Zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny je potřeba podrobovat pravidelným kontrolám těsnosti podle určitých podmínek. Tyto kontroly vzešly z nařízení Evropské unie ES č. 1005/2009, kdy hlavním cílem je snížení emisí skleníkových plynů do ovzduší, na které se vztahuje Kjótský protokol.
Legislativní rámec ochrany ovzduší
Povinnost provádět kontroly těsnosti mají všichni kdo vlastní nebo provozují zařízení, tj. Provoz a povinnost provádět kontroly klimatizačních zařízení, tepelných čerpadel nebo systémů požární ochrany, obsahující alespoň 3kg fluorovaných skleníkových plynů upravuje zákon č. 73/2012 Sb., kde jsou zahrnuty i případné sankce. Zákon stanovuje provádět kontroly těsnosti podle lhůt, které jsou obsaženy v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. Hlavní parametrem pro určení četnosti kontrol je množství náplně fluorovaných skleníkových plynů. Dle znění čl. 23 nařízení EP a Rady (ES) č. Podle § 4 čl. 2 zákona č. 73/2012 Sb. Vyhláška č. 279/2009 Sb.
Kontroly těsnosti
Pro účely tohoto odstavce se „kontrolou těsnosti“ rozumí, že se u zařízení nebo systému zjišťují úniky pomocí metod přímého nebo nepřímého měření a zvláštní pozornost se věnuje těm částem zařízení nebo systému, kde je největší pravděpodobnost vzniku úniku. Metody přímého nebo nepřímého měření kontroly těsnosti jsou specifikovány ve standardních požadavcích na kontroly těsnosti. V případě zjištěné netěsnosti je potřeba sjednat nápravu co nejdříve, nejpozději do 14 dnů. Poté je potřeba do 1 měsíce po opravě úniku provést kontrolu, kvůli ověření účinnosti opravy.
Provozovatelé systémů o obsahu fluorovaných skleníkových plynů nejméně 300 kg musí instalovat systémy detekce úniků. Systémy detekce úniků se kontrolují minimálně 1x za 12 měsíců, aby bylo zajištěno jejich řádné fungování. V případě protipožárních systémů instalovaných před 4. Je-li instalován řádně fungující vhodný systém detekce úniků, sníží se četnost kontrol v bodech B. a C.
Kontrolou dodržování ustanovení zákona č. 73/2012 Sb.
Čtěte také: Vzor Hlášení SKS
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 517/2014
Příspěvek shrnuje současnou legislativní problematiku chladiv podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady 517/2014, které nahrazuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady 842/2006. Jsou zde uvedeny nejdůležitější požadavky na provoz, servis a dodávku na trh v EU zařízení s chladivy. Tento příspěvek navazuje na úvodní text [1].
V současnosti platná omezení použití chladiv vycházejí z mezinárodních dohod (více v příspěvku [1]) a Nařízení Evropského parlamentu a Rady 517/2014 [2] (dále jen Nařízení 517/2014) a 842/2006 [3]. Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s nejdůležitějšími body Nařízení 517/2014 a jejich dopadem především na provozovatele zařízení pracující s fluorovanými chladivy jako jsou tepelná čerpadla. Do budoucna lze očekávat zpřísňování legislativy a další omezení.
To umožní nástup ekologičtějších chladiv a masivnější rozšiřování například tepelných čerpadel s CO2 nebo čistými uhlovodíky. Úmyslné vypouštění fluorovaných skleníkových plynů do atmosféry je zakázáno. Provozovatelé zařízení musí přijmout veškerá provozně a ekonomicky proveditelná opatření pro prevenci neúmyslného úniku.
Podnik provádějící instalaci, servis, údržbu, opravy a vyřazování z provozu zařízení s fluorovanými uhlovodíky musí být certifikován pro práci s chladivy. Nařízení 517/2014 předepisuje provozovateli chladicího zařízení povinnost provádět pravidelné kontroly těsnosti zařízení. Pod pojmem stacionární se rozumí „nepřesouvající se během provozu“, to znamená i přenosná zařízení pro klimatizaci.
Kontroly těsnosti mohou provádět pouze certifikované osoby. Limitem pro kontroly těsnosti je obecně množství 5 tun ekvivalentu CO2 fluorovaného chladiva. Pro hermeticky uzavřená zařízení je to 10 tun ekvivalentu CO2.
Čtěte také: Komunální odpad Teplice
Četnost kontrol
Četnosti kontrol jsou předepsány podle obsahu náplně a instalace systému detekce chladiva. Systém detekce úniku je kalibrované mechanické, elektrické nebo elektronické zařízení pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které provozovatele při zjištění úniku varuje. Systémy detekce úniku fluorovaných chladiv jsou povinné pro všechna stacionární chladicí zařízení a tepelná čerpadla (neplatí pro chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů), v případě, že množství jejich náplně je vyšší než 500 tun ekvivalentu CO2 již od 1. ledna 2015.
