K čemu slouží kompost? Využití a výhody kompostování

Kompostování je jedním z nejjednodušších a nejefektivnějších způsobů, jak přispět k ochraně životního prostředí a zároveň zlepšit kvalitu půdy na své zahradě. Je to proces, který přeměňuje organický odpad na živiny bohatý kompost, který můžeme použít jako hnojivo. Kompostování je ekologické, ekonomické a v souladu s přírodním koloběhem živin.

Proč kompostovat?

Než se pustíme do podrobností, co všechno lze kompostovat, je dobré si připomenout, proč bychom to měli dělat. Kompostování přináší řadu výhod. Kromě toho, že snižuje množství odpadu, který končí na skládkách, pomáhá také vytvářet bohatý a zdravý kompost, který může zlepšit kvalitu půdy a přispět ke zdravému růstu rostlin.

Kompostování je nejen ekologický způsob, jak zpracovat organický odpad, ale také skvělý způsob, jak obohatit půdu na zahradě o důležité živiny. Méně odpadu v popelnici: Odhaduje se, že biologicky rozložitelné zbytky tvoří až 30-40 % směsného komunálního odpadu. Kompostováním tak výrazně snížíte množství odpadu, který končí na skládce nebo ve spalovně.

Zdarma přírodní hnojivo: Výsledný kompost skvěle poslouží na zahradě při pěstování zeleniny, ovoce i okrasných rostlin. Nahrazuje kupovaná průmyslová hnojiva a substráty - ušetříte peníze a vaše rostliny dostanou ekologickou výživu.

Ekologický přínos: Když organické zbytky kompostujeme, snižujeme produkci skleníkových plynů. V anaerobních podmínkách skládky vytváří bioodpad škodlivý metan, zatímco při domácím kompostování dochází převážně k rozkladu za přístupu vzduchu. Kompostování vám tak pomůže snížit množství vyprodukovaného odpadu a udělá vaši domácnost udržitelnější.

Čtěte také: Praktický průvodce tříděním odpadu

Vzdělávání a radost: Kompostování může být zábava a poučení pro celou rodinu. Děti i dospělí uvidí na vlastní oči cyklus rozkladu a naučí se, jak příroda hospodaří s odpady. Zkrátka, mít doma kompostér znamená dělat něco pro sebe i pro životní prostředí. A nemusíte se bát - kompostování není složité.

Co všechno patří do kompostu?

Při správném výběru materiálů, které do kompostu přidáváte, můžete získat bohatý, živinami nabitý kompost, který podpoří zdravý růst vašich rostlin. Abyste získali kvalitní kompost, je důležité přidávat do něj správné suroviny a dbát na jejich vyvážený poměr. Zásadní je rovnováha mezi takzvanou zelenou (vlhkou) složkou, která je bohatá na dusík, a hnědou (suchou) složkou, která obsahuje především uhlík. Tato kombinace zajistí optimální podmínky pro činnost mikroorganismů a urychlí proces rozkladu.

První a nejběžnější skupinou materiálů, které lze kompostovat, jsou zbytky ovoce a zeleniny. Slupky, odřezky, šlupky od banánů, zbytky salátů - to vše je výborným materiálem pro kompost. Dalším skvělým materiálem jsou vaječné skořápky. Ačkoli jejich rozklad trvá déle, obsahují velké množství vápníku, který je velmi prospěšný pro půdu.

Pokud rádi pijete kávu nebo čaj, máte doma další skvělý zdroj pro kompost - kávové sedliny a čajové lístky. Tyto zbytky jsou bohaté na dusík, což je jedna z klíčových živin, kterou rostliny potřebují pro svůj růst. Můžete také kompostovat zbytky pečiva a cereálií. I když byste měli být opatrní, abyste nepřitáhli škůdce, malé množství těchto materiálů může kompost obohatit.

Pokud máte na zahradě přístup ke slámě a senu, určitě je využijte. Další důležitou složkou kompostu jsou tráva a listí. Čerstvě posekaná tráva je bohatá na dusík, zatímco suché listí dodává uhlík. Tato kombinace je ideální pro vyvážený kompostovací proces. Můžete také přidat dřevní štěpky a piliny. Tyto materiály jsou bohaté na uhlík, což je nezbytné pro udržení rovnováhy v kompostu.

