Hodnocení ekologie a ochrany životního prostředí na Univerzitě Karlově

Program Environmentální výzkum definuje rámcové směry výzkumu Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Centra pro otázky životního prostředí UK v Praze, Katedry sociální a kulturní ekologie, Fakulty humanitních studií UK v Praze, Katedry meteorologie a ochrany životního prostředí, Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze, Katedry práva životního prostředí, Právnické fakulty UK v Praze, Centra environmentálního vzdělávání a výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze a skupiny expertů 3. lékařské fakulty UK v Praze.

Cílem programu je přispět k poznání jednotlivých biotických a abiotických složek životního prostředí a jejich vzájemných interakcí včetně interakcí s lidskou společností a působit na zvýšení kvality a mezinárodního ohlasu environmentálního výzkumu v rámci UK. Zároveň přispět k řešení aktuálních prakticky aplikovatelných otázek důležitých pro další koncepční rozhodování v oblasti životního prostředí.

Program propojuje současné moderní postupy při studiu ekosystémů abiotického prostředí a biodiverzity se studiem environmentálního chování a postojů lidské společnosti včetně nástrojů, kterými lze toto chování regulovat. Důležité je přitom studium těchto procesů na nejrůznějších časoprostorových škálách a vzájemná interakce procesů s různou časoprostorovou dynamikou.

Projekt je svou podstatou značně multidisciplinární a navazuje na řadu spřízněných oborů, a to jak v rovině přírodovědného poznání, (ekologie, geologie, chemie, hydrologie, fyzika a chemie atmosféry, související medicínské obory včetně preventivní medicíny), tak v rovině humanitních a sociálních věd (ekonomie, sociologie, politologie, právní vědy, didaktika). Vzájemné prolínání a interakce přírodovědných a humanitních přístupů původně oddělených týmů v rámci jednoho projektu je v souladu se současným trendem environmentálních věd a vytváří metodický a metodologický základ dalšího rozvoje oboru.

Výzkum interakcí mezi lidskou společností a životním prostředím

Výzkum Centra pro otázky životního prostředí se týká interakcí mezi lidskou společností a nejrůznějšími aspekty životního prostředí. Velmi hrubě lze tyto aspekty rozdělit do tří okruhů problémů. První z nich je analýza lidské společnosti jako transformační jednotky hmoty a energie navazující na tok látek a energie v přírodních ekosystémech, dále studium vztahu mezi životním prostředím a blahobytem člověka, a to v obou směrech, jak dopadu životního prostředí na ekonomiku a blahobyt lidské společnosti, tak dopadů individuální a společenské spotřeby na přírodní systém.

Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy

Dalším výzkumným směrem je aplikace (i další rozvoj) ekologické stopy jako významného kompozitního environmentálního indikátoru. Centrum je partnerem organizace Global Footprint Network pro rozvoj účtů ekologické stopy. Ekologická stopa je indikátor využitelný pro environmentální a ekonomické účetnictví (jako součást tzv. zeleného HDP). Výzkum bude zahrnovat například obohacení přístupů ekologické stopy o alternativní indikátory jako HANPP (přivlastnění primární produktivity lidskou společností). Tyto politicky relevantní indikátory mají značný potenciál při plánování a monitoringu strategických dokumentů a politik v návaznosti na systémy environmentálního a ekonomického účetnictví (SEEA) ad.

Analýza látkových a materiálových toků

Analýza látkových a materiálových toků, studium přivlastňování si primární produkce a studium role globální ekonomiky v přesunu těchto toků mezi různými místy na zemi. Bude rozvíjena analýza materiálových toků (material flow analysis - MFA), a to zejména na makroekonomické úrovni. Na tato témata se bude navazovat: pozornost se zaměří na komplexnější indikátory materiálových toků zahrnujících surovinové ekvivalenty, jako jsou surovinová spotřeba (raw material consumption - RMC) a celková materiálová spotřeba (total material consumption - TMC). Výpočty surovinových ekvivalentů zahraničního obchodu umožní přesnější hodnocení environmentální zátěže a mezinárodní srovnání.

Dalším směrem je tvorba a aplikace plnohodnotné input-output tabulky ve fyzických jednotkách (physical input-output table - PIOT), které kvantifikují spotřebu surovin jednotlivými sektory, odpadní a emisní toky spojené s touto spotřebou a mezisektorové předávky surovin a meziproduktů. Tato kvantifikace umožní přesnější zacílení politik na snižování spotřeby zdrojů, produkci emisí a materiálovou efektivitu. V rámci analýzy toků tzv. kritických surovin bude navázáno na metodiku vyvinutou pro EU, která bude upravena pro národní úroveň a aplikována na vybrané kritické suroviny v ČR.

V kontextu nároků lidské společnosti na přírodní zdroje budou rovněž rozvíjena studia bezpečnostních aspektů využívání a degradace přírodních zdrojů. Environmentální bezpečnost zahrnuje témata jako překročení planetárních mezí lidské společnosti a důsledky překročení mezí daných dostupnou ekologickou kapacitou planety. Významnou součástí jsou aspekty rozumné správy ekosystémů na globální, národní a místní úrovni. Environmentálně-bezpečnostní studia budou rozvíjena v kontextu nalezení vhodných indikátorů zranitelnosti lidské společnosti a vazeb na bohatství a úroveň kvality života jednotlivých států, ohrožených globálními změnami. Výzkum v oblasti surovinové bezpečnosti postoupí od konceptualizace ke kvantifikaci vybraných aspektů prostřednictvím indikátorů materiálových toků a navrhne způsoby hodnocení těchto indikátorů.

