Hluk z hlediska ekologie

Hluk je každý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho intenzitu), který má rušivý nebo obtěžující charakter nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Hluk se vyjadřuje a měří nejčastěji jako ekvivalentní hladina akustického tlaku (LAeq), jednotkou je decibel (dB).

Účinky hluku na zdraví

Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Sluch prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází například ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu či ke ztrátám hořčíku.

Hluk má také poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. Pro představu: tichý pokoj v domě vydává 20-30 decibelů (dB), mírný déšť 50 dB, auto na ulici 70-80 dB. Zvuk nad 140 dB způsobí téměř okamžité a naprosté ohluchnutí.

Studie časopisu Royal Society Open Science (2014) odhalila, že ačkoli některé zvuky neslyšíme, hlasité nízkofrekvenční zvuky mohou mít na náš sluch negativní vliv. Hluk ztěžuje řečovou komunikaci, obtěžuje, vyvolává pocit rozmrzelosti a nespokojenosti. Na současném stupni poznání je za dostatečně prokázané poškození sluchového aparátu, ovlivnění kardiovaskulárního systému a negativní poruchy spánku.

Při hodnocení konkrétní akustické situace je nutno o hluku uvažovat nejen z hlediska celého spektra atakovaných funkcí, ale i z hlediska fyzikálních parametrů hluku, místa a času působení. Obecně je možné přijmout tzv. NESPECIFICKÉ (extraauditivní, mimosluchové, systémové) - s účinkem na různé funkce organismu. CHRONICKÉ ÚČINKY (tzv. ztráta sluchu.

Čtěte také: Studie o topení

Nespecifické účinky hluku se vzhledem k tomu, že se jedná o bezprahový škodlivý faktor, projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku. Zahrnují ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako např. učení a zapamatování informací, ovlivnění motorických funkcí a koordinace.

Aktuální studie dánské onkologické společnosti, která zkoumala zdravotní rizika obyvatel v blízkosti rušných silnic, prokázala, že s každými 10 decibely navíc se zvyšuje nebezpečí vzniku infarktu o 12 %. Většinou těch, co bydleli v extrémně hlučném prostředí u silničních tahů. Podle MUDr. Zdeňky Vandasové ze Státního zdravotního ústavu je dostatečně prokázáno, že hluk přes den také nepříznivě působí na osvojování řeči a čtení u dětí. V noci je příčinou změn fyziologických reakcí, poruchy spánku a zvýšeného užívání léků na spaní.

Vyplavuje stresové hormony, tím snižuje imunitu organismu, což může vést k řadě chorob. Ve výjimečných případech i k samovolnému potratu! Autoři studie uvádějí, že více než 100 milionů obyvatel unie žije v oblastech, kde hluk překračuje 55 decibelů, což je unijní limit. „Problém je, že riziko stoupá s každými 10 decibely zvýšeného hluku,“ dodává Šuta.

Kanadští vědci v jiném výzkumu na milionu respondentů doložili zvýšený výskyt infarktů myokardu a srdečních selhání u lidí, kteří dlouhodobě pobývají v hlučném prostředí. „Čím větší je hluk, tam kde žijí, tím vyšší je riziko infarktu,“ shrnuje Šuta.

Důležitější než vzdálenost bydliště od silnice je hladina hluku, kterému jsme déle vystaveni. Podle Evropské agentury pro životní prostředí má více než 10 tisíc dětí, které bydlí kolem významných letišť, problémy s učením. V hlučném prostředí můžou mít potíže nejen školáci, ale třeba i batolata, která se učí mluvit. Špatně totiž rozumí svým rodičům.