Čtěte také: Krása přírodních rozcestníků

Pokud máte doma nespotřebované pokojové rostliny, můžete je také přidat do kompostu. Dalšími materiály vhodnými pro kompost jsou papír a karton. Recyklovaný papír, nebarevný karton a noviny bez lesklého povrchu jsou ideální pro přidání uhlíku do kompostu. Možná vás to překvapí, ale i vlasy a nehty jsou materiály, které můžete kompostovat. Jsou biologicky rozložitelné a mohou přispět k obohacení kompostu o dusík. Do kompostu patří například posekaná tráva, spadané listí a vypletý plevel, stejně jako zbytky ovoce a zeleniny, které je ideální nejprve nakrájet na menší kousky. Kompost obohatíte také kávovou sedlinou, použitými čajovými sáčky, skořápkami od vajec či ořechů, zbytky květin nebo pokojových rostlin. Nezapomínejte ani na piliny, slámu, drobnou kůru nebo papír bez barevného potisku - to vše tvoří suchou složku.

Čemu se vyhnout: Co do kompostu nepatří?

Ačkoli je lákavé hodit do kompostu jakýkoli organický odpad, je důležité si uvědomit, že ne všechno je pro kompostování vhodné. Některé materiály mohou způsobit více škody než užitku, a proto je dobré vědět, čemu se vyhnout.

Prvním příkladem jsou maso, ryby a mléčné výrobky. Tyto potraviny přitahují nežádoucí škůdce a mohou způsobit nepříjemný zápach. Dalším nevhodným materiálem jsou olej a tuky. Tuky narušují proces rozkladu, což může vést ke vzniku zápachu a komplikovat celý proces kompostování, protože zpomalují rozklad ostatních materiálů.

Stejně tak by v kompostu neměly být syntetické materiály a plasty. Choré rostliny a plevel se semeny jsou dalšími materiály, které byste do kompostu neměli přidávat. Tyto rostliny mohou přenést choroby nebo plevel na zahradu, když kompost použijete.

Nakonec je důležité zmínit zvířecí trus. Ke kompostování se nehodí kosti, odřezky masa a kůže, vetší množství stolních olejů a tuků, nemocné rostliny (napadené např. parazity, plísní apod.), vykvetlé plevely, popel z uhlí či z cigaret, nedopalky cigaret, chemicky ošetřené materiály (např. se zbytky laku či barev), časopisy, prachové sáčky z vysavače, exkrementy masožravých zvířat, plasty, sklo, kovy ani kamení.

Čtěte také: Jak si vyrobit kvalitní kompost

Jak správně kompostovat? Klíčové zásady

Kompostování není jen o tom, co do kompostu přidáte, ale také o tom, jak správně postupujete při jeho vytváření. Aby byl kompostovací proces úspěšný, je důležité dodržovat několik klíčových zásad.

Prvním z nich je správný poměr dusíku a uhlíku. Ideální poměr zelených materiálů bohatých na dusík, jako je tráva a zelenina, k hnědým materiálům bohatým na uhlík, jako jsou suché listí a papír, je přibližně 2:1. Další důležitou zásadou je udržování správné vlhkosti. Kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Příliš suchý kompost zpomaluje proces rozkladu, zatímco příliš mokrý může začít hnít.

Větrání je dalším klíčem k úspěchu. Kompostovací hromada potřebuje dostatek vzduchu, aby proces rozkladu probíhal správně. Pokud kompost neobracíte nebo neprovzdušňujete, může začít zapáchat. Poslední zásadou je správné umístění kompostu. Kompostovací hromadu nebo kompostér umístěte na místo s dostatkem stínu a ochranou před větrem.

Správné kompostování není jen o tom, co do kompostéru dáte, ale také jak s materiálem pracujete a jaké podmínky v něm udržujete. Pokud chcete, aby rozklad probíhal plynule, bez zápachu a s kvalitním výsledkem, je potřeba dodržovat několik základních zásad.

