Miminko a Produkce Odpadu: Studie Českých Domácností

Samosebou, že při této výzvě nebudeme měnit manželky ani vařit na čas před přísnou porotou. Středobodem zájmu tady totiž bylo zdokumentovat různé domácnosti a jejich týdenní produkci odpadu. Poprosili jsme zástupce různých českých domácností, aby nám během sedmi dní, tedy jednoho týdne, monitorovali, kolik odpadu vytvoří. Jaký byl objem vyprodukovaného odpadu a jeho skladba? Pojďme se společně podívat na výsledky.

Srovnání Produkce Odpadu v Různých Domácnostech

Tisíc domácností, tisíc odpadů… nebo tak nějak se to říká? Jak je vidět, každá domácnost vytvoří velmi odlišné množství odpadu s odlišnou skladbou. V každém případě je ale důležité vyprodukovaný odpad třídit, díky tomu může putovat k recyklaci a vrátit se k nám v podobě nových produktů. Díky tomu šetříme primární suroviny, přírodu a životní prostředí.

Eliška (25), studentka magisterského studia

Eliška ráda vaří. A každý kuchař ví, že když se vaří, vzniká mnoho různých druhů odpadu. Vzhledem k tomu, že Eliška nevlastní kompostér, hází slupky a odřezky - tedy bioodpad - do směsného odpadu. Elišce však na třídění odpadu záleží, a tak se snaží maximálně minimalizovat ten plastový tím, že nakupuje v co největší míře potraviny ve skleněných obalech. Jelikož je ale Eliška šikovná, vytváří ze skleněných obalů i vázy či svícny. Ani papír ovšem není žádný problém. Vždy ho totiž natrhá na co nejmenší kousky, aby se jí ho do koše na papírový odpad vešlo co nejvíce. Sečteno, podtrženo: Eliška za týden vytvořila jeden 40litrový pytel směsného odpadu, jeden menší pytel s plastovým odpadem, jednu hliníkovou plechovku a jeden nápojový karton od mléka.

Eliška trhá papírový odpad na maličké kousky, aby se jí ho do koše vešlo co nejvíce.

Marie (36) a miminko, maminka na mateřské

Člověk by ani neřekl, co vytvoří takové miminko odpadu - obzvláště toho biologického, jestli si rozumíme… Ale o tom jindy. Marie odhadla týdenní produkci odpadu na celkem 8 kilogramů (z toho 6 kilogramů směsného a 2 kilogramy recyklovatelného). Do směsného odpadu (60litrový pytel) je započítán i odpad po dítěti, tedy 20 kusů plenek a 20 kusů vlhčených ubrousků. Že se to zdá málo? Marie totiž pokaždé, když to jde, dítě umyje. Šikovný nápad, že? Jednorázové přebalovací podložky navíc vůbec nepoužívá. Co se týče jídla, tak tady si miminko užívá vaření od maminky. Skleničky s jídlem využívají jednou za 14 dní nebo na delší cesty - totéž platí i pro ovocné příkrmy. Zdá se tedy, že v životě dvojice maminka a miminko je výraznějším producentem odpadu ten menší z nich.

Čtěte také: Emise u Passatu: Diagnostika a řešení

Marie miminko raději umyje, aby zmírnila spotřebu vlhčených ubrousků.

Radek (22), student bakalářského studia

Radek je - alespoň co se týče produkce odpadu - opravdový praktik. Stravuje se totiž většinou po restauracích nebo ve školní menze. Během týdenního monitorování si Radek uvědomil, že odpadu vyprodukuje mnohem méně, než by čekal, a co víc, většinou je recyklovatelný. Odpadu v domácnosti mladého studenta vévodí tak nějak očekávaně plast. Radek se ho však snaží minimalizovat tím, že PET lahve využívá několikrát. Sklenice si plánuje ponechat na upcyklaci.

Radek se jako správný student stravuje v menze, a tak má minimální spotřebu odpadu.