Čtěte také: Snížení hluku a emisí CO2

Hluk ve městech

Největším zdrojem hluku ve městě Opava je doprava. Nejproblémovějšími úseky silniční sítě jsou průjezdní úseky silnic centrem města. Z hlediska počtu stížností a počtu zasažených obyvatel je větším problémem hluk z hudebních produkcí na otevřených prostranstvích. Dalším zdrojem jsou různé výrobny a provozy. Při dopravních špičkách, jejichž délka trvání a rozsah se každoročně rozšiřuje, se stává Opava velmi obtížně průjezdnou. Tvořící se kolony vozidel nejen svým hlukem, ale i exhalacemi a prašností velmi negativně působí na životní prostředí ve městě. Na některých úsecích komunikací jsou pravidelně překračovány hlukové limity. Jedná se o úseky ulic Krnovská, Hradecká, Olomoucká, Komenského, Hlavní, Ratibořská, Praskova, Kasárenská, Pekařská.

Z hlediska počtu stížností a počtu zasažených obyvatel je větším problémem hluk z hudebních produkcí na otevřených plochách - diskotéky a koncerty v parcích, náměstích, hřištích. Tato hlučnost v nočních hodinách přesahuje mnohdy limity o více než 10 dB, k čemuž se připojují ještě rušivé projevy hostů, bouchání dveří aut, apod. Tento hluk je ovšem ze zákona postihnutelný pouze jako rušení nočního klidu. Významným zdrojem hluku jsou také hudební produkce v uzavřených objektech, zejména těch, které nemají dostatečné stavební protihlukové úpravy.

Zvýšené riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění lze pak očekávat především v oblastech s hlukovou zátěží nad 70 dB ve dne. Rovněž byla provedena analýza a výpočet počtu obyvatel bydlících v domech, které, alespoň částí leží v pásmu s hlukovým zatížením ve dne nad 70 dB.

Ochrana před hlukem

Ochrana lidského zdraví před hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Limity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č.

Město Opava podobně jako jiná města nemá příliš možností k omezení hlukové zátěže. Nejúčinnějšími nástroji jsou především eliminace příčin a následků hluku - tedy snížení dopravní zátěže, vybudování protihlukových stěn, výsadba zeleně podél komunikací či výměna povrchu vozovek. Méně účinná jsou opatření na odstranění následků hluku. Mezi nejčastější patří výměna oken za protihluková či dispoziční změny v bytě (např.

Čtěte také: Hluk a emise motocyklů

Doporučení pro snížení hlukové zátěže:

• Odstranění zdrojů hluku nebo podstatné snížení vyvolávaného hluku.
• Uzavření zdroje hluku vhodným krytem, vytvořením příčky, oddělením exponovaných pracovníků od zdroje.
• Omezení délky hlukové expozice.
• Používání vhodných osobních ochranných pomůcek, jako jsou zátkové nebo sluchátkové chrániče uší, protihlukové kukly a přilby.

Hranice „bezpečného“ pobytu v hluku o intenzitě 80 decibelů je 8 hodin denně. Každé další tři decibely však zkracují tento čas na polovinu. Ale i dlouhodobé vystavování se hluku nad 85 dB může způsobovat nevratnému poškození vnitřních vláskových buněk v uchu.

Zaměstnavatel je také povinen znát a hlídat míru hluku na svém pracovišti. Zkuste na svůj chytrý telefon nainstalovat aplikaci Hlukoměr nebo Zvukoměr. Ten by vám měl dát přibližnou představu o míře decibelů, s nimiž trávíte svou pracovní dobu. Pokud vás odbyde a nevyjde vám vstříc, máte ještě šanci obrátit se na orgán ochrany veřejného zdraví, kterou je místní Krajská hygienická stanice.

Važte si svého sluchu. Záliby spojené s expozicí silnému hluku, jako je pravidelný poslech hlasité reprodukované hudby, časté návštěvy koncertů, diskoték nebo filmových představení s hlasitým elektronicky zesíleným zvukem a používání zábavní pyrotechniky může ohrožovat sluchový aparát a vést k postupné ztrátě sluchu. Účinky hluku na sluch nezávisí na tom, jak zvuky subjektivně hodnotíte a zda se Vám líbí.