• Začněte hrubou spodní vrstvou, ideálně z větví, dřevní štěpky, slámy nebo kartonového papíru. Tato vrstva vytvoří přirozenou drenáž, která pomůže odvádět přebytečnou vlhkost a zároveň zajistí dostatečné proudění vzduchu odspodu.
• Střídejte zelené a hnědé vrstvy, tedy vlhkou dusíkatou složku (např. tráva, kuchyňské zbytky) s suchou uhlíkatou složkou (např. listí, piliny, papír). Tento vyvážený poměr živin je klíčový pro to, aby mikroorganismy pracovaly efektivně.
• Kompost pravidelně provzdušňujte, ideálně jednou za 1 až 2 týdny. Přehazování vidlemi nebo speciálním aerátorem umožňuje přístup kyslíku, bez kterého se proces rozkladu zpomaluje a přechází do nežádoucího anaerobního režimu.
• Sledujte vlhkost kompostu - ideální stav připomíná vlhkost vyždímané houby. Pokud je kompost příliš suchý, přidejte zelený materiál nebo lehce navlhčete. Při nadměrné vlhkosti naopak přimíchejte více suché hnědé složky a celý obsah důkladně promíchejte.
• Chraňte kompost před extrémy počasí. Silný déšť jej může rozmočit a vyplavit živiny, přímé slunce zase vysušit a zpomalit proces. Nejlepší je umístit kompostér na polostinné, větrané místo chráněné před větrem, ideálně přímo na půdu, aby se do něj mohli přirozeně dostat půdní živočichové.

Pravidlem kompostování je totiž jeho průběžné přehazování, aby se materiál rovnoměrně provzdušnil - okysličil, a také aby se tak všechny složky promíchaly (jak dusíkaté, tak uhlíkaté).

Proč je důležitý správný výběr materiálů?

Možná se ptáte, proč je tak důležité pečlivě vybírat, co do kompostu přidáme? Správný výběr materiálů je klíčem k úspěšnému kompostování. Pokud do kompostu přidáme nevhodné materiály, můžeme si způsobit problémy, jako je zápach, přítomnost škůdců nebo dokonce znehodnocení celého kompostu. Kromě toho, kvalitní kompost zlepšuje strukturu a úrodnost půdy, zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu a podporuje zdravý růst rostlin.

Typy kompostování

Neexistuje jen jeden druh kompostéru. Naopak - vybrat si můžete řešení podle toho, jestli máte rodinný dům se zahradou, balkón, nebo bydlíte v malém bytě. Domácí kompostér už dávno nemusí být jen páchnoucí hromada na dvoře. Dnes jsou k dispozici promyšlené nádoby a zařízení, které kompostování usnadní a urychlí.

Venkovní kompostér

Klasika pro zahrádkáře. Bývá to větší nádoba (plastová či dřevěná ohrádka) umístěná venku na zahradě. Plastové kompostéry mají často objem od cca 300 do 1000 litrů. Například zahradní plastový kompostér o objemu 420 l mívá perforované stěny pro větrání a dno otevřené do půdy, aby do něj mohly žížaly a mikroorganismy z okolí. Venkovní kompostér se hodí pro zpracování velkého množství bioodpadu - nejen kuchyňských zbytků, ale i trávy, listí, štěpků z větví apod. Používání je jednoduché: průběžně do něj vrstvíte vše biologicky rozložitelné ze zahrady a kuchyně (co tam patří), občas promícháte a kontrolujete vlhkost. Za pár měsíců odebíráte spodními dvířky hotový kompost. Výhodou je velká kapacita a nenáročnost - materiál se rozkládá většinou sám. Jen je potřeba mít na zahradě místo a počítat s tím, že v zimě se proces zpomalí.

Kuchyňský kompostér (Bokashi)

Pro obyvatele bytů bez možnosti zahrady je skvělou variantou kuchyňský kompostér. Jde obvykle o uzavíratelný plastový kbelík se speciálním fermentačním přípravkem. Populární je tzv. Bokashi kompostér, který funguje na principu kvašení. Do nádoby přidáváte kuchyňské zbytky (včetně těch, které se do běžného kompostu nehodí, jako je trocha masa či mléčných výrobků) a každou vrstvu posypete Bokashi směsí s užitečnými mikroorganismy. Tyto mikroby v bezvzdušném prostředí obsah nádoby zakvasí. Ve spodní části nádob bývá kohoutek na vypouštění tekutiny - tzv. Bokashi čaj, což je tekuté hnojivo vzniklé fermentací. Ten lze ředit vodou a zalévat jím rostliny nebo jej vylít do odpadu (je to prospěšné i na čištění odpadních trubek).

Jakmile nádobu naplníte, nechá se pár týdnů uzavřená fermentovat. Výsledná nakvašená směs pak ještě potřebuje dozrát - buď ji zakopete na zahrádce, nebo třeba dáte do venkovního kompostéru, kde se rychle rozloží. Bokashi kompostér umožňuje kompostovat v bytě bez zápachu a hmyzu, protože je vzduchotěsně uzavřený.