Funkce detekce musí upozornit provozovatele nebo servisní společnost na jakýkoli únik chladiva. Provozovatelé zařízení, u nichž je třeba provádět kontrolu těsnosti, musí vést o každém provozovaném zařízení záznamy. Znovuzískávání je sběr a skladování fluorovaných skleníkových plynů z výrobků, včetně nádob a zařízení během údržby nebo servisu nebo před likvidací výrobků či zařízení. Provozovatel musí uchovávat záznamy po dobu nejméně pěti let.
Pro evidenci množství plynů v EU musí vést podniky dodávající skleníkové plyny záznamy o osobách, které si od nich tyto látky kupují. Sleduje se zejména číslo jejich certifikátu a zakoupená množství chladiv. V České republice vydává certifikaci Ministerstvo životního prostředí na základě zákona č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.
Omezení a výjimky
Některá zařízení vyjmenovaná v příloze III Nařízení 517/2015 budou pro uvádění na evropský trh v budoucích letech zakázána. V tomto směru existuje několik výjimek. Plnou a časově neomezenou výjimku ve všech uvedených kategoriích mají vojenská zařízení. Pro některá zařízení jsou pak schváleny dočasné výjimky. V procesu příprav na ekodesign jsou další zařízení pro chlazení. Časová omezení se téměř nedotknou tepelných čerpadel (stacionární chladicí zařízení, viz tab. 3). Žádné z chladiv dnes používaných v tepelných čerpadlech nemá GWP vyšší než 2500 (viz tab. 1).
Zákaz se naopak výrazně dotkne zařízení, u nichž je do budoucna předepsáno chladivo s GWP 150 nebo nižším. V těchto zařízeních lze očekávat nasazování nových chladiv (např. Výrobky a zařízení s fluorovanými plyny nesmějí být na trh uváděny bez speciálního označení. Množství fluorovaných plynů každoročně dodávaných na trh Evropské unie bude omezeno tak, aby nedosáhlo maximální množství vypočtené pro daný rok podle obr. 1. Pro postupné omezování se jako reference uvažuje průměrně dodávané množství v letech 2008−2012.
Čtěte také: Termíny pro podávání hlášení o odpadech
Mezi roky 2015 a 2030 má docházet ke snižování kvót na dodávku na trh v EU až na 21 % původní hodnoty. Největší snižování je plánováno mezi roky 2017 a 2018, a to o 30 %. Z toho je patrná snaha EU o prosazování chladiv s nízkým GWP a o vysokou míru znovuzískávání a regeneraci již použitých chladiv. Prosazení tohoto záměru je umožněno zavedením kvót.
Studie [11] do budoucnosti předpokládá značnou změnu chladiv v zařízeních dodávaných na evropský trh pro tepelná čerpadla.
Budoucnost chladiv
Legislativa v oblasti chladiv prochází již dlouho postupným vývojem. Z předchozího textu je patrné, že započaté změny v omezování použití některých chladiv do budoucna neustoupí, ale budou se rozšiřovat. Budoucnost pro tepelná čerpadla je v chladivech s nízkým GWP, ve kterých není překážkou ani jejich velká náplň.
Nařízení (EU) 2024/573
Nařízení (EU) 2024/573 nahrazuje dosavadní Nařízení 517/2014 týkající se fluorovaných skleníkových plynů, účinné je od 11. března 2024. Nejzásadnější změna týkající se provozovatelů zařízení obsahujícího fluorované skleníkové plyny (tj. většinou klimatizace, tepelná čerpadla, chladicí jednotky, hasicí zařízení) spočívá v provádění pravidelných kontrol těsnosti těchto zařízení. Nové nařízení navíc vyžaduje posoudit zařízení s obsahem specificky vyjmenovaných F-plynů uvedených v Příloze II, oddíl 1. Pro tyto konkrétní F-plyny se určuje frekvence zkoušek těsnosti přímo na základě jejich hmotnosti: 1 - 10 kg (1x za 12 měsíců), 10 - 100 kg (1x za 6 měsíců) a více než 100 kg (1x za 3 měsíce + instalace detekčního zařízení).
Instalace systému automatické detekce, který je kontrolován nejméně jednou za dvanáct měsíců, snižuje frekvenci zkoušek na polovinu. Naštěstí se jedná o poměrně exotické F-plyny (např. Důležité je upozornit na provádění mimořádné kontroly těsnosti v případě zjištění netěsnosti a následné opravy. Nařízení se dále věnuje postupnému útlumu používání F-plynů. V případě nových výrobků je úplný výčet zákazů uveden v Příloze IV. Např. Co se týče provozu stávajících zařízení, nařízení přímo nezakazuje jejich provoz, ale postupně omezuje dostupnost F-plynů pro jejich servis a doplňování úniků.
