Válečné konflikty představují značné environmentální a zdravotní rizika, které často přetrvávají dlouho po jejich ukončení, vedle ztrát na životech a majetku.
První část práce je věnována teoretickému rámci poznatků o vlivech vojenských činností na životní prostředí a zdraví.
Druhá část se zaměřuje na aplikaci sady indexů znečištění k vyhodnocení kontaminace půdy těžkými kovy, jež byly uvolněny v důsledku dělostřelecké činnosti, navázáním na teoretický přehled.
Práce poskytuje úvodní náhled do problematiky s cílem rozšířit budoucí výzkum v oblastech ekotoxikologie, organických polutantů, modelování pohybu kontaminantů v životním prostředí, tvorby kontaminačních map a kvality ovzduší.
Autor vypracoval rozsáhlou literární rešerši, která je obsažena převážně v teoretické části práce (kapitoly 2.1 až 2.3). V těchto kapitolách se zabývá historickým kontextem (2.1), současným stavem (2.2) a riziky znečištění vybraných složek životního prostředí (2.3), včetně ovzduší, půdy, vody a bioty.
Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy
V roce 1904 zřídila rakouská vláda v Milovicích vojenský tábor.
Pro zřízení vojenského tábora bylo zabráno 3465 ha půdy a vysídlena obec Mladá, která v průběhu let postupně zcela zmizela.
Vojenský výcvikový prostor (VVP) byl využíván i za první republiky.
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v r. 1968 byl VVP obsazen a využíván Sovětskou armádou.
Postupně zde žilo okolo 100000 obyvatel (většinou okupačních vojáků a jejich rodin).
Čtěte také: Hodnocení nebezpečných odpadů dle české metodiky
Od dubna 1991 je bývalý vojenský prostor Milovice opuštěn.
V současnosti dochází na jeho území k likvidaci následků vojenské činnosti, především odstraňování nevybuchlé munice a dekontaminaci horninového prostředí a podzemních vod.
V budoucnu by měla být sousedství Milovic a Benátecké Vrutice vybudována městská aglomerace pro 13 000 - 14 000 obyvatel, měly by být privatizovány vojenské objekty a opraveny důležité komunikace.
Na lokalitě Milovice existuje celá řada průzkumů a dokumentace k vrtům.
Průzkumné práce probíhají v zájmovém území již od roku 1975.
Čtěte také: Indikátory ovzduší
Všechny práce v celém prostoru VVP Mladá zajišťovala firma Stavební geologie Praha (později Aquatest Praha).
Sanace byla zahájena v září 1998 a je financována přímo ze státního rozpočtu.
Hlavními kontaminanty jsou chlorované alifatické uhlovodíky a ropné látky.
Znečištění chlorovanými alifatickými uhlovodíky (ClU) na této dílčí lokalitě pochází z činnosti bývalé vojenské prádelny a čistírny, kdy byly ClU používány k praní prádla, ClU byly po použití vylévány na travnatou plochu nebo do kanalizace odkud se dostávaly přímo do horninového prostředí.
Lokalita se nachází na kvartérních sedimentech s průlinovou propustností v blízkosti vodního toku Mlynařice.
Kontaminovanými matricemi jsou zeminy a především podzemní vody.
Byla zde vybudována provzdušňovací sanační stanice, k sanačnímu čerpání se používají tzv. spodní čerpadla vzhledem k tomu ,že ClU jsou těžší než voda.
Kontaminační mrak se nešíří, ClU se rozkládají na tyto produkty - metan, etan a chloridy.
V roce 2004 zde byla firmou provádějící sanaci - OPV provedena poloprovozní zkouška norné reakční stěny.
Elementární železo reaguje s ClU na metan, etan a chloridy.
Na této lokalitě došlo ke znečištění benzínem a naftou.
Pro podporu přiřozené atenuace jsou zde do podzemních vod přidávány dusičnany a hnojiva (NPK).
Byla zde použita biodegradační metoda - bakterie Pseudomenas.
Podzemní vody jsou znečištěny ropnými látkami - směsí nafty a olejů.
Pro sanaci byl použit gravitační odlučovač a sorpční metody.
Též zde je s úspěchem prováděna stimulace přirozené atenuace za pomoci dusičnanů a NPK.
NPK bylo použito pouze v omezené míře, aby nevnikaly hydroxyapatity, které by mohly způsobit znehodnocení vrtů.
Spojené státy i Velká Británie vědí, že nebezpečný prach může způsobit velké problémy, zvláště při vdechnutí.
Tvrdí ale, že nebezpečí je jen krátkodobé a místo zamoření velmi malé a přesně ohraničené, takže prý hrozí spíše chemické kontaminace než ozáření.
Studie americké armády vypracovaná měsíc před vpádem iráckých jednotek do Kuvajtu v červnu 1990 říká, že zdravotní rizika spojovaná s použitím zbraní s ochuzeným uranem během vojenských cvičení jsou ta nejnižší ve srovnání s jinými válečnými riziky.
Informace z Bagdádu hovoří o opakovaných útocích amerického letectva vyzbrojeného střelami s ochuzeným uranem na budovy v centru.
Vojska Velké Británie prohlásila, že mají k dispozici v Zálivu střelivo s uranem a v případě nutnosti je nasadí do bojů.
Ticho kolem kauzy CZ 805 je SKUTEČNĚ OHLUŠUJÍCÍ, mnohem více, než by se podle reportáže Karla Rožánka mohlo zdát.
Všichni vojáci to vědí, všichni se o tom bojí mluvit.
Možné příčiny závad mohou být i v extrémním znečištění a chybném nastavení zbraně.
tags: #hodnoceni #znečištění #munice