Vermikompostér (žížalový kompostér)

Další variantou do bytu je vermikompostér, neboli kompostér využívající žížaly. Speciální druhy žížal (nejčastěji žížaly kalifornské) v něm rozkládají kuchyňské zbytky a vytvářejí tzv. vermikompost - velmi kvalitní humus - a tekutinu přezdívanou žížalí čaj. Vermikompostér bývá tvořen několika patry nebo nádobami. Začíná se tak, že do spodní nádoby dáte podestýlku (např. kokosové vlákno, natrhaný papír, listí) a nasadíte žížaly. Ty potom prolézají dírkami do horní nádoby, kam postupně přidáváte kuchyňský bioodpad. Žížaly ho požírají a jejich trus je vlastně onen kompost.

Když je horní nádoba plná, dole už máte hotový vermikompost a můžete nádoby prostřídat. Moderní vermikompostéry jako např. vermikompostér Urbalive od české firmy Plastia vypadají elegantně a v interiéru nijak neruší - připomínají spíše designový kus nábytku. Používání vermikompostéru chce trochu cviku: je potřeba pravidelně krmit žížaly vhodnými zbytky a udržovat správnou vlhkost. Odměnou je však úžasný kompost a tekuté hnojivo zdarma, a navíc dobrý pocit, že i v paneláku dokážete recyklovat bioodpad. Vermikompostér nezapáchá, pokud se o něj správně staráte.

Jak se starat o kompostér?

Aby kompostování probíhalo hladce, je potřeba se o svůj kompostér trochu starat. Naštěstí nejde o nic náročného - spíše o pár jednoduchých úkonů a zdravý rozum. Jinou péči vyžaduje kompostér venku na zahradě a jinou ten v bytě se žížalami nebo Bokashi.

Péče o venkovní kompostér

Zahradní kompostér umístěte na vhodné místo - ideálně polostín, aby nevysychal, a přímo na hlínu nebo trávník (kvůli přístupu půdních organismů, pokud má otevřené dno). Dbejte na správné složení kompostu - vyvážený poměr suchého a mokrého materiálu jsme už zmiňovali. Velké kusy (větve, celé kukuřice) je lepší podrtit nebo nastříhat, urychlí to rozklad.

Promíchávání: Jednou za týden či dva kompost prohrábněte vidlemi nebo otočte tumblerem, ať se provzdušní. Vlhkost: Zejména v horkém létě kontrolujte, zda není kompost příliš suchý - můžete ho pokropit vodou. Naopak dlouhodobé lijáky můžou způsobit přemokření; proto pomůže mít víko nebo kompost zakrýt plachtou.

Co nepatří do kompostu: vyhněte se házení masa, velkého množství pečiva, mléčných výrobků, olejů a výkalů masožravých zvířat - tyto věci by lákaly škůdce a dělaly neplechu. Venkovní kompost zvládne zpracovat i například skořápky od vajec, zbytky ovoce a zeleniny, posekanou trávu, listí, kávovou sedlinu, papírové ubrousky, piliny a drobný zahradní odpad.

Problémy a řešení: Pokud zaznamenáte zápach, znamená to nedostatek vzduchu nebo přebytek mokrého materiálu - promíchejte ho s suchým hnědým materiálem. Objeví-li se množství mušek (octomilek), pomůže zasypat čerstvé zbytky vrstvou hlíny či listí a kompost uzavřít.

Zima: V zimních měsících se rozklad zpomalí až téměř zastaví, což je normální. Můžete kompostér zateplit (např. starým kobercem kolem dokola) pro udržení vyšší teploty, ale není to nutné - proces zase naběhne s jarem. Klidně přes zimu dál přidávejte bioodpad, jen počítejte, že se bude hromadit a rozloží se, až poleví mrazy.

Péče o bytový kompostér

V bytě nejčastěji pracujete buď se žížalovým vermikompostérem, nebo s Bokashi. U Bokashi je péče jednoduchá - jde vlastně jen o to správně dávkovat směs s bakteriemi a slévat tekutý výluh. Takže každou novou várku zbytků v nádobě posypat aktivační směsí (dle návodu výrobce), pořádně stlačit (vymačkat vzduch) a nádobu zavřít. Zhruba jednou za 2-3 dny vypustit z kohoutku tekutinu, která se mezitím vytvořila, a tu využít nebo zlikvidovat. Když je nádoba plná, necháte ji stát zavřenou stranou a použijete druhou (pokud máte dvě na střídání), nebo obsah po dvou týdnech zakopejte do země.

