Ještě za našich babiček jsme kompostovali skoro všichni. Co jsme se ale přesunuli do bytů, náš organický odpad putuje rovnou na skládku. A to je hrozná škoda. Nemáte zahradu a kontejner na bioodpad je v nedohlednu? Žádný problém! Kompostovat můžete klidně i v bytě. Máme pro vás přehled všech informací, co o domácím kompostování potřebujete vědět.
Největší obavou z domácího kompostování je zápach a nepořádek. Toho se ale bát opravdu nemusíte. Domácí kompostéry jsou designované tak, abyste o nich ani nevěděli, a zaberou jen minimum místa. Kompostréry určené do bytu jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, perfektně těsní a udržují uvnitř vyvážené prostředí.
Do bytu si můžete vybrat ze dvou typů kompostérů - vermikompostér nebo bokashi kompostér.
Rozhodli jste se jít do toho? Výborně! Prvním krokem po pořízení domácího kompostéru je založení kompostu. Přesný postup záleží na tom, jaký kompostér jste si vybrali. U vermikompostéru nejdříve vystelete dno správnou podestýlkou, aby kompost zůstal provzdušněný. Můžou to být kousky navlhčeného kartonu, hobliny nebo tráva. Použít můžete i kupovaný keramzit. Založení bokashi kompostéru je snad ještě jednodušší.
Tip: Tajemstvím vyváženého kompostu je kombinování dusíkatých a uhlíkatých látek. Zatímco ty dusíkaté (zbytky z kuchyně) se rozkládají rychleji a mají větší vlhkost, uhlíkaté (listí a dřevo) se rozkládají pomaleji a drží správnou strukturu kompostu.
Čtěte také: K čemu je dobrý kompost?
Domácí kompostér můžete mít přímo po ruce v kuchyni nebo kdekoliv jinde v bytě. Nejvíce mu bude svědčit stabilní teplota okolo 20 °C. Jestli postavíte kompostér na balkon, je potřeba dát pozor, aby nebyl na přímém slunci. Teplota nesmí stoupnout nad 30 °C a klesnout pod 5 °C.
Péče o zahradu s sebou během roku přináší množství zeleného zahradního odpadu. Pokud nám záleží na přírodě a životnímu prostředí, je tu jednoduchý a ověřený způsob správného využití odpadu: přeměnit jej na kvalitní hnojivo! A tehdy je řeč o kompostování. Vyrobit kvalitní kompost během několika měsíců není nemožné.
Do kvalitního kompostu můžete přidat skoro všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti:
Zbytky vařených jídel se doporučuje dávat jen v malých množstvích. Smíchejte je s větším množstvím suchého materiálu.
Při těžších rozložitelných materiálech (uhlíkatých), jako jsou dřevo, tvrdší části zeleniny či stonky starších rostlin platí základní pravidlo, že čím jsou částice menší, tím rychleji se zkompostují. Ideální je využít zahradní drtič. Měkké šťavnaté materiály (dusíkaté) jako hnůj, posečená tráva, kuchyňský bioodpad jsou snadno rozložitelné, proto není třeba je zmenšovat. Dobrý rozklad zajistí vyvážené míchání materiálů.
Čtěte také: Recyklace pečicího papíru: Co dělat?
Užitečné bakterie a půdní organismy, které se starají o rozklad zeleného odpadu potřebují kromě živin i neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim dokážete zajistit vyváženou kombinaci, začnou se množit rychlým tempem. I zde platí že, čím menší částice odpadu do kompostu dáte, tím se spíše zkompostuje. Platí však také pravidlo, že čím jsou částice menší, tím je mezi nimi méně dutinek, kde se může udržet vzduch.
Další podmínkou dobrého kompostování je správná vlhkost. Nedostatek vlhkosti zpomaluje až zastavuje proces rozkladu, naopak nadměrná vlhkost způsobuje nežádoucí hnilobný proces. Do uzavřeného kompostéru se bez vaší pomoci voda nedostane, proto je důležité správnou vlhkost kontrolovat a v případě potřeby ji doplnit politím, případně snížit přidáním suchých materiálů. Správnou vlhkost lze zjistit pouze rukou.
Kompost jako ozdobný prvek okrasné části zahrady, případně viditelný z odpočinkového koutu, není to pravé. Umístěte ho tak, aby nerušil celkový dojem ze zahrady, nejlépe do vzdálenějšího koutu, kde o něm budete vědět vy, ale neuvidí ho každý, kdo k vám zavítá. Můžete použít i předsadbu z rychle rostoucích keřů, které kompost dokonale ukryjí. Pro založení kompostu vyberte místo zastíněné stromy nebo keři. Kompost by neměl nikdy vyschnout, proto jej v suchém počasí zalévejte vodou.
Vytrvalé plevele, jako je pampeliška, svlačec, pýr nebo popenec do něj nikdy nedávejte s kořeny. Odkvetlý plevel se semeny si klidně počká i několik let na příležitost, aby se mohl s kompostem rozvést po zahradě a pořádně se rozmnožit. Pro plevel vytvořte oddělený kompost, který po rozložení použijte například pro rovnací práce v zahradě.