Snižte hlasitost při poslechu hudebních přehrávačů, televize a radia. Je vhodné volit kvalitní spotřebiče s originálními sluchátky, které mají dobrou kvalitu zvuku i při nízkých hlasitostech. Pro poslech v hlučnějším prostředí např. v dopravních prostředcích slouží sluchátka s funkcí odstínění okolního hluku, aby hlasitost poslechu nebylo třeba zvyšovat.

Nevykonávejte hlučné činnosti v malém prostoru. Buďte ohleduplní ke svým spolubydlícím a sousedům. Nezpůsobujte hluk zbytečně. Po skončení poslechu rádia či televize je nezapomeňte vypnout. Pokud jsou hlučné činnosti v domácnosti nezbytné, přesuňte je na denní dobu.

Světová zdravotnická organizace doporučuje redukovat roční průměrnou expozici ze všech zdrojů volnočasových aktivit pod LAeq 70 dB. Hranice bezpečné expozice je např. 75 dB po dobu 40 hodin týdně, nebo 85 dB po dobu 4 hodiny týdně nebo 90 dB po dobu 1 hodiny týdně. Je třeba si uvědomit, že působení na sluch se sčítá ze všech zdrojů hluku v pracovním i životním prostředí a z volnočasových aktivit.

Když jsme dlouhodobě vystaveni hluku z dopravy, má to neblahý vliv na náš zdravotní stav. Rozsáhlý výzkum univerzity v Oxfordu, založený na datech o půl milionu lidí ze tří různých evropských databází, teď potvrdil výsledky dřívějších studií, které spojují hluk s obezitou.

Tabulka: Základní limity pro venkovní hluk

Tabulka slouží ke stanovení průměrné expozice hluku. V záhlaví tabulky (označeno modře) můžete vyhledat velikost expozice hluku v decibelech. V levém sloupci potom vyhledejte čas, po který trvá příslušná expozice. Číslo v tabulce příslušné k danému řádku a sloupci potom udává průměrnou expozici hluku, které jste vystaveni, pokud ve zbývajícím čase pobýváte v tichém prostředí (do 40 dB).

Hodnoty odpovídající tomuto doporučení jsou v tabulce označeny zeleně. Červeně jsou označeny hodnoty nebezpečné pro sluchový aparát.

Podle rozhodnutí Evropské komise (2009/490/EC) (2) musí osobní přehrávače hudby obsahovat varování před rizikem, které představuje používání přístroje. Přehrávač by měl upozornit na riziko při expozici 80 dB po dobu 40 hod. týdně nebo 89 dB 5 hodin týdně.

RUŠÍ VÁS HLUK? ZKUSTE SE BRÁNIT. DOPORUČUJEME PĚT KROKŮ:

1. V souvislosti se stavbou ověřte potřebná povolení (pomůže příslušný stavební úřad).
2. Zajistěte měření (obraťte se na krajskou hygienickou stanici - KHS). Možná ho ale budete muset zaplatit.
3. Požadujte po KHS pozastavení provozu nebo udělení pokuty.
4. Požádejte o pomoc obecní úřad.

11. 4. Hudebně ekologické sdružení (HUDEKOS) - součást České hudební společnosti - se letos již tradičně od roku 1996 připojuje k výzvě americké Ligy pro sluchově postižené (Leage for the Heart of Hearing, New York) a vyhlašuje na dnešní den Mezinárodní den boje proti hluku v České republice letos pod záštitou Ministerstva kultury. International Noise Awereness Day - v doslovném překladu Den uvědomění si hluku má za úkol upozornit na negativní dopad dlouhodobého působení hluku na lidský organismus. Nejedná se pouze o tradiční hluk z dopravy, ale i tzv. hudební hluk, který zatěžuje naše životní prostředí hudbou reprodukovanou proti vůli nezúčastněných osob, v nevhodných prostředcích a nadměrných intenzitách. Při příležitosti Dne boje proti hluku vyzvalo HUDEKOS sdělovací prostředky, aby vyzývaly veřejnost k trvalému omezování hluku. Kromě jiného má dnešní den i informační hodnotu. Měli byste se z médií například dozvědět o nebezpečí hluku z fyziologického i psychického hlediska, podrobnosti o měření hluku a hygienických limitech, kde a jak si můžete stěžovat na nadměrný hluk či o způsobech snižování hluku i pasivní ochraně proti jeho účinkům.

