Rouškám ještě zdaleka neodzvonilo. Pokud se chystáte cestovat, ještě je neodkládejte. Chcete letos poznat nová, exotická místa? Pak buďte připraveni na to, že v některých oblastech světa vaše dýchací cesty dostanou pěkně zabrat. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) téměř celá světová populace (99 %) dýchá vzduch, který překračuje limity kvality ovzduší.
Kvalita vzduchu ovlivňuje miliony životů po celém světě. Mnoho zemí se potýká se znečištěním a každé nadechnutí tady představuje zdravotní riziko. Znečištění ovzduší je dnes povážováno za největší světovou zdravotní hrozbu pro životní prostředí, na které ročně zemře sedm milionů lidí po celém světě.
Ze zjištění vědeckého magazínu Elements, který se v roce 2022 zaměřil na analýzu koncentrace jemných částic ve vzduchu, které mohou při vdechování proniknout do plic a dostat se do krevního oběhu, je na světě 10 nejvíce znečištěných měst. V první řadě s Indií, která obsadila hned deset z prvních jedenácti míst, následovaná Čínou, Pákistánem a Bangladéšem. Podíváme-li se na seznam pěti set nejznečištěnějších měst světa (podle koncentrací PM2.5), bude snadné vysledovat poměrně jasný vzorec - naprosto zde dominují asijská města.
V důsledku rostoucí populace a rychle se rozvíjejícího průmyslového sektoru Indie dokonce předstihla Čínu, jež byla dříve považována za světový zdroj znečištění ovzduší číslo jedna. Špatná kvalita ovzduší je jednou z hlavních příčin předčasných úmrtí na celém světě, hned za vysokým krevním tlakem, užíváním tabáku a špatnou stravou.
Míra znečištění se měří podle koncentrace jemných částic v ovzduší. Jedná se o prachové částice různého chemického složení, které nejčastěji vznikají lidskou činností - jako odpad spalovacích procesů, těžby, na svědomí je má i průmysl nebo silniční doprava. Tyto drobné částečky do velikosti 2,5 mikrometru se pak vdechováním dostávají do našich plic, nebo dokonce do krevního řečiště. Spojovány bývají s onemocněním srdce, plic, vysokým krevním tlakem, vyšším rizikem astmatu, depresí i úzkostí.
Čtěte také: Čína a kvalita ovzduší
PM 2,5 jsou jemné částice prachu o aerodynamickém průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometrů (někdy se udává 1,0 až 2,5 mikrometrů). Zkratka vychází z anglického Particulate Matter v překladu tuhé částice. Částice PM2,5 pocházejí ze spalování fosilních paliv, prachových bouří a lesních požárů. Jejich velikost se rovná přibližně 1/20 šířky lidského vlasu. Mohou proniknout do plic nebo krevního oběhu a způsobují podráždění a záněty, přičemž jsou spojovány s problémy s dýcháním a chronickým onemocněním ledvin. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že průměrné roční hodnoty PM2,5 by neměly překročit 5 mikrogramů na metr krychlový.
Společnost IQAir sleduje globální kvalitu ovzduší a v nové zprávě uvádí, že průměrné roční znečištění ovzduší v každé zemi a 97 % měst překračuje směrnice Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší (WHO), které byly navrženy tak, aby pomáhaly vládám vytvářet předpisy na ochranu veřejného zdraví. Pouze 222 měst z 6 475 analyzovaných mělo průměrnou kvalitu ovzduší, která odpovídala standardu směrnic WHO. Mezi země s nejhorším znečistěním, které překročily směrnice nejméně 10 krát patřily Indie, Pákistán a Bangladéš.
Podle švýcarské společnosti IQAir, která se pustila do měření míry znečištění napříč celým světem, tohoto výsledku dosáhlo jen minimum zemí. Pro svou zprávu čerpala údaje z více než 30 tisíc monitorovacích stanic ve 134 zemích a regionech. Bezpečnou úroveň překračuje 124 z nich. Nejčistším ovzduším se pyšní pouze sedm států, přičemž tři z těchto premiantů leží v Evropě. Pomyslným vítězem se stal Island, kde platí přísné ekologické předpisy, které přispívají k výjimečně čistému ovzduší. Následuje ho Estonsko a Finsko. Na předních místech se pak spolu s nimi ocitly i Austrálie, Grenada, Mauricius a Nový Zéland. Bezpečný "zelený" limit splnilo ještě Portoriko, Bermudy a Francouzská Polynésie.
Devatenáct z dvaceti nejvíce znečištěných měst na světě se nachází v Asii, uvádí nová studie švýcarské společnosti IQAir, která sleduje kvalitu ovzduší na celém světě. Například v indickém městě Byrnihat byly normy stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) překročeny více než 25krát, píše CNN. Společnost zkoumala znečištění ve 138 zemích. Většina z nejhorších devatenácti měst - konkrétně třináct - se podle nové studie švýcarské společnosti IQAir nachází v nejlidnatější zemi světa, v Indii, kde prudký hospodářský růst pohání převážně uhlí a kde stovky milionů lidí žijí v dopravou ucpaných a přetížených velkoměstech. Čtyři z nich se nacházejí v sousedním Pákistánu a po jednom v Číně a Kazachstánu.
Byrnihat, průmyslové město v severovýchodní Indii, zaznamenalo v loňském roce koncentraci PM2,5 25krát vyšší, než je norma WHO. „Je to velmi smutný a bezmocný pocit, že Byrnihat je stále na prvním místě seznamu,“ řekla pro CNN šestadvacetiletá Suman Mominová, která je jednou ze zhruba 70 tisíc obyvatel města. Za příčinu toxického ovzduší označila továrny v okolí, rozmach stavebnictví a kácení stromů. Indická metropole Dillí figurovala jako nejvíce znečištěné hlavní město světa již šestý rok po sobě, a to s koncentrací PM2,5 91,8.
