Mírně zvýšené hodnoty jódu 131 v ovzduší v Evropě

Měřicí stanice v sedmi evropských státech včetně České republiky zjistily v ovzduší nepatrné množství radioaktivního izotopu jodu 131. Mírně zvýšené hodnoty radioaktivního jódu 131 naměřili odborníci v sedmi evropských státech, včetně Česka.

Množství izotopu, jehož vznik je vázán na lidskou činnost, je podle francouzského institutu pro ochranu před radiací IRSN natolik nízké, že nepředstavuje hrozbu pro lidské zdraví. Institut dodal, že hodnoty naměřené ve Francii, které odpovídají i hodnotám z Česka, nepředstavují hrozbu pro lidské zdraví.

Důvod k jakýmkoliv obavám o lidské zdraví neexistuje ani podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové. Státní úřad pro jadernou bezpečnost upozorňuje, že informace o zvýšené aktivitě jódu měřené v atmosféře v různých zemích Evropy jsou některými informačními zdroji pochybně interpretovány a nezdůvodněně zveličovány. Podle ní není důvod k jakýmkoliv obavám o lidské zdraví. Hodnoty naměřené v Česku na konci ledna jsou podle ní velmi nízké.

Laboratoře fungující v rámci Celostátní radiační monitorovací sítě zvýšené hodnoty vyhodnocují a provádějí detailnější měření. Měřené hodnoty se pohybují na hranici detekovatelnosti a rozhodně není důvod k jakýmkoliv obavám z možných důsledků pro zdraví lidí. Důvodem k přesnějšímu a citlivějšímu měření je samozřejmě snaha o získání co nejvíce informací o množství vyskytující se radioaktivity v ovzduší a hledání její příčiny.

Úřad se přesto zabývá snahou získat co nejvíce informací o množství vyskytující se radioaktivity v ovzduší a přispět k hledání její příčiny. Státní úřad pro jadernou bezpečnost zvažuje podání trestního oznámení pro šíření poplašné zprávy kvůli informacím o zjištěném výskytu stopového množství radioaktivního jódu v ovzduší v některých evropských zemích. Naměřené hodnoty nemohou v žádném případě ohrožovat zdraví lidí, pozornost by z tohoto pohledu vyvolaly hodnoty až milionkrát vyšší. ČTK to sdělil mluvčí úřadu Radek Pokorník.

Čtěte také: Zemědělství a ekologie krajiny

Detekce a měření

V rámci monitorování radionuklidů v atmosféře byla detektována stopová množství 131I v laboratoři SÚRO Praha. Dvě pozitivně detekované hodnoty jsou velmi nízké a mají spíše indikativní charakter. Dá se tedy předpokládat, že nejspíše se jedná o atmosférický transport napříč Evropou. Zdroj aktivity však zatím nebyl identifikován. Takové situace nastaly již i v minulosti a jako zdroj byl např. identifikován únik radioaktivního jódu při výrobě radioizotopů.

Jako první naměřili zvýšenou hodnotu jódu 131 na stanici v norském Svanhovdu už v polovině ledna. Jako první jej zaznamenaly stanice na severovýchodě, v severonorském Svanhovdu a v Rovaniemi ve finském Laponsku. Krátce poté oznámila přítomnost radioaktivní látky v ovzduší stanice v Rovaniemi ve finském Laponsku. Během dvou týdnů byly nepatrně zvýšené hodnoty jodu 131 naměřeny v Polsku, Německu, Francii, Španělsku a také v Česku. Největší objemovou aktivitu naměřili v Polsku.

Aktuálně.cz vysvětlila, že se izotop používá při diagnostice a terapii štítné žlázy. Drábová Aktuálně.cz vysvětlila, že se izotop používá při diagnostice a terapii štítné žlázy. Stopy jódu zaznamenaly ty nejcitlivější měřící stanice, kterých je v Evropě pouze několik, ale je i v Česku. Ty dokáží filtrovat vzduch v objemu až 900 kubíků za hodinu. To provádějí i řadu dní. Potom se příslušné filtry vyjmou a pomocí velice citlivých detektorů záření gama se zase řadu hodin měří jejich radioaktivita.