"Hluk působí škodlivě nejen specificky na sluchový analyzátor, ale i na řadu jiných funkcí lidského organizmu. Nepříznivě ovlivňuje především výměnu látek, vegetativní funkce, cévní a srdeční systém, produkci žláz s vnitřní sekrecí, psychický stav, výkonnost atd.atd." prozradil na toto téma MUDr. Ladislav Malý v pořadu Ćeského rozhlasu 3 - stanice Vltava. Zajímavé je, že kromě tradičního hluku v továrnách, na silnicích apod. může být ve větší míře nebezpečný i hluk hudební. Jedná se o reprodukovanou hudbu, která nevhodných užíváním ztrácí smysl a stává se součástí akustického smogu. Hudební hluk může dokonce narušovat mezilidské vztahy a mít vliv na snížení kvality citového života.

HUDEKOS sdružuje specialisty v oboru hudby, akustiky, lékařství, ekologie, psychologie, ale i laické přátele hudby. HUDEKOS shromažďuje odborné materiály, fakta a argumenty má svojí webovou stránku. HUDEKOS poskytuje informace a metodickou pomoc zájemcům o tuto problematiku. Vydává bulletin HUDEKO.

Akustická ekologie

Akustická ekologie (v angličtině: acoustic ecology) je směr v rámci ekologie studující vzájemné vztahy a interakce mezi živými organismy navzájem i jejich prostředím probíhající skrze zvuk. Duchovním otcem akustické ekologie bývá nazýván Raymond Murray Schafer, kanadský skladatel, spisovatel a environmentalista, který stál u zrodu World Soundscape Project (WSP), multidisciplinární výzkumné skupiny a posléze mezinárodní vědecké platformy zaměřené na akustickou ekologii, je rovněž autorem jednoho ze základních děl oboru The Tuning of the World. Schafer spolu se svými kolegy z WSP konstituoval obor a vymezil předmět jeho zájmu.

Do této roviny patří všechny snahy vedoucí k minimalizaci hlukového znečištění a k uchování zvukových charakteristik konkrétních míst a prostředí. Do ní můžeme zahrnout vědecký výzkum (soundscape research) vztahů lidí a ostatních biologických druhů ke zvukovému prostředí, v němž žijí. Náleží sem nejrůznější sluchová cvičení a cílená výuka (soundscape education) vedoucí k aktivnímu uvědomění si zvuku v životním prostředí. Do umělecké roviny se řadí nejrůznější veřejné instalace či umělecká díla, která obsahují zvuk, dále nahrávky, které používají nahraný zvuk k navození příslušného zvukového prostředí. Do aplikační roviny náleží akustický design (acoustic design) jako praktická aplikace výzkumu zvukového prostředí. Takto získané poznatky pak mohou vyústit v zahrnutí akustických aspektů při tvorbě nových staveb, krajinného plánování apod., což významně obohacuje obor krajinná ekologie o novou, akustickou dimenzi.

Zvuk je důležitou - a často opomíjenou - součástí životního prostředí. Jeho specifika jsou také významným indikátorem kvality života v daném ekosystému; upozorňuje na to i název zásadního díla environmentálního obrození americké bioložky Rachel Carsonové Mlčící jaro (Silent Spring, 1962), které pojednává o hrozbě života bez zvuku a jeho producentů (tedy nebezpečím, které představují pesticidy pro vymírání organismů a snižování biodiverzity).

Hluk a zvířata

Zjištění vědců, že hluk z dopravy činí ptáky agresivnějšími asi nikoho nepřekvapí. Hluk jde „na nervy“ i nám, lidem moudrým, kteří by své chování měli ovládat mnohem lépe než ptáci. Pokus proběhl na ostrovech Santa Cruz (s vysokou intenzitou dopravy) a Floreana (s nízkou intenzitou dopravy). Teritoria buď přiléhala k nejbližší silnici, nebo byla od ní vzdálena alespoň 100 m. Galapážští lesňáčci navíc při konfrontaci z hlukem prodloužili dobu svého zpěvu. Je to logické, protože si zpěvem vymezují své teritorium, jenže pokud nejsou slyšet, tak se jim oblast, kterou „uzpívají“, tedy „ubrání zpěvem“, zmenšuje.

