Výskyt jódu v přírodě a jeho zdroje

Světový den jódu si připomínáme 6. května. Jód je chemický prvek patřící mezi halogeny, tedy skupinu vysoce reaktivních prvků ze sedmé skupiny periodické tabulky. V přírodě se nejčastěji vyskytuje ve formě sloučenin, nejčastěji jako jodid, nikoliv jako volný prvek. Anglicky se označuje jako iodine, jeho systematický název je rovněž jód a mezi používané synonymy patří také elementární jód či I2 (molekulární forma).

Jód je důležitý stopový prvek pro lidské zdraví a má široké spektrum využití - od zdravotnictví, přes průmyslové aplikace až po kosmetiku. Chemický vzorec elementárního jódu je I₂, což značí dvouatomovou molekulu. V pevné formě má jód charakteristickou tmavě fialovou až černou barvu s kovovým leskem. Bod tání jódu je přibližně 113,7 °C, bod varu kolem 184,3 °C. Má slabou, štiplavou vůni, typickou pro halogeny.

Výskyt jódu v přírodě

V přírodě se jód vyskytuje vázaný v horninách, odkud se vyplavuje do oceánů. Jód se v přírodě vyskytuje zejména ve formě jodidů v mořské vodě a mořských organismech. Jód není v zemské kůře hojně zastoupen, ale v mořské vodě se vyskytuje ve značném množství, přibližně kolem 0,05 mg/l. Hlavním rezervoárem jodu je v současné době mořská voda, ale i některé minerální vody obsahují jod - typickým příkladem u nás je Vincentka.

• Známým zdrojem jodu je chilský ledek, ve kterém je jod přítomen jako jodičnan.
• Mezi známé minerály s obsahem jodu patří např. lautarit Ca(IO3)2, bruggenit Ca(IO3)2·H2O, bellingerit Cu3(IO3)6·2H2O nebo salesit Cu(IO3)(OH).
• Největší obsah jodu (66,63 % I) ze všech nerostů má marshit CuI. Celkem je známo 25 minerálů jodu.

Získávání a výroba jódu

Průmyslově se jód získává z extrakce z přírodní solanky (slané vody získané při těžbě ropy nebo plynu) nebo ze zpopelněných mořských řas. V některých zemích je těžen také z přírodních jodidových solanek. Výroba jodu se provádí redukcí z krystalizačního louhu chilského ledku. Surový jod se rafinuje sublimací. Dalším zdrojem jodu ve formě jodidů je popel mořských chaluh a některé naftové vody.

V roce 2012 byla světová produkce jodu 28 kt, největším producentem je s roční výrobou 17 kt Chile, 9,4 kt jodu se vyrobilo v Japonsku.

Čtěte také: Přírodní zdroje soli

Význam jódu pro lidské zdraví

Jód je přitom pro náš život nezbytná minerální látka, která se podílí na tvorbě hormonů štítné žlázy. Lidské tělo obsahuje asi 20-30 mg jódu, 80 % z toho se nachází ve štítné žláze jako nezbytná součást hormonů tyroxinu a trijodtyroninu, které v buňkách regulují rychlost metabolismu. Tyto hormony jsou rovněž odpovědné za normální vývoj mozku, zvláště během nitroděložního vývoje a prvního roku života dítěte.

Jednou z nejdůležitějších funkcí jódu je jeho úloha ve výživě člověka, konkrétně při tvorbě hormonů štítné žlázy - tyroxinu (T4) a trijodthyroninu (T3). Tyto hormony ovlivňují mnoho funkcí v těle jako správný růst, funkce mozku, nervové soustavy a svaly (včetně srdečního svalu), hladinu cholesterolu, kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů, sexualitu i duševní pohodu. Správná funkce štítné žlázy matky i plodu je klíčová pro optimální průběh těhotenství a další vývoj dítěte. Hormony štítné žlázy ovlivňují základní procesy organismu, růst a diferenciaci tkání, jsou klíčové pro správný vývoj embrya a později plodu, a to zejména pro vývoj nervové soustavy a růst organismu.

Pokud štítná žláza produkuje hormonu příliš málo, nastává hypofunkce, pokud příliš mnoho, mluvíme o hyperfunkce. Při hypofunkci je štítná žláza stimulována k vyloučení většího množství hormonu, což sice udělá, ale bez dostatečného množství jódu, což nemá kýžený efekt. Naopak s nadbytkem jódu by se funkční štítná žláza měla vypořádat.

Nedostatek jódu se může projevit např. zvětšením štítné žlázy, ale i dalšími příznaky jako zvýšená únava, sklon k depresím, nárůst hmotnosti, suchá kůže, anémie, zácpa, celková ztráta vitality, poruchy sexuálního vývoje, poruchy plodnosti, vyšší potratovost. Nedostatek jódu může vést k poruchám růstu, únavě, zpomalenému metabolismu a dalším zdravotním problémům. Lehký nedostatek se projeví na příklad zvýšenou únavou, ale vysoký může spustit i nádorové bujení.

Experti WHO odhadují, že ve světě má cca 800-900 miliónů osob vlivem nedostatku jódu závažnou poruchu štítné žlázy. Proto bychom jejich příznaky neměli podceňovat a raději navštívit svého lékaře. Nemoci štítné žlázy lze spolehlivě zjistit a v převážné většině případů také účinně léčit. Jód má vliv na základní funkce našeho těla, a to od početí až do smrti.