Jana a Pavel (takřka třicátníci), kariéristé

Mladý pár kupodivu za týden mnoho odpadu nevyprodukoval. Snaží se totiž trvanlivé a suché potraviny, jako jsou rýže, těstoviny, koření a další podobné potraviny, nakupovat v bezobalových obchodech. Stejně tak postupují i při nákupu ovoce a zeleniny, což se však ne vždy podaří. Dominantní skupinu odpadů v jejich domácnosti tvoří nápojové kartony a obaly od uzenin a mléčných výrobků. Velkou výhodu pak mají u rodičů: jejich vděčné slepice se postarají o všechen biologický odpad, který vyprodukují.

Jana a Pavel nakupují často v bezobalových prodejnách.

Čtěte také: Škola v přírodě a zřizovatel

Dáša (věk se u dámy neuvádí), pracující seniorka

Podobně jako většina starších lidí má i Dáša své zažité rytmy, které se nesmí měnit. A Dáša je vlastně ani nemá důvod měnit, protože ví, co jí vyhovuje a co jí dělá dobře. Není tak vůbec žádným překvapením, že už zpočátku týdenní výzvy dokázala odhadnout, kolik odpadu zhruba vyprodukuje. Ale zpátky k zažitým rituálům: Dáša si dopřává každodenní ranní jogurt a tu a tam minerálku. Proto odhadovala, že nejvíce zastoupen bude plastový odpad. Dalším rituálem je obyčejná, ale zato skvělá taška na nákupy. Dáša totiž do obchodu chodí pouze s tou svojí opakovaně použitelnou, čímž výrazně snižuje spotřebu těch jednorázových. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že Dáša je k životnímu prostředí velmi šetrná, což potvrzuje i swapování oblečení v rámci jejího pracovního kolektivu. Dášu během týdenní výzvy trápila rýma, která zvýšila oproti odhadům spotřebu papírových kapesníků.

Dáša snižuje spotřebu jednorázových igelitek tím, že si na nákup nosí vlastní tašku.

Karel, Ivana a pejsek Dasty (rodina s pejskem)

Ivana na počátku výzvy odhadla, že nejvíce odpadu bude tvořit plast. Na stříbrnou pozici tipla směsný odpad a zbylý odpad pak na místo třetí. Nikoho z nás zřejmě nepřekvapí, že nejvíce odpadu pokryl opravdu plast. Konkrétně se jednalo o obaly z ovoce, zeleniny a masa, které si rodinka dopřává v hojné míře, a kelímky od jogurtů či hummusu. Největším překvapením byly pro rodinu obaly od brambůrků nebo sušenek. Ale pozor! Díky výzvě se Karel s Ivanou rozhodli tuto sladko-slanou neřest trošku krotit. Směsný odpad se vešel do jednoho 60litrového odpadového pytle; jednalo se nejen o odpad z kuchyně, ale i z koupelny nebo od krmiva pro psa. Ani papír však nezůstal pozadu, protože si rádi čtou noviny a ještě radši si dopřejí sušenky zabalené v papírových obalech. Do modrého kontejneru za sledovaný týden odnášejí i kancelářský odpad („to-do“ listy, nákupní seznamy) a ruličky od toaletního papíru a ubrousků. Co se týče skla, rodina si ráda dopřeje omáčky k masu nebo pesto. Sirupům neholdují, nicméně v rodině frčí rakytníková nebo citronová šťáva pro ochucení vody. Karel a Ivana se díky naší výzvě rozhodli omezit spotřebu brambůrků a sušenek v plastových obalech.

Karel a Ivana se díky naší výzvě rozhodli omezit spotřebu brambůrků a sušenek v plastových obalech.

Rodinný Život a Udržitelnost

Udržitelnost se stala mým klíčovým tématem a vnímáme, že je čím dál jasnější, že máme nejen přijmout zodpovědnost za naši planetu a její zdroje a také zvyšovat propojení mezi námi a přírodou. I když by se mohlo zdát, že větší rodina znamená větší ekologickou zátěž, existují způsoby, jak mohou rodiny s dětmi podporovat udržitelný životní styl a aktivně přispívat k ochraně životního prostředí. Tím, že začneme učit děti už od raného věku o udržitelnosti, můžeme vytvářet generaci zodpovědných spotřebitelů a občanů. Tento článek se zaměřuje na konkrétní způsoby, jak rodiny s více dětmi mohou žít udržitelně a co můžeme dělat pro podporu udržitelnosti.