Od 1.1.2025 bude možné použití pouze regenerovaných/recyklovaných F-Plynů s GWP≥2500 (např. HFC-23, HFC-404A, HFC-143a) pro údržbu nebo servis jakýchkoli chladicích zařízení. Od 1.1.2030 se zakazuje použití F-Plynů pro servis chladičů s GWP≥2500 úplně. V případě klimatizací a tepelných čerpadel platí omezení na používaní regenerovaných/recyklovaných F-Plynů s GWP≥2500 od 1.1.2026 a úplný zákaz od 1.1.2032.
Vyhláška 243/2023 Sb.
V souvislosti s touto změnou je vhodné připomenout rovněž nedávnou změnu v národní legislativě, a to novou Vyhlášku 243/2023 o provedení některých ustanovení zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, která v srpnu 2023 nahradila Vyhlášku 257/2012. Vyhláška, mimo jiné, stanovuje nový vzor evidenční knihy zařízení s obsahem F-plynů. Nový vzor se liší v obsahu 2. a 3.
Nová nařízení EU o F-plynech a látkách poškozujících ozonovou vrstvu
EU zveřejnila dvě nařízení, která do budoucna zregulují látky ohrožující klima a ozonovou vrstvu. V únoru byla zveřejněna dvojice nových nařízení Evropské unie o fluorovaných skleníkových plynech (tzv. F-plynech)* (EU) č. 2024/573 a o látkách poškozujících ozonovou vrstvu (tzv. regulované látky)** (EU) č. 2024/590, které nahrazují dosavadní předpisy (EU) č. 517/2014 a (EU) č. 1005/2009. Do výsledné podoby velmi ambiciózního nařízení o F-plynech výrazně zasáhl Evropský parlament, který mimo jiné prosadil rozšíření zákazů i pro používání dokonce i těch F- plynů, jejichž emise mají velmi malý dopad na klima a ani k jejich regulaci nebyla zpracována dopadová studie. To bylo nakonec také jedním z hlavních důvodů, proč se ČR zdržela hlasování o přijetí výsledného textu.
Dopady nařízení se v nejbližších letech dotknou zejména oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínací zařízení, izolačních pěn, aerosolů a řady dalších běžných použití F-plynů. Tato nařízení vstupují v platnost už 11.3.2024! Již třetí generace této unijní legislativy se snaží postupně snížit emise F-plynů* v souladu s klimatickými cíli EU, Pařížskou dohodou i Montrealským protokolem. Jedná se o látky, které mají výrazně vyšší potenciál globálního oteplování (GWP) než CO2, a to v řádu sto až desetitisíc násobku. K roku 2050 se počítá s úplným ukončením jejich spotřeby.
Nová nařízení přinášejí zpřísnění stávajících opatření včetně zákazu uvádění na trh některých výrobků a zařízení, u kterých existují komerčně běžně dostupné náhrady. Zavádí také nové požadavky ve vztahu k prevenci emisí těchto látek. Uvedená opatření se dotknou zejména oblasti chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínací zařízení, izolačních pěn, aerosolů a řady dalších běžných použití F-plynů.
Některé povinnosti ve vztahu k prevenci emisí se nově vztáhnou i na mobilní (chladicí ad.) jednotky, které dosud nebyly zahrnuty. Tyto požadavky však začnou platit až za tři roky a týkat se budou chladicích jednotek lehkých užitkových vozidel, kontejnerů, železničních vagonů, dále klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel těžkých nákladních vozidel, dodávek, nesilničních zemědělských, těžebních a stavebních strojů, kolejových dopravních prostředků a letadel.
Nařízení zároveň posilují mechanismy k zamezení nelegálním obchodům a jiným aktivitám, což zahrnuje zejména rozšíření pravomocí celních a kontrolních orgánů a zpřísnění nastavení sankcí za porušování předpisu. Současně nastavený systém postupného snižování množství částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC) uváděných na trh EU v tříletých cyklech bude pokračovat i nadále skrze systém kvót. Zásadní změna se týká jejich zpoplatnění. Částka za přidělení kvóty 1 t ekvivalentu CO2 je stanovena na 3 €. Část příjmů bude použita na pokrytí nákladů spojených s implementací nařízení a zbytek z vybrané částky půjde do rozpočtu EU.
Zákazy uvádění na trh (2025-2035)
Nařízení zavádí úplný zákaz uvádění na trh několika kategorií výrobků a zařízení s obsahem HFC látek (příloha IV). U mnohých zařízení bude zákaz postupně rozšiřován podle jejich výkonu a také s ohledem na hodnotu potenciálu globálního oteplování obsaženého F-plynu. Zákaz použití těchto látek se v letech 2025 - 2035 dotkne domácího chlazení, chladičů kapalin (tzv. chillerů), monoblokových i dělených klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, pěn, aerosolů a také elektrických spínacích zařízení, která používají fluorid sírový (SF6) (zákazy pro r. 2025 jsou detailněji popsány v tabulce pod zprávou).
