Hlášení ohrožení nemocí z povolání: Postup a klíčové informace

Nemoci z povolání představují jeden ze zdravotně, společensky i ekonomicky nejzávažnějších důsledků expozice rizikovým faktorům práce a pracovních podmínek. Přestože nemoc z povolání je pojmem právním, sledování výskytu profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je jistým ukazatelem stavu péče o zdraví při práci.

Pod pojmem nemoc z povolání si každý představí něco trochu jiného. Může se jednat o nemoc, kterou trpíme měsíc či dva? Nebo by ji měly provázet nevratné následky? A lze chápat jako nemoc z povolání třeba bolest zad či hlavy, kterými vždy večer po práci trpíme?

Definice a seznam nemocí z povolání

Nemoci z povolání jsou onemocnění, jejichž definice je vymezena platnou legislativou. Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů a akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek na zdraví, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání .

Seznam nemocí z povolání tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Seznam je rozdělen na šest kapitol, které se dále člení na celkem 86 položek. Pro ilustraci uveďme jednu z mnoha desítek položek, které nařízení zahrnuje: Rakovina plic z radioaktivních látek.

Při poslední novelizaci seznamu nařízením vlády č. 506/2021 Sb. byla přidána položka II.11, která umožní uznat za nemoc z povolání chronická onemocnění bederní páteře způsobená těžkou fyzickou prací. Tato položka nabude účinnosti dne 1. Nově lze jako nemoc z povolání nahlašovat snad nejčastější problém dnešní doby: bolest zad, resp. chronickou bolest bederní páteře.

Čtěte také: Vzor Hlášení SKS

Častým mýtem je, že pro naplnění definice musí jít o chronickou, doživotní nemoc, ale nemoc z povolání může mít stejně tak i dočasný charakter, kdy dojde ke zlepšení stavu buď při změně daného povolání, nebo po zvolení vhodné léčby. Následují diagnózy přetížení různých částí těla (např.

Proces uznávání nemocí z povolání

Uznání nemoci z povolání je základním krokem k tomu, aby mohl postižený zaměstnanec uplatnit své nároky na odškodnění. Definice říká, že nemoc z povolání vzniká nepříznivým působením škodlivých vlivů na pracovišti, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání. Tento seznam nemocí z povolání zahrnuje například syndrom karpálního tunelu, kontaktní alergické ekzémy nebo zánět průdušek.

Pokud máte podezření, že trpíte nemocí z povolání, je nutné projít procesem uznání nemoci z povolání. Jestliže se domníváte, že máte nemoc z povolání, je nezbytné kontaktovat specializované pracoviště, které se věnuje uznání těchto nemocí. Domněnka vám k žádnému nároku nepostačí. Existenci nemoci z povolání může prohlásit pouze lékař, a dokonce pouze specializované pracoviště zaměřené na pracovnělékařské posudky.

Posouzení profesionality onemocnění, ohlášení nemoci z povolání (nebo ohrožení nemocí z povolání), dispenzarizaci postiženého pracovníka a návrh na bodové hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění provádí odborné spádové pracoviště oddělení nebo kliniky nemocí z povolání nebo pracovního lékařství. Seznam středisek nemocí z povolání, která uznávají nemoci z povolání s jejich rajonizací je uveden ve vyhlášce č. 342/1997 Sb. v platném znění, kterou se také stanoví postup při uznávání nemocí z povolání.

Zákonný základ postupu při uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání stanoví od dubna 2013 vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a znávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání), která nahradila vyhlášku č. 342/1997 Sb. Jde o prováděcí vyhláška k zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Zákon č. 373/2011 Sb. upravil v souladu s mnohaletou praxí podmínky uznávání nemocí z povolání spolu s podmínkami poskytování pracovnělékařských služeb.

Čtěte také: Komunální odpad Teplice

Vymezují se poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří jsou způsobilí posuzovat a uznávat nemoci z povolání, principy k ověřování podmínek vzniku nemoci z povolání na pracovišti posuzované osoby a stanoví se forma ověření. Ověření se vydává stanoviskem, které není samostatným rozhodnutím a není samostatně přezkoumatelné.

Krajská hygienická stanice (dále jen „KHS“) provádí ověřování podmínky vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání na základě ustanovení § 82 odst. 2 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a § 2 odst. 3 písm. a) a c) vyhlášky č. Ověření provádí KHS na žádost věcně a místně příslušného pracovně-lékařského pracoviště ve smyslu § 1 vyhlášky č. 342/1997 Sb. KHS vypracuje na základě písemné žádosti a provedených šetření, závazné vyjádření, v němž uvede, zda jsou při vykonávání posuzované práce splněny podmínky pro vznik nemoci z povolání, definované v nařízení vlády č.

Při šetření, kterého se účastní šetřená osoba, KHS zjistí na místě u zaměstnavatele, u kterého posuzovaná osoba pracovala naposledy za podmínek, za kterých posuzovaná nemoc z povolání vzniká, pracovní zařazení a pracovní podmínky, za kterých posuzovaná osoba danou práci vykonává nebo vykonávala. Ověří míru expozice posuzované osoby příčinným faktorům uvedeným v žádosti pracovně-lékařského pracoviště v období, ve kterém onemocnění mohlo vzniknout a dále ověří pracovní anamnézu posuzovaného, seznámí se závěry lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k posuzované práci.