Čtěte také: Čistý vzduch a podnikání

1. Využití společného nakupování a sdílení zdrojů

   Jednou z výhod větších rodin je možnost efektivnějšího využívání zdrojů. Nakupování ve velkém, sdílení oblečení, hraček a sportovního vybavení mezi sourozenci snižuje potřebu neustálého nákupu nových věcí. Děti se tak učí, že není vždy nutné vlastnit něco nového, a objevují hodnotu opakovaného použití a recyklace. Využívání second-hand obchodu, výměna věcí s přáteli a jinými rodinami může také významně přispět ke snižování odpadu.

2. Předávání dětem přístupu o udržitelném životním stylu

   Vzdělávání dětí o tom, jak žít udržitelně, je klíčové. Rodiče mohou začít s jednoduchými každodenními kroky, jako je třídění odpadu, kompostování, úspora vody a energie. Vysvětlování důsledků konzumního chování a ukazování alternativ, jako je nákup místních a sezónních potravin, pomůže dětem pochopit širší souvislosti. Udržitelnost tak nemusí být jen teorií, ale stává se součástí každodenního života.

3. Podpora bezodpadového životního stylu

   Rodiny mohou udržitelnost podpořit i tím, že se zaměří na minimalizaci produkce odpadu. Používání znovupoužitelných lahví, tašek, obalů na svačiny či látkových plen může výrazně snížit množství odpadu, který rodina produkuje. Děti mohou být do tohoto procesu aktivně zapojeny například při výrobě vlastních ekologických produktů, jako jsou domácí mýdla nebo látkové sáčky.

4. Zapojení dětí do péče o přírodu

   Děti lze motivovat k péči o životní prostředí tím, že se zapojí do aktivit, jako je sázení stromů, péče o zahradu, účast na dobrovolnických úklidech přírody nebo sledování místní fauny a flóry. Učení se o cyklech přírody a důležitosti biodiverzity může rozvinout jejich respekt k přírodě a touhu ji chránit. Společné výlety do přírody mohou rodině nabídnout příležitost naučit děti o ekologických problémech v praxi.

5. Podpora místních komunit a ekonomiky

   Rodiny mohou udržitelný způsob života podpořit tím, že se zaměří na nákupy od místních farmářů, řemeslníků a malých podniků. Děti se tak učí o hodnotě lokální produkce a významu podpory místní ekonomiky. Navíc, když rodina volí činnosti, které jsou ekologicky šetrné, jako jsou pěší túry nebo cyklistika, podporuje zdravý životní styl i udržitelnost.

6. Příklady táhnou

   Nejúčinnějším způsobem, jak děti naučit udržitelnému chování, je jít jim příkladem. Rodiče, kteří aktivně snižují svou uhlíkovou stopu, šetří energií, recyklují a volí ekologicky šetrné alternativy, ukazují svým dětem, jak mohou sami přispívat k ochraně planety. Takové jednání se může stát normou a děti budou přirozeně následovat příkladu, který vidí každý den.

Proč je rodina v oblasti udržitelnosti důležitá

Udržitelnost už není jen módní slovo, ale naléhavý problém, který ovlivňuje všechny aspekty našeho života, včetně rodinného života. Začleněním udržitelných postupů do každodenní rutiny můžeme vytvořit zdravější planetu pro sebe i budoucí generace a zároveň podpořit silné rodinné vazby a hodnoty. Rodiny hrají při podpoře udržitelnosti zásadní roli. Děti se učí pozorováním jednání svých rodičů, a když vidí, že jejich rodinní příslušníci činí ekologicky uvědomělá rozhodnutí, je pravděpodobnější, že si toto chování osvojí samy. Společná práce na udržitelných projektech navíc může posílit rodinné vazby a vytvořit společné vzpomínky.