Důležité je udržovat Bokashi kompostér zavřený, ať dovnitř nejde vzduch - jinak by se proces fermentace zastavil a mohly by se množit nevhodné bakterie. V bytě ho skladujte třeba pod dřezem nebo v komoře, kde nemrzne (optimální je běžná pokojová teplota). Správně vedený Bokashi kompostér nezapáchá - může být cítit jen lehce nakysle (jako nakládaná zelenina).

U vermikompostéru je péče o žížaly trochu podobná péči o domácí mazlíčky, i když výrazně jednodušší. Žížaly potřebují stálé prostředí: nevystavovat je mrazu ani velkému horku. Ideální teplota je kolem 20 °C, neměla by klesnout trvale pod ~10 °C (při nižších teplotách žížaly přestávají pracovat a množit se) ani stoupat nad ~30 °C. Vermikompostér tedy umístěte někam, kde je relativně stabilní klima - v bytě např. do předsíně, kuchyně či na balkon (ale na zimu ho z balkonu raději přestěhujte dovnitř).

Krmení žížal: Ze začátku dávejte spíš menší množství zbytků, než se kolonie žížal rozroste. Zbytky zahrabávejte do substrátu v kompostéru nebo zasypávejte třeba natrhaným papírem, aby nelákaly mušky. Žížaly milují většinu rostlinných zbytků - slupky, okrojky zeleniny a ovoce (pozor na citrusy, ty raději v menším množství, jsou kyselé), kávovou sedlinu, čajové sáčky, drcené skořápky od vajec, zvládnou i namočený chléb nebo těstoviny. Vyhněte se však masu, mléčným výrobkům, oleji a vařeným jídlům s kořením - tohle pro žížaly není a v bytě by to dělalo nepořádek. Dále žížalám příliš „nejede“ cibule a česnek nebo ostré chilli papričky.

Udržování vlhkosti a vzduchu: Vermikompost by měl být vlhký, ale ne mokrý. Když po zmáčknutí materiálu v dlani nekápne voda, ale ruka je vlhká, je to akorát. Pokud je prostředí moc mokré (např. z velkého množství melounových slupek), přidejte nastrouhaný papír, lepenku nebo suché listí, které přebytečnou vlhkost vsákne. Občas (asi jednou týdně) kompost v nádobě prohrábněte, aby se provzdušnil a zkontrolujte, že je vše v pořádku.

Sklizeň kompostu: Zhruba po 2-3 měsících by měl být spodní patro (nebo dno nádoby) plné tmavého vermikompostu. Ten pak odeberte - třeba vysypte a prosejte, žížaly ručně vyberte nebo je nechte přelézt do vyššího patra za čerstvým jídlem a spodní nádobu pak odeberte. Získaný kompost využijte ke hnojení květináčů či zahrady. Tekutinu (žížalí čaj) z odkapávací nádobky dole slijte přes kohoutek jednou za týden/dva - nesmí jí tam být příliš, aby žížaly nebyly doslova ve vodě.

Výhody a nevýhody kompostování

Kompostování přináší spoustu výhod, ale je fér zmínit i případné nevýhody či výzvy, které s ním souvisejí.

• Snížení objemu odpadu: Méně odpadu v koši znamená méně odvozu na skládky a menší zátěž pro životní prostředí.
• Získáte kvalitní hnojivo zdarma: Kompost obohatí půdu na zahradě, zlepší zdraví vašich rostlin a zvýší úrodu. Nemusíte kupovat průmyslová hnojiva ani rašelinu.
• Úspora peněz: Kromě úspory za hnojiva může kompostování nepřímo ušetřit i na poplatcích za odpad (pokud platíte podle objemu nebo frekvence svozu).
• Výchovný a komunitní přínos: Naučíte sebe i děti ekologickému myšlení v praxi. Přebytečný kompost můžete darovat sousedům nebo využít v komunitní zahradě.
• Potřeba času a péče: Kompostování není zcela bez práce. Musíte se o kompostér starat - občas promíchat, hlídat složení, krmit žížaly apod. Není to náročné, ale určitou pravidelnost a pozornost to vyžaduje.
• Počáteční investice a místo: Pořízení kompostéru (zejména moderního vermikompostéru) něco stojí. Ceny se pohybují od několika stovek (u jednoduchých zahradních nádob) až po pár tisíc korun za designové vermikompostéry. Také potřebujete najít vhodné místo - na zahradě nebo i v bytě.
• Možný zápach či hmyz: Špatně udržovaný kompostér může zapáchat nebo přilákat nežádoucí hmyz (octomilky, případně venku i mouchy či mravence). To se stane hlavně tehdy, když do kompostu patří věci, které nemají, nebo když chybí vzduch. Správným postupem se dá problémům předejít - ale je dobré o téhle možnosti vědět.
• Ne vše lze kompostovat: Do domácího kompostéru nemůžete hodit úplně všechny organické odpady. Velké kosti, maso ve větším množství, mastné zbytky nebo třeba exkrementy psů a koček do klasického kompostu nepatří.