Předpoklady pro uznání nemoci z povolání:

• Onemocnění musí být vyjmenováno v Seznamu nemocí z povolání (dále jen „seznam“), anebo ho lze zařadit pod některou položku seznamu.
• Zdravotní stav posuzované osoby musí odpovídat příslušné diagnóze, a onemocnění musí dosahovat požadovaného stupně závažnosti, pokud je v seznamu definován.
• Musí být objektivně ověřeno, že posuzovaná osoba pracovala za podmínek, jejichž vlivem nemoc z povolání vzniká.

Nároky a odškodnění

Pokud vám byla nemoc z povolání uznána, máte nárok na odškodnění od zaměstnavatele nebo jeho pojišťovny. Patří sem náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku (tzv.

Ohlášení nemoci z povolání umožňuje postiženému pracovníkovi, aby u předmětného zaměstnavatele uplatňoval odpovídající finanční náhrady, které mu z nemoci z povolání vyplývají. Příslušná organizace je povinna poskytnout v rozsahu své odpovědnosti náhradu, která se týká újmy z tohoto onemocnění vyplývající. Náhrada se poskytuje za ztrátu na výdělku, za bolest a ztížení společenského uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a za věcnou škodu, kterou pracovník utrpěl při plnění pracovních úkolů (§§ 369-374 zák. práce). Při úmrtí pracovníka následkem nemoci z povolání, zaměstnavatel poskytne náhradu za účelně vynaložené náklady v rozsahu své odpovědnosti (§§ 375-379 zák.

Čtěte také: Termíny pro podávání hlášení o odpadech

Pojem nemoc z povolání a renta jde často ruku v ruce. Renta je v zákoníku práce správně označena jako „Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti“ a jde o formu náhrady za ztrátu na výdělku, která zaměstnanci náleží tehdy, pokud mu nemoc z povolání znemožní vykonávat jeho původní práci (např. pokud nyní vykonává jinou, hůře placenou práci či pobírá invalidní důchod). Tato náhrada se vypočítává jako rozdíl mezi výdělkem před vznikem nemoci a příjmem, který zaměstnanec získává po jejím vzniku. ztrátu na výdělku - jde o výplaty jakési „renty“ ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání.

Nově má zaměstnanec od 1. června 2025 díky Flexinovele nárok také na jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru. Tato náhrada přísluší tehdy, pokud zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí, a pracovní poměr je z tohoto důvodu rozvázán výpovědí nebo dohodou. Výše jednorázové náhrady činí dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance a vyplácí se po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.

Bolestné se stejně jako u pracovního úrazu počítá podle tabulky. Počítá se přitom až po určité době poté, kdy byla nemoc zjištěna, aby zde byl předpoklad ustálení zdravotního stavu nemocného zaměstnance. Hodnota jednoho bodu činí 250 Kč. Například u nejčastější nemoci z povolání, tj. poškození karpálních tunelů se vyplácí bolestné ve výši zhruba 150 bodů na jednu ruku.

Ano, pokud zaměstnanec ztratí dlouhodobou způsobilost k výkonu práce kvůli nemoci z povolání, může mu zaměstnavatel dát výpověď. V takovém případě mu však musí poskytnout odstupné nejméně ve výši 12násobku průměrného výdělku.Od roku 2025 přibyl navíc nový nárok - tzv.

Odpovědnost zaměstnavatele

Za vznik profesionálního poškození odpovídá poslední zaměstnavatel, u kterého pracovník vykonával práci za podmínek, které splňují kritéria uvedena v Seznamu nemocí z povolání. Každá organizace zaměstnávající alespoň jednoho pracovníka je pro případ své odpovědnosti za škodu při nemoci z povolání povinna být pojištěna u stanovené pojišťovny.

Odpovědnost zaměstnavatele za vznik nemoci z povolání je zakotvena v Zákoníku práce. Organizace je povinna nahradit pracovníkovi škodu, i když dodržela povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Legislativa pamatuje i na možné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na zdraví, rozhodnutí však může učinit pouze soud. Rozsah odpovědnosti a zproštění se odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání upravují §§ 366-368 zák. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, v platném znění.

Prevence a ochrana zdraví při práci

Dle ustanovení § 101 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. V následujícím odstavci téhož ustanovení pak jasně stanoví, že péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle předchozího odstavce nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

Zájmem naší společnosti by měl být zdravý, spokojený člověk v práci. K tomu hlavně přispívá optimalizace pracovních podmínek s dostatečnou ochranou pracovníků.

Národní registr nemocí z povolání

Všechna nově vzniklá a uznaná profesionální onemocnění se hlásí do Národního registru nemocí z povolání, který byl založen již v r. 1991 a navázal na dlouhodobá statistická sledování hygienické služby prakticky od 70. let minulého století. Jeho správcem je ÚZIS.

Národní registr nemocí z povolání je veden od roku 1991 na Centru pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu. Zákonem č. 156/2004 Sb. byl zařazen mezi 13 zdravotních registrů, které tvoří Národní zdravotnický informační systém (NZIS). Po vstupu České republiky do Evropské Unie v roce 2003 byl napojen na statistický systém EUROSTATu o nemocech z povolání, zvaný EODS (European Occupational Diseases Statistics).

Od té doby probíhá proces harmonizace českého systému s praxí zavedenou v EU, což vede k postupnému zlepšování mezinárodní srovnatelnosti českých statistických údajů o nemocech z povolání.Výskyt profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu populace i pracovních podmínek.

tags: #hlášení #ohrožení #nemocí #z #povolání #postup

Oblíbené příspěvky:

• Přehled moderní epistemologie přírody
• Nákup a prodej vozidel v AAA Auto
• Tipy na turistiku v Dolomitech
• Návrh loga pro ekologické výrobky
• Princip optických senzorů