Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE) v České republice stanovuje rámec pro podporu výroby elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů. Cílem je trvalé zvyšování podílu OZE na spotřebě primárních energetických zdrojů, šetrné využívání přírodních zdrojů a naplnění cílů v oblasti energetiky a klimatu.
Dne 30. listopadu 2016 představila Evropská komise energetický balíček s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Tento legislativní balíček obsahoval cekem tři nařízení týkající se trhu s elektřinou, rizikové připravenosti v oblasti elektroenergetiky a správy Energetické unie. Balíček dále obsahoval čtyři směrnice, které se zabývají obnovitelnými zdroji energie, energetickou účinností, energetickou náročností budov a trhu s elektřinou. S ohledem na obnovitelné zdroje je relevantní zejména směrnice č. 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která je přepracovaným zněním směrnice 2009/28/ES a Nařízení o správě Energetické unie č. 2018/1999, které nově zavádí Klimaticko-energetický plán, který bude obsahovat také rozvoj OZE v období 2021 až 2030 a nahradí tak současný národní akční plán pro OZE.
Jedním z klíčových cílů revidované směrnice o podpoře OZE bylo stanovení a legislativní ukotvení závazného cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni Evropské unie, což je specificky zakotveno v třetím článku této směrnice. V rámci těchto jednání byl odsouhlasen závazný cíl podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě pro rok 2030 na úrovni 32 % s přezkumem "dostatečnosti" výše tohoto cíle nejpozději v roce 2023.
Zajištění naplnění společného unijního cíle ze strany členských států je řešena prostřednictvím Nařízení o správě Energetické unie, které zavádí povinnost zpracovat klimaticko-energetický plán pro jednotlivé členské státy celkově tak, aby byl dodržen celkový cíl pro Evropskou unii.
Členské státy musí dle revidované směrnice o podpoře OZE respektive nařízení o správě energetické unie do roku 2030 kolektivně zajistit dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě na úrovni 32 %. Revidovaná směrnice o podpoře OZE ani nařízení o správě energetické unie nespecifikují rozpad celkového cíle EU pro energii z OZE na jednotlivé členské státy.
Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad
Kromě nastavení celkového cíle pro energii z OZE v EU do roku 2030 stanoví revidovaná směrnice také tzv. sektorové cíle. Jedná se o cíl energie z OZE v sektoru dopravy a cíl energie z OZE v sektoru vytápění a chlazení. Uvedené cíle jsou stanoveny stejně pro každý členský stát, s tím, že cíl pro sektor dopravy je stanoven jako závazný a cíl pro sektor vytápění a chlazení je stanoven jako indikativní.
Shrnutí cílů pro energii z OZE vyplývající z revidované směrnice o podpoře využívání OZE:
Podpora elektřiny se uskutečňuje formou zeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu nebo výkupní ceny.
Podpora se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou:
U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2022 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, slunečního záření, skládkového a kalového plynu.
Čtěte také: Lesní zákon a stavby
Výrobce je povinen zaregistrovat v systému operátora trhu zvolenou formu podpory elektřiny a její změnu. Výrobce má právo změnit formu podpory k 1. lednu následujícího kalendářního roku.
Povinně vykupující je povinen vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora elektřiny, vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na jeho vymezeném území za podmínek podle § 11 a 12.
Hrazení podpory u elektřiny v případě formy podpory výkupní cenou je zajištěno tak, že povinně vykupující hradí výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie pevnou výkupní cenu a operátor trhu hradí povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou (tržní) cenou elektřiny.
Financování nákladů na provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je vícezdrojové, a to od spotřebitelů elektřiny v rámci regulované složky ceny elektřiny a z dotace ze státního rozpočtu. Financování nákladů na podporu tepla z obnovitelných zdrojů energie je uskutečňováno pouze z dotace ze státního rozpočtu.
Pokud souhrnný instalovaný elektrický výkon pro výrobny elektřiny, které nejsou předmětem aukce, nebo tepelný výkon pro výrobny tepla nebo energetický výkon výrobny biometanu v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a provozních podpor zveřejněný operátorem trhu dosáhne pro výrobny elektřiny, u nichž byla provedena modernizace výrobny elektřiny, nebo pro výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu, které byly uvedeny do provozu, souhrnné hodnoty výkonu stanovené nařízením vlády v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů za celé vymezené období, pak elektřina, teplo nebo biometan vyrobené ve výrobnách elektřiny, výrobnách tepla nebo výrobnách biometanu využívajících příslušný druh podporovaného zdroje a uvedených do provozu nebo elektřina vyrobená v modernizované výrobně elektřiny, u které je provedena registrace v systému operátora trhu od prvního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla zveřejněna informace o dosažení souhrnné hodnoty výkonu pro odpovídající podporovaný zdroj, nejsou předmětem podpory podle tohoto zákona.
Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR
| Cíl | Úroveň | Hodnota | Závaznost |
|---|---|---|---|
| Celkový cíl energie z OZE do roku 2030 | EU | 32 % | Závazný |
| Cíl v sektoru dopravy v roce 2030 | Členské státy | 14 % | Závazný |
| Cíl v sektoru vytápění a chlazení | Členské státy | Meziroční zvyšování | Indikativní |
tags: #zákon #na #podporu #obnovitelných #zdrojů #energie