Ohrožení lesů mírného pásu

Otázka hospodaření v lesích rezonuje v České republice již delší dobu. Důvodem uvedeného poněkud banálního konstatování není jen skutečnost, že zmiňovaný typ půdního krytu / krajinného pokryvu zabírá 37,1 % rozlohy našeho státu, přičemž se jedná o plochu srovnatelnou s rozlohou Belgie, nebo že jde o pojem známý i předškolákům.

Kolektiv 34 českých a slovenských odborníků ze 14 institucí nedávno podrobně představil pojetí lesa jako svébytného, různě zdravého a tím i rozdílně fungujícího ekosystému. Rozsáhlou publikaci otvírá naprosto legitimní a prizmatem jejího obsahu zcela zásadní otázka, totiž zda je lesnictví aplikovanou ekologií: k tomu je mj. nezbytné vymezit samotný pojem lesnictví.

Následující stať se detailně zaměřuje na historii, současnost a budoucnost středoevropského lesa, aniž by slevila z poutavosti textu. Biologickou rozmanitost, a to jak v obecné rovině, tak s přihlédnutím k lesům, autoři rozebírají stručně, ale navýsost věcně.

Na problematiku biodiverzity nenásilně navazuje výklad výrazu disturbance, bořící stále přežívající mýtus, že zásahy z vnějšího prostředí vždy narušují příslušnou složku biodiverzity negativně, a že jsou tudíž nevítaným zlem. Čtenář se dále dozví, proč má smysl zkoumat dynamiku přirozeného lesa evropského mírného pásu a jak nám může rozumným způsobem posloužit v lesnickém hospodaření.

Není žádným překvapením, že jádro knihy tvoří pasáže přibližující jakýkoli les jako soustavu tvořenou předivem přímých a zpětných vazeb neživého prostředí a živé složky. Připomeňme v této souvislosti, že se v rámci ekologie výzkum potravních sítí stal vůbec prvním tématem, v němž byla využita umělá inteligence. A tak se podrobný výklad autorů upře mj. na bakterie, houby, bezobratlé, planě rostoucí rostliny tvořící bylinné patro lesa, drobné zemní savce, kopytníky, vrcholové savčí predátory nebo ptáky a dřeviny lesa mírného pásu.

Čtěte také: Tajga a lesy – ochrana

Žádná příručka zabývající se ekologií lesa nemůže opomenout jeho roli z pohledu nadzemního a podzemního ukládání uhlíku stejně jako cyklu dalších prvků, především dusíku a fosforu.

Odtud je jen malý krůček k analýze zranitelnosti, či naopak odolnosti lesních porostů v měnících se podmínkách vyvolaných (nejen) globálními klimatickými změnami. Autoři pečlivě glosují ohrožení a rizika, s nimiž souvisejí současné problémy lesního hospodaření. Nechybějí ani prognózy možného rozšíření dřevin a posunu lesních vegetačních stupňů.

Sníženou odolnost (rezistenci) a pružnost (rezilienci) lesních ekosystémů má v ČR na svědomí ale řada dalších hnacích sil, mj. Recenzovaná kniha se - jak jsme se snažili naznačit v předcházejících řádcích - nespokojuje pouze s hodnocením minulého a současného stavu lesních ekosystémů a prognózou jejich dalšího vývoje, ale přináší i praktický návod ke zlepšování jejich zdraví.

Příručka je psána srozumitelně, výhrady lze mít jen k občasnému nadužívání cizích slov místo českých výrazů, které samo o sobě odbornou kvalitu textu nezvýší. Oceňuji zejména skutečnost, že se autoři nebáli do textu zařadit řadu novějších, až zcela nových názorů, jako je ekologie založená na funkčních znacích, epigenetická dědičnost nebo celoekosystémová výživa.

Hned na několika místech v textu autoři vysvětlují reálný význam disturbancí: škoda jen, že nepostoupili k (novému) nerovnovážnému paradigmatu ekosystému platnému pochopitelně i pro lesy. Svou úlohu zřejmě v tomto směru mohla hrát tradiční doba obmýtí.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Lesnatost se v Evropě nezvyšuje jen zarůstáním otevřené krajiny, ale i výsadbou, leckde a nezřídka mohutně podporovanou jak ze státních rozpočtů, tak i fondů EU. Velkoplošná výsadba v Číně probíhá i na severozápadě země, kde je motivována snahou zabránit rozšiřování pouští a polopouští, odkud Peking a severovýchod donedávna nejlidnatější země světa zasahují písečné bouře: v této části státu se vysazují zejména severoamerické borovice.

V textu knihy je při diskusi změn podnebí viditelně podhodnocena úloha vodní páry. Vydavatelský počin brněnské Mendelovy univerzity - hodnocení publikace si uvedené označení bezesporu zaslouží - tak trochu klame názvem. Ačkoliv se soustřeďuje na les, v mnoha ohledech řešené téma překračuje - představuje tak moderně pojatou encyklopedii ekologie.

Lesy mírného pásma rostou v regionech pod vládou různých klimatických typů. V některých jsou zimy studená a léta chladná, v jiných jsou zimy poměrně mírné a letní vedra tam mohou svou intenzitou konkurovat tropům. V oblasti se studenými zimami jsou stromy opadavé čili shazují listí na zimu a nové listí vyrůstá na jaře. V teplejších regionech zůstává listí na stromech mnoha druhů po celý rok. I když les mírného pásma neobsahuje tolik živočišných druhů jako tropický les, nezáleží ještě mezi biomy s nejbohatší faunou na Zemi.

HIBERNACE : Na podzim se mnozí hmyzožraví ptáci stěhují do teplejších krajů a ponechávají ostatní živočichy v lese, aby tam činili zimnímu chladu. Zvířata, která si dělají zásoby potravy, mohou zůstat v aktivitě po celé toto obtížné roční období, ale ostatní se řídí zcela odlišnou strategií přežití- přezimují v nečinnosti čili hibernují a žijí z tukových zásob v těle, které nashromáždila během letních měsíců. Jak dlouho a jak hluboce zvíře hibernuje závisí na tom, kde žije. V lesích severozápadní Evropy mohou ježci přezimovat až 6. měsíců, ale jižnějších oblastech je jejich zimní spánek mnoho kratší.

Dochází plynule i ke změnám typické vegetace na daném území. Navzájem však jasně vzhledově, strukturně a funkčně odlišných. Výstavbou a provozem vzhledem k okolním. Je tak umožněn vznik různých biomů. Dominantní složku rostlin, které představují většinu biomasy, živé organické hmoty ekosystému, tj. formu, lze hovořit i o formaci, popř. rostlinné formaci.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Pro všechny typy lesů mírného pásu je charakteristické dostatečné množství srážek během vegetačního období, teplá léta a chladné zimy. Zimní teploty zpravidla klesají pod bod mrazu, proto jsou mnohé stromy adaptovány na zimní chlad a sucho právě opadem listí. Některé rostliny přečkávají zimní období v podzemních orgánech (např.

Tato diplomová řeší kůrovcové napadení lesů severně od Brna. Zasažených místech panují. Tematické mapy.

tags: #ohrožení #lesů #mírného #pásu

Oblíbené příspěvky:

• Funkce lambda sondy
• Epizody Zázraky přírody – kompletní přehled
• Znepokojení nad obsazením MŽP
• Projekty a příroda
• Praktické rady pro domácí kompost