Čtěte také: Výskyt rtuti v přírodě

Doporučený denní příjem jódu

Optimální denní příjem jódu by měl činit kolem 150 mikrogramů, v těhotenství až o sto mikrogramů víc. V těhotenství se zvyšuje potřeba jódu ze 150 µg/den na 250 µg/den. I mírný nedostatek jodu u matky během těhotenství vyvolá pokles inteligence a změny chování, jež přetrvávají celoživotně.

Zdroje jódu v potravě

Nejlepším způsobem, jak přijímat jód, je přijímat jej ve stravě. Hlavními zdroji jódu v potravě jsou jodizovaná sůl, mléko a mléčné výrobky, mořské ryby a řasy. Najdeme jej v mořských rybách, řasách, chaluhách a mořských plodech, ale také v minerální vodě Vincentka. Pro ideální přísun jódu se uvádí jíst dvakrát týdně porci mořských ryb. Z ryb obsahuje nejvíc jódu aljašská treska, poměrně málo ho obsahují ryby z velkých oceánů, což je úměrné koncentraci solí v mořské vodě. Určité množství jódu lze přijmout i konzumací mléka a mléčných produktů, kde však jeho množství kolísá. Obsah jodu v mléce značně kolísá podle množství přídavných krmných směsi, které chovatelé při výživě skotu používají. Nejlepším přirozeným zdrojem jodu pro kojence je mateřské mléko. Předpokládá to ovšem, že kojící matka má dobrou saturaci jodem. Zpestřete si pitný režim minerálními vodami s obsahem jodu.

Jeho nejvýznamnějším zdrojem u nás zůstává jodizovaná sůl, která se joduje jodičnanem draselným a podle současných norem musí být v 1 kg soli 27 mg jódu (+- 7 mg). Proto se jód přidává například do kuchyňské soli ve formě jodidu draselného (tzv. jodizovaná sůl).

Tvorba hormonů v štítné žláze však nezávisí jen na přísunu jodu, ale i na obsahu látek, které metabolismus štítné žlázy ovlivňují. Zvýšený obsah těchto látek v potravě pak může vést ke vzniku strumy i při mírném nedostatku jodu. Mezi takové takzvané strumigenní potraviny patří například jahody, broskve, sój, zelí, kedlubny, růžičková kapusta, květák nebo brokolice. Buďte však bez obav, při jejich přiměřené konzumaci v rámci pestré stravy se těchto negativních projevů nemusíte obávat.

Další využití jódu

Ve zdravotnictví se jód využívá jako účinné antiseptikum - jako jodová tinktura nebo povidon-jód. Pomáhá dezinfikovat rány, díky své schopnosti ničit bakterie a viry. Jód také nachází uplatnění v chemickém průmyslu, například při výrobě barev, barviv, fotografických emulzí nebo v organické syntéze. Ve šetrné kosmetice a přírodní drogerii se složky obsahující jód uplatňují například pro péči o pokožku náchylnou k akné nebo jako přírodní konzervanty. Největší využití nalézá jod a jeho sloučeniny v lékařství jako desinfekce a zejména jako laboratorní činidlo pro celou řadu analytických metod (oxidimetrie, jodometrie). Methyljodid CH3I se používá jako metylační činidlo, oxid jodičný I2O5 je extrémně silné oxidační činidlo a používá se jako součást filtrů ochranných masek proti oxidu uhelnatému.

Čtěte také: Recyklace kyseliny tereftalové

Bezpečnost a manipulace s jódem

Jód je při běžném používání relativně bezpečný, ale ve větších dávkách může být dráždivý či toxický. Vdechování jódových výparů může podráždit dýchací cesty, přímý kontakt s pokožkou nebo očima vyvolává podráždění nebo alergickou reakci. V životním prostředí se jód hromadí jen málo, protože snadno reaguje a vytváří sloučeniny. Přesto by se s produktem obsahujícím jód mělo zacházet zodpovědně.

Historie objevu jódu

Jód byl objeven v roce 1811 francouzským chemikem Bernardem Courtoisem, který experimentoval s popelem z mořských řas a zaznamenal vznik fialových par.

Zajímavostí je, že některé národy, jejichž tradiční jídelníček zahrnuje velké množství mořských produktů (například Japonci), mají přirozeně vyšší příjem jódu a výrazně nižší výskyt chorob spojených s jeho nedostatkem.

Česká republika a jodový deficit

Jako vnitrozemský stát s absencí moře a mořských produktů je Česká republika (ČR) přirozeně více ohrožena jeho nedostatkem. Podle kritérií WHO se ČR zařadila k zemím, kde byl problém jódového deficitu eliminován v roce 2002. Na to měla vliv jodizace kuchyňské soli prováděné od roku 1950 i přidávání jódu do krmiv hospodářských zvířat. Česko se v roce 2002 zařadilo mezi země, které podle kritérií Světové zdravotnické organizace problém nedostatku jódu vyřešily.

tags: #vyskyt #jodu #v #prirode #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Kreslené obrázky přírody
• Vliv laserového obrábění na životní prostředí
• Ekologický dopad letecké dopravy
• Výzvy a řešení pro horské ekosystémy
• CO2 emise a Prazdroj