Udržitelné rodinné postupy

Zde je několik praktických kroků, které mohou rodiny podniknout, aby žily udržitelnějším způsobem života:

Snižte množství odpadu

• Kompostování: Založte si domácí kompostér a přeměňte zbytky jídla a zahradní odpad na hnojivo bohaté na živiny pro vaši zahradu.
• Opakovaně použitelné nádoby: Používejte opakovaně použitelné nádoby na obědy, svačiny a zbytky jídla, abyste snížili množství jednorázového plastového odpadu.
• Výměna oblečení: Uspořádejte výměnu oblečení s přáteli a rodinou, abyste prodloužili životnost oblečení a snížili množství textilního odpadu.
• Udělej si sám: Vyzvěte děti, aby vytvářely řemeslné výrobky z recyklovaných materiálů, jako je lepenka, papír a plastové lahve.
• Snižovat, znovu používat, recyklovat: Učte své děti, jak je důležité snižovat množství odpadu a recyklovat. Povzbuzujte je k opakovanému používání věcí, kdykoli je to možné, a vytvořte doma systém recyklace. Kupujte výrobky s minimálním množstvím obalů a vyhýbejte se předmětům na jedno použití.

Šetřete energií

• Energeticky úsporné spotřebiče: Při výměně spotřebičů vybírejte energeticky úsporné modely.
• LED světla: Přejděte na LED žárovky, které spotřebovávají méně energie a mají delší životnost.
• Odpojte elektroniku ze zásuvky: Odpojte elektroniku, když ji nepoužíváte, abyste snížili spotřebu energie v pohotovostním režimu.

Jak vést děti k zero waste?

Chcete, aby vaše děti měli k zero waste blízko už od malička? Jde to, stačí jim jít příkladem, inspirovat je a udělat z udržitelnosti zábavu. Když budete doma používat zero waste produkty, děti si k nim vytvoří vztah a budou je brát jako přirozenou součást života, které se budou držet i nadále. Už od školky se dětí učí, jak správně třídit odpad, a co patří do které barevné popelnice. Jenže - ještě lepší je žádný odpad vůbec nevytvářet. Proč? Například u vytříděných plastů se jich k dalšímu zpracování dostane jen 20, maximálně 30 %. Udělejte si proto doma s dětmi malý pokus. Zkuste jeden týden fungovat bez ohledu na udržitelnost a vyprodukovaný odpad si postupně ukládejte. Druhý týden to vyzkoušejte v duchu zero waste a opět - odpad vyprodukovaný v tomto týdnu si také uskladněte. Budete tak mít krásný praktický příklad a porovnání.

Nechejte děti vymyslet například víkendové menu, včetně upečení moučníku, a vyrazte společně na nákup. Doma si také popovídejte o tom, jaká byla cesta každé položky z vašeho nákupu od výrobce, přes zpracovatele, až do vaší tašky. Doma si na pomoc k ruce vezměte i mapu nebo globus, na kterém si ukážete rozdíl v tom, kdy k nám cibuli putuje například až z Egypta vs. Ze surovin potom nechejte děti uvařit oběd, za případné drobné asistence, a potom správně uskladněte zbytky, které potom samozřejmě zpracujte. Nezapomeňte ani na bio odpad, který můžete dát na kompost.

Textilní průmysl je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí. Podívejte se s dětmi o na téma slow fashion a fast fashion a ukažte jim, že krásné oblečení nemusí pocházet jen z obchodů ve velkých centrech. Jděte jednou na nákup do lokálního krámku s oblečením, potom zase do second handu a naučte je základní ruční práce, díky kterým si mohou drobně poškozené oblečení opravit nebo upcyklovat a ne je hned vyhazovat. Nezapomeňte děti oblečení naučit i správně třídit a prát, aby jim co nejdéle vydrželo. Připravte pro své děti sérii výzev, za které budou sbírat body a hezké odměny. Doma si můžete také připravit ceduli pro průběžné zaznamenávání výsledků, poznatků a inspirací, a udělat si z výzev ještě větší zábavu.

Jak naučit děti třídit odpad?

Protože v dnešní době třídí odpad více než 70 % českých domácností, jsou barevné koše a kontejnery pro mnoho dětí něčím naprosto přirozeným, s čím se setkávají prakticky každý den.