„Podlahu“ kompostu by měla tvořit drenážní vrstva, může být z drcených cihel nebo štěrku. Na ni pak postupně ukládejte vhodný odpad do vrstev, a to rovnoměrně po celé ploše. Silnější a větší rostliny, jako jsou rajčata nebo okurky, rozsekejte na menší kusy, aby se rychleji rozkládaly. Posečenou trávu nedávejte do kompostu ve větší než pěticentimetrové vrstvě, má sklon se slehávat a zůstává nerozložená i po třech letech. Vrstva organického odpadu nemá být vyšší, pak ji dobře utužíte a zasypete slabou vrstvou zeminy. Do další vrstvy lze přimíchat kromě odpadu ze zahrádky i trus domácích zvířat - drůbeže, králíků, holubů - prosypat mletým vápencem nebo přidat k obohacení kompostu minerální hnojivo. Alespoň jedenkrát do roka se má kompost proházet kvůli provzdušnění a rychlejšímu rozkladu = zrání. Klasický kompost je hotov za jeden až tři roky, podle použitého materiálu.
Čtěte také: Urychlovač kompostu: Kdy je ten správný čas?
Do kompostu se přidává mletý dolomitický vápenec, který obsahuje i hořčík. Staří zahradníci už hotový kompost míchali se zvětralou prosátou omítkou z bouračky - písek to navíc vylehčil. Daniela přidává do kompostu mletý dolomitický vápenec. Kupuje ho vždy pětikilový pytel a vydrží tak na tři měsíce.
Pro malou zahrádku se hodí kompostér. Z okrasné zahrádky bude ke kompostování spíš jen listí z okrasných stromů, stvoly ořezaných trvalek a letniček, posečená tráva a odpady z kuchyně.
Přípravky, které značně urychlí zrání kompostu, jsou vhodné i do volných kompostů. Použitím urychlovače se zkrátí doba rozložení organické hmoty na necelý půlrok a hlavně - kompost se nemusí přehazovat! Výborně se urychlovač uplatní v kompostérech. Zabraňuje hnití a výskytu plísní nebo houbových chorob.
Hotový vyzrálý kompost musí být sypký, mírně hrudkovitý. Časem zjistíte, že kompostu není nikdy dost: potřebují ho růže, okrasné keře i stromy a trávník bude za prosypání obzvlášť vděčný. Kompost se vám bude hodit každou chvíli. Trvalky, letničky a hlavně zelenina - všechno se dá přihnojit kompostem. Ovocné stromy přivítají takovouto výživnou nastýlku, z níž se budou postupně uvolňovat živiny ke kořenům.
Věčný plevel mezi okrasnými rostlinami v létě neustále dokola likvidujeme, ale co když to úplně není plevel jako plevel? Možná se budete divit, jaké rostliny se dají využít k našemu prospěchu! Vyhazovat některý druh plevele do popelnice či kompostu je obrovská škoda. Proč? Neboť některé léčí, odpuzují otravný hmyz, anebo si dokonce na nich pochutnáme!
Za plevel se považuje rostlina, která se na zahradě vyskytuje proti naší vůli. Pro někoho to může být plevel, pro někoho poklad, i proto se různí přístup k nejrůznějším rostlinám. V přírodě plevel zastupuje skupinu rostlin, která má svou důležitou funkci.
Mocně vypadající dvouletá rostlina, která se vyskytuje na rumištích, okolo cest i na skládkách. Listy lopuchu mohou dosahovat až 50 cm na výšku a 40 cm na šířku, takže rostlinu jen tak nepřehlédnete. Využívá se na kožní nemoci včetně lupenky (udržuje ji na uzdě), významně posiluje vlasy a napomáhá vylučovat z organismu škodliviny. V bylinkářství je totiž pro lopuch mnoho léčebných využití. Kořen má gumovitou strukturu a sladkou chuť.
Jedná se o jednoletou až dvouletou bylinku, která roste do výšky až 40 cm. Potkáte ji na rumištích, v zahradách, na polích, hřištích i mezi dlažbou. Čaj z této byliny se pije při krvácivých stavech, například z nosu, žaludku i nepravidelném krvácení dělohy. Bylinka je vhodná zejména pro ženy, ať už v pubertě na úpravu periody, anebo v období klimakteria. Hodí se i jako koupel na hemoroidy. Kokoška se může použít i do salátů (lístky a květenství), brzy na jaře se dají konzumovat i syrové kořeny. Těhotné ženy by se ale měly pojídání kokošky vyvarovat, protože vyvolává stahy dělohy.
Určitě se vám ihned vybaví jitrocelový sirup, který se používá na kašel. Ano, je to jeho nejrozšířenější využití, ale tím jeho pozitivní vliv na náš organismus zdaleka nekončí! Jitrocel pomáhá při žlučových kamenech, čistí krev, léčí špatně se hojící rány i bércové vředy nebo detoxikuje plíce a žaludek. Užívat ho můžete ve formě čaje, masti, sirupu či obkladů.
Tohoto „plevele“ se jen tak nezbavíte. Má vcelku rozsáhlý kořenový systém a vybrat z půdy všechny oddenky je zbytečná piplačka, neboť stačí miniaturní kousíček a roste vesele dál. Ale jedna rada by tu byla - zasejte do půdy fazole, bršlice je nesnáší. Mladé listy bršlice se hodí k přímé konzumaci, nejchutnější jsou v první půlce dubna. Obsahuje důležité minerály a vitamín C. Je vhodná k odkyselení organismu, podporuje látkovou výměnu a blahodárně působí i na bolesti kloubů.
Jednoletá rostlina, u které se sbírá kvetoucí nať. Dosahuje výšky cirka 40 cm a neustále se rozmnožuje. Bylinka je schopná léčit kožní problémy, detoxikuje, posílí imunitu, sníží krevní tlak, má protizánětlivý účinek a podporuje laktaci. Pro kojící ženy je užívání ideální, naopak by se bylince měly vyhnout ženy v očekávání.
tags: #hodi #se #davat #do #kompostu #korinky