Jednotlivé radionuklidy vyzařují záření gama s přesně danými energiemi. A toto záření tak funguje jako otisk prstu daného radionuklidu a umožňuje jej snadno identifikovat. U nás tyto odběry v síti měřících míst kontaminace ovzduší zajišťuje několik organizací, jednou z nejdůležitějších je Státní ústav radiační ochrany (SÚRO). V síti je deset odběrných míst s možností čerpání podle velikosti od 40 do zmíněných 900 m3/hod.

Pokud jsou tak radionuklidy antropogenního původu s krátkým poločasem rozpadu a stabilně se v atmosféře nevyskytují, tak je lze zjistit i v extrémně malém množství. Je to podobné tomu, kdyby si někdo v Kralupech vykouřil cigaretu a měřením v Praze bychom to zjistili. To by šlo v případě, že by při tom kouření vznikaly atomy či molekuly, které jinak neexistují, a dokázaly bychom zachytit a přesně identifikovat jednotlivé tyto atomy či molekuly.

Čtěte také: Jód v přírodním prostředí: kde ho hledat?

To je možné u umělých radionuklidů, ale ne u atomů a molekul vznikajících při spalování tabáku. Ty vznikají v celé řadě procesů a i při nepříliš velkém zředění stopy cigaretového kouře zmizí na pozadí obrovského množství stejných atomů a molekul produkovaných v jiných procesech.

Problémem, který zhoršuje možnost identifikace co nejmenšího množství radionuklidů je i to, že ne vždy se veškerá energie fotonu gama pohltí v detektoru. Neúplné detekce vytváří ve spektru gama pozadí, které může skrýt slabé intenzity radionuklidů, které mají nižší energii vyzařovaného záření gama. Citlivost měření tak závisí i na pozadí, které ve spektru vytváří přirozené i umělé radionuklidy v atmosféře.

Pravidelně se měří radionuklidy vznikajících interakcí kosmického záření v atmosféře (například beryllium 7), v rozpadech radonu vznikajícího v rozpadové řadě uranu (olovo 210) a dlouhodobější radionuklidy umělého původu z testu jaderných zbraní čí havárií jaderných zařízení (cesium 137). Na grafech měření těchto radionuklidů z let 1986 až 2016 je vidět u cesia 137 vliv havárie v Černobylu i ve Fukušimě.

Síť stanic, která dokáže filtrovat zmíněné extrémní objemy vzduchu, zaznamenala v druhém až čtvrtém týdnu ledna velmi slabé stopy jódu 131. Hodnota měrné aktivity byla téměř všude menší než 0,5 mikrobequerelů na metr krychlový (μBq/m3). Jen v Polsku se naměřila hodnota o řád větší. Stanice naměřily pouze jód 131 a žádný jiný umělý radionuklid z krátkým poločasem rozpadu. To ukazuje, že nemůže pocházet z jaderné havárie, protože tam by se uvolnila řada dalších radionuklidů, například cesium 137.

To, že šlo o hodnoty na hranici citlivosti těch nejvýkonnějších měřících stanic, lze dokumentovat na pražském měření. V grafu, který zobrazuje měření jódu, je vidět, že hranice citlivosti v případě, že se nic nezměřilo, je v blízkosti dvou hodnot, kdy bylo měření jódu pozitivní. Pokud by takové měření bylo pouze v jedné stanici, například té pražské, tak by to mohla být statistická fluktuace na pozadí ve spektru gama v místě, kde by měla být energie záření gama jódu. V tom případě by nešlo o reálný výskyt tohoto radionuklidu. Mohlo by také jít o slabý signál z toho, že v pražských nemocnicích zrovna měli větší počet pacientů, kteří byli vyšetřování nebo léčení jódem. Jód se z jejich těla následně uvolňuje, dostane se do atmosféry a zachytí ve filtrech zařízení.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Měsíční měření objemové aktivity 137Cs, která je dána přísunem z vyšších vrstev atmosféry z globálního spadu zkoušek jaderných zbraní, jen část z havárie JE Černobyl. Současná hodnota je cca 1 µBq/m3. 7Be je kosmogenního původu. Průměrná hodnota objemové aktivity je okolo 3000 µBq/m3. 210Pb je produktem přeměny radonu. Průměrná dlouhodobá hodnota činí přibližně 500 µBq/m3.