Udržitelný rozvoj na místní úrovni

Centrum bude pokračovat ve spolupráci s Národní sítí zdravých měst a programem místní Agenda 21 (MA21) na MŽP na vytvoření a aplikaci systému hodnocení udržitelnosti rozvoje na místní úrovni. To zapadá do širšího proudu snahy o kvalitní veřejnou správu (good governance). Součástí fungující MA21 jsou 1) Kvalitní strategické plánování a řízení; 2) Partnerství s veřejností a dalšími účastníky a 3) Systémové a měřitelné směrování k udržitelnému rozvoji.

Čtěte také: Hodnocení nebezpečných odpadů dle české metodiky

MA 21 sleduje a popisuje nastavení klíčových procesů veřejné správy, které jsou nezbytné pro realizaci Agendy 21, a zároveň sleduje reálné dopady společenského rozvoje pomocí specifických indikátorů. V souvislosti s vývojem a aplikací konkrétních ukazatelů environmentální udržitelnosti (domácí materiálová spotřeba, surovinové ekvivalenty, ekologická stopa ad.) bude pozornost i nadále věnována teoretickým a koncepčním otázkám indikátorů. Mají-li být indikátory skutečně použitelné pro rozhodovací proces, pak musí mít řadu vlastností jako např. relevanci, důvěryhodnost, legitimitu, správnost načasování, transparentnost a další.

Bude rozvíjen koncept společenského metabolismu jako specifické pojetí, chápání či způsob výkladu vybraných interakcí mezi společností a přírodou. Ten zahrnujeme do environmentální vědy, která má klíčový význam pro hodnocení různých aspektů environmentální udržitelnosti. Při analýze společenského metabolismu se využívá metod a znalostí více disciplín - sociální ekologie, ekologické a environmentální ekonomie, ekologie města ad. Koncept společenského metabolismu rozvíjíme především z hlediska jeho „měření“, tj. Výzkum bude i nadále zaměřen na hodnocení antropogenní zátěže prostředí, ke které dochází při využívání zdrojů - materiálů, energie, území a ekosystémů.

Socioekonomické otázky a blahobyt

Co se týče socioekonomických otázek určujících vztah mezi blahobytem lidské společnosti a životním prostředím bude rozvíjena řada výzkumných směrů. Analýza chování individuí a domácností se zaměřuje na spotřebu energií, dopravní chování, provádění úspor a volbu technologií včetně pořízení energeticky úsporných technologií. Behaviorální výzkum primárně vychází z ekonomického modelování poptávky, ale je stále ve větší míře obohacován o behaviorální teorie sociální-psychologie a psychologie s cílem pochopit faktory ovlivňující spotřební vzorce a environmentálně signifikantní chování. Součástí plánovaného výzkumu jsou také intervenční studie a randomizace (randomized controlled trials) s cílem vyhodnotit dopady intervencí na chování jedinců.

Analýza projevených preferencí se také zaměří na přijatelnost politik, zejména politik zmírňující dopady změny klimatu, a ve stále větší míře také na adaptivní chování a politiky podporující adaptace ohledně změn klimatu. Analýza preferencí bude rozvíjet nejnovější přístupy v modelování poptávky po rekreaci, včetně monitoringu návštěvnosti v přírodních oblastech a efektů cenové regulace turismu.

Výzkum dále naváže na dosavadní úspěšný výzkum kvantifikace externích nákladů, které jsou vyvolané zejména transformací energií. Cílem výzkumu bude evaluace nových drah dopadů, zahrnutí „upstream“ a „downstream“ procesů, peněžní ocenění dopadových kategorií a regionalizace dopadů. Dominantní částí externích nákladů jsou dopady na lidské zdraví, v jejímž oceňování budeme pokračovat zejména aplikací metod netržního oceňování. Předmětem výzkumu nebudou pouze zdravotní dopady („health endpoints“), které se vztahují k znečištění ovzduší ze spalování fosilních paliv, ale také zdravotní efekty, které souvisí se specifickým životním stylem (fertilita, obezita, diety, atp.).

Čtěte také: Indikátory ovzduší

V oblasti analýzy dopadů intervencí na makro úrovni budeme pokračovat v rozvíjení optimalizačních modelů, zejména modelu energetického systému TIMES. Konkrétně se zaměříme na zlepšení reprezentace sektoru výroby tepla, zahrnutí trendu zvyšování energetické efektivity zejména v sektoru domácností a aktualizaci vývoje investičních nákladů nových technologií a cen paliv. V delším horizontu se zaměříme na rozvoj makro strukturních modelů v oblasti modelování ekonomických dopadů regulací v oblasti životního prostředí a energetiky a hodnocení vedlejších efektů (tzv.

tags: #hodnocení #ekologie #a #ochrany #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Definice tříd ohrožení vody
• Detektiv v přírodě
• Zimní výlety v ČR
• Praktické a ekologické řešení
• Paleolitické osídlení a mamuti