Nechejte děti objevovat různé materiály

Aby děti mohly začít správně třídit odpad, musí se nejprve naučit rozpoznávat jednotlivé materiály. Přizvěte je proto k zábavné hře, během které budou mít k dispozici různé předměty vyrobené z plastu, papíru, pevného skla nebo kovu. Připravte si také lupu, kousek dřívka a magnet. Pak se společně pusťte do vědeckého výzkumu. Prozkoumejte, jaké vlastnosti jednotlivé materiály mají a čím se od sebe liší. I ty nejmenší děti bude určitě bavit objevovat, jak je který materiál pevný, zda je magnetický a jestli je průhledný. Nechejte děti, ať si vyzkoušejí, jaký zvuk uslyší, když do vybraného předmětu uhodí malým dřívkem, když zašustí papírem či zmáčknou plastovou lahev. Se staršími dětmi potom můžete všechny předměty společně roztřídit podle toho, z jakého materiálu jsou vyrobeny.

Žlutá, modrá, zelená…

Využijte období, kdy se vaše batole či předškolák aktivně zajímá o barvy, a objasněte mu barevné rozlišení jednotlivých nádob na tříděný odpad. Na každé vycházce po okolí si pak všímejte toho, kde jsou kontejnery umístěny. Nebojte se děti zapojit i do vynášení roztříděného odpadu. Pokud to bude v danou chvíli bezpečné, nechejte děti, ať kontejnery odpadem samy „nakrmí“. Zejména vhazování skla je díky výraznému zvuku určitě bude bavit.

Základem úspěchu jsou přehledné koše na tříděný odpad

K tomu, aby si děti barvy kontejnerů dobře zapamatovaly, přispějí i přehledné domácí odpadkové koše na tříděný odpad s barevně odlišenými víky. Důležité je, aby se nacházely na dobře přístupném místě a děti do nich tak mohly odpadky vhazovat zcela samostatně. Pokaždé, když bude potřeba něco vyhodit, nezapomeňte požádat vaše potomky o pomoc.

Nejmenším dětem můžete zpočátku třídění odpadu ulehčit tím, že jim na jednotlivé koše nalepíte fotografie či obrázky předmětů, které do nich patří. Brzy se tak vše rychle naučí a budou odpad třídit úplně samy. Další chytrou pomůckou, která dětem třídění ještě více usnadní, jsou barevně rozlišené pytle na odpadky, se kterými si nikdy nespletou venkovní kontejner, do kterého mají vytříděný odpad nasypat a přirozeně se tak budou učit, která barva kontejneru je určena pro konkrétní materiál.

Kromě toho, že jsou barevně odlišené koše přehledné pro vaše děti, oceníte jejich praktičnost i vy. V kuchyni zabírají minimum místa a vždy si je snadno uspořádáte tak, aby vyhovovaly danému prostoru.

Inspirujte děti přírodou

Venku můžete s dětmi snadno pozorovat přirozený koloběh rozkladu a opětovného využití bioodpadu, ať už na kompostu na vlastní zahradě, anebo v lese, kde se postupně rozkládá spadané listí. Velkou zábavou pro děti jsou i tzv. vermikompostéry, ve kterých se o rozložení zbytků jídla z domácnosti starají kalifornské žížaly. Pokud nemáte kompost na zahradě nebo žijete v bytě, určitě tyto nenáročné domácí mazlíčky dětem dopřejte.

Třídění odpadu - skvělý začátek

Tím, že budete děti odmalička vést ke třídění odpadu, položíte pevné základy pro jejich ekologické cítění. Mějte však na paměti, že tříděním odpadu vše teprve začíná. Neustále proto dětem vysvětlujte výhody biopotravin a lokání produkce, bezobalového nakupování, recyklace starých věcí či ekologických způsobů dopravy.

