Hollan J: Mapování světelného znečištění

Noc se od dne liší nepřítomností silného světla a noci je základním rytmem světa. Od té doby, co lidé ovládli oheň, místy a chvílemi v noci svítili, ale v uplynulém století tma stále více mizela. Nejde jen o plameny, ale postupně až na většině plochy Evropy. Chceme svítit, ale jak silně? Začněme s ním snad zacházet opatrně pomocí technických prostředků.

Umělé svícení ovlivňuje také lidské vnímání krajiny. V Brně s příchodem noci jsou nápadné jen jednotlivé lampy a jejich šňůry. Oči zvyklé na šero jsou jimi oslněny. Se v Brně nemůžeme kochat krásou nočního nebe. Z pohledu z většiny oken obvykle také dominují lampy. Město, kde z lamp nesmělo jít na cizí pozemky, zejména pak na zahrady a do oken ložnic, si rozhodně nemůže říkat „zdravé město”.

Dopady světelného znečištění

Světelné znečištění má nepochybně velké dopady na celou přírodu. Tma je pro živočichy zásadní ochranou a potřebou. I většiny dalších organismů je na dostatku tmy velmi závislý. Příslovečné jsou můry kroužící kolem plamene až uhoří. Hmyzu ubývá a světlo nese vinu za úbytek hmyzu. Hmyzu čelní sklo a světlomety ztěžují jízdu druhý den.

Tma je pro živočichy zásadní ochranou a potřebou. Tma je důležitá např. pro obojživelníky, pro ptáky, a ovšem pro hmyzožravce. V přírodě jsou odkázány na bezměsíčné noci. Jiní začnou klidně ve dvě ráno v domnění, že už svítá, zvlášť citlivé na světlo jsou např. obojživelníků. Umělé svícení způsobuje, že stromům opadávat (kolem Červeného kostela to bývá až tak o Vánocích).

Podle nové studie, která analyzuje zprávy občanských vědců, globální světelné znečištění přehlušuje Orion a další souhvězdí v mnoha částech světa - a každým rokem se zhoršuje. Nejrozšířenější formou světelného znečištění je záře oblohy, záblesk fotonů na pozadí vyzařovaných pouličním osvětlením, billboardy, výlohami obchodů a bezpočtem dalších lidských zdrojů. "Problém je horší, než jsme si dříve mysleli," říká John Barentine, nezávislý výzkumník tmavé oblohy z Arizony, který se na studii nepodílel.

Čtěte také: Problémy světelného znečištění

Jak omezit světelné znečištění

Chceme-li omezit světelné znečištění, musíme začít u lamp. Shora nesmí být vidět vůbec, což je požadováno zákonem. Lampy, které svítí nepatřičně do vzduchu, nelákají zdáli hmyz a nematou ptáky. Chceme před sebou osvětlenou ulici, ne šňůru oslnivých lamp. Místo dolů zamíří do strany nebo dokonce nahoru. Typicky jde o to, aby lampa svítila od domu a ne na něj. Úpravy mohou samozřejmě napravit i dosavadní, zcela špatné lampy. Pokud lampa svítí někomu do okna, je zcela na místě, aby požádal o takovou úpravu, která je vždy možná, rychlá a levná.

Např. často se svítí mnohem silněji, než je potřeba. Můžeme použít zářivky o menším příkonu, nebo příkon regulovat. Ulice by měly být nezbytnými tepnami pěší dopravy i v noci v provozu. Silnější osvětlení nezvyšuje kriminalitu, naopak. Je třeba dbát na to, aby lampy nesvítily na památky, ale pouze jejich světelné svazky, aby žádné světlo neminulo cílové plochy. Správnými lampami jsou ty polokulové, dole rovně zakončené. Tyto lampy do oken a ovzduší nesvítí, neruší pohled do dáli. Vyvarovat bychom se měli parkovým lampám, které svítí hlavně vodorovně do očí, nebo lampám s rozptylujícím mléčným plexisklem, kde vidíme i přímo výbojku.

Osvětlení nepatřičných ploch by nemělo přesahovat intenzitu úplňku, tj. osvětlení parku za jasných bezměsíčných nocí asi dvě setiny luxu. A pokud je město zasněžené, až na jeden lux. Osvětlení chodníků je i víc, než dává Měsíc v úplňku (ovšem Měsíc modeluje terénu tak dobře, jako při skutečném úplňku).

Doporučení pro zdravější vnitřní prostředí

Zdravý dům by měl své obyvatele chránit nejen před deštěm, větrem a zimou, ale v noci také před škodlivým světlem. Výzkum nám dal skvělou možnost, abychom si sice posvítili, ale přitom naše vnitřní hodiny nemátli zprávou, že dosud trvá den. Pro ostré vidění je nejúčinnější světlo o vlnové délce kolem 550 nm, které onen starobylý nezobrazující zrakový aparát, jehož jediným úkolem je rozpoznávat den a noc, vnímá jen málo. Z nočního světla, není-li silné, stačí proto odstranit jen onu polovinu, jejíž vlnová délka je kratší - vlnové délky fialové, modré a potlačit část zelených. Jinými slovy, použít alespoň sytě žlutý filtr.

Světla s vlnovou délkou nad 550 nanometrů může do očí bez nežádoucích účinků dopadat až deset luxů. Dle dosavadních znalostí by nemělo vadit, když na zavřená víčka dopadá setina luxu. Chceme-li mít v interiéru v noci trochu trvalého světla pro orientaci, může být při této či menší intenzitě dokonce vhodné, aby bylo bílé, ba i namodralé - na takové je citlivější noční zobrazující aparát (tyčinkový, skotopický), a stačí jej tedy méně než žlutého či červeného. Zavřená víčka propustí převážně jen červenou složku, což už může být tak málo světla, že jej téměř vůbec nevnímáme.

Čtěte také: Dopady světelného znečištění

Zrak lze před nepatřičným nočním světlem chránit vhodnými brýlemi (sytě žlutými, případně i tmavými). Nestačí silné osvětlení bílé či jen mírně nažloutlé, které má doplňovat či nahrazovat denní světlo. Je potřeba mít také osvětlení důkladně filtrované, slabé, s případnou možností osvětlit silněji malou pracovní plochu. K tomu lze použít žlutou fólii (takové se prodává jako samolepicí, nelepí se přímo na zářivku, která bývá poměrně horká, ale ponechá se kolem ní vzduchová mezera), nebo průhlednou sytě žlutou barvu na sklo. Taková vypalovací barva se hodí i na žárovky.

Čtěte také: Využití dronů v mapování přírody

tags: #hollan #j #mapovani #svetelneho #znecisteni

Oblíbené příspěvky:

• Jímky, znečištění a soudní posudky
• Recycling in the Czech Republic
• Turistika v Hostýnských vrších
• Adapterra Awards a ochrana klimatu
• Správné zapojení pračky a umyvadla