Výjimky ze zákazu jsou stanoveny pro případy plnění bezpečnostních požadavků v místě provozu, pro jaderné elektrárny a vojenské účely a v případě aerosolů pro použití v lékařství. Přijetí těchto omezení předcházelo vypracování rozsáhlé dopadové analýzy, podle níž v dohledné době budou nebo již nyní existují v těchto sektorech komerčně dostupné náhrady. Jedná se na příklad o přírodní látky jako propan, CO2 či amoniak. Dopadová analýza Evropské komise navíc u naprosté většiny sektorů identifikovala značný klimatický benefit při náhradě těchto technologií (s relativně nízkými měrnými náklady).
Součástí většiny omezení jsou navíc výjimky, které umožňují nadále uvádět na trh zařízení s příznivějšími parametry z hlediska celkových emisí (v životním cyklu, tedy se zohledněním účinnosti) nebo zařízení, bez kterých se nelze obejít z důvodu požárních norem.
Zákaz uvádění na trh pro malá tepelná čerpadla a klimatizace (2027)
Pro malá monobloková tepelná čerpadla a klimatizace s maximálním jmenovitým výkonem do 12 kW včetně a s F-plyny o GWP 150 a více bude platit úplný zákaz uvádění na trh od roku 2027. V roce 2032 už tato zařízení s obsahem jakýchkoliv F-plynů nebude možné uvádět na trh. Dělená tepelná čerpadla a klimatizace čekají zákazy postupně podle jmenovitého výkonu a GWP obsaženého F-plynu. Úplný zákaz uvádění na trh nastane v roce 2035. Již nyní jsou na trhu k dispozici tepelná čerpadla využívající přírodní chladiva, zejména propan. Také výrobci v České republice postupně přecházejí k těmto náhradám. Neznamená to tedy konec tepelných čerpadel, jen bude nutné používat jiné chladicí médium.
U stávajících chladicích zařízení obsahujících F-plyny s vysokým potenciálem globálního oteplování (GWP) 2500 a více bude od roku 2025 možné pro jejich servis a údržbu použít pouze látky recyklované a regenerované. Úplný zákaz servisu F-plyny s GWP 2500 a více u těchto zařízení bude platit od roku 2030. Analogicky bude možné pro servis stávajících chladicích zařízení od roku 2032 použít pouze recyklované a regenerované F-plyny s GWP 750 a více. Toto načasování souvisí s předpokládanou životností dotčených chladicích zařízení.
Pro zařízení určená k chlazení výrobků na teploty pod -50°C je stanovena výjimka pro použití recyklovaných či regenerovaných F-plynů bez omezení. Úpravy se týkají také systému certifikace a školení několika tisíc techniků, kteří mají oprávnění provádět instalace, servis, údržbu a demontáž zařízení s obsahem F-plynů jako jsou klimatizace, chladicí zařízení, tepelná čerpadla, ale také hasicí systémy a rozvodné a distribuční sítě elektrické energie. Systém bude nově rozšířen také o alternativy fluorovaných skleníkových plynů, včetně přírodních chladiv. Všechny certifikáty vydané podle předchozích předpisů zůstanou nadále v platnosti podle podmínek, za kterých byly původně vydány.
S ohledem na rychlost vývoje však budou muset všichni držitelé certifikátu absolvovat pravidelná školení, a to alespoň každých 7 let k obnovení znalostí. Certifikované osoby projdou prvním školením nejpozději do roku 2029.
Povinná recyklace a regenerace F-plynů
Novinkou v obou nařízeních je od roku 2025 zavedení povinnosti znovuzískávání jak F-plynů, tak látek poškozujících ozonovou vrstvu z izolačních materiálů budov v rámci jejich renovací a demolic za účelem jejich zneškodnění. Oba typy látek se používaly jako nadouvadla při výrobě izolačních materiálů. Jelikož se jedná o novou oblast, která dosud nebyla žádným z předchozích předpisů zahrnuta, zadalo MŽP pro více informací výzkumnou studii, která má mj. určit riziko úniků emisí a stanovení možností zneškodnění vyřazených stavebních izolačních materiálů.
Doporučení a zásady pro používání klimatizace
- Rozdíl mezi venkovní a vnitřní (uměle vytvořenou) teplotou by měl být nejvýš 6 °C.
- Klimatizaci je nutné pravidelně či podle jejích pokynů udržovat.
- V místnosti je třeba udržovat správnou vlhkost vzduchu, která by měla být optimálně 40 až 60 %.
tags: #hlášení #ochrany #ovzduší #klimatizace #legislativa
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]