Možné zdroje

Jód 131 se totiž využívá k terapeutickým účelů, hlavně při poruchách štítné žlázy. V štítné žláze se hromadí a v případě nadprodukce hormonů v štítné žláze ji část pomůže zničit. Využívá se také v lékařské diagnostice. Měřením záření gama lze zjistit, jak se jód 131 v různých sloučeninách pohybuje v těle a kde se ukládá. Proto se pro nemocníce produkuje v několika laboratořích v Evropě. Většinou tak záznamy stanice ukáží problém s filtrováním jódu v některém z takových zařízení. To se stalo například v listopadu 2011, kdy unikl jód 131 z maďarského závodu pro výrobu izotopů, který jej připravuje pro maďarské nemocnice.

To, že zaznamenala jód 131 řada evropských stanic na rozsáhlém území, vylučuje, že by šlo o statistickou fluktuaci nebo jód z aplikace pacientům v některéz blízkých nemocnic.

Časový průběh a záznam vyšší objemové aktivity v Polsku naznačuje, že zdroj by mohl být spíše na východě Evropy. Jen připomenu, že na Slovensku, v Estonsku, Litvě a Lotyšsku žádná dostatečně citlivá měřící stanice není. To je i odpověď na časté dotazy na internetových diskuzích, proč se tam nic nenaměřilo. Upřesnění by v principu mohly poskytnout stanice v Rusku.

Protože se zaznamenal pouze jód 131, je jasné, že nešlo o havárií jaderného zařízení, ale problém v nějakém farmaceutickém provozu, který produkuje jód 131 pro medicínské aplikace. To, že nejde o test jaderných zbraní či havárii jaderného zařízení, ukazuje i to, že žádné známky takové události nezaznamenala ani síť stanic organizace pro kontrolu zákazu testů jaderných zbraní, která se na oblast Ruska zaměřuje.

Naměřené hodnoty neohrožují podle odborníků lidské zdraví, přesto je znepokojuje, že nikdo neví, odkud radioaktivita přichází.

Výskyt první oznámilo Norsko a Finsko. První zprávu o výskytu izotopu ohlásila v druhém lednovém týdnu stanice v severonorském Svanhovdu, která je jen několik stovek metrů od ruské hranice.

„Jod 131 je radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní). Zjištění tohoto radionuklidu proto spíše svědčí o nedávném úniku,“ uvedl IRSN.

Zdroj izotopu zůstává neznámý, IRSN a ani finský úřad pro jadernou bezpečnost STUK o možném původu nespekulují. Astrid Lilandovou z norského úřadu radiační ochrany pro portál The Independent Barents Observer uvedla, že nelze určit konkrétní místo, ale měření může naznačovat, že radiace přišla z východní Evropy.

Jod 131 se do ovzduší mohl dostat například po incidentu v jaderném reaktoru, poznamenal server The Independent Barents Observer. Tento izotop unikl například při haváriích v jaderných elektrárnách v Černobylu v někdejším Sovětském svazu či v japonské Fukušimě. Jod 131 se také hojně využívá v lékařství, proto ho připravuje řada zemí.

Se zjištěním radioaktivního jodu zřejmě souvisí přílet zvláštního letounu Boeing WC-135 amerického vojenského letectva do Británie, o kterém o uplynulém víkendu informovali letečtí blogeři.

Měření potvrdilo excelentní citlivost evropské měřící sítě, která je schopna zaznamenat i extrémně slabé stopy aktivity v atmosféře.

Autor se omlouvá za chybu. V první verzi byla informace, že se zdá, že i za tímto únikem byl maďarský podnik pro produkci radionuklidů. To však není pravda. Zdroj zatím pořád není znám.

tags: #hodnota #jódu #131 #v #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na ubytování v přírodě
• Dávkování fosforu do kompostu
• Očistná Esence Kovu - Kurz Aromaterapie
• Audiokazety
• Odpadové hospodářství v Trojanovicích