Čtěte také: Nejvíce zastoupený plyn v atmosféře
Celkově se však Indie - nejlidnatější země světa s 1,4 miliardy obyvatel - podle zprávy zlepšila a oproti předchozímu roku v žebříčku nejvíce znečištěných států klesla ze třetího na páté místo. Nejhorší ovzduší má Čad. Bangladéš a Pákistán, státy sousedící s Indií, kde žije dohromady přibližně 400 milionů lidí, byly podle studie druhou, respektive třetí nejvíce znečištěnou zemí na světě, alespoň pokud jde o molekuly PM2,5. Čína, která dříve dominovala globálnímu žebříčku nejhoršího ovzduší na světě, zaznamenala v posledních letech zlepšení a nyní obsadila až 21.
Česko se do zelené kategorie nevešlo. Stanovenou normu u nás totiž překračujeme dokonce trojnásobně. Naši sousedé, Slovensko a Polsko, dosáhli podobných hodnot. Líp na tom není ani Bulharsko, Maďarsko, Itálie nebo Chorvatsko, které však vykázalo největší pokrok při snižování prachových částic oproti minulým letům, a to díky vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie. Dobrými výsledky se však rozhodně nemohou chlubit státy z oranžové kategorie. Z evropských zemí se nejhlouběji, tedy do červené kategorie, dostaly Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie.
V celosvětovém žebříčku společnosti IQAir figuruje celkem 138 zemí. Česko se umístilo na 87. místě. Co se týče našich sousedů, Německo je 103., Polsko 75., Slovensko 83. a Rakousko 95. Co se týče měst, umístila se Praha na 2205. místě z 8954 zkoumaných. Ostrava, která se mnohdy potýká se smogem, obsadila 1559. místo. Z českých obcí nejhůře skončily Hněvošice na Opavsku, které skončily na 1110.
Ideální podmínky, co se týče poletavého prachu nejsou ani v Česku. I aktuální statistika potvrzuje, že v českých městech není dlouhodobě zaručena bezpečná hranice doporučená WHO. Karviná, jakožto město, kde jsou dlouhodobě nejvýrazněji překročovány hodnoty poletavého prachu se umístila na 3. místě. Průměrná hodnota zde dosáhla na 17 mikrogramů. Naopak nejlépe na tom byl Měděnec, který se s hodnotou 5,5 jen těsně do doporučení WHO nevešel a je tak možné považovat vzduch v tomto městě za relativně bezpečný. Pod hranici 10 mikrogramů na metr krychlový se pak vešla Plzeň a těsně i Praha, ačkoliv kvalita vzduchu v těchto městech není ideální, vzhledem k velikosti těchto měst se jedná o relativně dobré číslo.
Podíváme-li se na seznam pěti set nejznečištěnějších měst světa, která jsou ta nejznečištěnější města v jednotlivých světadílech?
Čtěte také: Ropné plošiny a emise
Dvanácté nejlidnatější město Indie leží ve státě Uttarpradéš. Roční průměrné koncentrace PM2,5 dosahují 173 μg/m3(v ČR je imisní limit 10 μg/m3). Znečištěný není ve městě jenom vzduch, ale také voda. Problematické je rovněž nakládání s odpady. Podle dostupných informací se v blízké době nečeká žádné zlepšení.
Nejvíce znečištěné město světa mimo území Indie. Za špatný vzduch zde může mohutné odlesňování a také změny v počasí způsobené globálními změnami klimatu. Roční průměrné koncentrace PM2,5 dosahují 132 μg/m3. Stejně jako v indickém Kánpuru je zde obtížný přístup k pitné vodě.
Malé chilské město (zhruba 60 tisíc obyvatel) rovněž doplácí na změny klimatu. Úbytek dešťů (až o 75 % ve srovnání s předchozími lety) spolu s odlesňováním, rozšířeným vařením na otevřených ohništích, dopravou a průmyslem dělají ze vzduchu v tom-to městě smrtonosný koktejl. I tak se ale nacházíme na polovině hodnot z Bamendy.
Hned první dvě evropská města s nejvíce znečištěným ovzduším najdete v Bosně a Hercegovině. Tuzle náleží ve světovém žebříčku 86. místo, Lukavac je 89. Město se 120 tisíci obyvateli v roce 2018 hlásilo 136 předčasných úmrtí spojených se špatným vzduchem a 1339 případů akutní bronchitidy u dospělých. Vláda země momentálně uvažuje o výstavbě nových bloků uhelné elektrárny poblíž města, takže ke zlepšení v nejbližší době zřejmě nedojde.
Třetí největší obec ČR bez statutu města leží v okrese Karviná. Je to ale jen špička ledovce, extrémně zatížený je celý Moravskoslezský kraj.
Ačkoliv uvedeným zemím výsledky studie nevydávají příliš pozitivní vysvědčení, rozhodně se nejedná o jediná místa na světě, která mají problémy se smogem. Pro samotnou statistiku je však problémem, že některé země neposkytují svobodný přístup k informacím o kvalitě vzduchu. Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je univerzálním lidským právem. V mnoha částech světa nedostatek údajů o kvalitě ovzduší oddaluje rozhodná opatření a způsobuje zbytečné lidské utrpení. Údaje o kvalitě ovzduší zachraňují životy.
tags: #nejvíce #znečištěná #města #světa #žebříček