S ohledem na vliv vitaminu C (ovoce, zelenina), selenu a zinku (maso, obilovinu, luštěniny, semena) na správné fungování imunitního systému a antioxidačnímu působení, nezapomínejme ani na tyto dva minerály. V souvislosti s častým výskytem oparů se ukazuje jako efektivní navýšení množství aminokyseliny L-lysinu.

Na oteklý ret, načervenalé ložisko, s mírnou pichlavou bolestí můžete nasadit homeopatikum Apis mellifica 30CH, v dávce 5 granulí po 1 hodině (až 5 opakování). Pokud se už opar vyseje a je viditelný puchýřek (stane se např. přes noc), tak základním lékem je (obdobně jako u neštovic) Rhus toxicodendron 15CH, kdy se nasazuje 5 granulí 5x denně, další dny pak 5 granulí 3x denně.

Genitální Herpes: Diagnostika a Léčba

Genitální herpes celosvětově představuje nejčastější pohlavně přenosnou infekci. Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu genitálního herpesu klade důraz na časné a správné stanovení diagnózy a vhodnou léčbu, které mají vést ke zlepšení kvality života nemocných.

Genitální HSV infekce se přenáší pohlavním stykem, při orálním sexu a možný je i vertikální nebo perinatální přenos na plod nebo novorozence. Iniciální výsev vyvolaný HSV-1 nebo HSV-2 se většinou projevuje četnými puchýřky naplněnými serózní tekutinou. Po odloučení krytu puchýřků se objevují ulcerace, které jsou většinou bolestivé.

V laboratorní diagnostice se klade důraz na přímou detekci viru. Detekce HSV DNA pomocí metod amplifikujících nukleové kyseliny (NAAT), nejčastěji PCR, v takto získaném materiálu je považována za zlatý standard laboratorní diagnostiky genitálního herpesu. Provedení typově specifické sérologie (tj. vyšetření protilátek proti HSV-1 a HSV-2) je doporučeno pro pacientky s recidivujícím genitálním herpesem, u kterých bylo negativní NAAT vyšetření nebo u kterých se v době potřeby stanovení diagnózy nevyskytuje aktivní léze.

Léčba iniciálního výsevu genitálního herpesu má dva základní cíle: ulevit od akutních obtíží a zmenšit rozsah výsevu. Základem terapie jsou protivirové přípravky - acyklovir a valacyklovir, při alergii na uvedené přípravky lze podat i famcyklovir. Lokální léčba acyklovirem se pro nízkou účinnost nedoporučuje.

Základní terapie recidivujícího genitálního herpesu spočívá buď v krátkodobém nebo dlouhodobém podávání acykloviru nebo valacykloviru. Léčebná strategie závisí na počtu rekurencí, tíži příznaků a na rodinném stavu. Při krátkodobé terapii se acyklovir nebo valacyklovir podává při každé recidivě podobně jako při iniciálním výsevu. Dlouhodobé podávání v rámci supresivní terapie se využívá především u pacientek s větším počtem recidiv (většinou ≥6 ročně) a u žen s větším rozsahem lokálního postižení. Délka supresivní terapie by měla trvat minimálně 1 rok.

Rezistence k acykloviru a jeho derivátům se vyskytuje přirozeně i ve zdravé populaci v přibližně s frekvencí 0,3 %-0,7 % případů. V případě prokázané rezistence k acykloviru jsou možnosti cílené terapie významně limitované, alternativními účinnými látkami jsou foscarnet a cidofovir.

Další Infekce v Těhotenství

Kromě herpes simplex existují i další infekce, které mohou ohrozit těhotenství a plod. Mezi ně patří:

• Plané neštovice (Varicela)
• Pásový opar
• Cytomegalovirus (CMV)
• Toxoplazmóza
• Hepatitida B (HBV) a C (HCV)
• HIV
• Listerióza
• Vrozená syfilis

Je důležité, aby těhotné ženy byly informovány o rizicích spojených s těmito infekcemi a dodržovaly preventivní opatření.

Tabulka: Doporučené dávkování antivirotik při genitálním herpesu

Následující tabulka shrnuje doporučené dávkování antivirotik pro léčbu genitálního herpesu:

Poznámka: Toto jsou pouze doporučené dávky. Vždy se řiďte pokyny svého lékaře.

tags: #herpes #simplex #a #těhotenství #ohrožení #plodu

Oblíbené příspěvky:

• Koncept ohrožení stereotypem: Co to je?
• Metody odstraňování ekologických zátěží z vody
• Zvířecí obyvatelé české přírody
• Prsteny s přírodou ze stříbra
• Obuv pro město i přírodu - recenze