Podívejme se na situaci antropogenním pohledem, tedy lidskýma očima. Sice to z hlediska vědeckého výzkumu není ideální přístup, ale přece jen se nám pak situace lépe chápe. Jak byste reagovali vy, kdybyste se potřebovali domluvit v hlučném prostředí? Nejprve zvýšíte hlas a pak se rozčílíte. Ptáci na to šli podobně.

Malí pěvci nejen, že se snažili zdroj hluku „přeřvat“, ale zároveň na něj útočí. „Výzkumníci zjistili, že pokud vnější hluk, jako je doprava, zasahoval do ptačího zpěvu, blokoval jejich komunikační kanál a zvyšoval jejich agresivitu.

Hluk má negativní dopad i na volně žijící živočichy, a to jak na zemi, tak ve vodě. Hlukové znečištění může mít řadu dopadů na fyzický stav i chování zvířat a může zvýšit jejich stres.

Například hluk ze silniční dopravy může žábám a zpěvnému ptactvu ztížit vzájemnou komunikaci, zejména v období páření. To může omezit jejich schopnost rozmnožovat se nebo je to donutí uprchnout z jejich přírodních stanovišť.

Dalším problémem je podmořský hluk z lodní dopravy, energetiky, stavebnictví a dalších činností. Výzkum například zjistil poškození sluchu u velryb, které může snížit jejich schopnost vzájemně komunikovat a hledat potravu.

Legislativa a hluk

S účinností od 30. července 2016 vyšla pod číslem 217/2016 Sb. novela nařízení vlády 272/2011 Sb.o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Důvodem novely jsou zejména změny v zákoně o ochraně veřejného zdraví platné od 1.

Novela nařízení nově definuje některé pojmy a parametry rozhodné pro posouzení hladiny hluku. Jedná se např. Nově bylo upraveno hodnocení chráněného venkovního prostoru staveb (tj. prostoru do vzdálenosti 2 m před obvodovým pláštěm chráněného vnitřního prostoru), které budou hodnoceny pouze z hlediska dopadajícího hluku, tj. bude eliminován hluk odražený od fasády posuzované stavby. Jedná se totiž o posuzování expozice hluku uvnitř chráněných staveb, nikoliv ve venkovním chráněném prostoru (tj. nezastavěném prostoru užívaného k rekreaci, léčebné péči a výuce, pro který jsou stanoveny zvláštní limity).

Novela nařízení upravuje posuzování staré hlukové zátěže. Ta se stanoví měřením nebo výpočtem z údajů o roční průměrné denní intenzitě a skladbě dopravy v roce 2000. Hygienický limit pro starou hlukovou zátěž se stanoví jako součet základní hladiny akustického tlaku 50 dB a korekce pro starou hlukovou zátěž uvedené v příloze 3. Korekci je možné aplikovat na pozemní komunikace a dráhy uvedené do provozu před rokem 2001 pouze dočasně, a to dokud nedojde k navýšení hluku z jejich provozu o více než 2 dB.

Při stanovení průměrné expozice hluku a vibracím na pracovišti za sledované období se vychází z celkového počtu směn v daném období a počtu směn, při kterých je zaměstnanec exponován hluku nebo vibracím. V případě nepravidelných směn a při proměnlivém počtu hodin se jednotlivé denní expozice hluku nebo vibracím přepočítají na pracovní dobu 8 hodin.

tags: #hluk #z #hlediska #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Metody měření kvality ovzduší
• Recyklace automobilů
• Srovnání znečištění vody: Afrika vs. ČR
• Řešení pro generace a ekologii
• Legislativní ochrana raka