Učit děti třídit odpad je jako objevovat tajemství přírody - ukážete jim, že každá lahvička nebo papírek může dostat druhou šanci. Navíc si osvojí zodpovědnost, aniž by to pro ně byla nuda. Recyklace je zábavná, protože když si děti uvědomí, že jejich „mise“ zachraňuje planetu, cítí se jako opravdoví superhrdinové. A co je nejlepší? Tuhle záchrannou operaci můžete podnikat společně jako rodina! Tak hurá do toho - třídění je frajeřina!

Třídění odpadu v domácnosti

Malé děti pochopitelně vidí ve svých rodičích a vůbec v dospělých vzory, které napodobují. Správné nakládání s odpady je proto podstatné nejen z hlediska stavu životního prostředí, ale také jako vzor pro další generace. Jít zkrátka svým potomkům příkladem je naprostý základ, což ostatně neplatí pouze pro tuto oblast. Jak ale děti naučit třídit odpad konkrétně? Již „učitel národů“ Jan Ámos Komenský tvrdil, že ideální je učení za pomoci hry.

V domácnosti je ovšem nejprve nutné vytvořit co nejpřehlednější prostory pro třídění, aby děti vždy věděly, kam ten který materiál patří. A navíc jim musíte vysvětlit, proč by vlastně měly tuto aktivitu vyvíjet. To vše samozřejmě nenásilnou formou - ideálně právě formou hry.

Třídění odpadu v rámci školní výuky

Správný přístup k třídění odpadu by děti měly pochytit nejen v samotné rodině, ale také v rámci školní výuky. Pro tyto účely byla také vyvinuta celá řada her, případně dalších výukových či výtvarných aktivit. Rodičovská výchova a společně s ní obdobné činnosti ve škole zkrátka mohou děti zábavnou formou naučit třídit odpad. Na závěr je totiž nutné zopakovat, že nucení může být kontraproduktivní.

Látkové vs. Jednorázové Plenky

Jedno miminko, jehož rodiče používají jednorázové plenky, vyprodukuje až tunu problematického odpadu. Naproti tomu látkové plenky jsou vůči životnímu prostředí mnohem šetrnější a to i s ohledem na spotřebu vody a energie k praní. Jejich používáním snižují rodiče riziko kožních onemocnění, problém s nesprávným vývojem kyčlí a další zdravotní obtíže u svého dítěte.

U látkových plenek se spotřebovává energie především na praní (včetně energie na výrobu pracích prostředků). Energii na dopravu můžeme vzhledem k délce životnosti a celkové malé hmotnosti plenek pro jedno dítě zanedbat. Energie na praní závisí na typu pračky, na zvoleném pracím programu, a především na teplotě - při praní na 60°C spotřebujeme o třetinu méně energie než při vyvářce. Sušičku doporučujeme používat jen v opravdu odůvodněných případech.

U jednorázových plenek je spotřeba energie mnohem vyšší, neboť na jedno dítě se spotřebuje cca 4000 ks plen, tj. asi 200 kg buničiny(celulózy), jejíž výroba je i energeticky náročná. Také je třeba započítat energetické nároky na dopravu zboží od výrobce k zákazníkovi a od zákazníka na skládku či ke spalovně.

Spotřeba vody při výrobě látkovek je vzhledem k jejich dlouhé životnosti zanedbatelná. Ke znečištění vzduchu při výrobě jednorázových plenek dochází především při výrobě celulózy (SOx) a umělých hmot (COx, NOx i organické látky). Doprava se podílí na znečištění ovzduší výfukovými plyny - toto dopravní znečištění je srovnatelné se znečištěním z výroby vzhledem ke krátké životnosti pleny na jedno použití, neboť plenku je třeba dopravit od výrobce k zákazníkovi a po použití k místu zneškodňování odpadu.

Látkové bavlněné plenky nevytvářejí téměř žádný komunální odpad. Množství plen potřebných pro přebalovací věk 1 dítěte poslouží často 2 i více dětem po sobě. Z hlediska produkce komunálních odpadů poškozují jednorázové plenky prostředí nesrovnatelně víc než plenky látkové.

tags: #miminko #a #produkce #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Vytápění plynem a životní prostředí
• Co je místní šetření?
• Oblasti ČR a ArcGIS
• Problémy s bublající vanou
• Krbové vložky a emise