Kdy je kompost připraven k použití a jak ho využít?

Kompost lze použít zhruba po roce - na kvalitní věci se prostě vyplatí počkat a nic neuspěchat. Otestovat humus a kompostovou zeminu můžeme pomocí tzv. řeřichového testu. Řeřichu necháme v zemině z kompostu vyklíčit, a když je zelená, pak je vše v pořádku a můžeme kompostovou zeminu využívat, jak je libo. Pokud řeřicha uhnije nebo není zelená, pak je dobré nechat kompost ještě chvíli uležet.

Kompostem se bezvadně hnojí jak na jaře, tak na podzim, ale pozor - kompost nefunguje jako substrát. Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší nejen zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník.

Vyzrálý kompost můžete do půdy zapravit hráběmi (stačí 1-2 cm silná vrstva ročně). Díky kompostování nejenže snížíte objem produkovaného odpadu, ale ještě jej dokážete plně a beze zbytku využít.

Vyzrálý kompost (6 až 12 měsíců) - prosátý ho můžeme využít na přihnojení ovocných stromů, keřů, okrasných keřů, květin a všude, kde je třeba. Využití zralého kompostu je prakticky bez omezení. Pamatujte ovšem, že je důležité kompost do půdy zapracovat opatrně, mělce a rovnoměrně.

Vyzrálý kompost doporučujeme použít například k vyhnojení intenzivně posečeného trávníku pro dodání potřebných živin. Z kompostu lze připravit i výživný výluh, a to v podobě postřiku zásobující rostliny potřebnými živinami. Výluh připravíme smícháním 1 kg zralého prosátého kompostu s 10 l vody.

Kompost má blahodárné účinky na půdu, užitkové i okrasné rostliny. Kdysi to byl dokonce jediný a přirozený zdroj živin. Surový kompost je ten nejčerstvější. Najdete ho v kompostéru po 2-6 měsících a využijete ho jako mulč ke keřům nebo stromům. Vyzrálý kompost získáte z kompostéru za 6-12 měsíců. Má hnědou až tmavě hnědou barvu, hrudkovitou strukturu a vůní připomíná lesní půdu. Zapracujte ho do půdy při vysazení nových rostlin nebo jako dodatečnou výživu po dlouhé zimě. Využít ho můžete kdykoliv v průběhu roku. Z vyzrálého kompostu si můžete také vyrobit výživný výluh. Jako postřik ho využijete kdykoliv, kdy budete potřebovat. Zralý a prosetý kompost smíchejte s vodou v poměru 1 kg kompostu ku 10 l vody.

Otestovat humus a kompostovou zeminu můžeme pomocí tzv. řeřichového testu. Řeřichu necháme v zemině z kompostu vyklíčit, a když je zelená, pak je vše v pořádku a můžeme kompostovou zeminu využívat, jak je libo. Pokud řeřicha uhnije nebo není zelená, pak je dobré nechat kompost ještě chvíli uležet.

Typy kompostu a jejich využití:

• Surový kompost (2-6 měsíců): Vhodný k mulčování okolo porostů, zazimování rostlin (např. růží).
• Vyzrálý kompost (6-12 měsíců): Přihnojení ovocných stromů, okrasných keřů, květin, trávníků. Lze z něj připravit výživný výluh.

tags: #k #čemu #slouží #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Co je ICZ Odpady Kralovice?
• Prohledávání odpadků v Far Cry 5
• Ekologické dopady kácení lesů
• Vývoj CHKO v ČR
• Návod na dřevěné boudičky